Jiřinkový bál v záhonech

Jiřinky jsou vhodné na větší záhonové výsadby. Díky rozdílné výšce a široké barevné škále s nimi můžeme v zahradě doslova kouzlit

Jiřina, původně divoce rostoucí květina z Mexika, se v Evropě objevila poprvé roku 1789, kdy byla dovezena do botanické zahrady v Madridu. Tamní profesor botaniky vypěstoval první jiřiny a pojmenoval je po švédském botaniku A. Dahlovi – dahlia. Nová odrůda však dostala jméno Georgina po německém lékárníku J. G. Georgovi. Na počátku třicátých let 19. stol. se jiřina objevuje v Čechách. První pěstitelé z východních Čech zakládají společně s Františkem Hurdálkem Jiřinkový spolek se sídlem v České Skalici.

NÁŠ TIP

Jednoduše kvetoucí jiřinky, z nichž nejznámější jsou tzv. miňonky, si můžete vypěstovat i ze semene, a to výsevem do květináčů nebo do misek přikrytých průhledným víčkem, podobně jako letničky. Osivo vyklíčí asi za 15 dní. Mladé rostlinky přepíchejte do truhlíku pod fólii. Za několik týdnů pak přesaďte silnější semenáčky jednotlivě do květináčů a po 20. květnu na záhony.

Chcete-li řízkovat, hlízy v březnu uložte hustě vedle sebe do truhlíku a zasypte do tří čtvrtin rašelinou a pískem. Výhonky s 3–4 lístky odřezávejte i s malým kouskem krčku mateční hlízy.

Kulovité jiřiny jsou vysoké asi 10-150 cm, mají pevné stonky a skvěle se hodí k řezu

Málokteré květiny se nabízejí v takovém počtu barevných variací jako jiřinky

Květy všech velikostí a barev

Jiřiny se s oblibou pěstují již více než 100 let a dnes existují stovky odrůd našich i zahraničních pěstitelů. Pokud chcete získat kvalitní květy, vyplatí se investovat do kvalitní odrůdy. Jiřiny jsou značně rozmanité jak co se týče velikosti, tak i typů. Existují parkové jiřiny o výšce 20 až 30 cm, ale i druhy vysoké až dva metry. Jiřiny určené k řezu jsou vysoké 80–140 cm. Velikost květu se může pohybovat od 2 do 30 cm, barevná škála sahá od bílé k tmavě fialové, neexistuje jen čistě černá a zelená, existují také varianty dvoubarevné, tříbarevné a žíhané.Uplatnění v zahradě je široké – nízké, kompaktní odrůdy se vysazují do nádob, na obruby a do letničkových záhonů, vyšší odrůdy jsou krásné ve skupinách nebo jako solitéry v různých typech výsadeb. Jiřiny vyžadují slunné stanoviště a půdu vyhnojenou kompostem nebo super fosfátem. Stín pod hustými stromy a půda trvale mokrá – to jsou nepřátelé této podzimní královny.

DRUHY JIŘINEK

Jiřinky jsou vynikající květiny k řezu, kvetoucí souvisle po celé léto a podzim až do prvních mrazů – v dobrých podmínkách dokáže jedna rostlina vytvořit postupně až sto květů. Základ zahradnického dělení tvoří různé typy květů.


Kaktusovité – květy plné, květní lístky jsou paprskové, úzce stočené na více než dvou třetinách své délky, špičaté, někdy mají dopředu zahrnuté konce (pavoukovité)	Sasankovité – nízkého nebo vysokého vzrůstu, hodící se pro plošné výsadby i do větších nádob nebo k řezu. Vnější okvětní lístky jsou široké a vnitřek je vyplněn trubičkovitými lístky nahuštěnými vedle sebe. Jedná se o novinku dosud velice málo známou.	Minimiňonky – jednoduše kvetoucí, nízké kulaté keříčky, obsypané desítkami kvítků po celé léto. Použití do truhlíků, květináčů, okrasných mís, plošné výsadby i obrub záhonů. Výška rostlin 25–30 cm. Výjimku tvoří odrůda Figaro, která je poloplnokvětá ve směsi barev.

Jednoduše kvetoucí – zakrslé, nebo vysoké, květy s jednoduchým prstencem květních lístků, střed tvoří žlutý terč	Okružovité – jednoduchý květ, ještě s jedním prstencem (okružím) kvítků kolem středu odlišné barvy, popřípadě stejné barvy	Semikaktusovité – květy plné, květní lístky jsou paprskovité, stočeny pouze do poloviny

Dekorační – květy husté, plné, květní lístky jsou hladké nebo zvlněné. Velikost květu od 10 do 35 cm.	Balky – květy kulovité o velikosti 7–10 cm	Orchidejovité – neboli safari, květy jsou dvoubarevné, příčně pruhované, květní lístky jsou stočeny dolů

Čas sázení

Hlízy jiřin se sázejí na konci dubna a počátkem května (2 až 3 týdny před posledními mrazíky). Silnější hlízy můžete před výsadbou rozdělit. Očka však musí zůstat na krčku, ne na hlíze! Každý oddělek tedy musí mít krček s nejméně jedním očkem. Mladé rostliny z řízků se sázejí až ve druhé polovině května, kdy pominulo nebezpečí mrazíků. Ke každé rostlině byste měli dát opěrný kolík, aby ji později těžké květy nezlomily. Hlízy i rostliny by se měly sázet od sebe ve vzdálenosti 50 až 100 cm podle vzrůstu odrůdy. Pokud chcete u velkokvětých odrůd docílit nádherných květů, boční poupata asi o velikosti hrášku vyštipujte.

Zaštípnutím výhonků docílíme statného vzrůstu a bohatě větveného keřovitého tvaru

VYJMUTÍ A USKLADNĚNÍ JIŘIN

Dříve než půda promrzne, vyjměte z ní hlízy jiřin a uložte je na příští rok.

1 Hlízy vyzvedněte, jakmile rostlinám po prvních mrazech zčernají listy. Jeden den je nechte oschnout, pak staré stonky odstřihněte tak, aby u hlíz zbyly zhruba 5 cm dlouhé pahýly.	2 Hlízy rozložte „hlavou“ dolů, z dutých stonků snadno vyteče voda, čímž snížíte riziko zahnívání. Hlízy nejlépe proschnou rozložené na pletivu na suchém bezmrazém místě.	3 Za několik dnů hlízy dostatečně proschnou. Odstraňte přebytečnou hlínu a zakraťte volné konce starých kořínků. Ukládáte-li více druhů hlíz, označte si je pečlivě jmenovkami.	4 Hlízy uložte do dobře izolovaných krabic s rašelinou, hoblinami nebo mezi zmačkané kusy novinového papíru. Přezimujte na bezmrazém místě.