Skip to content

Stavební právo v praxi: Ach, ty zdi!

Paní A. chce postavit zeď, aby ochránila své soukromí před pohledy z bytového domu rozestavěného v sousedství. manželům B. naopak vadí vysoká zeď, kterou jim nový soused uzavřel výhled z malé zahrádky. A paní C. se pochopitelně nelíbí zeď, kterou na hranici jejich pozemků postavil soused a nechal neomítnutou. Všichni ale tápou, zda zeď lze postavit bez ohlášení, na ohlášení, či zda je potřeba stavební povolení. Pokusíme se do toho vnést jasno.

Z REDAKČNÍ POŠTY

Soused si přímo na hranici našich nemovitostí postavil cihlovou nadzemní část zdi ke krytému bazénu o rozměrech cca 10 m na délku a avizované výšce 3,5 m. Dále bude pokračovat cca 3 m vysoká zeď a potom garáž. Při povolovacím řízení nám byly ostatní informace odmítnuty.

Požadovali jsme, aby zeď byla postavena z bezúdržbového materiálu, aby se nemusela nahazovat z naší strany, protože tam máme vzrostlé túje, které by se patrně zničily. Odpověď zněla, že se nám nevyhovuje, a pokud nedovolíme nahazovat zeď z naší strany, zůstane nenahozená. V místě našeho bývalého dřevěného altánu, kde nebyly túje a z druhé strany bylo předpokládané místo pro bazén, jsme proto postavili zeď z bezúdržbových KB bloků ve výšce 2,8 m. 

Teprve nyní, po realizaci sousedovy stavby, jsme zjistili, jak je strašně vysoká a dlouhá. Na výšku přesahuje naši zeď asi o 1,2 m a je tedy z naší strany vysoká 4 m. Soused odmítá nahodit převyšující část své cihlové zdi. Nám to pochopitelně vadí, protože se díváme na ošklivou cihlovou zeď. Odpovídá tento postup stavebnímu zákonu, nebo se můžeme nějak bránit?      

Z uveřejněného dotazu není zřejmé, zda sousedova zeď v místech bývalého altánu je samostatnou stavbou či součástí stavby bazénu. Protože však tato zeď pokračuje dále, vychází odpověď na tento dotaz z předpokladu, že jde o zeď jako samostatnou stavbu umístěnou na pozemkových hranicích. Navíc se s touto problematikou (různé ohrady, oplocení, zdi mezi sousedy) setkává hodně čtenářů, proto může být odpověď na konkrétní případ užitečná i jim.
    

Co je a co není zeď

Máme-li řešit problematiku zdi, nejdříve si musíme tento pojem vyjasnit. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jej nedefinuje. Podle Technického slovníku naučného autorů Teyssler-Kotyška je zeď stavební konstrukce tvořící těleso určité tloušťky, šířky a výšky. Dělí se na několik druhů podle toho, z jakého jsou materiálu, jak jsou zhotoveny a k jakému účelu slouží. Zmíněný slovník naučný pak definuje zeď i jako plot, chránící „proti pohledu“.

Lze tak shrnout, že na zeď provedenou ze stavebních materiálů a vedenou po pozemkových hranicích dlužno nahlížet předně jako na stavbu ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona. Slouží-li zároveň jako zábrana proti vstupu cizích osob, tak zároveň i jako na oplocení (může jít ale např. i o zeď jako stavbu protipožární apod.).

Obecné požadavky na oplocení upravuje § 12 odst. 2 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, a to tak, že oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a jejího okolí a nesmí zasahovat do rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikace. Právě z pohledu tohoto ustanovení je třeba nahlížet na výšku zdi, o níž je řeč v dotazu čtenářky (4  m vysoké oplocení formou zdi si dovedu představit tak leda u věznice či jiných přísně chráněných objektů, nikoliv v zástavbě rodinných domů), či použitý materiál, včetně jeho konečné úpravy (hrubé neomítnuté zdivo).

Otázka bezpečnosti

Vedle toho podle § 16 odst. 1 citované vyhlášky stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly mimo jiné způsobit náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby, či větší stupeň nepřípustného přetvoření (deformaci konstrukce nebo vznik trhlin), které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a uživatelnost stavby nebo její části, případně vede ke snížení trvanlivosti stavby. I z tohoto ustanovení lze dovodit, že váš soused bude muset hrubé zdivo omítnout.

Vzdálenost zdi od hranice pozemku

Pokud pak jde o vzdálenost zdi od pozemkové hranice, třeba upozornit na § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podle něho vzájemné odstupy staveb musí splňovat též požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí rovněž umožňovat údržbu staveb. Je na stavebním úřadu, na jeho správním uvážení, aby stavbu oplocení – zdi podrobil i těmto požadavkům obecně závazného právního předpisu. I laikovi však musí být v dané věci zřejmé, že tyto požadavky sousední zeď bez zbytku nesplňuje.

Rozměry zdi 

Dále si položme otázku, jakému povolovacímu režimu podléhá předmětná stavba zdi délky 10 m a výšky 4 m, která navíc ještě dále pokračuje ve výši 3 m výšky. Při jejím zkoumání nejdříve vyjdeme z ustanovení § 103 stavebního zákona, v němž jsou uvedeny stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení. Podle jeho odstavce 1 písmeno d) bodů 6 a 8 nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu opěrné zdi do výšky 1 m a ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím. Veškeré jiné zdi a ploty tedy přivolení stavebního úřadu vyžadují. Z konfrontace tohoto ustanovení a daného případu pak plyne, že zeď povolovacímu režimu podléhá, tedy k jejímu provedení v souladu se stavebním zákonem nestačí jen vůle stavebníka. V tomto okamžiku vyvstává otázka, zda k provedení stavby zdi postačí pouze její ohlášení stavebnímu úřadu nebo zda ji lze realizovat jen na základě stavebního povolení.

Ohlášení vyžadují stavby uvedené v § 104 odst. 2 stavebního zákona. Z jejich výčtu zjistíme, že v něm jsou pod písmeny i) uvedeny, pokud jde o zdi, jen stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodu 8. Zásadním kritériem je zde tedy opět výška opěrné zdi 1 m, takže pro zdi vyšší ohlášení nestačí. O oplocení pak není v § 104 odst. 2 stavebního zákona již vůbec zmínka, a to znamená, že oplocení vyšší než 1,8 m či oplocení nižší, ale sousedící s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím, vyžaduje ke své realizaci stavební povolení.

    
     

Bez stavebního povolení to nejde

S ohledem na shora uvedené tak nelze než konstatovat, že předmětnou zeď bylo možno v souladu se zákonem realizovat jen podle stavebního povolení, vydaného ve stavebním řízení, v němž by tazatelé museli být účastníky řízení a mít tak všechna práva a povinnosti s tím spojená, tedy i právo na seznámení se s veškerými podklady stavebního povolení. Tento postup zřejmě dodržen nebyl.

Nestačilo by přece jen ohlášení?

Naskýtá se ještě úvaha, zda by přece jen nebylo možno provést opěrnou zeď na základě ohlášení stavebnímu úřadu, a to tehdy, pokud by na ni bylo pohlíženo jako na stavbu uvedenou v § 104 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení totiž ohlášení stavebního úřadu vyžadují stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let. Vždyť je přece nesouměřitelné, aby takovéto stavby byly realizovatelné jen na základě ohlášení a oplocení nad 1,8 m výšky vyžadovalo stavební povolení. Osobně se však domnívám, že tato možnost stávající právní úpravou dána není, když citované ustanovení má zřejmě na mysli stavby s ohraničeným vnitřním užitným prostorem. Ovšem kdo ví, kam se hne judikatura…
 

Závěrem třeba ještě poznamenat, že každý se samozřejmě může bránit ať již skutečně či domněle neoprávněným zásahům ze svého okolí, nicméně jak je z této obecné informace zřejmé, věci jsou natolik složité, že není v silách běžného občana je vědomostně obsáhnout. Proto každému doporučuji využít pro řešení podobných případů služeb advokátů.