Kam s úklidovými prostředky?

Italská úklidová skříňka.

Nevýhoda je, že k udržování pořádku a čistoty potřebujeme různé kbelíky, smetáky, košťata, lopatky, mopy, kartáče, lavory a umyvadla, houby, hadry na mytí, prachovky, prášky, detergenty a v neposlední řadě vysavače, které jsou dnes sice výkonné, barevné a dají se různě skládat, vždy však zaberou dost místa.

Kam s nimi?
V žádném případě by neměly být „dekorací“ na WC ani v koupelně. To jsou místa naší nejintimnější hygieny, a ta si podobné sousedství nezaslouží.
Proto musíme úklidovým prostředkům vyčlenit speciální prostor, který se najde vždy, neboť v každém obydlí existuje nějaký hluchý kout. Rozdělíme-li jej racionálně pomocí různých háčků (na ty zavěsíme smetáky, smetáčky, košťata a lopatky), drátěných prvků, košíků, kapsářů, zásuvek, papírových krabic (třeba i od bot), vejdou se nám všechny zmíněné předměty do prostoru širokého 40 až 50 cm.

Uzavřít jej můžeme dveřmi, roletou, závěsem či paravánem. Mělké plastové lavory lze skladovat například v zásuvkách pod spodními skříňkami kuchyňských sestav.
Takto uspořádanou úklidovou skříň je nejvýhodnější mít v předsíni, hale nebo v hospodářské místnosti. Racionálně členěné skříně na úklidové prostředky jsou součástí nabídky každého dobrého kuchyňského nebo hospodářského skříňkového programu.

Když máme dostatek prostoru
Ve větších bytech a v rodinných domcích si můžeme dovolit luxus vyčlenit pro hospodářské činnosti samostatnou místnost nebo její část. Výhodné je to především v početnějších rodinách, kde se hodně pere, žehlí, mandluje a šije. Obvykle stačí plocha 6–8 m2.

Do hospodářské místnosti se pak umisťuje pračka (event. sušička), mandl, žehlicí prkno, šicí stroj a větší pracovní plocha na stříhání. Potřebné jsou skříňky na šicí potřeby a různé materiály, police a regály, stojan na zavěšování prádla apod. Každý přístroj musí být pořádně osvětlen samostatným svítidlem, protože všechny při používání namáhají oči. Šicí stroj by měl být u okna nasvětlen přirozeným denním světlem. Nutná je dobrá pracovní židle a velké zrcadlo.

Na podlahu patří krytina, která se snadno ošetřuje – nejlépe PVC či keramická dlažba. Součástí samostatné hospodářské místnosti by mělo být ocelové nebo plastové umyvadlo s tekoucí vodou a odpadem, doplněné o jednu zvlněnou stěnu (valchu). Potřebné jsou koše nebo skříňky na špinavé prádlo a úklidová skříň popsaná výše. Místnost musí mít dobré větrání. Někdy slouží také jako sušárna.

Kam s hospodářskou místností
Výhodné je umístění v blízkosti kuchyně, protože se činnosti vykonávané v daných prostorách vzájemně doplňují a kombinují. Tuto polohu ocení ženy s malými dětmi, které tak nad nimi při domácích pracích neztrácejí dohled, a také ty hospodyně, jež jsou rády v kruhu rodinném.

Hospodářské místnosti se často, zvláště v rodinných domcích, umisťují do suterénů domů v návaznosti na prádelnu a sušárnu. Hospodářský kout lze prostorově vyšetřit i v sídlištních dvougeneračních bytech, kde bývají dvoje stoupačky a odpadní šachty. Protože se pak musí hýbat i některými zdmi, je třeba konzultaci se statikem, architektem a majitelem domu. Pokud se ovšem chystáte na zásadní rekonstrukci bytu či domu, na hospodářskou místnost nezapomeňte.

Když prostor nemáme
Není-li prostor na samostatnou hospodářskou místnost, nezbývá než se s některými hospodářskými činnostmi přemístit do kuchyně. V případě nutnosti sem umístíme pračku. Nikdy zde však neshromažďujeme špinavé prádlo určené k praní!
Na žehlení v kuchyni si zvyklo mnoho žen – mohou sledovat, co se děje na plotně, v rodině nebo na televizní obrazovce. Žehlicí prkno musí být vždy dobře nasvětleno. Je to také předmět, který vždy, všude a v každé domácnosti překáží. Výrobci nábytku vymysleli speciální skříňky, do kterých se prkno buď skládá, nebo se z nich vyklápí. Stejný princip je uplatněn v případě sklápění šicích strojů.

Italové zase stvořili žehlicí prkno, které je škoda skrývat. Po složení z něj vzniká hezký barevný objekt, který se zavěšuje na zeď. Na ukládání žehliček dnes existuje řada zavěsných košíků, v nichž se žehličky doslova skryjí i před nenechavými a zvědavými dětmi. Žehličky jsou totiž zdrojem četných dětských úrazů.
Pro příležitostné šití stačí v kuchyni (případně v ložnici, hale) víceúčelový pracovní stůl nebo výklopná či výsuvná deska.

Horší je to s mandlem. Obvykle se nedá přenášet (i když samozřejmě přenosné plošné mandly také existují) – proto musí mít vyhrazeno stálé místo. Pokud to není možné ve víceúčelové kuchyni nebo hospodářské místnosti, zbývá jediné: přemístit jej do ložnice.

Foto: Petr Žáček, archiv firem a autorky, Text: Lenka Žižková
Zdroj: Můj dům 6/01