|
|
BUGENVILEAZ přímořských letovisek jistě znáte nádherné kaskády sytě barevných listenů, které vypadají jako květy. Vlastní bílé kvítky jsou nenápadné a listeny, které jsou hlavní ozdobou rostliny, vyrůstají okolo nich. Bugenvilea je šplhavá liána, většinou stálezelená, silného vzrůstu s dřevnatým kmínkem.
Je třeba ji vyvázat k pevné opoře. Dříve se u nás pěstovala jako pokojová květina, nyní se s ní setkáváme především jako s kbelíkovou rostlinou. U nás se pěstují spíše stromovité druhy. V létě jí vyhovuje slunné stanoviště, v zimě vyžaduje prostředí bez mrazu. Roste ve výživné, dobře propustné půdě na plném světle. V období růstu ji zalévejte mírně, v období klidu nechte rostlinu bez zálivky. Množení není snadné – k zakořenění řízků je třeba vysoká vzdušná vlhkost a teplota nejméně 25 °C. Na jaře by se měly seříznout postranní výhonky z předešlého roku a nechat větvičky 2–3 cm dlouhé. Jak na niS bugenvileou to není jednoduché. Je s ní třeba zacházet v rukavičkách. Každý rok by chtěla přesadit do těžší zeminy vylehčené rohovými pilinami, líbí se jí na teplém stanovišti s dostatkem sluníčka, ráda pije, proto za horkých letních dnů vyžaduje pravidelnou zálivku… Pokud je parno, doporučuje se ponořit ji celou do vody a počkat, než se na hladině přestanou objevovat bublinky. Jednou týdně bugenvilea vyžaduje hnojení, ale ne v zimě. Hnojivo nesmí obsahovat chlor. Pokud o ni budete náležitě pečovat, tak jak si ona přeje, oslní záplavou barev, ze kterých vás bude přecházet zrak! |
TILLANDSIEPocházejí z džunglí Střední Ameriky a Karibských ostrovů, ale pokud jste na dovolenou vyrazili za teplem k moři, mohli jste je vidět v podstatě kdekoli. Tillandsie dokážou růst i bez zeminy přichyceny příchytnými vlákny na skalách nebo pralesních stromech. Živiny získávají celým povrchem těla a k růstu jim stačí jen vlhkost obsažená ve vzduchu.
V našich podmínkách se jim daří přes léto i pod širým nebem a snášejí i nižší teploty. Výborně se hodí i do našich podmínek – jsou totiž nenáročné na umístění, světlo i vlhkost. V květinářstvích se setkáváme i s tillandsiemi, které jsou přilepeny na kameni. Se zálivkou zde nejsou problémy, protože tillandsie stačí jen občas orosit nebo jednoduše namočit ve vodě. Bez újmy vydrží i delší dobu bez jakékoli zálivky. Rostlinu, kterou pěstujete v zemi, zalévejte s mírou (podle vlhkosti místnosti, orientačně jednou za týden). Pokud se o ni dobře postaráte, odvděčí se vám nádherným sytě barevným květem. Tipy– Aby tillandsie narůstaly a sílily, přidejte občas do vody několik kapek listového hnojiva. – V případě, že se tillandsie uvolní z kamene, jednoduše ji znovu přilepte pomocí vodostálého lepidla. |
|
| Pokud se vám nechce tillandsie často rosit nebo jste se vrátili z dlouhé dovolené, máme pro vás nápad, jak je zregenerovat: |
| 1 Tillandsii ponořte do měkké odstáté vody (nejlépe dešťové nebo z rybníka). |
 |
2
Po několika hodinách ji vyjměte. Získá zpět ztracenu vlhkost a zazáří v plné kráse. |
 |
 |
BANÁNOVNÍKPochází z jihovýchodní Asie, odkud se rozšířil do tropických oblastí po celém světě. Jeho listy jsou každodenní potravou zvířat, ale dokonce i lidí, kteří je konzumují různě upravené. Jsou také důležitým materiálem pro zastřešení domorodých příbytků. Ve svém domácím prostředí dosahují výšky až 10 m a existuje kolem čtyřiceti druhů. V našich domácnostech se běžně pěstuje zakrslý druh Musa cavendishii. Pokud vás banánovník na cestách zaujal a rozhodli jste se ho pěstovat, je třeba počítat s tím, že doroste až do výšky 2 m a jeho listy mohou být až 1 m dlouhé. Životnost banánovníku je přibližně pět let. Rostlině, která vytvořila plody, odumře plodný stonek a vyroste kolem něho několik nových rostlin. Vhodná je bohatá hlinitá zemina. |
|
|
Jak na banán1 Při nákupu banánovníku si všímejte, jestli rostlina nemá zahnědlé konce listů nebo není potrhaná. Přednost dejte takové, která má nové přírůstky. |
