Mnohé pomocníky z bylinné říše lze pěstovat na zahradě či za oknem nebo je zakoupit v lékárně či bylinkářství. Mezi ty nejúčinnější patří čaje a také koření, jako je chilli, zázvor či pepř. Čestná místa na zahradě mohou mít i ostropestřec mariánský nebo šalvěj.
Zázvor na chuť, vůni i proti nachlazení
Aromatické podzemní oddenky zázvoru pravého si našly cestu i k českému spotřebiteli. Pochází z Číny, ale rychle se rozšířil do všech koutů světa pro léčivé účinky, výbornou chuť a všestranné využití. Nejlepší je čerstvě nastrouhaný přidaný do hrnce až na konci vaření, praví kuchaři.
Výborný je v polévkách, mase, omáčkách a nesmíme zapomenout ani na zázvorky a další sladkosti. Pro pěstování zázvoru nejsou u nás dobré klimatické podmínky, raději ho kupte v supermarketu. Přesto se tomu někteří nadšenci věnují a nemají špatné výsledky.
Zázvor potřebuje „pouze“ prostředí s trvalou teplotou nad 30 stupňů Celsia a velkým množstvím srážek. Lze jej tedy vypěstovat i v bytě či ve skleníku. Na přelomu zimy a jara se koupí čerstvé oddenky s vzešlými pupeny a zasadí se pupenem nahoru do většího květináče s kvalitní zeminou.
Sklízí se asi 9 měsíců po výsadbě. Mezitím jej však musíte pečlivě zalévat, hlídat teplotu a několikrát jej přesadit, protože roste a sílí poměrně rychle.
Šalvěj proti nachlazení i pro lepší paměť
Vyžaduje dostatečně propustnou, málo kyselou půdu, co nejteplejší a nejsušší místo a mladé rostliny je třeba chránit mulčovacím kobercem nebo nastýlkou před mrazem. Dobře ovšem roste i v nádobách se směsí kompostované kůry, rašeliny a štěrku uvnitř domu. Pochází z čeledi hluchavkovitých a latinské jméno salvare znamená hojit či uzdravovat.
Staří Řekové ji užívali proti vředům, souchotinám i hadímu uštknutí. Římané ji považovali za posvátnou bylinu, která navíc měla zlepšovat činnost mozku, smysly i paměť. Připravovalo se z ní také účinné kloktadlo a zubní pasta.
Šalvěj je jednak účinnou léčivkou, prvotřídním prostředkem při nachlazení, bolestech krku, laryngitidách a angínách, zánětech dásní a vřídcích v dutině ústní a také vynikajícím kořením, které pomáhá při trávení tučných jídel, urychluje metabolismus a tlumí záchvaty hladu. Pro nadcházející předjarní období tedy zcela nepostradatelná.
Bylinné čaje a med
Doporučovat v zimním a předjarním období bylinné čaje a med se zdá být zbytečné. Nejoblíbenější bývá zázvorový či mátový čaj. Med je třeba pečlivě vybírat, nakupovat jen u osvědčených včelařů a konzumovat s rozmyslem. Tuny čínského zlevněného medu na český stůl nepatří. Nestačí ale ani označení „český výrobek“, přestože český med patří k těm nejlepším. Zárukou by měli být pouze zkušení medaři sdružující se v Českém svazu včelařů (ČSV), kteří med označují vlastní vizitkou a sami garantují kvalitu.
Medy by se neměly míchat, doporučuje se konzumovat ty jednodruhové. Medy medovicové (nazývané lesní) mají vyšší obsah minerálů a rostlinných barviv – flavonoidů (proto jsou tmavé), medy květové (nektarové) jsou světlejší, dříve krystalizují a obsahují pylová zrna (proto jsou výživnější). Dobrý je podle doporučení odborníků pastovaný med, který zpravidla dává jistotu, že nebyl poškozen přehřátím, jak se může stát u medů tekutých.
Ostropestřec pro dokonalou očistu
Proč chodit do lékárny, když mezi nejúpornější plevel na zahradě patří ostropestřec mariánský. Stačí vědět, jak ho využít. Je ceněný zejména pro svá jedlá a léčivá semena. Léčivou složkou jsou zde flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), souhrnně označované jako silymarin. Tyto látky chrání játra před toxickými látkami, podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako silné antioxidanty.
Semena ostropestřce se doporučuje používat při zdravotních potížích spojených se špatnou funkcí jater nebo tam, kde je třeba játra důkladně pročistit. Můžete je namlít, přidat med, aby se sylimarin lépe vstřebal do krve, a podávat v předjarním období 2 až 4 lžičky denně po dobu jednoho měsíce.
Prášek skladujte ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, na suchém a chladném místě a připravujte vždy jen takové množství prášku, které spotřebujete. Mleté plody totiž poměrně rychle žluknou a pak působí spíše opačně – léčbu zpomalují nebo dokonce znemožňují.
Pozor! |
|
Není příliš známo, že mátový mentol je nebezpečný pro malé děti. Stahuje hrtanovou příklopku a hrozí jim udušení. K bylinkám by měly podle lékařů přistupovat obezřetně nejenom děti, ale především dospělí a nemocní lidé. Neužívat je ve vyšších a častějších dávkách. Například šalvěj má vysoký obsah silice thujonu, která ve vyšších dávkách působí omamně. Stejný problém může nastat i u zázvoru, kde je maximální doporučená denní dávka čtyři gramy, pokud možno rozdělená během dne do několika menších dávek. Prostě – vše je třeba používat v rozumné míře a pak bude veškeré koření a léčivky sloužit a nikoli škodit. |
