Obec se nachází ve vinařské oblasti a zahrada tak sousedí s vinicemi. Ačkoli jde o zahradu v Rakousku, navrhla ji a zrealizovala česká zahradní architektka. Mladí manželé si ji vybrali na doporučení rakouského zahradníka, se kterým už v minulosti spolupracovala. Ze tří návrhů, z nichž jeden zahrnoval pravoúhlé řešení záhonů a druhý protínající se kružnice, vzešel jako vítěz ten třetí se středovým trávníkem ve tvaru kruhu. Travnatý porost tak dnes pokrývá 177 m2 a okolní květinové záhony se rozprostírají na ploše 430 m2.
Pozemek se na proměnu v krásnou zahradu připravoval postupně. Po odstranění původní vegetace a zrytí bylo třeba půdu vylepšit o kvalitní zahradní substrát, aby měl trávník pro růst ty nejlepší podmínky. Kromě něj bylo na zahradu pořízeno celkem 749 rostlin. Vlastní výsadba včetně zamulčování se pak uskutečnila během tří dnů. Keře se sázely poměrně vzrostlé a trvalky s travinami velice brzy vytvořily zapojený porost. Fotografie zachycují zahradu rok a půl po výsadbě.
Stálezelená i kvetoucí výsadba
Ve štěrkovém záhonu na předzahrádce se daří stínomilným rostlinám a druhům určeným do polostínu. Kromě hortenzií, třezalek a čechrav tu rostou i listem okrasné bohyšky, kontryhele a kapradiny. Dalšími květy zdobí prostor před domem petrklíče, bergénie, žluté denivky ’Stella d’Oro‘, dlužichy a podzimní sasanky. Prostor mezi rostlinami vyplňuje stálezelený skalník Dammerův.
Samotná zahrada je plně osluněna, vysazeny jsou zde proto slunomilné rostliny, méně náročné trvalky a keře. Vpravo od terasy je vytvořena pohledová clona ze stálezelené kaliny, kaliny vonné, zlatice, tavolníku van Houtteova, vonného pustorylu a šeříku. Na záhonech obklopujících kruhový trávník rozkvétají levandule, bílé růže, kokardy, krásnoočka, šalvěje a rozchodníky.
Z okrasných travin je zde zastoupena ozdobnice čínská, třtina ostrokvětá, vousatec – dochan a proso prutnaté. Motýly láká do zahrady komule Davidova a třapatky. Pozadu nezůstává ale ani letní ibišek či ořechoplodec. Na podzim se tu krásně vybarví brslen křídlatý a z jehličnanů stojí za pozornost borovice kleč odrůdy ’Mops‘, jalovec obecný a jalovec prostřední.
Branka v oplocení je od terasy pohledově odcloněna sloupovitými tisy. Dlažbu v záhonu obrůstají stálezelené skalníky, které snesou občasné sešlapávání. Majitelé si nepřáli žádný strom na zahradě ani v předzahrádce. Na terasu plánují pergolu nebo markýzu. Kromě předzahrádky byla osmicentimetrová vrstva štěrku využita i na záhonech hlavní zahrady. Šedý odstín štěrkového mulče byl vybrán, aby ladil s barevným řešením fasády domu.
Trávník pod závlahou
Travní porost byl vypěstován z přímého výsevu. Aby však stále dobře vypadal a letní slunce ho nevysušilo, potřebuje dostatek vody. Majitelé si proto nechali zpracovat i projekt závlah – na záhonech je kapková závlaha a trávník zavlažují výsuvné postřikovače.
Většinu prací na zahradě zastane mladá rodina sama, případně za pomoci příbuzných. V případě potřeby vypomůže radou i zahradník, který rostliny zajišťoval. Co a kdy se má s danou rostlinou provést, je navíc podrobně popsáno v projektu zahrady. Z pravidelných činností jde například o podzimní svázání travin, jejich jarní seříznutí a odstranění suchých částí trvalek, seříznutí polokeřů atd. Malá část zahrady je i užitková. Majitelé pěstují drobné bobuloviny a také bylinky v nádobách.
Všestranná spokojenost
Podle architektky byla spolupráce s mladým manželským párem příjemná a majitelé jsou se zahradou spokojeni. Zpětně by nic nezměnila, protože detaily pilovala na začátku práce. Poté, co si majitelé vybrali jeden z návrhů, už jen ladili výsadbu podle katalogů, aby věděli, co všechno jim na zahradě poroste. Žádné rostliny během zimy nevymrzly, nemusely se dosazovat a zahrada v následujícím roce už vypadala poměrně vzrostlá. Malá slečna, které se mezitím narodil bratříček, si ji tak mohla naplno užívat.
Dobrá rada |
Se štěrkem položeným na mulčovací plachetku má architektka podle svých slov velmi dobré zkušenosti. Mulčování má totiž mimo jiné zamezit růstu plevelů. Při použití mulčovací kůry v blízkosti zapleveleného pozemku se ale ani v zamulčovaném záhoně plevelům neubráníte. Kůru bez plachetky proto navrhuje pouze v přírodních zahradách, kde je potřeba, aby se vysazené výběžkaté druhy rostlin mohly přirozeně rozšiřovat a štěrk by nevypadal přirozeně. Jako nevhodná se jeví i kombinace plachetky s kůrou, protože kůra se časem rozpadá. Její zbytky pak leží na částečně odhalené plachetce a vzniká tak opět vrstva vhodná k růstu plevelů. Pokládka plachetky a štěrku nebo praného kačírku je tedy vhodnější – mulč se nerozpadá a plevel lze dobře odstranit, protože jeho kořínky plachetkou neprorostou. V praxi se při výsadbě rostlin do plachetky vyřezávají dostatečně velké otvory. Například travinám vyhovuje podle druhu a kultivaru otvor v plachetce velký zhruba 50 × 50 cm. Rostliny jsou na takto založených zahradách ošetřovány hnojivou zálivkou. |