Skip to content

Velikost jedné pence

Londýnskou architekturu si dovoluji vidět jako „matchboxland“ s dlaněmi dvorečků. V porovnání s Prahou či Paříží je to rozhodně jiná váhová kategorie.

Jedna z dominant obývacího prostoru - velké a hlavně pohodlné černé křeslo z tvůrčí dílny Charlese Eamese    
Konzervativní cihlová kostka na fasádě však působí jako dokonalý kontrast silně otlučeným panelákům. Ostatně je jen dobře, že chaos a ztřeštěnost současnosti vedou k posílení a k návratu klasických osvědčených hodnot. Středem zájmu se stávají reálné a realizované myšlenky novodobých průkopníků…

Garsonka ve dvougarsonce

Domek Nicky a jejího přítele se nachází v jižním Londýně. Stojí (opravdu neleží) zde už od roku 1870 jako jedna z mnoha tehdejších ukázkových staveb. Ona totiž celá tato ulice je zajímavá. Svého času se pyšnila pestrou škálou nejrůznějších architektonických stylů. Stavební firma zde prostě koupila pár metrů pozemku, aby na něm „vyšila“ dva tři domy v určitém experimentálním stylu. Developeři z celé Anglie sem pak jezdili na čumendu a okopírované vzory rozváželi a šířili po ostrovech. 

Mladí lidé žili v domě před rekonstrukcí celých osm let. Uskromnili se, pronajímali přízemí – zařízenou garsonku s jednou ložnicí – a z nájmu postupně umořovali hypotéku. S poslední dlužnou librou padlo rozhodnutí. Dům prodělá radikální změnu.

Holčičí inspirace

Už jako hodně malá obdivovala Nicky padesátá a šedesátá léta. Mimo liverpoolského broučího kvartetu ale fandila taky Andymu Warholovi a zhlédla se v pop-artu. Touha po alespoň částečném zhmotnění dívčích snů byla tak silná, že mladá žena nyní striktně odmítla služby architekta i designéra a interiér si navrhla po svém.

Balzac sofa - Mathew Hilton pojmenovává všechny své výrobky podle slavných autorů    Samozřejmostí je krb, nábytek nese značku Blue Dot    Řekněte sami - není to originální prostor kulinářské laboratoře? Jídelně vévodí masivní stůl

S rekonstrukcí ovšem musel pomoci statik, neboť z původní dispozice začaly postupně mizet všechny vertikální stěny a posléze i podlahy. Nahradilo je sedm ocelových nosníků (Rein Steel Joists) pečlivě ukrytých v nových stropních konstrukcích. A jak už to v běžném životě bývá, krásné sny vždycky pošramotí zklamání. Otevřené do prostoru mělo být původně i schodiště. Tomu stály v cestě přísné požární předpisy. No a plánovaný prosklený strop (v řadových domech jej zkrátka nelze realizovat) nakonec nahradila břidlicová klasika s okny Velux. Hvězdy, pokud proniknou častou londýnskou mlhou, lze pozorovat alespoň těmito střešními okny.

Moderní artefakty

Snad nejvíce pyšná je Nicky na svoji novou kuchyň. Zdařilé kombinaci přírodního rukopisu ořechového dřeva, betonu a nerezových prvků. Strmě odtud do intimnějších prostor domu šplhá schodiště z irského dubu. Zvláštní a atypické jsou i nátěry, kvůli větší odolnosti zhotovené z barev míchaných – světe, div se – rovnou v automobilce. A ošetřované prostředky na leštění karoserií.

Dům dnes svým obyvatelům skýtá přesně to, co od něj očekávali. Dvojice zde dokázala vytvořit prostředí odpovídající jejich vnitřním pocitům. Jsou zde šťastni nejen spolu, ale i se svými přáteli, které dnes mají kam pozvat. Důvod je prostý, což definoval kterýsi z architektů slovy: „Neexistuje malá a velká, ale jen dobrá, nebo žádná architektura.“ Londýnský dům je důkazem, že dobré dílo nemůže vzniknout bez odpovědnosti a síly tvůrců. Nevznikl by ani bez lásky. Třeba k onomu starosvětskému a modernizovanému „matchboxlandu“.

    Velké prosklené plochy dokázaly prosvětlit a také opticky zvětšit i "komunikaci" mezi podlažími. Zajímavé je rovněž konstrukční řešení schodiště s podestou    

V ložnici je nábytek značky Blue Dot    Koupelnu zdobí keramika značek Bozart a Roost    Koupelnu zdobí keramika značek Bozart a Roost