Skip to content

Nebezpečné krasavice

Bez letniček a dvouletek je zahrada Popelkou v šedivé sukni. Na záhonech jsou vždy vítanými rostlinami, protože spolehlivě zajišťují plochu výrazných květů nepřetržitě od jara do podzimu. Vysvětlíme vám, co jsou letničky a co dvouletky. Prozradíme vám také, které druhy mohou být nebezpečné a za jakých podmínek. Uvidíte, že není třeba se bát, stačí trocha opatrnosti.

 

Jemná letnička lobelka obsahuje alkaloid zvaný lobelin. Při správném užití léčí, při nesprávném může způsobovat potíže    

Letničková krása

Letničky neboli anuely za jedno vegetační období vytvoří květy a semena a potom odumřou. Při jejich pěstování musíte dodržet zásadu střídání druhů: na stejné místo na záhoně nebudete sázet dva roky po sobě stejný druh květiny. Půda by se jednostranně vyčerpávala, rostliny by byly slabé, špatně by kvetly a trpěly by chorobami a škůdci, protože mnozí přezimují v půdě.


Poznejte riziko

Přestože není třeba se květin bát, měli byste vědět, že i v pestrém záhonu letniček a dvouletek nejspíš pěstujete jedovaté rostliny.

Při pletí letničkového záhonu proto nejezte a nekuřte, a jestliže nepoužíváte rukavice, je třeba si po práci pečlivě umýt ruce.

Pokud květy jedovatých druhů aranžujete do vázy, stavte je mimo dosah malých dětí, nebo tyto rostliny nepřinášejte do bytu vůbec a děti venku hlídejte. 

         slunečnice (Helianthus annus)

 


POZOR NA VYRÁŽKU!
 

Listy některých letniček z čeledi hvězdnicovitých způsobují červenou vyrážku – berte si na ně rukavice! U citlivých osob mohou při požití způsobit mírnou či silnější otravu.

     třapatka (Rudbeckia sp.)    starček (Senecio bicolor, syn. Cineeraia maritima)

    nestařec (Ageratum houstonianum)    krásenka (Cosmos bipinnatus)

    řimbaba - (Pyrethrum - Chrysanthemum parthenium)    měsíček (Calendula officinalis)

Zrádná krasavice durman (Datura metel)    

Středověký travič

Nejnebezpečnějšími letničkami jsou jednoznačně durmany, které mají krásné zvoncovité květy. Ve středověku patřily mezi proslulé travičské a čarodějnické rostliny. Pěstuje se durman metelový (Datura metel), Datura ceratocaula a D. fastuosa – mají svrchu namodralé či světle fialové a uvnitř bílé květy. Durman metelový má ozdobné převislé tobolky s okrouhlými semeny, které často lákají děti. Otrava se projevuje rozšířením zorniček, poruchami vidění, pocity sucha v ústech, zarudlým obličejem, zrychlením tepu. Současně je člověk podrážděný, až agresivní, trpí halucinacemi, při silné dávce upadá do bezvědomí a umírá. Je nutná okamžitá lékařská pomoc.


Tabák není jen v cigaretách

Stále větší oblibu získávají okrasné tabáky (Nicotiana), například tabák křídlatý (N. alata) nebo Sanderův (N. sanderae), pěstuje se i tabák lesní (N. sylvestris), šedý (N. glauca) a stříbřitý (N. tomentosa). Jedovatou látkou je samozřejmě nikotin. Otravu provází rychlý tep, studený pot, křeče, ztráta vědomí, v nejvážnějších případech i smrt. Smrtelná dávka je 50–100 mg čistého nikotinu, což v listech těžko sníte.

Dejte ale pozor na postřiky proti mšicím vyrobené podomácku z tabáku – skladujte je mimo dosah dětí! Šťáva může poškodit také kůži. Při mírné otravě po požití tabáku podejte živočišné uhlí, silná otrava vyžaduje lékařskou pomoc. Potřísněnou kůži důkladně omyjte mýdlem a vodou. Jedovaté jsou i příbuzné nierembergie (Nierembergia), jazylka (Salpiglossis) a klanokvět (Schizanthus).

    
    tabák (N. sanderae)

    nierembergie (Nierembergia hippomanica)

Atraktivní, ale nebezpečný skočec (Ricinus communis)    

Zrádná dominanta

Mohutný, rychle rostoucí a nenáročný skočec (Ricinus communis) se u nás pěstuje jako atraktivní dominanta, může také zakrýt nepěkné zákoutí. Pěstují se i červenolisté odrůdy. Nejjedovatější jsou semena. Dříve se užívala jako silné projímadlo, ale později se od toho upustilo právě pro jedovatost. Semena obsahují toxický ricin, gykoproteiny a další jedovaté látky. Pro dospělého je smrtelná dávka 15–20 semen, pro děti 5–6 semen! U citlivých osob se otrava pozná již po dvou hodinách podle pálení v ústech, nutkání ke zvracení, průjmů a závratí. U odolnějších lidí se příznaky objevují až po třech dnech! Při podezření na otravu skočcem ihned vyhledejte lékaře.

Jedovaté mléko a semena

Pryšce dostaly své jméno proto, že z nich při poranění prýští bílé mléko. Pěstuje se jednoletý pryšovec vroubený (Agaloma marginata, syn. Euphorbia marginata), méně Euphorbia colorata a Euphorbia heterophylla. Na zahrádkách je běžně k vidění pryšec skočcový (Tithymalus lathyris, syn. Euphorbia lathyris), o němž se tvrdí, že odpuzuje hryzce a krtky.
pryšovec vroubený (Agaloma marginata, syn. Euphorbia marginata)
Pryšce mají silně jedovatou šťávu, a proto si dávejte pozor při pletí, stříhání květin do vázy a aranžování. Potřísněná kůže zčervená, svědí, pálí, u citlivých osob se mohou objevit i puchýře. Šťáva je velmi nebezpečná při vniknutí do očí – může způsobit dočasnou i trvalou ztrátu zraku. Při požití poškozuje vnitřní sliznici, vyvolává zvracení a průjmy. Šťávu z kůže co nejrychleji smyjte vodou, oči vypláchněte čistou vodou, při požití podejte živočišné uhlí a vždy vyhledejte lékařskou pomoc.
sluncovka (kalifornský máček - Eschscholtzia californica)
   
mák setý (Papaver somniferum)     


Pozor na šťávu

Další čeledí jedovatých letniček jsou mákovité. Jedovaté bývají celé rostliny včetně semen. Výjimkou jsou zralá semena máku setého! Pěstují se odrůdy jednoletého máku vlčího (Papaver rhoeas) a setého (Papaver somniferum) a dvouletého máku nahoprutého (Papaver nudicaule). Příznaky otravy jsou uvolněné svaly, zpomalené dýchání, zúžené zorničky. I v případě požití rostlin máku je nutné okamžitě vyhledat lékaře – neznamená to ale, že se těžce otrávíte olíznutím kapky šťávy. Pouze hlídejte děti a pejsky, aby květiny nežvýkali, a dodržujte základní bezpečnostní pravidla. Štáva máků navíc způsobuje podráždění kůže. Do stejné čeledi patří ještě další známé a jedovaté letničky: kalifornský máček (Eschscholtzia californica) a rohatec žlutý (Glaucium flavum).
rohatec žlutý (Glaucium flavum)   mák vlčí (Papaver rhoeas)   mák nahoprutý (Papaver nudicaule)

Popínavé jedůvky

Jedovaté druhy jsou i ve skupině popínavých letniček. Hrachor vonný (Lathyrus odoratus), fazol šarlatový (Phasoleus coccineus), povíjnice (Ipomea), kvamoklit (Quamoclit, syn. Ipomea quamoclit), povíjník (Pharbitis, syn. Ipomea) a lichořeřišnice (Tropaeolum).
kvamoklit (Quamoclit, syn. Ipomea quamoclit)    povíjnice (Ipomea sp.)    lichořeřišnice (Tropaeolum majus)

Okrasný záhon polních květin

Stále oblíbenějším motivem na zahradách je záhon polních květin. Směs se dá koupit, nebo si ji můžete namíchat sami (lze přidat i obilí). I tady číhají krásné travičky: stračka zahradní (Delphinium ajacis, syn. Consolida ajacis), ostrožka polní (Delphinium consolida, syn. Consolida regalis), mák vlčí (Papaver rhoeas), koukol (Agrostemma), některé druhy rmenů (Anthemis), hlaváček letní (Adonanthe aestivalis) či černucha (Nigella), která má jedovaté jen zelené části, ale zralá semena jedlá. Na jed těchto rostlin jsou citlivá domácí zvířata – např. zakrslí králíčci, křečkové či morčata. Nedávejte jim jíst rostliny z okrasných záhonů polních květin a povězte to i svým dětem!
náprstník červený (Digitalis pupurea)    fiala šedá (Matthiola incana)    

Jedovaté dvouletky

Dvouletky neboli bieny se od letniček liší tím, že v prvním roce vytvoří jen listy a podzemní orgány, kdežto květy a semena se objeví až druhým rokem. Do této skupiny patří prudce jedovatý náprstník červený neboli růžový (Digitalis purpurea) z čeledi krtičníkovitých. Používal se ve farmacii, ale později ho nahradil náprstník vlnatý (Digitalis lanata). Dříve byl také sbírán pro účely lidového léčitelství a bylinkářství, v homeopatii se dodnes používají čerstvé listy. Jedovatá je celá rostlina, smrtelné je požití 2–3 suchých listů.

Neexperimentujte s léčivými čaji z náprstníku. Příznaky otravy se projevují nevolností, zvracením, srdeční arytmií, halucinacemi. Reálné nebezpečí ale není tak velké – listy jsou velmi hořké, a proto je děti ani štěňata pravděpodobně žvýkat nebudou. Dojde-li přece jen k otravě, musíte neprodleně k lékaři. Na záhony se někdy ještě vysévají dva druhy: n. velkokvětý (D. grandiflora) a n. žlutý (D. lutea). Mezi jedovaté dvouletky patří také fialy, chejr neboli fiala zimní (Cheiranthus cheiri) a fiala šedá (Matthiola incana). Obsahují jedovaté glykosidy, nejvíce v semenech.     
    náprstník vlnatý (Digitalis lanata)