Skip to content

Soukromý pozemek: Vstup zakázán! Jak komu…

Osamělá starší dáma žijící v malém domku si stěžovala synovi, že u ní čas od času zvoní neznámí lidé. Jeden jí vnucoval pojištění na penzi, jiný zase tvrdil, že je od Telecomu – a pak ji přemlouval, ať si sjedná telefonování u jiné firmy než dosud. Syn tedy instaloval mamince na dveře kukátko a řetízek. A dodal: „až přijde na návštěvu brácha právník, ať ti, babi, řekne, koho musíš – jako majitel nemovitosti – podle zákona pustit dál; ostatní vetřelce prostě vyhoď.“

 

Seznam osob, jejichž vstup do domu, bytu či na pozemek musí vlastník nemovitosti strpět, by ale byl poměrně dlouhý.

Dovnitř můžou: policisté… 

Vlastník je bezpochyby pánem své nemovitosti – a pokud jde o obydlí, jejich nedotknutelnost je v Česku zaručena ústavou. Článek 12 Listiny základních práv a svobod v prvním odstavci říká: „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstupovat bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“ Sama Listina výslovně zmiňuje (ve druhém odstavci článku 12) jedinou výjimku z nedotknutelnosti obydlí – domovní prohlídku. Připouští ji výlučně pro účely trestního řízení. Podle paragrafu 83 trestního řádu může domovní prohlídku nařídit jen soudce – a pouze tehdy, když existuje důvodné podezření, že se v obydlí nachází věc anebo osoba, důležitá pro trestní řízení.
 

    

Nejde-li o obydlí, nýbrž o jiné prostory anebo o pozemek, může jejich prohlídku nařídit podle paragrafu 83a trestního řádu i státní zástupce anebo – s jeho předchozím souhlasem – vyšetřovatel či policejní orgán.

Ke vstupu do skladu tedy může stačit příkaz policejního orgánu, zatímco u obydlí musí dát příkaz soudce (vždy ale musí být písemný a písemně odůvodněný). Pojem obydlí má v téhle souvislosti širší význam než obytný dům nebo byt: jde o jakýkoliv prostor, který slouží k bydlení. Obydlím tak může být i dřevěný srub, ba i obytný přívěs. K obydlí patří také příslušenství obytného domu či bytu, například sklep. 

Další zásahy do nedotknutelnosti obydlí může podle třetího odstavce článku 12 Listiny dovolit zákon, a to tehdy, „je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.“ Četné zákony, často s letitou tradicí, umožňují vstup do cizího obydlí (a do jiných cizích staveb a na cizí pozemky) i bez souhlasu – a někdy i bez vědomí – vlastníka nemovitosti.
 
Policisté mají – podle zákona o Policii České republiky – právo otevřít dům, byt či jiný prostor, vstoupit dovnitř a provádět tam potřebné zákroky a opatření, jestliže je obava z ohrožení života či zdraví osob anebo když hrozí větší škoda na majetku (také když má být uvnitř mrtvola). Stačí důvodná obava či hrozba. Některá obdobná oprávnění mají i obecní strážníci.

… hasiči…

Zákon o požární ochraně ukládá vlastníkovi, aby umožnil vstup na svůj pozemek, na stavbu či do stavby, jestliže je to potřebné k likvidaci požáru. Platí to, i když nehoří, a to pro kontrolu protipožárních opatření či pro požární cvičení.

… stavební úředníci…

Stavební úředníci mohou na cizí nemovitosti vstupovat podle paragrafu 172 stavebního zákona. Podle jeho odstavce 1 může oprávněná úřední osoba, která plní úkoly podle stavebního zákona, vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb a) při zjišťování stavu stavby a pozemku a b) při opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření; v obou případech ale pouze s vědomím vlastníka.
 
Druhý odstavec už ani uvědomění vlastníka nevyžaduje: „V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.“ Úředník ovšem musí majitele bez zbytečného odkladu informovat o svém vstupu i o jeho důvodech.
Třetí odstavec se týká pouze obydlí. Do nich může oprávněná úřední osoba vstoupit výlučně tehdy, „pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob.“ (U obydlí, používaných i pro podnikání, je tohle oprávnění o něco širší.) 

Se stavbami souvisí i paragraf 127 občanského zákoníku, podle něhož musí vlastník v nezbytně nutném rozsahu umožnit přístup na svůj pozemek či stavbu, jestliže to nutně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Paragraf 141 stavebního zákona stanoví, že stavební úřad může – nedojde-li mezi sousedy k dohodě – nařídit vlastníkovi, aby ze svého pozemku či stavby umožnil provedení prací na sousední stavbě. 
                                                                     


KDOSI JE ZA DVEŘMI

Jestliže se kdokoliv domáhá vstupu, určitě by si měl vlastník nemovitosti ověřit jeho totožnost a důvod jeho návštěvy – včetně odkazu na příslušný zákon a paragraf, případně na číslo jednací příslušného řízení – a všechno si pokud možno ihned telefonicky ověřit na příslušném úřadě nebo firmě.

Například stavební úředník prokazuje své oprávnění ke vstupu na cizí nemovitosti zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen úředním razítkem a podepsán – s uvedením jména, příjmení a funkce osoby, která pověření vydala. Kdo nesplní povinnost umožnit vstup na svou nemovitost, může dostat – pokud se tím dopustil deliktu – pokutu.

Deliktu se ovšem lze naopak dopustit i neoprávněným vniknutím. Domy a byty chrání paragraf 238 trestního zákoníku (porušování domovní svobody) a od roku 1993 i jeho § 249a (neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru).   

… další úředníci všeho druhu…

Na cizí pozemky a do staveb lze vstupovat také kvůli obraně, bezpečnosti či jinému důležitému zájmu státu. Mnoha realit se týká ochrana památek, přírody, silnic, železnic či letišť. A pozor – příslušné oblasti, zóny a pásma se občas mění: nejčastěji se ochrana rozšiřuje na nová území.
 
Za všechny citujme zákon o ochraně zemědělského půdního fondu: „Vlastníci nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu jsou povinni umožnit orgánům ochrany zemědělského půdního fondu vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní činnosti.“

… zeměměřiči…

Oprávnění zeměměřičů se vztahují hlavně na pozemky: podle zákona o zeměměřictví mohou „při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. … Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit.“
 

Speciální povinnosti mají ti vlastníci, jejichž nemovitosti se přímo dotýkají linie státní hranice: ti musí (a to i po vstupu Česka do schengenského prostoru) podle zákona o státních hranicích strpět nejen zeměměřiče, hraniční znaky atd., ale také vstup pověřených osob při čištění a údržbě volného jednometrového pruhu podél čáry státních hranic.

… spojaři a energetici…

Vlastníky nemovitostí mohou nemile překvapit kompetence těchto profesí vstupovat na cizí nemovitosti podle zákona o telekomunikacích (pro držitele telekomunikační licence) a podle energetického zákona (ohledně distribuce elektřiny, plynu a tepla). Podle nich lze nejen vstupovat a vjíždět na cizí pozemky, ale v jistých případech dokonce i odstraňovat stromoví a jiné porosty.
Energetický zákon vyžaduje, aby se vlastníkovi vstup předem oznámil: „Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu … oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.“   

      

KDYŽ SE V DOMĚ PODNIKÁ

Pokud se dům či byt užívá pro podnikání, mohou bez vlastníkova souhlasu dovnitř ještě další osoby. To platí i pro obydlí – jinak by jistě leckdo schválně podnikal právě v obydlí.

Zvláště široká oprávnění mají finanční úřady. Lidé z berňáku smějí při místních šetřeních vstupovat nejen do provozních budov a místností, ale i do obydlí. A pozor – místní šetření se mohou provádět i u osob, které samy nepodnikají.

Do prostor, kde se podniká, smějí vstupovat i pracovníci obchodní a potravinářské inspekce, státního dozoru nad bezpečností práce a dalších kontrolních orgánů. 
                                                 

… vlastníci vodovodu, kanalizace, vodního díla…

Podle vodního zákona platí, že „vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl“.
 
Zákon o vodovodech a kanalizacích žádné předchozí oznámení ani projednání nevyžaduje: „Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází. Stavebník a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.“