Odpovídá Mgr. Štěpán Ciprýn, Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner:
Pravidla kácení dřevin byla v posledních letech dost pozměněna, proto není divu, že spousta lidí tápe v tom, co vlastně mohou s dřevinami na svém majetku udělat a k čemu potřebují souhlas orgánů státní správy.
Obecně platí, že kácení dřevin podléhá povolení orgánu ochrany přírody (což je odbor životního prostředí místně příslušného městského úřadu), není-li dále stanoveno jinak. Toto se dočteme v §8 odst. 1 Zákona o ochraně přírody a krajiny, který je základním dokumentem této problematiky.
Dále je třeba nahlédnout do vyhlášky č. 222/2014, která pozměnila podmínky vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Zde se dozvíme, že z obecného pravidla existují výjimky, kdy povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku (např. stromy památné) nebo stromořadí (tj. více než 10 dřevin za sebou) a sadu, se nevyžaduje:
- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí
- pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2
- pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin
- pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.
Z uvedeného tedy ve Vašem případě vyplývá, že pokácení jabloní na Vaší zahradě bude možné, protože se jedná právě o ony ovocné dřeviny. Pokud byste se ovšem rozhodl pokácet vzrostlé neovocné dřeviny, např. duby, pak by bylo zapotřebí zažádat si u příslušného orgánu o povolení.
Vaše druhá otázka se týkala oplocení. Oplocení bylo klíčové za účinnosti předchozí verze vyhlášky, kdy bylo umožněno vlastníkům pozemků u bytových nebo u rodinných domů v zastavěném území obce, které byly stavebně oploceny a nepřístupné veřejnosti, kácet veškeré dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. Toto již dnes neplatí a otázka oplocení nehraje roli. Důležité je, jak je pozemek, na kterém strom roste, evidován v katastru nemovitostí. Proto je třeba aktuální stav vždy zkontrolovat.
Závěrem je dobré zmínit, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, přičemž obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Ideální období pro kácení stromů je tedy mezi říjnem a březnem.
