Nehrozí vám nebezpečí z prodlení?

Prodlení znamená , že osoba zavázaná v určitém právním vztahu není schopna svůj závazek splnit řádně a včas. Aby prodlení nenastalo, je nutno obě podmínky splnit současně, tedy například zaplatit sjednanou částku nejen včas, ale i v plné výši. Pokud nájemce sice včas zaplatí nájem, avšak ne v plné výši, je stejně v prodlení, a to s plněním části nájemného.

Možná vás překvapí, že u dvoustranného smluvního vztahu jsou obě smluvní strany zpravidla jak v postavení dlužníka, tak i věřitele vůči druhé smluvní straně. Například u kupní smlouvy týkající se automobilu je kupující dlužníkem, co se týče placení kupní ceny, a současně věřitelem, pokud jde o převzetí věci. A není bez zajímavosti, že i věřitel se může ocitnout v prodlení…

Když je v prodlení věřitel

Prodlení věřitele není samozřejmě zdaleka tak častým jevem jako prodlení dlužníka. Podle zákona lze mluvit o prodlení věřitele, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Představte si situaci, kdy dlužník chce poslat příslušnou částku na účet věřitele podle předchozí dohody obou stran; věřitel mu však není schopen včas sdělit číslo účtu ani navrhnout jiný způsob řešení. Pak je dlužník z obliga – platí totiž, že je-li ohledně konkrétního plnění v prodlení věřitel, nemůže v něm být zároveň dlužník.

Následky prodlení dlužníka

Základní vodítko, jak postupovat ve stavu, kdy dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní a je v prodlení, poskytuje ustanovení § 517 občanského zákoníku.

Jde-li o prodlení s plněním peněžitého druhu , je dlužník povinen platit úroky z prodlení (v případě prodlení platby nájmu bytu se mluví o poplatku z prodlení). Úroky z prodlení jsou specifikovány ve vládní vyhlášce a v současné době jsou navázány na repo sazbu vyhlašovanou Českou národní bankou k prvnímu dni pololetí, v němž začalo prodlení dlužníka (sazba repo sazby a tedy i úroků z prodlení se může během prodlení měnit). V současné době činí úrok z prodlení 9,5 % ročně z částky, se kterou je dlužník v prodlení. Dlužník je povinen platit úroky z dlužné jistiny (nikoli tedy tzv. úroky z úroků) po celou dobu trvání prodlení.

Současně platí, že jestliže dlužník své povinnosti nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu věřitel poskytne, má věřitel právo odstoupit od smlouvy.

Rozvazovací podmínka

Prodlení dlužníka tedy má za následek finanční sankci (jde-li o dluh peněžitý), jakož i případně právo věřitele odstoupit od smlouvy . Je samozřejmé, že ve smluvním vztahu si mohou strany sjednat i další podmínky a následky prodlení. Mezi nimi lze zmínit tzv. rozvazovací podmínku, podle které v případě prodlení dlužníka se celý smluvní vztah ruší (zaniká). Je ale otázkou, zda je toto řešení pro věřitele nějak zvlášť výhodné, protože zde je zánik smlouvy konstruován jako objektivní skutečnost, která automaticky nastane po prodlení dlužníka, zatímco právo odstoupení na straně věřitele zůstává vždy jeho právem, nikoli povinností.

U nepeněžitého dluhu, kterým může být kupříkladu povinnost vrátit vypůjčenou movitou věc, se při prodlení automaticky žádné finanční sankce nekonají a je na smluvních stranách, jestli plnění povinností určitým způsobem zajistí; v úvahu připadá kupříkladu sjednání smluvní pokuty pro případ prodlení (to je samozřejmě nástroj použitelný i u zajištění plnění peněžitého dluhu).

KDYŽ JE V PRODLENÍ DODAVATEL

Také ve smlouvách o dílo je otázka prodlení velmi podstatná. V roli objednatele je vždy záhodno pokusit se sjednat určité sankce v případě prodlení zhotovitele s prováděním díla, a to už proto, že téměř každý zhotovitel si přeje v takovéto smlouvě mít zakotveny výslovné sankce za prodlení objednatele s placením ceny díla. Nepodaří-li se objednateli prosadit si sankce za prodlení, měl by trvat alespoň na klauzuli umožňující mu od smlouvy odstoupit, potrvá-li prodlení druhé strany určitou, výslovně kvalifikovanou dobu.

Odpovědnost za škody způsobené prodlením

Jelikož je prodlení porušením smluvně sjednané povinnosti, vždy platí, že ta strana, která se ocitla v prodlení, odpovídá také za škodu tímto stavem způsobenou . V úvahu připadá kupříkladu situace, v níž věřitel počítá s včasným vrácením peněz a z důvodu prodlení dlužníka je následně nucen si sám určitou částku za konkrétním účelem půjčit a platit úroky. V daném případě by patrně bylo možné právě úroky hrazené věřitelem třetí straně považovat za škodu vzniklou věřiteli porušením smluvní povinnosti dlužníkem. Platí však zákonná zásada, že náhradu škody může věřitel požadovat jen tehdy, pokud není kryta úroky z prodlení.

Prodlení v bydlení

Prodlení má svůj význam rovněž při sjednávání smluv o převodu nemovitostí (zpravidla kupních), kde lze sjednat rozličné následky prodlení pro jednu či druhou smluvní stranu. Vždy je ale třeba mít na zřeteli, že platí tzv. intabulační zásada , která říká, že vlastnictví k nemovitostem vzniká až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. To mimo jiné znamená, že ve smlouvě o převodu nemovitosti není na místě sjednávat rozvazovací podmínku (viz výše), která by v případě prodlení kupujícího s placením kupní ceny měla za následek zrušení celé smlouvy a tím i právního titulu převodu vlastnictví. Vklad do katastru nemovitostí za těchto podmínek by tak postrádal právní jistoty, proto panuje názor, že s rozvazovací podmínkou nelze vklad provést.

Také v případech nájmů domů a bytů se otázka prodlení s placením nájemného ukazuje jako velmi podstatná, neboť určité „kvalifikované“ prodlení s placením nájemného je výslovným důvodem výpovědi z nájmu pronajímatelem.