 |
Co ještě vysadit?Začátkem měsíce můžete sázet a přesazovat jehličnany a stálezelené rostliny. Koncem měsíce už ne, nestihly by zakořenit a v zimě by uschly. Bez obav sázejte trvalky a traviny z kontejnerů a přesazujte a zmlazujte starší rostliny druhů kvetoucích na jaře a v létě. Zhruba ve třetí dekádě začíná nejlepší období pro výsadbu opadavých keřů a vzrostlých stromů. S výsadbou velkých exemplářů choulostivějších druhů – zvlášť v chladných lokalitách – ale počkejte na jaro. |
Levný živý plotPotřebujete-li vysázet delší živý plot, trápí vás možná finanční stránka věci. Ale existuje šikovné řešení: vysázejte si plot z opadavých dřevin. Bude vzdušnější, během roku se bude měnit a výrazně ušetříte. V tomto období se navíc dají sázet mnohem levnější prostokořenné sazenice – nerostou v kontejneru ani nemají zapěstovaný kořenový bal. Nakupujte přímo u pěstitelů, aby sazenice nečekaly vyryté dlouho. Nesmějí být polámané, oschlé ani plesnivé. Takto můžete sázet ptačí zob (Ligustrum), habr (Carpinus), javor babyku (Acer campestre), dřín (Cornus mas) nebo třeba dřištály (Berberis).
|
TIPPřečtěte si článek o živých plotech ZDE
|
 |
Zálivka je vědaPodzimní zálivka je nesmírně důležitá především pro nově vysazené dřeviny. „Nové“ ovšem u vzrostlých listnatých stromů a keřů i jehličnanů znamená několik let po výsadbě. Do velkého stromu jste investovali tisíce, a proto byste se měli postarat, aby ve zdraví přežil zimu. Stále ještě nemá dostatečné množství kořenů, které by mu vodu z přirozeně vlhké půdy načerpaly. Je lepší zalít jednou za pár dnů větší dávkou než každý den trochu.
|
Padlí na astráchVlhké a poměrně teplé dny jsou ideální pro rozvoj houbových chorob. Nejčastěji se v okrasné zahradě setkáte s šedavými až bělavými povlaky na listech i květech trvalek, keřů i užitkových druhů – tedy s padlím. Napadá růže, zimolezy, ale i podzimní krásky – hvězdnice (Aster) a jiřiny (Dahlia). Nejvíce rostlinám ublíží v suchém a slunném podzimu, zvlášť když rostliny nehnojíte a nezaléváte. Náchylnější jsou odrůdy novobelgické (Aster novi-belgii) a vřesovcovité (Aster ericoides), odolnější naopak novoanglické (Aster novae-angliae). Kromě postřiků fungicidy už od jara, zálivky a hnojení pomůže, když rostliny jednou za 4 až 5 let zmladíte a přesadíte.
|
|
 |
Upravte rododendronyPěnišníky a azalky (Rhododendron) jsou většinou husté a kompaktní. Pokud jsou ale zastíněny, mohou se „vytahovat“ a řídnout. Nejlepší doba pro tvarovací a zmlazovací řez tohoto rodu je podzim: velké rány ošetřete balzámem, rostliny důkladně zalijte a přihnojte pomalu rozpustným hnojivem, případně doplňte rašelinu. Na povrch půdy můžete také rozprostřít zetlelý hnůj. |
Přírodní hnojeníNa záhony po letničkách můžete vysít vojtěšku nebo jiné vikvovité rostliny. Rychle prokoření půdu, čímž ji prokypří a provzdušní a také se v ní lépe udrží voda. Hlízkové bakterie na koříncích vážou dusík, rozkladem zelené hmoty pak dojde k aktivaci žádoucích půdních mikroorganismů. Kromě toho porost zabrání zaplevelení. Když jej spálí mráz, můžete jej zarýt nebo nechat ležet na záhoně.
|
 |
 |
Zelené záclonyŘíjen přeje i výsadbě popínavých rostlin. Ty se dnes pěstují téměř výhradně v kontejnerech, a tak můžete kdykoli vysadit, co se vám líbí. Stálezelený břečťan (Hedera) a zimolezy (Lonicera henryi, L. heckrotii) vysaďte pro jistotu co nejdříve, ostatní můžete sázet až do listopadu. Získáte tak vítaný náskok: popínavky během zimy zakoření a příští rok už nejspíš začnou přirůstat a některé i kvést.
|
Co je nejdůležitější:1. Podle počasí stále sekejte trávník. Pokud jste jej neprovzdušnili v září, ještě můžete začátkem měsíce |
 |
