Skip to content

Velký styl za málo peněz

Máloco tak dokonale vypovídá o osobnosti jako interiér domova. Není pouhou vitrínou finančních možností a společenského postavení člověka, ale jednoznačně deklaruje jeho vkus a styl. To jsou také důležitější ukazatelé lidských kvalit než tušené horentní ceny nábytku a doplňků.

Sbírka ladných porcelánových sošek září v americké knihovně. Zajímavým nápadem je doubarevný kožený potah starožitných křesílek

Jako osobitý artefakt i funkční domácí pomocník se může uplatnit přredsíňová stěna z umakartu

Domov pro dva mladé lidi, kteří se profesionálně věnují výtvarnému umění a mají velmi vytříbený vkus, není pro architekta právě snadným zadáním. Zvlášť když dvoupokojový byt o rozloze 62 metrů čtverečních považují jeho obyvatelé jen za přechodné řešení, a proto nechtějí zbytečně investovat do úprav a vybavení. Architektka Karolína Fořtlová, která navrhovala úpravu celého interiéru, se proto po dohodě s majiteli rozhodla zvolit pro tento byt hravý nádech tzv. bruselu. Vedly ji k tomu dva zásadní důvody: majitelé bytu mají tento styl z přelomu 50. a 60. let rádi a nábytkové solitéry z tohoto období jsou za pakatel dostupné v každém bazaru nebo zcela gratis volně poházené na půdách a v bytech našich babiček.

Skladiště nábytku

Historie tohoto bytu ve vinohradském činžovním domě nese všechny rysy dějinných eskapád století dvou světových válek. Na patře zde byl původně jediný rozlehlý luxusní byt, v němž se jeho obyvatelé mohli pohodlně projíždět na bruslích. Po „vítězství pracujících“ byl celý dům znárodněn a záhy došlo k rozdělení velikého bytu na tři menší, přičemž nejmenší z nich byl tvořen bývalými provozními zónami včetně pokojíku pro služku. Tento byt sestával, a dodnes sestává, ze dvou větších pokojů, kapesní koupelny a úzké chodbičky využívané jako kuchyňka. Jeden čas, kdy zde bydlela třígenerační rodina, se celý byt proměnil doslova ve skladiště nábytku stoupající až k vysokému stropu.

ARCHITEKTKA

Ing. arch. Karolína Fořtlová (1974)
Vystudovala FA ČVUT v Praze. Věnuje se vlastní architektonické činnosti, která zahrnuje výstavní expozice, soukromé i veřejné interiéry a projekty rodinných domů. Na fakultě architektury nyní dokončuje doktorandské studium v oboru sociální bydlení. 

    

Noví majitelé, nový život

Když se do bytu stěhovali jeho současní obyvatelé, museli nejprve začít s rekonstrukcí. V havarijním stavu byla jedna ze stěn v chodbě – vlhkostí nasáklá a staticky narušená zeď vyžadovala důkladnou renovaci. Dalším krokem byly nové nátěry dveří a zárubní a kompletní renovace parket. V kuchyni a předsíňce muselo být položeno nové linoleum. Jediné místo, kterého se rekonstrukce nakonec nedotkla, byla koupelna. Veškeré úpravy prostor koupelen jsou totiž finančně natolik náročné, že to byla z hlediska dalších záměrů nájemníků velmi neperspektivní investice. Proto zde pouze byla do úzkého výklenku usazena pračka a vyměněno umyvadlo.
Poslední úprava, která by se do jisté míry dala považovat za stavební zásah, je nad běžný standard zvednutá deska se zasazeným dřezem ve výklenku v chodbičce. Vyšší ukotvení dřezu mladým majitelům vzhledem k jejich výšce vyhovuje, a umožnilo navíc umístit pod desku ještě myčku na nádobí. Zbývalo pak už jen vymalovat a mohl se stěhovat nábytek.

Odvaha k sytým barvám

Architektka Fořtlová si s majiteli bytu porozuměla v jednom základním záměru: rozhodla se zvolit pro stěny obou pokojů velmi syté a na první pohled nezvyklé tmavé barvy. Obě místnosti mají velmi dobrou světelnost, a tak architektka pro obývací pokoj zvolila cihlovou červenou a pro ložnici královskou modř. Výsledek je velmi efektní a působí až luxusním dojmem. Veškerý secondhandový nábytek i doplňky, kterými je byt vybaven, totiž síla barev obou místností povyšuje o několik cenových tříd.

Ložnice v modrém přísvitu má příjemně chladivou a intimní atmosféru. Jako sbírka vzácného porcelánu zde proti tmavé barvě stěn svítí bílé porcelánové sošky zvířátek a postav, jakými se lidé ještě před dvaceti lety hojně obdarovávali u příležitostí svateb a výročí.
Zrestaurované kožené křeslo v malinové barvě láká k pohodlnému posezení   Dotaženo do detailů: trubkový gauč s křesílky, stolkem i stojací lampou. Vše s takřka stejným datem narození

Nomádský koberec nad lůžkem podtrhuje intimní atmosféru celého interiéru   Cihlově červená barva stěn skvěle "odráží" a podtrhuje krásu obrazů a grafik

Kdysi putovní dary, cestující napříč rodinou jako černý Petr, se zde stávají půvabnými dekoracemi ladných čistých tvarů. Dojem umocňují klasické americké knihovny z třicátých let, v nichž jsou sošky instalovány jako prvotřídní sběratelské kousky. Nad lůžkem je zavěšena v našem zeměpisném pásmu nezvyklá dekorace – kavkazský nomádský koberec. Dodává interiéru nejenom punc přepychu, ale také intimity velmi privátní zóny.
Jednoduchá kuchyň v úzké chodbě je vybavená starožitným jídelním stolkem se židlemi a malou kuchyňskou sestavou z IKEA

Kouzlo nesouměrnosti

Na pravý kavkazský nomádský koberec narazíte i v obývacím pokoji. Je zde hlavní dekorací stěny nad pohodlným gaučem s chromovými trubkami, který slouží jako sedačka, příležitostné lůžko nebo prostě „váledlo“ pro domácí i hosty. Koberec velkorysých rozměrů při bližším pohledu zaujme nejen krásným vzorem a velmi příjemnou barevností, ale především nepravidelností jednotlivých detailů ve vzoru. Ta je nejlepším důkazem kvality a de facto i ceněného stáří koberce. Dnešní koberce tkané podle přesných vzorů v továrním provozu jsou dokonale propočítané a nenajdete v nich odchylku. Na původním nomádském koberci se ale brzy dohledáte nesouměrnosti jednotlivých prvků v dekoru, barevných valér a tvůrčích chybiček, které povyšují běžný řemeslný kousek na špičkový a nezaměnitelný originál.

Věci, které mají podpis

Zajímavým prvkem, který v interiéru rovněž nelze přehlédnout, jsou všechna svítidla. Obyvatelé tohoto bytu mají totiž zálibu ve starých lustrech a lampách. Pán domu je osobně vybírá a shání po bazarech a starožitnictvích, zručně je renovuje a znovu uvádí do provozu. A tak přestože všechna svítidla – stropní, stolní i stojací – mají už dávno za sebou padesáté narozeniny, zaujmou prvotřídním designem i kvalitním řemeslným provedením. Jako by u nás ještě v šedesátých letech fungovala tradice dobré řemeslné práce, dokonale zdevastovaná v následujících letech normalizace.
Kávový servis z éry bruselu vypadá jako ze současné produkce designérských studií   Elegantní tvary bíého porcelánu přelomu 50. a 60. let jsou prakticky nadčasové
Vlastně celý byt je zařízen věcmi z doby, kdy i těmi nejobyčejnějšími předměty denní potřeby šlo „budovat“ konkrétní svébytný a esteticky hodnotný styl. Navíc však tyto předměty nabízely takovou kvalitu materiálu a řemeslného zpracování, že stále pohodlně slouží. Dodnes se tedy mohou v interiéru skvěle uplatnit oválné stolky, momentálně většinou vystěhované na půdy stejně jako předsíňové umakartové stěny s chromovými trubkami věšáku nebo pohodlná textilní či kožená křesla. Všechno mělo svůj podpis dobře odvedené práce designéra i výrobce. I sériově vyráběný kávový servis ve stylu brusel, za který by se dnes nemuselo stydět ani to nejrenomovanější designérské studio. 
Říká se, že móda minulého roku je nemožná, po pěti letech úděsná a po dvaceti letech opět v módě. V tom případě je právě nejvyšší čas oprášit ze sklepů a půd „bruselové“ solitéry a pomalu se připravit na nárazovou vlnu bruselské módy. V tomto bytě funguje úžasně, tak proč by neměla vnést nový závan svěžího vzduchu i jinde?  

Kontakt:

Ing. arch. Karolína Fořtlová,
Nad Šárkou 15, Praha 6,
tel./fax: 224 310 612,