|
|
Podívejme se do zahrady jedné „prvorepublikové“ vily nedaleko Benešova, kde letničkovou vášeň prožívají již devět let. Teprve devět let proto, že předtím to nadšená vnučka (dnes už máma) jednoduše dělat nesměla. Jeden z prarodičů, který v domě „vládl“, uznával na zahradě jen to, co přináší užitek, tedy plodiny, které se dají jíst. Všechno ostatní bylo považováno za neužitečný plevel. Takový postoj starší generace nebyl ani v nedávné minulosti výjimkou. Dnes už jsou vztahy na zahradě jiné a vládne tady vnučka. Co se změnilo? Místo zeleniny jsou záhony plné pestrých květin.
Výsadba Jakmile už nehrozí přízemní mrazy, je čas vysázet mladé sazeničky na záhony. U Benešova je nikdy nepočítali, ale bylo by to jistě úctyhodné číslo. Navíc se každoročně počty zvětšují. Jistým ulehčením je fakt, že některé druhy se už „přesévají“ samy. Na místě jich pak necháte jen tolik, kolik chcete, a zbytek přesadíte jinam. Na naší zahradě zastávají majitelé filozofii, podle které respektují do značné míry vůli samotných rostlin a z velké části je nechávají tam, kde se jim to zamlouvá. Zbytek ploch osází novými rostlinami, a tak se druhové i barevné kombinace každoročně mění.
To, že záhony vypadají každý rok jinak, má několik důvodů: Jednak se objevují stále nové druhy a kultivary, kterým majitelé nedokážou odolat a chtějí je vyzkoušet, a pak je tu i praktický důvod – aby se zamezilo přenosu chorob, které zůstávají v půdě, je vhodné sázet choulostivější druhy pokaždé na jiné místo.
Péče a ochrana Letničky jsou většinou vitální a nenáročné rostliny. Některé druhy však mají křehké stonky (brutnák) a po pořádném lijavci nebo vichru pak vypadají značně zuboženě. Nejdůležitější prací sezony je zálivka. V létě se u hadice střídá celá početná rodina, protože proud nesmí být příliš prudký a zalít tolik kytek je práce na několik hodin. Asi by pomohla automatická závlaha, ale o tom majitelé zatím ještě neuvažují. Jiným důležitým opatřením je ochrana. Ve vlhčím prostředí nedaleko řeky Sázavy je na zahradě zvýšený výskyt houbových chorob, především plísně a padlí. I když členové rodiny nejsou žádní ortodoxní ochránci přírody, je jim jasné, že chemie je na zahradě to poslední, co chtějí mít. Zkoušejí tedy ochranu na biologickém principu a mají úspěchy. Každoroční starosti s hnilobou rajčat vyřešilo přestěhování rostlin na jiné místo za dům. Stejně jako na rajčata používají i na květiny postřik (preparát POLYVERSUM). Jde vlastně o roztok obsahující ušlechtilou houbu, která „požírá“ houby jiné, v našem případě právě plísně a padlí, které by zničily květiny.
Náročná příprava Nejpracnější je především příprava rostlin. Kromě toho, že musíte většinu semen sehnat a nakoupit, je nutno mnoho druhů předpěstovat v pařeništi nebo jiném vhodném místě. To znamená zkypřit, vyhrabat a urovnat jemný substrát a do něho ve správné hustotě a hloubce vysít semínka letniček. Abychom vás ale příliš neodradili, stačí jistá zkušenost a šikovnost a dílo se podaří. Naše fotografie vás jistě inspirují. Netroufáte-li si na celou letničkovou zahradu, zkuste tak upravit alespoň kout vlastní zahrádky. Možná vám leží celé léto ladem záhon, na kterém kvetly jarní cibuloviny.
Co jsou to letničky a jak na ně? Pěstování letniček, tedy rostlin, které na jaře vyklíčí, v létě vykvetou, poté dozrají jejich semena a do zimy zahynou, je v mnoha směrech specifické. Mnohé z nich se musí předpěstovat, ale kdo nespěchá, může některé vysít již přímo na stanoviště. Nejdůležitějším termínem jsou pro pěstitele letniček tradičně „zmrzlí“, tedy období květnových mrazíků, které by mladé rostlinky spálily. Proto do tohoto termínu musí zůstat v pařeništi nebo je musíte na záhonu chránit fólií nebo podobným způsobem
Letničky paní Bohdany Paní Bohdana má ráda především mohutné a vzrůstné druhy, které promění zahradu v malou džungli. Tyto rostliny jsou vhodné do středu záhonu, na okraje se pak lépe hodí nižší a polštářovitě rostoucí.
Tabák (Nicotiana), hrachor vonný (Lathyrus odoratus), hledík větší (Antirrhinum majus), ostálka (Zinnia), mák vlčí (Papaver rhoeas), luštěnice (Cleome hassleriana), sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica), chrpa polní (Centaurea cyanus), levkoj (Matthiola), koukol polní (Agrostemma githago), krásenka (Cosmos), laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus), len (Linum), jiřinka (Dahlia), aksamitník (Tagetes), ostrožka dvojtvárná (Consolida ambigua), černucha damašská (Nigella damascena), brutnák lékařský (Borago officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), slunečnice roční (Helianthus annuus), krásnoočko barvířské (Coreopsis tinctoria), třapatka chlupatá (Rudbeckia hirta), svazenka (Phacelia tanacetifolia), prorostlík (Bupleurum rotundifolium), slézovka (Malope trifida)
Kontakty: Zahradnictví Černý, Husova 139, 551 01 Jaroměř, tel.: 491 812 312, STARKL zahradník, Kalabousek 1661, 286 01 Čáslav, tel.: 327 314 982, Zahradnické centrum Chládek, Střešovická 47, 162 00 Praha 6, tel.: 235 351 032, e-mail: zahrad-centrum@volny.cz
text: Jiří Prouza foto: autor |
Pěstování letniček je z hlediska pracnosti jednou z nejnáročnějších zahradnických disciplín. Možná si řeknete: Nic pro současné přepracované majitele nemovitostí. Přesto existují výjimky, které potvrzují, že letničky stojí za námahu.
