Skip to content

Báječné bydlení (zatím bez psa)

Svou dosud nejúspěšnější knihu Báječná léta pod psa napsal Michal Viewegh za dva měsíce v podkrovním pokojíku rodičovského domku v městečku Sázava, kam její děj také umístil. Dnes hledí z pracovny vlastního domu prakticky do stejné scenerie. Co by kamenem dohodil, stále stojí domek rodičů a dnes známý autor má ze své pracovny stále před očima okno, které bylo svědkem jeho tvůrčích začátků. Vybral si toto místo pro svůj nový život záměrně?

Obsah článku

 Dřevěná konstrukce stavby je částečně vyzděna speciálními ručně vyráběnými a v milířích pálenými cihlami, které se vyrábějí v Belgii středověkou technologií

 Jídelní prostor ovládá velký stůl, který vyrobil raškovický truhlář pan Šebesta (Stolařství Ideal) z javorového dřeva.

 Ložnice s jednoduchým dvojlůžkem od firmy Natuzzi. Dveře vedou do koupelny.

 Pokojík Sáry

 Vana zasazená do dřevěného obložení dokonale ladí s ostatními dřevěnými prvky (Stolařství Ideal)

 Koupelnový nábytek z mořeného buku dodalo na míru Stolařství Ideal. Obklady a koupelnové doplňky jsou od firmy Dolce vita

 Pracovna - stůl nezvyklého tvaru (Stolařství Ideal) je podle přání Michala Viewegha z javorového dřeva. Pohled prosklenou stěnou na lesnaté údolí řeky Sázavy

 Kvalitní židle (Milagro, Akit) je pro spisovatele nutností

„A no i ne, prostě se naskytla příležitost koupit zde tři malé parcely, takže vznikla jedna pořádná — ale trocha sentimentu v tom taky byla,“ přiznává Michal Viewegh. „V Sázavě jsem prakticky vyrostl, přestěhovali jsme se sem, když mi byly čtyři roky. Tady jsem absolvoval základní školu, v nedalekém Benešově gymnázium a i z Prahy, kde jsem studoval vysokou, jsem obden dojížděl. Strávil jsem zde tedy většinu svého dosavadního života. A to už je pouto.“

 

Michal Viewegh toužil jako každý pořádný mužský po vlastním domě, vlastnoručně zasazeném stromu a pokračovateli rodu. Dům stojí, pár stromů taky a potomky jsou prozatím dvě půvabná děvčata. Jedna dvacetiletá Michaela, druhá ani ne půlroční rozkošná Sára. Jistěže i ony tvoří větve rodového stromu, ale jméno stále ještě předává spíš chlapec. Protože však autor další úspěšné knihy Zapisovatelé otcovské lásky, líčící se sarkastickým humorem vztah rozvedených otců k dcerám, je znovu šťastně ženatý se sedmadvacetiletou zdravotní sestrou Veronikou, jistota synů je nabíledni.

 

Dům, který si nechal Michal Viewegh postavit, se značně vymyká svému okolí. Původně si přál bydlet ve srubu, protože má rád přírodní materiály a příčí se mu procovský styl mnoha dnešních novostaveb. Pak zahlédl časopiseckou reportáž o moderním využití principu tzv. hrázděných staveb a bylo rozhodnuto. Oslovil dotyčnou firmu, nechal si vypracovat návrh a s menšími úpravami ho schválil.  Firma Gradient, která se na tento typ staveb specializuje, podala svůj obvyklý špičkový výkon, který je významným způsobem spjatý s metodami duchovního přístupu. Michal Viewegh se sám i vlivem svého otce považuje za „středočeského racionalistu“, který jen tak nějaké duchařině nenaletí,  ale musel s překvapením uznat, že na principech feng-šuej i na senzibilitě hledačů vody a geopatogenních zón přece jen něco je. Skutečný šok zažili oba — otec i syn —, když přivolaný proutkař procházel pozemek bez jakékoli pomůcky a suverénně určoval, kde jsou prameny vody. Protože doporučení stran polohy jednotlivých pokojů i celkového uspořádání domu padla na úrodnou půdu a nepříčila se ani „racionálnějšímu“ cítění jeho budoucích obyvatel, vznikla nakonec dokonalá shoda, která tvoří základ mimořádné přívětivosti celého interiéru.

 

Ve chvíli, kdy jsme měli možnost fotografovat, nebyl interiér ještě zcela dotvořený — bylo zde jen minimum nábytku, chyběly obrazy, žaluzie a květiny. Přesto působil jako zcela obydlený a okouzloval jednoduchostí a krásou některých prvků. Michal Viewegh připouští, že ke klidné rodinné atmosféře, která zde panuje, se dopracoval lety bujarými i zoufalými, která ho však — jako každého tvůrce — obohatila. Když jsme odjížděli, zamávala nám na rozloučenou Veronika oblečená do pracovního munduru a s obrovskými gumovými rukavicemi od záhonu zeleniny, kde plela. Její rajčata byla sice ještě zelená, ale bylo jich na keříčcích požehnaně. Malá Sára pokojně spinkala ve svém pelíšku a Michal Viewegh mě předtím bez zábran prováděl domem a komentoval uspořádání. „Myslím, že je třeba ukazovat i jiné, alternativní způsoby bydlení, než se dnes lidem nabízejí prostřednictvím unifikovaných katalogů. Jsem s naším domem čím dál víc spokojen. V Praze jsme byli zavřeni mezi neprostupné zdi a výhled obstarávala pouze malá okna. Tenhle dům mi otvírá pohled do přírody hned ze tří stran, vnímám její proměny a cítím se zde příjemně a svobodně.“

 

A kde je nějaký pes, který přece patří ke každému domu, pane Vieweghu?

„Teď je na řadě Sářin sourozenec  a potom se uvidí.“

 

P. S. Mám ráda humor Michala Viewegha a nepokrytě se hlásím do tábora jeho obdivovatelů. Těším se na jeho další knihu, která vznikne zde, a už teď se při tom pomyšlení  bavím. Díky za to, pane Vieweghu.

 

Michal Viewegh

– 31. 3. 1962 v Praze

– gymnázium v Benešově

– Filozofická fakulta UK (český jazyk, pedagogika)

– Vydal dvanáct knih, které vyšly v celkovém nákladu přes tři čtvrtě milionu výtisků a byly přeloženy do osmnácti jazyků

 

Slovo stavitele: Ing. Miroslav Kramoliš, majitel firmy Gradient

Hrázděné stavby, tj. stavby s nosnou konstrukcí ze dřeva,  představují starou stavební technologii, která je však použitelná i dnes. Moderními způsoby dnes dokážeme dřevěnou konstrukci dokonale ochránit jak proti všem škůdcům, tak proti vlhkosti, která

 Ing. Miroslav Kramoliš, majitel firmy Gradient  

pro ni představuje hlavní nebezpečí. Naše firma vyvinula stavební postupy, kterými můžeme dřevěnou konstrukci vyplnit nejrůznějšími materiály (cihlou, pórobetonem aj.) podle přání zákazníka, a zaručujeme, že stavba nebude nikde vrzat a stěny i stropy nebudou propouštět nepatřičný hluk. Nejkrásnější a nejpříjemnější vnitřní atmosféru však vytvářejí prosklené stěny, protože díky jim jsou obyvatelé domu prakticky neustále jakoby uprostřed přírody. Přitom není třeba mít obavu ze zimy nebo naopak z letních veder. Tepelněizolační dvojskla, která používáme, jsou vyráběna s izolačními vlastnostmi srovnatelnými se zdmi z klasického zdiva. Přesto – ne každému se může hrázděný dům líbit. Volí ho většinou lidé, kteří si uvědomují příznivé působení dřeva na člověka, kteří touží obnovit vztah k přírodě a vadí jim studené železobetonové konstrukce dnešních staveb. Zvláště potěšen pak jsem, když mě osloví člověk, který si při návrhu přeje nejdřív prozkoumat geomagnetické anomálie na stavebním pozemku a dokonce chce v projektu stavby uplatnit zásady čínského umění harmonického uspořádání věcí v prostoru – feng-šuej. Sám jsem totiž přesvědčen o tom, že tyto zásady jsou velmi rozumné a účinné a přispívají k vynikající atmosféře domu. Každého však mohu ujistit, že hrázděný má při ohleduplné údržbě stejnou životnost jako zděná stavba a jeho obyvatelé se v něm budou cítit dobře.

 

Kontakty:

AKIT,  Žitná 30, Praha 2,

tel.: 224 941 686;

DOLCE VITA, Křesomyslova 6, Praha 4,

tel./fax: 241 404 151;

GRADIENT (dodavatel hrubé stavby),

Beskydská 709, Rožnov pod Radhoštěm,

tel.: 571 657 214;

LUPERON (dodavatel cihel Beleta), Terronská 61, Praha 6,

tel.: 233 343 248, fax: 233 341 079;

STOLAŘSTVÍ IDEAL (Miroslav Šebesta, dveře a nábytek na míru),

Raškovice 410, Frýdek-Místek,

tel./fax: 558 692 579

 

text: Bea Fleissigová

foto: Oto Pajer
zdroj: Moderní byt 12/2003