Stavební zákon v praxi lll.

Nejprve si připomeňme, co je a k čemu slouží „ohlášení“. Je to právní institut, kterým se zjednodušuje povolovací proces směřující k realizaci jednoduchých staveb, které specifikuje zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen SZ) v § 104. Vychází ze skutečnosti, že stavby, jejich změny a udržovací práce na nich jsou různé velikosti, složitosti, náročnosti, a tudíž i s větším či menším možným dopadem na zájmy chráněné zvláštními předpisy. Tedy že jsou stavby, jejichž projednávání ve stavebním řízení v podstatě nestojí pro jejich jednoduchost ani zato, přičemž na druhé straně je nelze ani pustit ze zřetele. Právě tyto jednoduché stavby jsou pak vyjmenovány v citovaném ustanovení, přičemž dohled nad nimi je zajišťován zmíněným institutem ohlášení. Patří sem například stavba pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, což je nepochybně stavba, která je v zájmu pozornosti našich čtenářů, kteří podobné zjednodušení jistě uvítají.

Otázkou zůstává, zda lze za nějaké s odpuštěním „prkotiny“ považovat stavby i podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem, stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, či haly do 1 000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené (viz § 104 odst. 2 písm. b) a c) SZ). Představte si, že by měla taková stavba vyrůst v sousedství vašeho rodinného domu a na vaše stanoviska k ní by vzhledem k oné jednoduchosti nebyl v podstatě brán zřetel. Již teď vás mohu ubezpečit, že ono proklamované zjednodušení budou mnozí z vás zatracovat.

Ohlášení na formuláři

Ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ, změny takové stavby (§ 2 odst. 5 SZ) a změny takové stavby před dokončením (§ 118 odst. 4 SZ), která podléhala ohlášení, stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky č. 526/2006 Sb. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce, tedy mimo jiné i projektová dokumentace v potřebném počtu vyhotovení.

U staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) SZ se k ohlášení připojí projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy.

Popis, dokumentace, výkresy

Návrhy staveb podléhajících ohlášení je třeba vybavit v závislosti na jejich druhu, respektive složitosti, jednoduchým technickým popisem, projektovou dokumentací nebo jednoduchými stavebními nebo montážními výkresy. Z nich pouze zpracování projektové dokumentace pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ je projektovou činností, spadající do tzv. vybraných činností ve výstavbě podle § 158 SZ. Znamená to, že ji může zpracovat pouze osoba oprávněná k výkonu projektové činnosti na základě příslušného oprávnění – autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění. Naopak jednoduchý technický popis stavby či její jednoduché stavební nebo montážní výkresy se nepovažují za projektovou dokumentaci, nejsou tedy projektovou činností ve výstavbě a může je tak zpracovat kdokoliv, kdo to zvládne způsobem, který umožní stavebnímu úřadu posoudit daný záměr. Nemusí být tedy nutně zpracovány osobami k tomu autorizovanými.

Nemá-li ohlášení náležitosti

Pokud by podané ohlášení nemělo všechny náležitosti, nebylo by ohlášením podle SZ a stavební úřad by je usnesením odložil. Usnesení o odložení zasílá stavební úřad do 15 dnů ode dne učinění podání spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít (viz § 105 odst. 4 SZ).

ZÁKAZ PROVÉST OHLÁŠENOU STAVBU

Pokud by některá ze staveb vyjmenovaných v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ (viz úvodní výčet) byla v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu, byla umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3 SZ), stavební úřad provedení takové ohlášené stavby zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí, jímž se provedení ohlášené stavby zakáže, musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby (viz § 107 odst. 1 SZ). Totéž platí i ohledně staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až p), jsou-li v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3).

Kdy lze začít stavět

Ohlášenou stavbu podle § 104 odst. 2 SZ může stavebník provést jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107 SZ, platí, že stavební úřad souhlas udělil. Doba platnosti souhlasu s ohlášenou stavbou byla stanovena na 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen souhlas, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů od ohlášení.

Kůlny na nářadí, altány atd.

Pokud jsou zakoupeny jako výrobky v obchodní síti a mají plnit funkci stavby, připojí se k jejich ohlášení podle § 105 SZ doklad podle zvláštního právního předpisu prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby. SZ v tomto směru odkazuje na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. Pokud nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby (viz § 108 odst. 1 SZ). Kupující uvedených a dalších staveb, jako jsou např. plechové garáže či zahradní chatky proto musí těmto otázkám věnovat při jejich koupi náležitou pozornost, tedy od prodávajícího uvedené doklady vyžadovat, neboť jedině tak si ulehčí následný povolovací režim. Pokud by totiž stavebník neprokázal splnění citovaných požadavků nebo pokud by bylo narušeno životní prostředí, stavební úřad by umístění nebo užívání výrobku zakázal. Ze stejných důvodů by mohl nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a) SZ. Naopak prokáže-li stavebník shodu výrobku s požadavky na stavby vpředu uvedeným způsobem, přičemž výrobek na pozemku chce pouze umístit bez dalších stavebních prací, nemusí již předkládat stavebnímu úřadu žádnou projektovou dokumentaci.

VZÁJEMNÉ ODSTUPY STAVEB

Ustanovení § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území upravuje vzájemné odstupy staveb. Tato informace bude zajímat každého, kdo uvažuje o koupi pozemku pro stavbu rodinného domu, neboť mu umožní lepší představu o jeho budoucím umístění. Proto ji zde citujeme v plném znění.

(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.

(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.

(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.

(4) Vzdálenost stavby samostatné garáže, stavby uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodě 1 stavebního zákona a stavby pro podnikatelskou činnost odpovídající svými parametry § 104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, umístěné na pozemku rodinného domu, od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 2 m.

(5) Z důvodu zachování stávajících hodnot zástavby a v souladu s nimi je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

(6) Vnější hrany pochozí plochy rodinného domu, jako jsou terasa nebo balkon, která je nad přilehlým terénem výše než 2 m, musí být nejméně 3 m od hranice sousedního pozemku.

(7) Vzdálenost průčelí budov 2) , v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

A co sousedé?

Vlastníci sousedních nemovitostí se dozvědí o stavebním záměru přímo od stavebníka, neboť ten musí stavebnímu úřadu spolu s ohlášením doložit, že je o něm prokazatelně informoval. Pokud nedojde k osobnímu jednání, je dokladem o informování dopis zaslaný doporučeně na dodejku v souladu se zákonem o poštovních službách. Vlastníci sousedních nemovitostí pak mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy o ní byli stavebníkem informováni. V uvedeném je spatřována ochrana práv a oprávněných zájmů sousedů stavebníka, ačkoliv SZ sám již neřeší, jak s těmito námitkami naložit. Samozřejmě se předpokládá, že se jimi bude stavební úřad při vyřizování ohlášení stavby zabývat. Vždyť jej mohou upozornit na něco, co by mohlo ujít jeho pozornosti. Shledá-li však stavební úřad námitky sousedů lichými, vyrozumí je již jen o tom, že neshledal důvody pro to, aby ohlašovanou stavbu zakázal.

Zde je ale na místě otázka, jakými námitkami se bude vlastně stavební úřad zabývat. No přece těmi, které mají vztah k ustanovení § 104 odst. 1 SZ. Tedy nikoliv tím, že podle názoru souseda jde o stavbu nevhodnou v daném místě, s nepřijatelně umístěnými okny či rušící jeho pohodu bydlení atd., neboť všechny tyto námitky bude mít vlastně „překryty“ regulativy a požadavky stanovenými právě ve zmiňovaných vyhláškách č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (o nich jsme psali podrobněji v minulém čísle). Jestliže je celá koncepce založena na tom, že se nevede žádné správní řízení, v němž by měli vlastníci sousedních pozemků a staveb postavení účastníků řízení, sousedé se tak vlastně dostanou do pozice jakýchsi statistů. Ve věci se nevydává ani žádné správní rozhodnutí, jež by se jim doručovalo s právem podat proti němu odvolání. Něco takového nepochybně může vyhovovat stavebníkům, neboť jsou takovouto úpravou vysloveně preferováni, ale rozhodně ne již jejich sousedům. Osobně mám zato, že tato úprava není konformní s ústavním pořádkem.