Hned od prvního okamžiku se majitelé pozemku s architektem shodli na poněkud netradiční výtvarné vizi rodinného domu. Načrtli na kus papíru přízemní stavbu, která bude úzce svázána s terénem a stane se jakousi zelenou terénní vlnou na obzoru.
Své dotazy pokládejte v PORADNĚ ZDE. |
Mladí manželé měli původně pouze neurčitou představu přízemní stavby orientované směrem k jihu s mírným sklonem střech a s velkou obytnou terasou navazující na venkovní vyhřívaný bazén. Dům měl být postaven z cihel, propojen se zahradou, s velkými prosklenými plochami. Důraz byl kladen na soulad s okolím, na ekologii a vysokou kvalitu používaných materiálů. O konkrétním tvaru stavby začali uvažovat až po seznámení s architektem. Přesto, jak potvrzuje jan Línek, většina původních plánů byla zakomponována do projektu – především prostorové členění domu a velký obývací pokoj s prosklenou stěnou a výstupem na terasu a zahradu. S původní představou se kryje i klidová zóna (ložnice rodičů a dětské pokoje). Okolí domu zůstalo otevřené; dům nádherně splývá s okolím a neukrývá se za žádnou vysokou zdí. Přímá vazba s okolím se projevuje na severní a západní straně – dům je obložen kamenem z místních zdrojů, konkrétně z rozebraných polorozpadlých stodol.
Splynutí s přírodou
Myšlenka terénní vlny na obzoru vychází ze zásad moderní architektury, jež respektuje daný krajinný ráz, a stavba se tak stává nenásilnou součástí krajiny. Tento trend splňují i prosklené obytné místnosti propojené se zahradou, včetně posílení zajímavých výhledů do zeleně. Citlivému řešení kompozice v krajině odpovídá i maximální využití přírodních materiálů. Střecha s extenzivní zelení má navíc funkci tepelněizolační a akumulační; lze lépe využívat dešťovou vodu pro zálivku i udržovat nízkoenergetický standard vytápění. Hranice mezi stavbou a krajinou se smazává.
Více článků na Dumabyt.cz. | ||
Uspořádání domu je definováno vrstevnicemi terénu, ke kterým se přimyká a tvoří plynulou křivku splývající s okolní krajinou. Majitelé si zvláště chválí obytné prostory umístěné přímo pod vlnu střechy. Plně jim vyhovuje i orientace domu směr jih–sever, což umožňuje mimo jiné i snadné provětrávání v horkých letních měsících. Vstup a vjezd vedou ze západní strany od sousedního kostela, architekt využil terénní konfigurace – úroveň garáže leží o 1/2 podlaží níže oproti úrovni vstupní haly a hlavního obytného prostoru. Vlastní vstup vede přes poměrně úzkou převýšenou halu přímo do centrálního obytného prostoru.
Dispozice podle potřeb rodiny
Je založena na strategickém umístění soukromých prostor (pokoje dětí, ložnice rodičů) okolo hlavního centra s krbem. Říká se tomu „teplé srdce rodinného domu“. Vnitřní prostory lze zvětšovat jak horizontálními, tak vertikálními průhledy. Ve východní části dispozice se nachází hospodářské a technické zázemí, které umožňuje naplnit aktivity majitelů související s myslivostí, pěstební a hospodářskou činností. Centrální obytná část přechází přes prosklenou stěnu do exteriéru s venkovním bazénem, který od sousední komunikace chrání dvoupodlažní západní křídlo. V suterénu obsahuje garáž, pracovnu a pokoj pro hosta s vlastním příslušenstvím, horní podlaží je přístupné přes galerii přímo z obývacího pokoje a tvoří jej dětské pokoje a relaxační zóna (sauna, koupelna a herna – posilovna).
Konstrukce domu je vyzděná se železobetonovými a dřevěnými trámovými stropy. Zakrytí hlavního obytného prostoru a některých přilehlých částí obstarává speciální dřevěná konstrukce vlny podepřená ocelovými sloupy nebo s uložením na příčných stěnách. Pocit spojení vnitřních prostor v jednu místnost posilují povrchy podlah. Majitelé zvolili kámen, dřevo a korkové linoleum, v hospodářské části se nachází betonová stěrka s protiprašným nátěrem.