Prioritní funkcí střešního okna je zajištění dostatečného množství vzduchu a denního světla. Právě „tudy“ do interiéru vstupuje o 30 až 40 % více denního světla a tudíž i solárních zisků než okny fasádními. Stejnou cestou však může teplo unikat ven z budovy. Splnění mnoha normových a dalších ukazatelů podmiňuje druh materiálu, umístění, rozměry a konstrukční řešení okna, typ zasklení i způsob stínění aj.
Nejen stavební fyzika
Střešní okna musí čelit (a odolat) vnějším povětrnostním vlivům, poletujícím a padajícím předmětům, jsou prakticky nepřetržitě atakována i ze strany interiéru. Pokud pak špatně zvolený, natož nekvalitní výrobek umocní stejně nekvalitní řemeslo, dřív či později určitě nastanou problémy. O rozhovor na dané téma jsme požádali odborníka, architektku společnosti Velux, Ing. arch. Kláru Bukolskou.
Bydlení v podkroví se v 90. letech stalo doslova trendem, lidé ale postupně objevili, že představuje i jistá specifika a omezení. Jaký je váš názor na tento typ bydlení dnes?
„Postupně jsme prošli obdobím od splnění funkční potřeby přes tlak na energetickou úspornost po začínající trend řekněme komplexnějšího přístupu k bydlení jako takovému. Je patrný odklon od malých pokojíků k otevřenému prostoru i velkorysejší řešení obytného prostoru. Podařilo se dosáhnout dobré úrovně výstavby energeticky úsporných budov. A nyní je čas zaměřit se kromě optimalizace spotřeby energie i na pohodlí a najít správnou rovnováhu.“
Podkroví odedávna představovalo romantiku. Je světelná atmosféra interiéru se střešními okny jiná než v místnostech s klasickými svislými okny?
„Zjistili jsme zajímavou věc. Většina obyvatel našich modelových domů před zahájením experimentu vůbec nevěděla o pozitivním vlivu denního světla na náladu a zdraví člověka. Jejich praktická zkušenost s nesrovnatelně větším množstvím denního světla je ale přivedla k přesvědčení, že denní světlo patří k zásadním podmínkám komfortního bydlení. Horní osvětlení má vyšší intenzitu a prosvětlí větší hloubku dispozice. Výhodou je i jeho schopnost cíleně nasvětlit určitou část interiéru, bez ohledu na umístění v rámci místnosti.“
Jaká je optimální velikost – plocha – střešního okna vzhledem k velikosti místnosti?
„Optimální světelné podmínky rozhodně nelze měřit jen plochou skla. Stejně tak nelze říci, že horní osvětlení je výsadou podkroví. Je třeba zohlednit více parametrů a jednoduchá rada zní: věnujte světlu pozornost už při plánování novostavby nebo rekonstrukce. Návrh by měl řešit nejen velikost oken, ale i rovnoměrnost osvětlení a využití místnosti z hlediska světelných podmínek. Zkuste si představit, co budete v té které části místnosti dělat. Většinou nejde ani tak o počet oken jako o jejich cílené rozmístění. Nejlepší světelné podmínky mají místnosti, kam světlo dopadá z více stran.“
Hraje při navrhování roli také orientace ke světovým stranám?
„Nepochybně. Intenzita osvětlení zde je rozdílná. Jižní orientace značí vysokou intenzitu světla i tepelných zisků, severní představuje rozptýlené, tzv. ‚studené‘ světlo. Většinou nesplňuje normové požadavky na denní osvětlení a oslunění obytných místností, a proto se často využívá k prosvětlení chodeb, hal apod. Každá stavba je však jiná a návrh osvětlení domu je lepší svěřit odborníkovi.“
K problémům podkroví často patří přehřívání interiéru, v zimě naopak určité tepelné ztráty. Jak jsou proti těmto jevům „imunní“ střešní okna?
„Například systém VELUX ThermoTechnologyTM představuje velmi účinný zateplovací prvek proti chladnému vzduchu a větru a v kombinaci se speciálním těsněním nabízí střešní okno udržení tepla s vysokou energetickou efektivitou. Přehřívání jižně orientovaných oken citelně upraví volba zasklení (například zasklení, propouštějící pouhých 30 % slunečního tepla) nebo venkovní stínění markýzou (průměrné snížení o 5,5 °C v místnosti o velikosti 15 m2) či ještě účinnější venkovní roletou. Nabízí se možnost tzv. inteligentní regulace vnitřního prostředí s využitím elektricky nebo solárně ovládaných prvků, s automatickým přísunem čerstvého vzduchu a regulací stínění. Účinné je i větrání v nočních hodinách.“
Architektka |
|
– absolventka Fakulty architektury VUT Brno, v současnosti působí jako architektka společnosti VELUX Česká republika, s. r. o. – pracovala v Atelieru 8000 Martina Krupauera a Jiřího Stříteckého – v dánské společnosti VELUX se dlouhodobě věnuje kvalitě denního světla v budovách, trvale udržitelným a CO₂ neutrálním konceptům staveb – šest let také vede kurzy interiérového designu |
Ing. arch. Klára Bukolská
