Poprvé se plastový nábytek objevil na světových trzích v 50. letech 20. století. Klasický sklolaminát nabízel možnosti neobvyklých tvarů, které nebyly dosažitelné z jiných, přírodních materiálů. O něco později si zejména u nás svoji pověst pošramotil nekvalitními a levnými výrobky. Dnes už je zase všechno jinak. Kvalitní plastové židle dobyly interiéry i exteriéry.
Krása i kvalita
Plastové židle můžete pořídit v mnoha barevných odstínech včetně pozlaceného či pochromovaného, ale také čiré jako sklo. Stejně tak si můžete vybírat z nepřeberného množství tvarů, které fandí organickým křivkám, ale i z těch, které straní strohé geometrii. Zaujmou vás nejen svěžestí barev či rozmanitostí a netradičními tvary, ale i snadnou údržbou.
Proč plastové? |
| ■ dobře se udržují a čistí ■ jsou lehké a snadno se přenášejí ■ jsou nabízeny v bohaté barevné škále ■ poutají tvarovou rozmanitostí ■ dají se skvěle kombinovat ■ dodávají interiéru švih a oživují klasické materiály |
Pravděpodobně uvítáte i jejich nízkou váhu, tedy možnost snadné manipulace, často i stohovatelnost, ale nepochybně vás překvapí i tím, jak jedinečné jsou ve svých kombinacích, například s kovem nebo textilem. Sluší nejen moderním či interiérům retro, ale vhodně zvolené i těm klasickým. Pokud jste mistři kombinování, nemusíte se bát užití v jakémkoli interiéru.
K nejčastěji používaným materiálům patří polyetylen a polykarbonát, SAN a ABS. Hmota SAN (kopolymer styrenakrylonitril) je velmi tvrdá, má dobrou tvarovou stálost, vydrží velké teplotní rozdíly, dá se výborně barvit a odolává chemikáliím. Hmota ABS (terpolymer akrylonitrilbutadienstyren) představuje směs pryskyřice a elastometrického materiálu, odolává nízkým teplotám (některé druhy snesou až -40 °C), slibuje tvarovou stálost i odolnost vůči mechanickému poškození, nárazům nebo poškrábání.
| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz. |
Praktické rady
Ať už vás na židlích upoutá cokoliv, nikdy nezapomínejte na důležitá kritéria. Uvědomte si praktickou stránku užití. O židle s šikmými a příliš vystrčenými nohami budete zakopávat. Sedák by neměl být příliš hluboký ani příliš vysoko, zejména menší osoby by pak obtížně měnily polohu při dlouhodobějším sezení. Pamatujte na hranu židle, měla by být tvarovaná tak, aby na nohou nestlačovala měkké tkáně v podkolení.
Pokud zůstáváte s rodinou či přáteli sedět u stolu i po jídle, oceníte židle s područkami. Lépe se z nich vstává, avšak potřebují víc místa. Důležitý je i prostor mezi sedákem židle a deskou stolu, který by měl být alespoň 30 cm, stejně tak i výška židle od země a výška židle v poměru k jídelnímu stolu. Výška stolu se pohybuje v rozmezí 69 až 75 cm, židlí od 44 do 46 cm.
