Skip to content

Stavební zákon v praxi: Umísťování staveb (2)

V předchozích dílech seriálu jsme vysvětlili, že umísťování staveb není živelný proces, nýbrž že má svoje přísné zásady a pravidla, zakotvená zejména v platné územně plánovací dokumentaci toho kterého územního celku. Tedy v územním plánu, jenž řeší celé správní území obce, a v regulačním plánu, který stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků včetně umístění a prostorového uspořádání staveb.
 

Galerie

Vsouvislosti s umísťováním staveb se pak podle SZ (zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon) setkáváme s pojmy územně plánovací informace, územní rozhodnutí a územní souhlas.

 

Územně plánovací informace

Tento nový právní institut stavebního práva je upraven v § 21 SZ a předpokládá podávání informací danému zájemci o

a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,

c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,

d) podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

    

Z uvedeného je zřejmé, že půjde o informace užitečné pro stavebníky, kteří mají zájem v určitém území přikročit ke stavební činnosti, avšak prozatím nemají komplexní představy o tom, jaký druh staveb je v tomto území přípustný, v jaké podlažnosti, jaký je koeficient zastavění stavebních pozemků atd., a chtějí a potřebují tyto údaje znát pro další úkony, které souvisejí s projektovou přípravou jimi zamýšlených staveb – tedy především pro kroky vedoucí k získání územního souhlasu s navrženým umístěním stavby (viz § 96 a násl. SZ), nebo k rozhodnutí o umístění stavby, či k ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 SZ (ohlašování jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) – d) SZ).

Žádost o územně plánovací informaci

Informace poskytují orgány územního plánování a stavební úřady uvedené v § 21 odst. 1 SZ, a to na základě žádosti, v níž žadatel musí uvést svůj plánovaný záměr na změnu v území a konkrétní údaje o takovém záměru, zejména účel a technické provedení stavby či jiného opatření v území. Žádost o územně plánovací informaci se podává na formulářích, jejichž obsahové náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 1 a 2 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Podle nich v žádosti o informaci stavebník popíše svůj záměr, tedy uvede, pro jaké účely o její vydání žádá, na kterých pozemcích, jaká je zamýšlená půdorysná velikost a výška stavby, popíše vzhled a členění stavby atd. Je-li žádost o informaci podávána z důvodu uvedeného v § 21 odst. 1 písm. d) SZ (týká se podmínek provedení jednoduchých staveb podle § 104 odst. 1 SZ, které nevyžadují předchozí územní rozhodnutí nebo územní souhlas), musí žadatel v žádosti o ni uvést i údaje k posouzení toho, zda zamýšlená stavba splňuje literu § 104 odst. 1 SZ, tedy že je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, že jde o stavbu umisťovanou v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, že podstatně nemění poměry v území a ani nevyžaduje nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti se povinně připojuje grafická příloha ve dvou vyhotoveních obsahující situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného předmětu územního řízení, s vyznačením jeho vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb.

 

Povaha územně plánovací informace

Územně plánovací informace není, jak vyplývá koneckonců z jejího názvu, správním rozhodnutím, proti němuž by se mohl nespokojený subjekt bránit odvoláním k nadřízenému správnímu orgánu či se dokonce domáhat jeho přezkumu v rámci správního soudnictví. Je totiž pouhým sdělením ve smyslu § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (správní řád), neboť není výsledkem správního řízení. Pokud však správní orgán (stavební úřad) shledá, že žádosti o územně plánovací informaci nelze vyhovět, musí tento svůj závěr v písemné odpovědi na podanou žádost náležitým způsobem interpretovat, respektive dát v ní slovně najevo, že zamýšlený záměr je v daném území nerealizovatelný. Pokud s takovým závěrem žadatel o informaci nebude srozuměn, nezbyde mu nic jiného, než podat návrh na vydání územního rozhodnutí a teprve v následném dvouinstančním správním řízení (územním řízení) si správnost postupu orgánu, jenž takovou negativní územně plánovací informaci vydal, vlastně ověřit.

Platnost územně plánovací informace

Je-li však sdělení (územně plánovací informace) v rozporu s právními předpisy, pak může správní orgán, který jej vydal, toto sdělení také sám podle § 156 odst. 2 správního řádu usnesením zrušit, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované sdělení učiněno, nestanoví-li zákon jiný postup; takové usnesení lze však vydat jen po dobu, po kterou trvají účinky sdělení, tedy po dobu 1 roku ode dne vydání územně plánovací informace.

Podle § 21 odst. 3 stavebního zákona lze platnost územně plánovací informace zrušit i sdělením žadateli, a to orgánem, který ji vydal, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, a to zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozzvoje a zprávy o uplatňování územního plánu.

ÚČASTNÍCI ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ

 

Okruh účastníků územního řízení je vymezen v § 85 odst. 1 až 3 SZ takto:

■ žadatel,
■ obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,
■ vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám (zákon o vlastnictví bytů),
■ osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,
■ osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,
■ společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.

Naopak účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
                                                                                          

Územní rozhodnutí

Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad po provedeném územním řízení nebo na základě zjednodušeného územního řízení (předpoklady zjednodušeného územního řízení jsou stanoveny v § 95 SZ). Průběh územního řízení je upraven v § 84 a násl. SZ, a to od požadavků kladených na obsah žádosti o vydání územního rozhodnutí, vymezení okruhu účastníků územního řízení, přes zahájení územního řízení, povinnosti žadatele o vydání územního rozhodnutí, koncentrační zásadu při uplatňování stanovisek, námitek a připomínek dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení, posuzování záměru žadatele, průběh územního řízení, až po jeho završení v podobě vydaného územního rozhodnutí, jeho platnosti či případné změny nebo zrušení.

Vydané rozhodnutí o umístění stavby je však pro stavebníka vždy dobrým znamením v tom směru, že příslušný orgán státní správy, stavební úřad, akceptoval jeho záměr na výstavbě té které stavby v daném místě, a že tedy může dále pokračovat v její přípravě, respektive již činit kroky k jejímu konkrétnímu ztvárnění v podobě projektové dokumentace.

 

Práva účastníků územního řízení

Účastníci řízení jsou ti, s nimiž je územní řízení vedeno a kteří mají právo se v jeho průběhu vyjadřovat k žádosti o vydání územního rozhodnutí a uplatňovat a chránit tak svá práva a oprávněné zájmy (viz rámeček). Z odůvodnění každého územního rozhodnutí přitom musí být zřejmé, jak se stavební úřad s otázkou okruhu účastníků daného územního řízení vypořádal, proč ty které subjekty za účastníky řízení vzal a jako s takovými s nimi i jednal, respektive proč další, zejména sousedy, za účastníky územního řízení nepovažoval. Chybí-li tyto úvahy stavebního úřadu v odůvodnění územního rozhodnutí, pak je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a již jen z tohoto důvodu je obvykle nečeká jiný osud v případě podaného odvolání proti němu, než jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení. V této souvislosti třeba poukázat na nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 96/2000 Sb., podle něhož pod pojmem „vlastníci sousedních pozemků a staveb“ nelze rozumět jen vlastníky přímo mezující se stavebním pozemkem, nýbrž všechny, jejichž práva mohou být vydaným rozhodnutím dotčeny.   


(pokračování příště)

Zanechat komentář

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025