Interiér: Otevřené podkroví

V nájemní garsonce už rodina žít nemohla, na cestě bylo druhé dítě a naskytla se možnost zrekonstruovat starý podkrovní byt ve vile z 30. let minulého století. Partneři se rozhodli investovat do vlastního bydlení a podkroví čítající zhruba 70 m2 zvelebit.

Architekta hledat nemuseli, Matěj Hunal je bratrancem Laury. Se svým kolegou Davidem Neuhäuslem se chopili díla. Připravili kompletní návrh, který prostor otevřel a umožnil smysluplně využít každý kousek místa. Laura i Tomáš nadšeně souhlasili. Tísnivou dispozici ignorující potenciál podkroví totiž zcela zrušili.

Prvním krokem k získání funkčního a vzdušného bytu bylo odstranění všeho vyjma nosných konstrukcí, zateplení střechy a vytvoření dvou nových oken. „Očekávali jsme otevřený světlý interiér bez zbytečností,“ vzpomíná Laura. Chtěli interiér, který nebude skrývat trámy a hrdě dá na vědomí, že jde o podkroví.

„Demontáž podhledů odhalila trámovou konstrukci krovu, prostor dokonale prosvětlila a otevřela ho do výšky. Jediný přímý výhled z obytného prostoru umožňovalo nevhodně členité okno, jehož rám zakrýval zhruba třetinu celkové plochy okna,“ vysvětluje David Neuhäusl a Matěj Hunal pokračuje: „Uprostřed bytu vzniklo kompaktní hygienické jádro, které nahradilo původní změť příček a elegantně tak definovalo nové dispoziční uspořádání interiéru – polyfunkční prostor, dvoupokoj pro děti, a malou ložnici pro rodiče.“ 

Rafinované detaily

Nábytek vyrobený na míru podle autorských návrhů architektů tvoří integrální součást prostoru, který dokonale definuje. „Sjednocuje podkroví od vstupní haly až po pracovní kout a spojuje v sobě většinu zásadních funkcí,“ objasňuje záměr architekt Neuhaüsl.

„V průběhu linie se transformuje z botníku přes komodu se zásuvkami, kuchyňskou sestavu nábytku, chladničku, pohovku až do pracovního stolu pod šikminou,“ detailně upřesňuje architekt Hunal a pokračuje: „Decentní natočení chladničky o 20 stupňů opticky zvětšuje obývací část a zároveň ji výrazněji odděluje od kuchyně.“ Z ergonomického hlediska tak nepochybně přispívá i k příjemnější práci v kuchyni.

„Přála jsem si velkou kuchyň a varnou desku se čtyřmi plotýnkami a myčku, kterou jsme v garsonce neměli,“ raduje se Laura. Ocelový regál zavěšený na stěně proti pohovce tvoří elegantní a vzdušnou nábytkovou stěnu, která je prakticky přizpůsobena předmětům, které zde našly své pevné místo, včetně krbu i dříví na podpal či gramofonu a televizoru, které jsou umístěny tak, že nikde nespatříte jediný přívodní kabel.

Velmi důmyslně je vyřešena i koupelna. Vana prakticky přechází ve sprchový kout, který je zapuštěný v nice, kde není třeba žádné zástěny ani závěsu. Architekti se zakázce věnovali velmi důsledně a sledovali každý detail, stačí si například povšimnout precizní návaznosti dlažby na obkládačky s postupně se zmenšujícími rozměry. V průběhu realizace zakázky po dobu dvou let na stavbu pravidelně docházeli a postupně i společně s Tomášem ladili každý detail.

V rytmu dřeva a oceli

Konstrukce nábytkové stěny je perfektně sladěna s podnožemi všech tří stolů – pracovního ostrůvku na kolečkách v kuchyni, konferenčního stolku v obývací části i stolu jídelního u okna.

V interiéru však dominuje dřevo. Nábytek je zhotoven z březové překližky, podlaha a desky stolů z masivního dubu. Z větší části se architektům podařila srovnat i výška podlah. Nepatrně níž je jen ložnice a přechod do haly, která je krytá tmavou dlažbou. Ta prakticky vymezuje vstupní halu, koupelnu a technickou místnost, kde jsou uloženy všechny úklidové potřeby včetně vysavače, také žehlicí prkno a je tu i pračka se sušičkou.

Úložné prostory tu lze najít také v útrobách zdí pod šikminou za sestavou kuchyňského nábytku, kam je vhodné ukládat sezonní věci. Dostatečný prostor pro ukládání nabízí i vestavná skříň v ložnici.

Laura si velmi pochvaluje všechny úložné prostory, také celkově otevřený prostor, těší ji skvělý přehled o dění v interiéru i krásný výhled do okolí na střechy domů. Ve výčtu pokračuje, září spokojeností a nešetří slovy chvály, protože se jim tu krásně žije.