Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní, tj. teplo vyzařované spotřebiči a také lidmi. Díky kvalitní tepelné izolaci celého pláště budovy a dalším opatřením tyto zisky neunikají ven a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v interiéru.
Vývojovým stupněm mezi standardní (používejme raději obvyklou) stavbou a pasivním domem (PD) jsou domy nízkoenergetické (NED). Hraniční hodnota měrné potřeby tepla na vytápění pro dosažení nízkoenergetického standardu je 50 kWh/m2/rok. Takový dům na rozdíl od pasivního potřebuje větší (výkonnější) zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, což prakticky srovnává investiční náklady, ovšem provozní náklady zůstávají u NED o poznání vyšší než u domu pasivního.
Prvky a stavební systémy
Energeticky pasivní stavba se vyznačuje velmi vysokou úsporou energie oproti obvyklým novostavbám. Této úspory se dosahuje architektonickým řešením (tvar a orientace budovy ke světovým stranám), konstrukcí budovy a jejím technickým vybavením, a to za použití speciálních energeticky efektivních komponentů (zpravidla mají dvakrát až čtyřikrát větší tepelněizolační schopnosti než obvykle používané produkty). Jde např. o vysoce izolační okenní rámy, trojité zasklení, maximálně účinné ventilační jednotky, detaily napojení bez tepelných mostů, komíny, rámové fasádní konstrukce, domovní dveře atd.
Projektant ovšem může často jen stěží sám posuzovat energetickou efektivitu takových stavebních prvků pouze podle údajů výrobců, proto je zkouší a certifikuje nezávislý subjekt, Passive House Institut v německém Darmstadtu. Tento institut se také zabývá výzkumem a stanovováním technických norem. Produkty nesoucí certifikát „Prvek vhodný pro pasivní dům“ mají parametry ověřené a srovnatelné podle jednotných kritérií.
Příklady cihelných komponentů |
|
Nabízí se cihly Heluz Family 2in1 tl. 38 nebo 50 cm, zdivo dosahuje U = 0,16 W/m2K
Nový cihelný blok Porotherm 38 Profi Dryfix, určený pro omítané jednovrstvé obvodové zdivo tloušťky 380 mm bez potřeby dodatečného zateplení (ke zlepšení tepelněizolačních vlastností cihly přispěla vylepšená konstrukce děrování), stěny mají součinitel U = 0,27 W/m2KZ čeho se staví pasivní domy
Parametrů pasivní stavby lze dosáhnout různými způsoby, jednoznačně nejspolehlivějším a nejekonomičtějším řešením je však zvolit konstrukční materiály přímo předurčené ke stavbě PD.
Jsou to především cihelné tvarovky Porotherm T Profi (Wienerberger) z ryze přírodních surovin (pálená hlína + čedič), keramické prvky Heluz Family 50 2in1 z cihlářské hlíny, ovšem plněné polystyrenem, nebo pórobetonové tvárnice Ytong Theta (Xella) a další komponenty, všechny s vysokou tepelněizolační schopností zdiva i v jednovrstvých konstrukcích bez nutnosti dodatečného zateplení.
Technologie izolovaných cihel už dnes velmi srozumitelně odpovídá na požadavky budov s téměř nulovou spotřebou energie, které se v blízkém budoucnu stanou samozřejmostí. Stavivem srovnatelných parametrů mohou být za jistých doplňkových opatření i vápenopískové cihly KMB Profiblok, prvky ztraceného bednění (např. Velox), parametrů pasivity dosahují i mnohé konstrukční systémy dřevostaveb.
Pasivita v českých podmínkách
Tepelná ztráta PD ve středoevropských klimatických podmínkách představuje asi 15 kWh/m2. Je tak nízká, že se zde projeví každý sebemenší tepelný zdroj. Pasivní dům by 15 lidí vytopilo pouze svou přítomností, nepočítaje všechny ostatní zdroje. Významnou roli hrají i pasivní solární zisky, schopné pokrýt až 40 % tepla.
Na území ČR dopadne celkem 940 až asi 1150 kWh/m2 solární energie ročně, v závislosti na oblačnosti a na lokalitě. Tento potenciál je využitelný při výrobě tepla, elektrické energie i chladu.
Energie se využívá aktivně – fototermální horkovodní kolektory a vzduchové kolektory k přípravě teplé vody k provozu domácnosti, případně bazénu, a také pasivně – ve formě pasivních solárních zisků. Prostory s velkými prosklenými plochami však vyžadují účinnou regulaci nadměrných tepelných zisků, bez níž by se stavby tohoto typu přehřívaly. K tomu slouží např. klimatizační jednotky.
Výpočet spotřeby |
| K vytápění pasivního domu je potřeba zhruba desetina energií než pro klasickou stavbu (v mnoha případech dokonce než pro běžnou současnou novostavbu). Skutečné provozní náklady se tak, podle velikosti domu, pohybují okolo 4 až 5 tisíc korun/rok. Pro výpočet nákladů na vytápění v konkrétním objektu lze využít následující výpočet: plocha domu x 15 kWh/m2.a x cena/kW Příklad: 130 (vytápěná plocha domu) x 15 (měrná potřeba tepla na vytápění) x 2,3 (průměrná cena za 1 kW) = 4 485 Kč/rok. |
A co tepelné čerpadlo?
O pasivních domech se obecně hovoří jako o stavbách, v nichž se prakticky nemusí topit. V tuzemských klimatických podmínkách to pochopitelně platí jen v uvozovkách – tyto domy se sice obejdou bez klasické otopné soustavy, rozhodně se v nich ale uplatní doplňkový zdroj vytápění. I v pasivních domech je tedy třeba zvažovat, čím a jak topit.
Řeč se přitom vede také o využití zdrojů značného množství energie, tedy tepelných čerpadel (TČ). K čemu by toto „značné množství energie“ bylo, vystačí-li si pasivní budova s málem? Zde je na místě připomenutí rekuperace, tedy získávání tepla z odvětrávaného vzduchu. Rekuperace v tradičním pojetí totiž nemusí znamenat jenom předávání tepla z odvětrávaného do čerstvého vzduchu, neboť pomocí tepelného čerpadla (zde zařízení pro větrání a ohřev vody) můžete docílit předávání tepla znehodnoceného vzduchu přímo do topné a do teplé užitkové vody.
Je to jen a jen na nás
Úspora energie je odpovědností každého člověka. Je tedy na nás, na propracované legislativě (stavebních úřadech, rozhodujících o povolení staveb) a na kvalitě stavebních firem a dodavatelů materiálů, aby se u nás začalo úsporně stavět a samozřejmě i žít.
Ačkoli jsou nízkoenergetické, dnes už spíše pasivní domy v momentálním kurzu, není to „konečná“. Dřív či později přijdou na řadu tzv. ekodomy, tedy stavby s nulovou nebo téměř nulovou spotřebou energie na vytápění, které mají celou řadu dalších předností. Na jejich stavbu se používají výhradně přírodní materiály a také druhotné suroviny a odpady. Ekodomy dokonce šetrně hospodaří s vodou, používají kompostovací záchody nebo dešťovou vodu či tzv. šedou vodu na splachování a zalévání, čistí vodu v domácích nebo kořenových čistírnách odpadních vod.
Budovy jsou výzvou i díky architektonickému pojetí, což dokazují třeba experimenty i reálné stavby, jejichž podstatná část se skrývá pod zemí. Pasivní domy, dnešní fenomén stavění, se pak možná budou jevit jen jako další přechodný stupeň k ideálu…
