Interiér: Symbióza starého s novým

Rekonstrukce historického bytu v Jiráskově ulici v Brně neprobíhala zrovna standardně. Investor Roman zakoupil byt v rozestavěném stavu a s přítelkyní Janou se chtěli nastěhovat do tří měsíců. S požadavkem se obrátili na architekty studia Archanti. Téměř absurdní nerealizovatelná představa, řeklo by se. „Velmi diplomaticky jsme se jim snažili sdělit, že je to zhola nemožné, a i když to byla pravda, stěhovali se nakonec jen o málo později,“ líčí architekti Martin Daněk a Martin Doležel.

Na propracovanou studii a vyhotovení podrobné dokumentace nebyl čas. Po odsouhlasení konceptu řešení se rovnou přesunuli na stavbu a k samotné realizaci. Rozhodnutí i výkresy vznikaly za běhu z ­aktuálních potřeb a vývoje na místě. „Zní to jako dosti amatérský přístup, ale opak byl pravdou. Tak byl například vybrán bílý odstín laku nábytku, jež vypadal ve světle bytu nejpříjemněji, ale který je ve skutečnosti mírně dozelena,“ komentují průběh rekonstrukce architekti.

Novátorský postup dopadl k oboustranné spokojenosti, avšak obecně ho doporučit nelze. S trochou nadsázky lze říct, že podmínky potřebné k úspěchu jsou tři: 1) byt se musí nacházet deset minut chůze od ateliéru, 2) dodavatelé, když nevědí, volají a sami nic nevymýšlejí a za 3) klient pracuje v logistice.

Udržení genia loci

Fakt, že se rozestavěný byt nacházel v neobyvatelném stavu, usnadnilo některá rozhodnutí a urychlilo nutné průzkumy. Byly vidět napáchané hrubé chyby předchozích řemeslníků, především vedení elektroinstalací si vyžádalo nezbytnou nápravu. Smysluplná dispozice 3 + 1 si nevynutila obsáhlejší stavební úpravy, bylo proto rozhodnuto ji zanechat. Malé změny se nevyhnuly kuchyni a koupelně.

Velkým kladem historické zástavby 19. století je zpravidla jedinečná atmosféra, kterou nelze aplikovat na žádnou novostavbu. Okna, dveře, podlaha, detaily, jejichž výměnou by byt ztratil na autenticitě.

„Byla vytyčena snaha o záchranu všeho původního, co bylo možné. Tento přístup rovněž vyústil v nejvýraznější výtvarný prvek celého bytu – dva fragmenty souvrství maleb nalezených pod svrchní vrstvou,“ vyjadřují se autoři ke konceptu projektu. Obě plochy se objevují v obývacím pokoji, jedna jako pozadí knihovny a druhá jako abstraktní obraz nad jídelním stolem.

Jejich barevnost také určila barevné schéma celého bytu, modrý podtón je přítomný v šedé výmalbě stěn, grafika na dlažbě běží také v šedomodrých křivkách, kontrastující akcent sytě žluté barvy se pak v souladu se svou provozní funkcí objevuje na technické skříňce v koupelně, pásu nad pracovní deskou v kuchyni, na podlaze v šatně nebo v podobě LED nasvětlení knihovny. Další barvené akcenty se pak už objevují na plochách nábytku, doplňcích a textiliích.

* * *