Duben – měsíc příslibů

Hnojte přírodně

Vzhledem k tomu, že na zahradě je teď všechno ve fázi bujného růstu, budete potřebovat spoustu krmení. Můžete si vybrat z nepřeberného sortimentu umělých hnojiv, anebo sáhnout po hnojivech přírodních, která jsou mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Pokud jste si podle našich rad založili kompost, v dozrálé části teď čeká kvalitní kompostová zemina – prosátou ji můžete použít buď přímo k pěstování, nebo k přihnojení.

Jestliže máte kompost teprve od podzimu nebo vůbec, můžete si po vzoru našich předků vyrobit bylinnou jíchu. Plastový nebo utěsněný dřevěný sud postavte někam, kde nebude rušit organickým zápachem. Naplňte jej do tří čtvrtin nasekanými kopřivami, kostivalem, hluchavkami, smetánkami, jetelem. Pak sud doplňte vodou. Za dva dny se povrch napění a opravdu to bude cítit. Vydržte a statečně vše každý den promíchejte. Za pár dní přestane kaše pěnit. Rostliny vyjměte vidlemi a dejte je do kompostu, vzácnou tekutinu slijte do jiné nádoby. Máte koncentrované hnojivo, které je třeba ředit v poměru 1 díl na 10 až 20 dílů vody. Hnojte jednou týdně, nejlépe brzy ráno nebo navečer. Neuškodíte psům, hmyzu ani rostlinám.

Kdo to tady škodí?

Na něžném řebčíku kostkovaném (Fritillaria meleagris) nebo větším řebčíku královském můžete nachytat jasně červeného parádníka – chřestovníčka liliového (Lilioceris lilii). Brouk velký 6–7 mm klade na spodní stranu listů vajíčka, z nichž se vylíhnou nenasytné larvy. Jestliže je hmyzu málo, sbírejte jej ručně, pokud to nestačí, postříkejte jej Decisem EW 50.

Třásněnky (Thrips sp.) jsou tencí čárkovití škůdci dlouzí jen 1-2 mm. Na květech je vidíte jako tenké tmavé čárky. Škodí okrasným i užitkovým rostlinám tím, že sají šťávu z pletiv, ale především přenášejí virové choroby – zničí vám třeba tulipány. Na plátcích květů i listech se objevují stříbřité skvrny a pruhy. Mechanicky je nezlikvidujete, musíte sáhnout po dvojnásobném chemickém postřiku Actellicem 50 EC.

Kolem narcisů může kroužit malému čmeláku podobná cibulovka narcisová (Lampetia equestris) nebo cibulovka zhoubná (Eumerus strigatus). Nakladou vajíčka na povrch půdy nebo šupiny cibulí a larvy pak požírají cibule. Pokud některé narcisy nevyrašily nebo začaly rašit a zahnívají, hned je vykopejte a zlikvidujte.

Mšice (Aphidoidea) jsou jedním z nejčastějších druhů hmyzu, který napadá květiny i dřeviny. Z cibulovin jim nejlépe chutnají tulipány, později se přestěhují na lilie. Zdecimují ale i pomněnky, vrhnou se na kamzičníky. Kromě sání škodí přenosem viróz. Postříkejte je biologickým Neudosanem AF, chemickým Mospilanem 20 SP nebo Pirimorem 25 WG.

DUBNOVÉ PRÁCE NA ZAHRADĚ

• Sázejte, přesazujte a případně řežte stálezelené listnáče a jehličnany.
• Pokud jste v březnu neprobudili a neořezali růže, rychle to dožeňte.
• Sázejte letní hlíznaté rostliny a cibuloviny (mečíky, jiřiny, montbrécie, lilie, česneky…).
• Kvetoucí cibuloviny přihnojujte draslíkem.
• Nachystejte opory k vysokým trvalkám.
• Uveďte do provozu sudy a nádrže na dešťovou vodu.
• Vyčistěte zahradní jezírko, vysaďte vodní rostliny.
• Důkladně se věnujte trávníku.
• Sázejte popínavé rostliny, traviny, kapradiny a keře.
• Přímo na záhon vysévejte otužilejší letničky.
• Sázejte živé ploty.
• Začíná aktivní boj proti plevelům.
• Ihned po odkvětu odstraňujte květenství azalek a rododendronů.
• Je nejlepší čas pro přesazování a výsadbu plaménku.
• Vysazujte a řežte živé ploty.
• Pohnojte celou zahradu jarním hnojivem.

Čas keřů

Jaro je skvělé období pro výsadbu keřů. Díky pěstování rostlin v kontejnerech můžete sázet téměř kdykoli – teď kvete ohromné množství druhů, a proto v zahradnických centrech nekupujete zajíce v pytli. Nyní výsadbu snadno zvládnou i velké keře pěstované s kořenovým balem a dokonce i nejlevnější prostokořenné. Ty ale vysaďte co nejdřív. Duben je také vhodným obdobím pro sázení stálezelených jehličnanů a listnáčů.

První podmínkou úspěchu je výběr správných druhů – žijete-li ve vápencové krasové oblasti, raději se netrapte s azalkami a pěnišníky, které milují rašelinové půdy, do hor nesázejte choulostivou cesmínu ani třeba trubač.

Místo důkladně připravte. Všem dřevinám uškodí nepropustné, trvale vlhké půdy, a tak tato místa opatřete štěrkovou drenážní vrstvou. Vykopejte jámu odpovídající 1,5násobku kořenového balu. Je-li jáma hlubší, dejte na dno lehčí minerální substrát, vrchních 15–20 cm bude tvořit bohatá zemina.

Vysévejte další letničky

V dubnu můžete do pařeniště, ale i na záhon vysévat laskavec (Amaranthus caudatus), nevadlec (Celosia argentea, C. cristata), krásenky (Cosmos), dvouletý chejr (Cheiranthus cheirii), netýkavku (Impatiens balzamína), ostálky (Zinnia elegans), popínavé povíjnice (Ipomoea), hrachory (Lathyrus) nebo třeba fazole (Phaseolus).

Místo je potřeba důkladně připravit – odplevelit a prokypřit. Vysévejte do řádků (květiny na řez, příprava sadby) nebo do hnízd, pokud již mají rostliny zůstat tam, kde jste je vyseli. Hloubka záleží na velikosti semen – přečtete si ji na sáčcích s osivem.

Práce na trvalkovém záhonu

Veškerý zimní kryt jste už odklidili, teď je třeba záhon dokonale vyčistit od všeho uschlého a odumřelého. Musíte se ale pohybovat opatrně, protože pod nohama vám raší kdeco a vy byste mohli maličké výhonky zničit.

Pokud si u časně rašících letních druhů (denivky, hosty, třapatky ap.) všimnete, že jsou příliš husté, a vzpomenete si, že loni hůř kvetly, je dobré je teď rozdělit. Trsy vyryjte, opatrně vyjměte a ostrým nožem nebo rýčem rozdělte (na tři a více částí – záleží na tom, jak byly velké). Odstraňte poškozené a odumřelé kořeny a na nové místo je vysaďte hned, aby neosychaly, a to do stejné hloubky jako rostly dosud.

Na volné plochy, kde teď nekvetou cibuloviny ani jarní dvouletky, můžete vysázet nové druhy. Nenechte se ale zmást spoustou místa – uvědomte si, jak velký je trs pivoněk, straček nebo třapatek! Před výsadbou si zkuste postavit kontejnery se sazenicemi na budoucí stanoviště a ověřte si, že se vejdou. Raději sázejte do skupin nejméně po třech kusech, výjimkou jsou mohutné dominanty vysazené v partii nízkých druhů – třeba juka v nižším porostu mateřídoušky. Vyryjte řádnou jamku a bal obsypte kvalitní zeminou. Pokud sázíte aromatické byliny (levanduli, tymián, yzop ap.), nemusíte přihnojovat, bujněji rostoucím druhům dopřejte kompost nebo pořádnou dávku pomalu rozpustného hnojiva.

Mulčování

Jakmile jste hotovi s jarními pracemi na záhonu – mezi které řadíme především sázení, přesazování a odplevelování – můžete povrch půdy pokrýt mulčem. Nejběžnější je drcená borka, která se dá koupit v pytlích nebo i volně ložená. Dejte si pozor, aby nebyla příliš jemná a rozložená, protože pak se stává sama dobrým substrátem pro plevele, kterým má naopak v růstu bránit. Také si uvědomte, že se tento organický materiál stále rozkládá vlivem bakterií, které k tomu potřebují hodně dusíku – a ten si berou z půdy! Zamulčovaný záhon tedy musíte hnojit zvýšenou dávkou dusíkatých hnojiv.