Skip to content

Okna, díl druhý: Velké prosklené plochy

Trendem soudobých novostaveb i rekonstrukcí jsou otevřené prostory s maximálním propojením interiéru s exteriérem. Tuto možnost nabízejí velkoryse prosklené plochy.

Galerie

První díl seriálu najdete zde.

Značná část velkoplošného prosklení připadá na tzv. francouzská okna (v podstatě jde o terasové či balkonové dveře), což jsou okna, jejichž spodní hrana je totožná s podlahou a na něž často navazuje zahrada, venkovní terasa či lodžie. Francouzská okna ovlivňují architektonické, konstrukční a technické parametry stavby jako celku, nezpochybnitelná je jejich estetická role, jednoznačný je i přínos optických, světelných či tepelných zisků.

Modernější (a stále častější) verzí jsou pak velkoformátové, nedělené prosklené plochy, které se neotevírají jako klasické okno, ale posouvají do stran. Šířka křídla dosahuje až 3 m! Podle způsobu manipulace s pohyblivým křídlem se vyrábějí jako sklopně-posuvné a zdvižně-posuvné.

Kritéria správné volby

Francouzské okno či posuvnou prosklenou plochu lze pořídit v dřevěném, plastovém či hliníkovém provedení, případně v kombinaci materiálů. Moderní výrobky bez problémů zastanou svoji roli i v pasivních budovách. Pro jednotlivé typy oken jsou stanoveny přesné rozměrové limity, ovlivněné materiálem, konstrukcí rámů, hmotností skla a celého křídla, poměrem stran, způsobem otevírání atd. Limity jsou stanoveny i pro zasklení – např. tepelněizolační vlastnosti prosklení (Ug) závisí na počtu tabulí, jejich vzdálenosti od sebe a na výplni v mezeře mezi skly.

Jaký rám, takový celek

Velká prosklená plocha musí odolávat větru, teplotním změnám a být kromě jiného velmi stabilní. Tento požadavek se v minulosti řešil zesílením rámu a vyztužením. Snaha o zlepšení izolačních vlastností okna zase vedla k navyšování počtu komor a výplní dutin nejrůznějšími tepelněizolačními materiály. Důsledkem bylo zesilování rámu na úkor plochy skla, což snižovalo množství světla přicházejícího do interiéru. Dnes převládá trend opačný – rámy oken s co nejužší pohledovou šířkou a maximální plocha zasklení.

Sledované faktory

U skla, v případě francouzských oken samozřejmě tvrzeného a s odpovídajícími pevnostními, bezpečnostními a dalšími parametry, je důležitým ukazatelem součinitel prostupu tepla (Ug), který musí být co nejnižší (minimální energetické ztráty). U vysoce kvalitních izolačních trojskel se hodnota Ug pohybuje do 0,5 W/ m2K. Důležitý je i solární faktor (SF) vyjadřující procento sluneční energie, která prochází sklem. Roli hraje také světelná prostupnost (LT), což je míra viditelného světla, procházejícího zasklením. Čím vyšší faktor, tím více světla.

Stále častější verzí jsou velkoformátové, nedělené prosklené plochy, které se neotevírají jako klasické okno, ale posouvají do stran (ZDROJ: Schüco, foto: Andrea Puliogotto)

Komfortní ovládání

Velkoformátové posuvné křídlo často dosahuje hmotnosti až 300 kg, proto je žádoucí vybavit jej elektrickým pohonem na dálkové ovládání. Variantou jsou lineární, řetězové a speciální otvírače (např. PAN elektro) a jiné. Maximální komfort obsluhy poskytuje třeba celoobvodové kování Maco Multi Trend se čtyřpolohovou klikou, umožňující okno otevřít, zavřít, sklopit nebo nastavit do polohy spárového větrání (mikroventilace).

Nůžky pro spárové větrání mají integrovanou protiprůvanovou pojistku. Excentrické zavírací segmenty umožňují pečlivé dotěsnění křídla po celém obvodu, okno lze opatřit bezpečnostními prvky, omezovačem otevírání, pojistkou proti vypáčení, dětskou pojistkou atd.

Posuvné balkony

Naprosto komfortní, bezbariérový vstup na terasu s možností odsunutí velkoplošného křídla poskytuje systém posuvných balkonů HS portál. Velká okenní křídla jsou vyplněna izolačními skly s koeficientem Ug = 1,1 W/m2K nebo Ug = 0,6 W/m2K už ve standardním provedení. Za zmínku stojí i plastová, nízkoenergetická 6komorová okna Salamander s rovným křídlem (rám 92 mm, křídlo 92 mm) zasklená izolačním trojsklem tl. 48 mm plněným argonem (Uw = 0,86 W/m²K). Jsou vybavena po celém obvodu rámu i křídla profilovanou zinkovanou ocelovou výztuhou.

Proti „pláči“ i paprskům

Francouzská okna mají přece jen jeden „nedostatek“ – nelze před ně umístit otopné těleso. Optimálním řešením, jak před velkou skleněnou plochou vytvořit tepelnou clonu, zároveň ofukovat sklo a bránit jeho nežádoucímu rosení, je např. instalace podlahového konvektoru. Ten může být propojen s centrálním vytápěním, nebo fungovat jako elektrický přímotop.

Topidlo či topnou lavici lze instalovat i nad podlahu (pod neotvíravé okno nebo pevnou stěnu). Metr dlouhý konvektor bez ventilátoru dosáhne v obytné v místnosti o teplotě 20 °C výkonu okolo 120 W, konvektor s ventilátorem až 740 W.

Do cesty slunečním paprskům lze postavit exteriérové předokenní žaluzie a rolety s naklápěcími lamelami (rolety plní i bezpečnostní funkci a slouží jako protihlukový a tepelný izolant). Před, respektive nad prosklené plochy budov se z vnější strany také montují nejrůznější varianty sklopných či výsuvných markýz. Moderní výrobky mívají čidlo, reagující na kapky deště nebo silnější vítr. Nabízí se i interiérová řešení.

Zaujalo nás: Technologické inovace

Společnost Sulko vyvinula supertěsné okno Profi+ zasklené čtyřskly, kde se součinitel prostupu tepla snížil na hodnotu Uw = 0,47 W/m²K. Speciální systém zasklívání je navíc vzduchotěsný, takže okno splňuje požadavky pro výstavbu pasivních i nulových domů.

Kování kromě pohybu křídla v rámu plní a zprostředkovává další podstatné funkce. Sklopně-odsuvné posuvné dveře (např. Slavona) už jsou ve většině případů standardně vybaveny nízkými dělenými prahy s přerušeným tepelným mostem (používá se sklolaminát). Dalším typem jsou zdvižně-posuvné dveře, kde se křídlo pohybuje ve vlastní kolejnici paralelně s rámem a neotvíravou částí. Vozíky, na nichž dveře „jezdí“, jsou ukryty uvnitř posuvného křídla. Tyto dveře se vyrábějí jako jedno- a dvoukřídlové s více variantami směru otevírání.

V příštím díle se budeme věnovat výběru oken podle způsobu otevírání. Jinými slovy, dělením kování podle způsobu pohybu okenního křídla…