|
|
Japonské zahrady jsou v kontextu světové zahradní tvorby unikátním příkladem využití zahraničních i domácích vlivů ústících do svébytného, doslova uměleckého výrazu, který dokáže vdechnout prostoru zahradní mistr — umělec. Navazují na tradici čínské zahradní tvorby, z níž organicky vycházejí a kterou rozšiřují o původní japonské podněty a rozvíjejí je zcela novým, vlastním způsobem jak ve formě, tak ve vnitřní náplni. Japonci komponují své zahrady mimo jiné podle pravidel čínské kosmologie, vetkávají do nich náměty pro meditaci a vyjadřují jimi buddhistickou i šintoistickou tradici. Návštěvník je na každém kroku vyzýván, aby se zamyslel nad významem seskupení kamenů, které mohou představovat pohoří, ostrov, zvíře či vodopád. Při chůzi po šlapácích v jezírku nemůže nepohlédnout na odraz ve vodní hladině, připomínající pravdivou skutečnost, ale také její pomíjivost. Pokud se nesehne, neprojde pod větví staré sosny, symbolu dlouhověkosti a moudrosti. Z kamenů, štěrku, písku, vody a rostlin je možno vytvořit japonskou zahradu či zahradní kout doslova na jakékoli ploše — počínaje atriem velikosti několika metrů čtverečních až po pozemek hektarových rozměrů. Důležitý estetický i myšlenkový význam mají rovněž prvky drobné zahradní architektury. Kupříkladu kamenné lucerny představují nejen zdroj světla, jsou zároveň symboly duchovního osvícení, a umístěny na důležitých místech, vedou návštěvníka zahradou nejen fyzicky, nýbrž i myšlenkově. Podobnou úlohu mají také různé plůtky, kamenné nádržky, můstky a mnoho dalších doplňků z kamene, dřeva i bambusu. Od počátku minulého století uchvacovala japonská zahradní architektura i české cestovatele a v mnoha více či méně zdařilých pokusech se její vliv začal uplatňovat také u nás. Je však nutné mít na paměti, že žádoucího cíle můžeme dosáhnout nikoli pouhým kopírováním forem, ale necháme-li se inspirovat duchem japonských zahrad. Jedním ze zdařilých výsledků japonské inspirace je zahrada pražského výtvarníka Miroslava Pacnera. Bezprostředně po projití zahradní brankou, jejíž kovové žebroví připomíná stébla trávy, upoutá kamenná kompozice zakončující rovný vstupní chodníček. Přímá zahradní cestička ve vstupní části, obklopená vyšší zelení, přirozeným způsobem návštěvníka zklidňuje a odpoutává ho od starostí, s nimiž sem vstoupil. Po několika krocích se jeho pohledu otevírá scenérie jezírka a kamenné kompozice doplněné stříhanými keříky. Zvláště ráno a večer, při hře světla a stínů a paprsků slunce, které oživují barvy, nabízí zahrada působivou podívanou. Dokáže evokovat představy pohoří s příkrými svahy nebo původem kamenů prostě jen připomene půvabné vápencové skály z barrandovské oblasti. Kamenná šlapáková cestička směřující k zahradnímu altánku upozorní, že tvůrce zahrady myslel také na její obytnou funkci, kdy je možno v krytém bezpečí pozorovat kapky deště nebo se na jaře kochat půvabem kvetoucí vistárie obepínající sloup. Příjemným posezením prohlídka zahrady nekončí. Různá tajemství skrývá doslova každý kout. Například kamenná cestička za altánem symbolizuje svým zakřiveným tvarem klikatou cestu života, pohledově prohlubuje celý prostor, a i když pomineme okolní kompozice z kamenů a rostlin, je sama o sobě hodna pozornosti. Ani při odchodu nezanechává zahrada v návštěvníkovi pocit, že viděl vše. Stále se nabízejí nové detaily — kamenná pítka pro ptáky, zajímavě tvarovaná větvička či na první pohled utajený keřík čínské pivoňky. Zahradě Miroslava Pacnera lze vytknout opravdu málo. Snad jen přemíru kamenných kompozic, které návštěvníka překvapují na každém kroku, ale rozhodně nepůsobí rušivě. Vzhledem k umístění zahrady nebylo možné využít jakéhokoli výhledu, prostor je proto koncipován komorně a podtrhuje soukromí. Celkově představuje tato nevelká zahrada opravdu dobrý příklad japonské inspirace, která se dobře vyjímá i v našich podmínkách, zvláště oslovuje-li majitele její duchovní podstata. Založení japonské zahrady nemusí být drahé. Cena se odvíjí od velikosti jezírka, stáří a velikosti vysazovaných rostlin a množství kamenů. Orientačně lze vycházet z těchto údajů: keř azalky bude stát 90 Kč nebo také 3 000 Kč, borovice černá může přijít na 300 Kč, ale čtyřmetrová stojí kolem 15 000 Kč, metr čtvereční jezírka (bez vyhloubení), tj. položení a svařování geotextilie, přijde na 360 Kč, jedna plná tatra kamenů z lomu (cca 12 tun) bez dopravy stojí 3 000 Kč. Vcelku lze pořídit malou japonskou zahrádku (25 x 25 m) od 50 000 do 100 000 Kč.
Kontakty: ALEŠ TRNKA (návrhy a realizace zahrad), Nad Úpadem 280, Praha 4, tel.: 606 57 44 89; JIŘÍ KUBEC (návrhy a výsadba zahrad, bonsaje), Krajířské nám. 224, Brandýs n. L., tel.: 604 42 80 78; MIROSLAV PACNER (návrhy a realizace zahrad), Konopova 6, Praha 5, tel.: 607 854 161; VÁCLAV NOVÁK (bonsaje), Luční 285, Libochovice, tel.: 416 591 429 text: Aleš Trnka foto: Miroslav Pacner, Aleš Trnka a Antonín Braný zdroj: Moderní byt 11/2002 |
