Předchozí část seriálu najdete zde.
Z praktických důvodů se v rodinném domě zpravidla zřizují dvě koupelny – malá (pro denní potřebu, pro návštěvy) a velká – u ložnic – s vanou a sprchovým koutem a potřebným počtem umyvadel. Ve větších rodinách mívají oddělené koupelny rodiče a děti nebo rodiče a prarodiče. Rozměry, uspořádání a vybavení koupelny určují soudobé trendy, počet, věk a dokonce pohlaví obyvatel domu.
Trendem jsou bezbariérová řešení, oblíbené jsou přímé vstupy do intimních prostor rovnou z ložnic nebo ze šatny nebo takzvaná dámská a pánská alternativa. Důležitý je respekt k ergonomickým normám a pravidlům. Kupříkladu dilema o vaně, sprchovém koutě nebo obojím vždy řešte s perspektivou v horizontu patnácti dvaceti let.
Ergonomie pohodlné koupelny
Architekti či koupelnová studia pracují s určitými ustálenými pravidly, která zajistí komfort a bezpečí při používání koupelny. Existuje celá řada ergonomických nákresů a tabulek, ale každý jsme jiný – záleží na konstituci, věku a zdravotním stavu členů rodiny.
Vždy se vyplatí počítat s pár centimetry navíc – v celkovém rozpočtu to nebude znamenat velkou zátěž, zato nepohodlná koupelna by vás rozčilovala po celý zbytek života. Vězte, že úklid usnadní závěsné zařizovací předměty.
V koupelně musí fungovat účinné vytápění a větrání, důležité je dostatečné osvětlení, pokud možno oknem.
S metrem v ruce |
|
Umyvadlo, WC mísa nebo bidet vyžadují šířku cca 70– 80 cm, před nimi plánujte volný prostor o hloubce cca 70–80 cm, na sprchový kout počítejte s plochou 80 × 80 cm, komfortnější však bude 90 × 90 cm nebo více. Rozměr vany 70 × 150 cm je sice dostačující, v rodinném domě ale není od věci dopřát si pohodlnější model – alespoň 80 × 170 cm. Nezapomeňte na pohodlný přístup do sprchy a vany (alespoň 90–100 cm). Zvažte, nakolik bude řešení koupelny vyhovovat i případným změnám v rodině (invalidní vozík se otočí na kružnici s průměrem 150 cm). |
