V domku, který si jeho rodina nedávno pořídila nedaleko Prahy, má také konečně prostor pouze pro sebe, což se mu poštěstilo vlastně poprvé. Domov, kde vyrůstal, byl opravdu skromný – dvě místnosti, celkem čtyřicet metrů čtverečních pro pět lidí. Není divu, že jakmile to bylo možné, toužil po osamostatnění. Podařilo se to díky podnájmům. Vystřídal jich deset jako svobodný, další čtyři pak se svou ženou. Opravdu úctyhodný výkon, i když mladí muži zřejmě dokážou stěhovat svou domácnost snadněji než kompletní rodina. Vzpomínky z dětství, které se odehrávalo v nelehkém poválečném období, poznamenalo také lepidlo a potravinové lístky. Tři děti manželů Postráneckých totiž měly jednu hlavní domácí povinnost – protože otec byl vedoucím obchodu, nalepovaly každý večer na archy papíru maličké ústřižky, na které se tehdy přidělovaly potraviny. Takže první obydlí, na které se Václav Postránecký pamatuje, vytvořilo v jeho mysli nesmazatelný dojem přeplněnosti, a proto celý další život směřuje k pravému opaku – volnému prostoru, v němž je pouze takový nábytek, který má nějakou nezbytnou funkci, je především dřevěný, má teplé odstíny a poskytuje příjemné pohodlí. Nebylo těžké takový nábytek v pražských prodejnách objevit. Náš oblíbený herec si hru na „zařizujeme s neomezenými finančními prostředky“ opravdu vychutnal. Do rodinného domku, kde nyní žije, se bude hodit nábytek spíše klasického stylu, ale když s námi „nakupoval“ nábytek do nového moderního prostoru, volil s přehledem zařízení zcela v duchu našeho časopisu. Při putování po prodejnách se zajímavým a často nekonvenčním nábytkem se z něj stal náročný zákazník, kterého okouzlovaly barvy a nevšední řešení. Kladl otázky jako „k čemu je to dobré“, „co to umí“ a „jak se ovládá tohle“. Myslel přitom i na ostatní členy své rodiny, takže vybíral křeslo pro ženu a vysokou stoličku do kuchyně, aby nemusela při vaření stále stát, něco se mu zdálo dobré pro dceru a něco zase pro syna. Když jsme pak spolu zakotvili v prodejně, kde jsme si ho několikrát vyfotografovali, jak si užívá pohodlí na vybraných kusech nábytku, prozradil na sebe několik důvěrností. Tak například docela rád utírá nádobí, a taky předvedl, že to umí. Je ctitelem dobrého červeného vína a vyzná se v něm. Pobyt v posteli považuje za příjemný i tehdy, musí-li se učit novou roli, text písně nebo chce-li si jen číst. Zařizování s ním bylo zábavné a věřím, že by to tak hodnotila i jeho žena, kdyby se fikce stala skutečností a mohli by oba vybírat zařízení jen podle svého vkusu s nevyčerpatelnou peněženkou v kapse. Určitě by se shodli. Ve skutečnosti je totiž Václav Postránecký jednak skromný, jednak velkorysý. Koupil by své ženě všechno, co by si přála, a pro sebe by volil věci potřebné a neokázalé. Přepych není jeho parketa. Užije si ho občas ve svých rolích, kde se umí s uvažováním rozmařilých boháčů bez potíží ztotožnit. Taková je výsada dobrých herců – mohou se stát, kýmkoli chtějí, a nic je to nestojí, ale něco přece. Ke svému výkonu potřebují velké množství pozitivní energie, kterou musí někde načerpat, aby ji pak prostřednictvím role předávali i publiku, protože právě proto lidé chodí a vždycky budou chodit do divadla. Václav Postránecký ji čerpá mimo jiné v pohodě svého domova, který je konečně opravdu jeho.
Kontakty: BLOMUS, Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 598, fax: 495 510 599; Rámová 3, Praha 1, tel.: 222 313 151, fax: 222 313 155; Konsepti, El. Krásnohorské 4, Praha 1, tel.: 222 326 928, fax: 222 321 358; U Sv. Ducha 3, Praha 1, tel.: 222 317 759; KTC INTERIER, Vinohradská 8, Praha 2, tel./fax: 222 032 547; LINEA PURA, Na Ořechovce 41, Praha 6, tel./fax: 224 311 754; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 222 254 444, fax: 222 251 056; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141-42, fax: 222 253 502; Rowenta, výrobky firmy lze zakoupit v široké síti prodejen elektro; SELENE, Neumannova 161, Prachatice, tel./fax: 388 313 410; Sázavská 32, Praha 2, tel./fax: 222 521 345; STUDIO FURNITURE, Pod Rapidem 1343/7, Praha 10, tel.: 272 731 647, 272 737 537
text: Bea Fleissigová foto: Vojtěch Resler a archiv |
Václav Postránecký: Konečně ve svém
Václav Postránecký, režisér a herec, člen Národního divadla a žádaný host několika dalších divadelních souborů, je v civilu velmi klidný a pohodový muž. Udiví to každého, kdo ho viděl v představení Štika k večeři v Divadle U Hasičů, kde na jevišti srší temperamentem v roli milence tří žen. Když se s Moderním bytem pustil do zařizování fiktivního bytu, ani trochu ho nerozházela v poslední době obvyklá kalamitní situace v pražské dopravě. Konečně totiž bydlí ve svém, takže je spokojený a tento stav mysli z něj přímo vyzařuje.