|
Vsouvislosti s umísťováním staveb se pak podle SZ (zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon) setkáváme s pojmy územně plánovací informace, územní rozhodnutí a územní souhlas.
Územně plánovací informaceTento nový právní institut stavebního práva je upraven v § 21 SZ a předpokládá podávání informací danému zájemci o a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, d) podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. |
 |
Z uvedeného je zřejmé, že půjde o informace užitečné pro stavebníky, kteří mají zájem v určitém území přikročit ke stavební činnosti, avšak prozatím nemají komplexní představy o tom, jaký druh staveb je v tomto území přípustný, v jaké podlažnosti, jaký je koeficient zastavění stavebních pozemků atd., a chtějí a potřebují tyto údaje znát pro další úkony, které souvisejí s projektovou přípravou jimi zamýšlených staveb – tedy především pro kroky vedoucí k získání územního souhlasu s navrženým umístěním stavby (viz § 96 a násl. SZ), nebo k rozhodnutí o umístění stavby, či k ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 SZ (ohlašování jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) – d) SZ). |
Žádost o územně plánovací informaciInformace poskytují orgány územního plánování a stavební úřady uvedené v § 21 odst. 1 SZ, a to na základě žádosti, v níž žadatel musí uvést svůj plánovaný záměr na změnu v území a konkrétní údaje o takovém záměru, zejména účel a technické provedení stavby či jiného opatření v území. Žádost o územně plánovací informaci se podává na formulářích, jejichž obsahové náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 1 a 2 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Podle nich v žádosti o informaci stavebník popíše svůj záměr, tedy uvede, pro jaké účely o její vydání žádá, na kterých pozemcích, jaká je zamýšlená půdorysná velikost a výška stavby, popíše vzhled a členění stavby atd. Je-li žádost o informaci podávána z důvodu uvedeného v § 21 odst. 1 písm. d) SZ (týká se podmínek provedení jednoduchých staveb podle § 104 odst. 1 SZ, které nevyžadují předchozí územní rozhodnutí nebo územní souhlas), musí žadatel v žádosti o ni uvést i údaje k posouzení toho, zda zamýšlená stavba splňuje literu § 104 odst. 1 SZ, tedy že je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, že jde o stavbu umisťovanou v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, že podstatně nemění poměry v území a ani nevyžaduje nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti se povinně připojuje grafická příloha ve dvou vyhotoveních obsahující situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného předmětu územního řízení, s vyznačením jeho vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb.
Povaha územně plánovací informaceÚzemně plánovací informace není, jak vyplývá koneckonců z jejího názvu, správním rozhodnutím, proti němuž by se mohl nespokojený subjekt bránit odvoláním k nadřízenému správnímu orgánu či se dokonce domáhat jeho přezkumu v rámci správního soudnictví. Je totiž pouhým sdělením ve smyslu § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (správní řád), neboť není výsledkem správního řízení. Pokud však správní orgán (stavební úřad) shledá, že žádosti o územně plánovací informaci nelze vyhovět, musí tento svůj závěr v písemné odpovědi na podanou žádost náležitým způsobem interpretovat, respektive dát v ní slovně najevo, že zamýšlený záměr je v daném území nerealizovatelný. Pokud s takovým závěrem žadatel o informaci nebude srozuměn, nezbyde mu nic jiného, než podat návrh na vydání územního rozhodnutí a teprve v následném dvouinstančním správním řízení (územním řízení) si správnost postupu orgánu, jenž takovou negativní územně plánovací informaci vydal, vlastně ověřit. |
Platnost územně plánovací informaceJe-li však sdělení (územně plánovací informace) v rozporu s právními předpisy, pak může správní orgán, který jej vydal, toto sdělení také sám podle § 156 odst. 2 správního řádu usnesením zrušit, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované sdělení učiněno, nestanoví-li zákon jiný postup; takové usnesení lze však vydat jen po dobu, po kterou trvají účinky sdělení, tedy po dobu 1 roku ode dne vydání územně plánovací informace. Podle § 21 odst. 3 stavebního zákona lze platnost územně plánovací informace zrušit i sdělením žadateli, a to orgánem, který ji vydal, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, a to zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozzvoje a zprávy o uplatňování územního plánu. |
ÚČASTNÍCI ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ
Okruh účastníků územního řízení je vymezen v § 85 odst. 1 až 3 SZ takto: ■ žadatel, Naopak účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků. |
Územní rozhodnutíÚzemní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad po provedeném územním řízení nebo na základě zjednodušeného územního řízení (předpoklady zjednodušeného územního řízení jsou stanoveny v § 95 SZ). Průběh územního řízení je upraven v § 84 a násl. SZ, a to od požadavků kladených na obsah žádosti o vydání územního rozhodnutí, vymezení okruhu účastníků územního řízení, přes zahájení územního řízení, povinnosti žadatele o vydání územního rozhodnutí, koncentrační zásadu při uplatňování stanovisek, námitek a připomínek dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení, posuzování záměru žadatele, průběh územního řízení, až po jeho završení v podobě vydaného územního rozhodnutí, jeho platnosti či případné změny nebo zrušení. Vydané rozhodnutí o umístění stavby je však pro stavebníka vždy dobrým znamením v tom směru, že příslušný orgán státní správy, stavební úřad, akceptoval jeho záměr na výstavbě té které stavby v daném místě, a že tedy může dále pokračovat v její přípravě, respektive již činit kroky k jejímu konkrétnímu ztvárnění v podobě projektové dokumentace.
Práva účastníků územního řízeníÚčastníci řízení jsou ti, s nimiž je územní řízení vedeno a kteří mají právo se v jeho průběhu vyjadřovat k žádosti o vydání územního rozhodnutí a uplatňovat a chránit tak svá práva a oprávněné zájmy (viz rámeček). Z odůvodnění každého územního rozhodnutí přitom musí být zřejmé, jak se stavební úřad s otázkou okruhu účastníků daného územního řízení vypořádal, proč ty které subjekty za účastníky řízení vzal a jako s takovými s nimi i jednal, respektive proč další, zejména sousedy, za účastníky územního řízení nepovažoval. Chybí-li tyto úvahy stavebního úřadu v odůvodnění územního rozhodnutí, pak je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a již jen z tohoto důvodu je obvykle nečeká jiný osud v případě podaného odvolání proti němu, než jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení. V této souvislosti třeba poukázat na nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 96/2000 Sb., podle něhož pod pojmem „vlastníci sousedních pozemků a staveb“ nelze rozumět jen vlastníky přímo mezující se stavebním pozemkem, nýbrž všechny, jejichž práva mohou být vydaným rozhodnutím dotčeny.
|
