První část článku najdete zde.
3. Štěpka a dřevěné uhlí
Štěpka jsou nadrcené větve stromů a keřů, ideálně listnatých. Pouze jehličnatá štěpka není vhodná, jehličnany obsahují ve svých tkáních inhibitory růstu, potlačující růst některých rostlin.
Máte-li jen jehličnatou štěpku, předkompostujte ji společně s hnojem a jinými zbytky v několikrát přehozené hromadě, a pokud nastane aspoň částečný rozklad, můžete tuto hmotu už za měsíc nebo za dva použít na záhony. Totéž platí pro kůru jehličnanů, kterou si většina klasických okrasných zahrádkářů představí jako mulčovací hmotu. Pokud ji máte, je vhodnější ke kyselomilným druhům. Můžete ji také prokompostovat s hnojem, nebo s ní mulčovat čerstvé výsadby na pozemcích u lesa.
Štěpka je ale mnohem vhodnější než kůra. Je drcená na malé kusy, rozkládá se středně pomalu a vytváří dlouhodobý kvalitní povrch záhonů. Když chcete její rozklad urychlit a vytvořit úrodnou první trať pro hladové zeleniny na příští sezonu, dejte pod ní vrstvu hnoje. Jede-li záhon zrovna v druhé nebo třetí trati, čerstvý hnůj nepřidávejte (např. mrkve by byly červivé). Kompost můžete přidávat vždy.
Dřevěné uhlí je laicky řečeno porézní, žárem vypreparovaná uhlíkatá kostra dřevní hmoty. Prodává se ve formě drtě po pytlích nebo v „bigbagu“ (pytel o objemu 1m3) pod názvem např. agrobiouhel, biochar. V půdě se skoro nerozkládá, zůstává v ní jako strukturotvorná substance. Zvětšuje „ubytovací kapacitu“ půdy pro půdní mikroorganismy a pomáhá v půdě udržet vodu i vzduch, což je důležité.
Černá barva na povrchu půdy akumuluje teplo a pomáhá prohřívání záhonu. Je opakem slámy, která je světlejší, hodně slehne a drží pod sebou chlad. Chcete-li tedy mít záhon, který je zamulčovaný, lépe se prohřívá než sláma, méně vyhovuje slimákům a myším, použijte na jeho povrch kombinaci štěpky a dřevěného uhlí. Nepotlačí však plevel tak dobře jako silná vrstva slámy nebo hnoje.
4. Mulčovací ekotextilie a kartony
Nic plastového a umělého na záhony nepatří. Černou netkanou textilii, u běžných zahrádkářů velmi oblíbenou, bych už nikdy nepoužil. Kdysi jsem ji vyzkoušel, po dvou letech se trhala na cáry, které jsem s odporem z půdy vybíral ještě další roky. Nerozloží se.
Chcete-li si usnadnit práci, můžete si pořídit tzv. ekotextilii z biologicky odbouratelné hmoty. Ta prý vydrží několik let a pak se rozloží úplně. Je to rychlé řešení pro toho, kdo nestihl sehnat žádné mulče a má zaplevelený záhon. Na zimu se dá sundat a na jaře použít znovu, déle pak vydrží. Teprve ji testuji.
Kartony z papírových krabic, nepotištěné, zbavené plastových pásek a kovových spon, jsou skvělé na prvotní zahubení intenzivních plevelů. Pokládejte je tak, aby okraje přesahovaly přes sebe asi o 20 cm. Zacházejte s nimi opatrně, aby se neprotrhly. Pak vydrží i několik měsíců. Nikdy je nenechávejte odkryté, vždy se na ně vrství další druhy mulčů.
Hnůj se aplikuje pod ně, přímo na plevel. Půda se před mulčováním důkladně zavlaží, déšť po nich totiž stéká pryč. Sazenice zeleniny (obvykle dýně, cukety) se sázejí do hnízd, v kartonu nebo textilii je třeba prorazit díru. Aplikace kartonů a ekotextilie má smysl na jaře a během sezony, na zimu nemá efekt.
Pár obecných zkušeností |
|
V začátcích není nejdůležitější získat maximum úrody, ale vytvořit důkladné záhony, úrodnou půdu, vytlačit plevele, v klidu přežít první nájezdy „škůdců“ a budovat v ekozahradě přírodní harmonii. Po uplynutí této fáze bude o to více úrody s menším vkladem práce v budoucnu. V dalších letech bude potřeba mulče mnohem menší, postačí jen doplňovat horní vrstvu na zimu nebo „cukrovat“ mezi rostoucí zeleninkou. Doporučuji pak přejít na štěpku a dřevěné uhlí. Nejen proto, že je to ideální druh organické hmoty na mulčování, ale na rodových statcích a velkých zahradách s tím můžete být soběstační. Dřevěné uhlí si můžete pálit sami, nerozkládá se, takže jeho potřeba nebude příliš velká. Experimentujte na více záhonech najednou! Nebojte se vše vyzkoušet mnohokrát. Nenechte se odradit počátečními nezdary, každý rok je jiný, průběh počasí jednou něčemu přeje, jindy ne. Každý záhon se neustále mění. Většinou úspěch záleží na načasování. Stačí udělat to o týden dříve a funguje to, stačí chvíli zaspat, a je po všem. Pak to prostě celé znova zamulčujte, nezdařená úroda se promění v úrodný humus a jede se dál. Vaše zkušenosti přibývají a přichází vnitřní klid, spolu s ním i bohatá úroda… |
Kontakt na autora a více informací o ekozahradách najdete zde.
