Skip to content

Nepřítel v bytě

Dostala jste kytici, v níž vás upoutaly nádherné květy kaly nebo antúrie? Máte z ní radost? Měla byste vědět, že v té kráse se skrývá i nebezpečí. Obě květiny jsou jedovaté.

Obsah článku

 Lantana se pěstuje čím dál častěji jako stromková nebo keříkovitá mobilní zeleň, na terase nebo balkonu přitahuje motýly

 Kdo na jaře odolá barevným prvosenkám (Primula acaulis)?

 Trnová koruna (Euphorbia millii)

 Andělské trumpety neboli durman

 Spatiphyllum patří mezi nezničitelné pokojovky

 Květy smrdutky (Stapelia) mají tvar pěticípé hvězdy

 Krotony patří mezi rostliny s nejpestřejšími listy

 I šeflera patří mezi jedovaté rostliny

 Africká kopřiva (Coleus) je univerzální rostlina. Pěstuje se v bytech i v truhlících a nádobách s letničkami

 Všechny pryšce jsou jedovaté, vypadají různě, ale všechny roní jedovatou bílou šťávu (Euphorbia alfredii)

 Asclepis currasavica se prodává řezaný

 Stephanotis má bílé, silně vonící květy, často se přidává do svatebních kytic

 Syngonia mohou mít krásně barevné listy

 Adenium je nádherný sukulent v době květu

 Hvězdník (Hippeastrum) se prodává jako hrnková i řezaná květina

 Voskovky (Hoya) pěstovaly už naše babičky

 Všechny áronovité rostliny jsou více či méně jedovaté, patří k nim i užovník (Caladium)

Jedovatost rostlin způsobují účinné látky v ní obsažené, které po vniknutí do těla způsobí otravu. Některé jedy působí na nervovou soustavu, jiné na dýchací, trávicí nebo vylučovací ústrojí, další na srdce nebo dráždí sliznice a pokožku. Jedy mohou vniknout do těla poraněním, požitím, někdy stačí rostliny jen se dotknout a trny, ostny či chloupky vykonají své. Zvláštní kapitolou jsou alergie neboli přecitlivělost na některé rostlinné látky, které mnohdy vyvolávají až bouřlivé reakce.

POZOR SOUTĚŽ!!!

Zúčastněte se soutěže „O nejkrásnější květinu vaší zahrady“ a vyhrajte některou z hodnotných cen.
Od 1. června do 20. července 2006 posílejte fotografie květin z vaší zahrady do rubriky SOUTĚŽE v diskuzním fóru.
Čtenáři si hlasováním sami mezi sebou zvolí výherce.
Cena za 1. místo – páková vanová baterie se sprchovou soupravou a páková umyvadlová baterie.
Cena za 2. místo – páková umyvadlová baterie.
Cena za 3. místo – sprchový set
(Ceny do soutěže poskytla společnost Grohe.)

 

Jen málokdy bychom našli byt, v němž by nebyla ani jedna rostlina. Je proto velmi praktické znát aspoň nejčastěji pěstované jedovaté rostliny, se kterými se pravidelně setkáváme. Většina otrav se stane nešťastnou náhodou způsobenou záměnou, neznalostí, lehkomyslností a nerozumným jednáním. Vždyť stačí nechat chvíli bez dozoru malé nudící se dítě nebo domácí zvíře a neštěstí je hotovo.

 

Nebezpečné je také lidové léčitelství, které často využívá v malých dávkách i jedovaté rostliny, v rukou laiků však mohou napáchat víc škody než užitku. Oproti minulosti se již jedovatých rostlin téměř neužívá k vraždám, zato výrazně vzrostl počet lidí, kteří si halucinogenními jedy ničí zdraví zcela dobrovolně.

 

Nejčastější nebezpečí

Asi nejběžněji pěstovanou jedovatou „kytkou“ je difenbachie. Pěstuje se snadno, patří mezi nejodolnější pokojové rostliny, takže ji najdeme v kdejaké kanceláři nebo hospodě. Jsou to velmi pěkné rostliny, některé vyšlechtěné kultivary mají krásně barevně mramorované nebo pruhované listy, jiné jsou téměř bělolisté.

 

Obsahují toxické látky, z nichž několik ještě není ani přesně určených. Kromě jedů jsou ve šťávě rostlin přítomny jehlicovité krystaly šťavelanu vápenatého, které mohou těžce poškodit pokožku a především sliznice. Promnutí oka potřísněnou rukou je velmi bolestivé a olíznutí nebo sežvýkání má za následek slinění, otoky a křeče. Reakce nastává během 10—15 minut a stačí odradit od další konzumace, takže otravy většinou bývají mírné, možné jsou však i velmi vážné problémy. Nutné je vždy lékařské ošetření.

 

Stejně často jako s difenbachií se setkáváme s ostatními áronovitými rostlinami. Monstery, filodendrony, syngonia, potosy, zmijovce, aglaonemy, kaládia, antúrie – kdo některou z nich neměl doma? Všechny tyto rostliny mají podobně vysoký obsah šťavelanu vápenatého jako difenbachie a navíc obsahují koktejl z různých alkaloidů, saponinů, glykosidů a některých aminokyselin.

 

Při požití způsobují pálení v ústech a prudké zvracení s žaludečním a střevním katarem. Antúrie a kala (Zantedeschia aethiopica) se nejčastěji dostanou do bytu v kytici jako řezané rostliny. Takže na ten dáreček pozor, aby se nedostal do ruky příliš malým dětem nebo příliš opilým oslavencům.

 

Nebezpečně krásné listí

Sanseviera neboli tchynin jazyk je také jedovatý. Otrava po rozžvýkání a spolknutí listů se projeví zvracením, bolestmi hlavy a břicha. Ohroženy jsou především malé děti a domácí zvířata, hlavně psi. Tyto rostliny hrozí nejen otravou, ale i velmi špičatými tuhými listy, které se snadno mohou při neopatrném sehnutí zabodnout do oka.

 

Pozor také na krotony, šeflery, africkou kopřivu a dracény. Obsahují jedovaté saponiny a polyfenoly. Otravy se projevují zvracením a průjmem, při těžších případech i křečemi. Zvlášť jedovaté jsou bobule a listy břečťanů. Již po sežvýkání dvou listů nastávají křeče, poruchy dýchání a při větším množství může být otrava i smrtelná.

 

Sukulenty

Skutečně nebezpečnými rostlinami jsou některé sukulenty. Rostliny, které patří mezi pryšcovité (Euphorbiaceae), po poranění roní bílé jedovaté mléko – latex. Snadno vystříkne při neopatrné manipulaci, třeba při přesazování, a pokud zasáhne oko, tak neváhejte, vypláchněte a k lékaři! Potřísnění pokožky někomu nevadí, u jiného vyvolá těžkou alergickou reakci a několikatýdenní problém. Rozhodně doporučujeme ihned se umýt! Asi nejčastější je pryšec „trnová koruna“ (Euphorbia millii), ale v domácnostech jsou běžné i další druhy, třeba E. tirucalli, E. tetragona a jiné.

 

Ještě nebezpečnější, prudce jedovaté jsou klejichovité (Asclepiadaceae). Jejich květy mají tvar pěticípé hvězdy, některé druhy jsou velmi atraktivní a pěstují se často. Jsou to třeba smrdutky (Stapelia), svícníky (Ceropegia), karalumy (Caralluma), Duvalia, Huernia a další. Prodávají se na kdejaké zemědělské nebo zahradnické výstavě a ne vždy prodavač upozorní na nebezpečí. Stejně jedovaté jsou i rostliny toješťovité (Apocynaceae), ke kterým patří adénia a pachypodia. Také mezi kaktusy se najdou jedovaté druhy, pověstný je peyotl neboli Lophophora williamsii, jehož halucinogenní účinky popsal v knihách již Frič.

 

Květy zla

Z pokojových rostlin s ozdobným květem musíte dát pozor především na amarylkovité (Amaryllidaceae). Toxická je hlavně cibule, ale některé druhy obsahují jedovatou šťávu v celém těle. K nejoblíbenějším patří řemenatka neboli klívie.  Požití většího množství působí toxicky na centrální nervovou soustavu a může způsobit kolaps. Je třeba dát pozor i na hvězdník (Hippeastrum), křín (Crinum) a krvokvět (Haemanthus).

 

K již zmíněným klejichovitým patří populární voskovky nebo stefanotis (Stephanotis) – liány, které se namotávají na drát stočený do kruhu, takže tvoří za oknem hezký kvetoucí věneček. Na květech voskovek děti občas olizují sladké kapičky. Rázně a důkladně jim vysvětlete, že něco takového dělat nesmějí! Méně často se v bytech pěstují příbuzné dischídie nebo asklepias.

 

Notoricky známá je jedovatost pryšce nádherného neboli vánoční hvězdy, ale málokdo ví, že k jedovatým rostlinám patří i bramboříky. Před Vánocemi se jich prodají desetitisíce. Otrávené děti, psi a kočky patří spolu se zapíchnutou rybí kostí, požárem stromečku a poraněním dělbuchem ke klasickým vánočním nehodám. Na jaře je vystřídají kvetoucí šťavely, na letních terasách brunfelsie, lantany, oleandry, olověnce a petúnie a s příchodem babího léta nádherné durmany. Lékaři rozhodně neznají okurkovou sezonu a stále mají co dělat.

 

Jedovatou kytici můžete dostat třeba z nerine, eucharisů (ty se přidávají hlavně do svatebních kytic), gloriózy nebo indiánské lilie (Alstroemeria). Řezané jedovaté květiny jsou mnohem záludnější než rostliny pěstované v květináči. Jednak se to o nich často neví, jednak svádějí k mylné představě, že jsou méně nebezpečné. Vždyť koho napadne zamýšlet se nad jedovatostí, když dostává k narozeninám kytici. V zápalu oslav a alkoholovém veselí je pak možné ledacos….  Dejte si pozor hlavně na silně vonící květy, jako jsou konvalinky. Stačí se napít vody z vázy, a neštěstí je hotové!

 

První pomoc je při všech otravách podobná, obecně lze poradit – vypláchnout ústa, vyvolat zvracení a upalovat na pohotovost! A rozhodně je dobré někdy si jen tak nalistovat v seznamu telefonní číslo na toxikologii a uložit si ho do mobilu – nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit.

 

Na závěr něco alergií…

Alergie vyvolává mnoho z výše jmenovaných rostlin. Někomu stačí jen se dotknout, například se jim přilepí lístek na ruku, když nesou kytici. Citlivým lidem zčervená pokožka, svědí kůže, vytvářejí se záněty… Alergické reakce vyvolávají např. prvosenky a pelargonie, u někoho i chryzantémy, africké fialky a řada dalších rostlin, které jsou hustě chlupaté.

 

Které rostliny jsou tedy bezpečné? Z těch nejběžnějších třeba všechny begónie, ibišky, mučenky, voděnky… Neškodné jsou například i všechny zázvorovité rostliny, palmy a většina kapradin – kromě netíků a parožnatek.

 

Dětem můžete nechat v pokoji banánovník nebo citrus. Zdraví prospěšné jsou pokojové jehličnany — cypřiše, araukárie a další, jejichž silice zlepšují kvalitu vzduchu v místnosti. Ještě lepší účinky mají eukalypty, ovšem ty jsou dost citlivé a ne každému se daří je pěstovat. Z dražších a náročnějších rostlin se nemusíme bát orchidejí, bromélií a třeba masožravých rostlin.

 

Kontakt: 

TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO

Na Bojišti 1, Praha 2,

tel.:  224 919 293, 224 915 402

 

text a foto: Romana Rybková

zdroj: Moderní byt 2/2005

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení