|
|
Někdo začíná svoji cestu k bydlení pod nebem hledáním inspirace, listováním v časopisech a knihách. Jiný začíná pohledem do peněženky a čtením ve vkladní knížce. Další zase sháněním prestižního architekta a budoucí adresy. V tom případě rádi přispějeme dobrou radou a inspirací…
Co poradit stavebníkovi nejdříve Nenechat se ukolébat vidinou atraktivního bydlení! Zavádějící je představa, že není nic snazšího než vystavět byt na půdě, kde je zpravidla hotové to nejdůležitější – zastřešení prostoru. Každá půda potřebuje individuální přístup k posouzení vhodnosti v daném prostoru, k návrhu, k řešení oprav a rekonstrukcí. To vše je především záležitostí pečlivého a zkušeného počátečního průzkumu a odborného posouzení všech prvků krovu a stropní konstrukce. Nejlépe jej zvládne zkušený stavař, projektant nebo i zástupce dodavatele. Důkladným průzkumem odhalí nejen závady, ale upozorní i na možná rizika, která by mohla nastat při vlastní realizaci stavby, poradí i při získávání stavebního povolení.
Na cestě k dobrému půdnímu bydlení platí „pravidlo deseti kladných odpovědí”. Jen stručně si připomeňme to, co je třeba řešit. 1 – Statický posudek. Nosná střešní konstrukce bude dodatečně zatížena tepelněizolačními materiály, pomocnými konstrukcemi a novým podhledem. Rovněž konstrukce stropu pod půdním prostorem patrně nebyla dimenzována na nové zatížení a nesplňuje požadavky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost a požární odolnost. Jedná se nejen o stropy povalové, trámové či fošnové, ale i starší konstrukce z ocelových nosníků a železobetonových desek či hurdisek. Rozhodne-li se projektant zvyšovat únosnost a požární odolnost stropní konstrukce, vyplatí se i statické posouzení vnějších a vnitřních nosných stěn a nezřídka i základů. Posudek může zásadně ovlivnit výběr vhodné stavební technologie a materiálů a tedy i cenu. 2 – Schodiště zajišťuje spolehlivý a bezpečný přístup do půdního bytu, a tím i kvalitu bydlení. Vertikální domovní komunikace by měly odpovídat normě, což mnohdy bývá problém starších rodinných domků. U činžovních domů je nutno zjistit statický předpoklad pro vybudování nového výtahu, nehlučnost jeho provozu aj. 3 – Stav inženýrských sítí a stoupaček a možnost napojení půdního bytu. Jejich kvalita a kapacita jsou důležité pro dimenzování přívodu teplé a užitkové vody, odvodu odpadů, rozvodu topení, plynu či elektřiny. Jsou-li nedostačující nebo zchátralé, vybudováním nových se stavba půdního bytu prodraží. 4 – Prohlídka komínů je nezbytná zejména při budování vlastního topného systému či krbu. Dlouhodobé působení spalin dokáže totiž velmi spolehlivě rozložit materiál původního komínového tělesa. 5 – Střešní konstrukce se posuzuje z hlediska únosnosti a tvaru krovu, což je významné pro budoucí dispozici půdního bytu a dosažení jeho požadované světlé výšky (minimálně 230 cm, optimálně 260 cm). To úzce souvisí s výběrem zateplovacího systému a potažmo krytiny. U původní keramické střešní krytiny je proto nutno posoudit stupeň poškození – výskyt odlupování, cicvárů, výkvětů i trhlin. Dá se říci, že až v devadesáti procentech případů čeká střechu přeložení nebo jen částečná výměna krytiny.
6 – Podlahu je nutno izolovat proti kročejovému hluku, jinak veškeré naše dění v půdním bytě bude slyšet o poschodí níž. Tento požadavek je možné splnit jen použitím tzv. plovoucí podlahy. Nejedná se však o plovoucí podlahy složené z laminovaných či dřevovláknitých desek, označené za plovoucí proto, že nesmí být z důvodů vlhkostní a teplotní dilatace pevně spojené v nosnou vrstvou podlahové konstrukce.
Jedná se o vícevrstvé konstrukce, kdy podlahové desky nesmí být v přímém kontaktu nejen s původní podlahovou vrstvou, ale ani se žádnou konstrukcí domu. Čili podlaha je pružně uložena na zvukoizolační vrstvě, která brání přenosu vibrací do konstrukce stropu. Pokud můžeme snížit výšku podlaží o 8 až 10 cm, je ideální řešení pomocí suchého podsypu. Ten má i tu výhodu, že vyrovnává nejen příslušnou nerovnost staré podlahové vrstvy a výrazně zlepšuje ochranu před hlukem pronikajícím dolů, ale i výrazně tepelně izoluje.. 7 – Optimální světelné podmínky zajišťuje široká nabídka střešních oken, dimenzovaných pro nejrůznější vzdálenosti krokví. Při pohledu zdola je okno vnímáno především vizuálně – jako prvek dotvářející vzhled interiéru. V tomto směru je rozhodující rozměr oken a proporce ve vztahu k velikosti jednotlivých místností, a způsob členění. Intenzita denního osvětlení je posuzována podle přísných norem a je jednou z podmínek kolaudace. Šero v půdním prostoru může způsobovat trvalý pocitový kolaps, a to zejména tam, kde okno neumožňuje výhled do krajiny.
Při řešení střešních oken by proto neměl být opomenut psychologický přístup z hlediska dlouhodobého pobytu pod skoseným stropem, což bývá zdrojem depresí a tenzí. Parapety umístěné příliš vysoko jsou na obtíž stejně jako příliš nízko umístěná okna. Obojí brání volnému výhledu. Proto je velmi důležité, aby jejich spodní i horní hrana byla v takové výšce, která umožňuje nerušený výhled. Spodní hrana má být ve výšce 80 až 110 cm, ve výšce 90 cm přitom umožňuje výhled i sedící osobě. Nejvhodnější výška horní hrany je 90 až 200 cm. V tomto případě platí, že při mírnějším sklonu střechy je třeba okno delší, při strmějším kratší. O kvalitě bydlení rozhoduje i správný výběr zasklení (tepelněizolačních dvojskel), stínicích prvků a dalších doplňků. 8 – Bydlení pod zkosenou střechou ovlivní výběr nového nábytku, řešení uložných prostor aj. Ve velkých městech je podmínkou pro vybudování podkrovní bytové jednotky v bytovém domě rovněž zajištění parkovacích míst. V Praze je například třeba zajistit zhruba jedno stání na dva nové obyvatele, což je asi 15 až 25 tisíc korun za parkování venku, a asi 100 až 200 tisíc za místo v hromadných garážích (částky jsou uvedeny bez cen pozemku). 9 – Suchá cesta výstavby je nejpoužívanější, neboť v oblasti půdních vestaveb je třeba počítat s každým kilogramem statické zátěže. Lehké, snadno tvarovatelné a opracovatelné sádrokartonové desky umožňující rychlou montáž dělicích stěn, jsou vhodné pro opláštění stěn a stropů (jako suchá omítka). Sádrokartonové a sádrovláknité systémy podle způsobu využití existují i s protipožární či tepelněizolační úpravou, se sníženou nasákavostí pro kuchyně a koupelny aj.
10 – Vlastnické a majetkoprávní vztahy k půdnímu prostoru. Definitivní uzavření kupní nebo nájemní smlouvy lze doporučit až v době, kdy náš záměr vybudování půdního bytu je reálný.
Posouzení a ošetření dřevěných prvků Je třeba vytipovat části, kde je možno předpokládat některou z poruch či vadu konstrukce krovu, což jsou především místa uložení dřevěných prvků na zdivu, tj. pozednice, prahy a vazné trámy. U dřevěných stropních konstrukcí zhlaví trámů (konce trámů uložené ve zdivu) a všechna místa s vyšším výskytem vlhkosti a zatékáním vody prostupy v krytině. Kontrolu provádíme nejen u viditelných konstrukcí, ale zejména u trámů skrytých pod půdní dlažbou, kde bývají často napadena hnilobou zhlaví trámů uložené do vnější zdi, v okolí komínových těles, anténních stožárů aj.
Porušené dřevěné prvky, tj. krokve, vaznice i pozednice se vyměňují celé nebo pouze jejich části. Stejně tak se postupuje u vazníkových prvků. Vždy platí zásada, že každý poškozený díl je nutné buď odstranit nebo dlouhodobě stabilizovat. Z hlediska požární odolnosti lze dřevěné prvky ošetřit protipožárním zpěňovatelným nátěrovým systémem, který například u profilů obdélníkového průřezu o minimálním rozměru 100 mm zvýší požární odolnost: o deset minut u konstrukcí namáhaných na ohyb (vaznice, krokve), o patnáct minut u konstrukcí namáhaných na vzpěr (sloupků, vzpěr hambalků). Nátěr má životnost deset let. Ošetření musí provádět autorizovaná firma a dřevo nesmí být upraveno jiným nátěrem s výjimkou impregnací proti dřevokazným houbám a hmyzu.
Biologickým škůdcům svědčí vlhkost.,.. Půdní byt lze dokonale zateplit izolačními materiály, které však kromě vynikajících tepelněizolačních vlastností, mají několikanásobně menší difuzní schopnost, než je u cihelného zdiva. Vytvářejí tak prakticky nepřekonatelnou bariéru pro odchod vodních par z vnitřního prostoru do vnějšího prostředí. Podkrovní prostory je proto nutno dobře větrat. Při zvýšené vlhkosti dřevo napadají hniloby a dřevokazné houby – dřevomorka domácí, konifora sklepní a pórnatka velkoporá , ale dohánějí ji zdatně trámovky, síťkovce, klanolístky, choroše. Tedy houby, které ve stavbách nevznikly, ale byly do nich zabudovány již s nakaženým dřevem. Nejčastější a nejnebezpečnější dřevomorka domácí se šíří 3 až 8 mm denně!!! V pokročilé fázi vytváří při rozkladu volnou, srážející se vodu. Nejlépe se jí daří při teplotách kolem 20 °C, zároveň je „nenáročná” na vlhkost prostředí – stačí ji dvacetiprocentní vlhkost dřeva. V případě jejich výskytu se zasažené dřevěné prvky z konstrukce odstraňují i s nejméně jedním metrem zdravého sousedního dřeva. Ze zdiva se odstraní omítka, spáry se vyškrábou a plynovým nebo benzinovým hořákem se zdivo „opálí” a následně ošetří insekticidy proti hmyzu a fungicidy proti dřevokazným houbám. Pozor! Bohužel platí, že vše co škodí houbám, škodí i člověku.
Střešní plášť rozhoduje o kvalitě bydlení Tepelná izolace je pro půdní vestavbu důležitá jak z hlediska životnosti a spolehlivosti dřevěné konstrukce, tak z hlediska tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Pro návrh zateplení střešního pláště platí ČSN 720540 Tepelná ochrana budov, Část 1 až 4. K zateplení se používá skelná vata, čedičová vlna, polystyren aj., které se vkládají mezi krokve (vnitřní zateplení), nebo nad krokve (vnější zateplení). Z nových ekologických izolací jsou dnes již dostupné například recyklovaný papír, hmoty na bázi dřeva, vlna, konopí aj. Aby tepelná izolace pod střechou správně fungovala, nesmí pronikat teplý, vlhký vzduch do konstrukce střechy. Ze strany obytného prostoru se proto umísťuje parotěsná zábrana s minimální propustností, mezi vnější stranu izolace a krytinu se vkládá difuzní fólie, zabraňující pronikání vodních par z venkovní strany. O vzduchotěsnosti rozhoduje nejen dokonalost spojů a neporušenost parozábrany, ale hlavně její kvalitní a spolehlivé napojení na konstrukci štítové stěny, v místě vaznic a prostupů dřevěné konstrukce krovu, komínových těles a větrání kanalizačního potrubí.
text: Václav Malovický foto a kresby: archiv redakce |
Bydlet pod střechou vysoko u nebe v útulném a atraktivním prostředí pod zkosenými stropy je lákavé. Mnohdy bývá symbolem úspěchu, prosperity a výjimečnosti… a nebo naopak bydlením z nouze a jediným východiskem, jak ekonomicky přijatelně vyřešit tíživou bytovou situaci rodiny.
