Stavební spoření v kostce

Tento typ spoření se k nám rozšířil počátkem 90. let ze sousedních německy hovořících zemí – Rakouska a Německa, kde má již velmi dlouhou tradici, sahající v případě Německa až daleko do 19. století. A ukázalo se, že myšlenka stavebního spoření je české mentalitě velmi blízká. Podle údajů Evropské asociace stavebních spořitelen (EASS) překonali v loňském roce Češi s více než 5,7 milionu smluv Rakušany a Česká republika se zařadila na druhé místo mezi zeměmi, kde existuje stavební spoření. Světové prvenství stále udržuje Německo s 11 stavebními spořitelnami a 25 miliony smluv.

Na našem trhu působí 6 stavebních spořitelen, což Českou republiku opět řadí na druhé místo na světě co do počtu spořitelen. Výmluvné je i to, že největší spořitelna na našem trhu, Českomoravská stavební spořitelna, zaujímá čelní postavení také ve světových žebříčcích, kde soupeří o druhé místo s rakouskou spořitelnou Raiffeisen. Před nimi je pouze největší německá spořitelna Bausparkasse Schwäbisch Hall AG.

Stavební spoření zkrátka u nás představuje lukrativní a bezpečnou investici. S ohledem na míru rizika patří peníze uložené ve stavební spořitelně k nejlépe úročeným vkladům. V případě nově založených smluv může stavební spoření přinést až 7% čistý roční výnos, u dříve uzavřených smluv dokonce i více než 12%. Vklady jsou navíc ze zákona pojištěny a výnosy nepodléhají zdanění.

Je stavební spoření stále výhodné?

Stavební spoření u nás funguje od roku 1993 a je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, který byl mezitím několikrát inovován a nepochybně bude dále novelizován i v budoucnu. Nejradikálnější změny přinesla novela, která vstoupila v platnost 1. 1. 2004.

Od tohoto okamžiku vznikají dvě základní skupiny smluv o stavebním spoření, které jsou v řadě ohledů upraveny poněkud odlišnými podmínkami. Za prvé zde máme takzvané staré smlouvy, tj. všechny smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003, které se stále řídí původním zněním zákona. Těchto smluv existuje velké množství a poměrně dlouho ještě existovat bude, neboť stavební spoření není nijak časově omezeno (je omezeno pouze výší cílové částky). Jelikož staré smlouvy jsou spojeny s nárokem na vyšší státní podporu, lze předpokládat, že většina spořitelů se bude snažit spořit co nejdéle. Za druhé jsou zde smlouvy „nové“ – tedy uzavřené po 1. 1. 2004, které se řídí zněním zákona po novele.

Rozdílů mezi starými a novými smlouvami je mnoho, nejdůležitějšími změnami je snížení státního příspěvku z 25 % na 15 %, snížení maximální hranice státního příspěvku z 4 500 korun na 3 000 korun ročně a prodloužení tzv. vázací doby z 5 na 6 let.

Z hlediska klientů, kteří využívají stavební spoření pouze k výhodnému zhodnocení peněz, to představuje jisté zhoršení, nelze však jednoznačně prohlásit, že by stavební spoření bylo dnes méně výhodné. Pro žadatele o úvěr nebo meziúvěr jsou podmínky dnes rozhodně příznivější než dříve. Výše státní podpory není jediným ukazatelem výhodnosti a ani státní podpora samotná není nejdůležitější výhodou stavebního spoření. Například v Německu, na rozdíl od České republiky, neexistuje plošný nárok na státní podporu, ale podpora je diferencována podle výše příjmů, počtu dětí, podle toho zda účastník je svobodný a žije samostatně nebo zda žije v manželském svazku atd. Mnoho lidí tak podle německého zákona na státní podporu vůbec nedosáhne, přesto tito lidé stavebně spoří. Získávají totiž hlavní výhodu stavebního spoření – nárok na úvěr (po splnění předepsaných podmínek), jehož příznivý a fixní úrok je garantován, ačkoliv klient o úvěr bude žádat třeba až za deset let, a výše úroku je klientovi předem známa již v okamžiku podpisu smlouvy o stavebním spoření.

RADY A TIPY

• Máte-li starou smlouvu s původními podmínkami, kde jste dosud nenaspořili celou cílovou částku, neukončujte ji a pokračujte dál ve spoření s vyšší státní podporou. Jestliže potřebujete úvěr, bude ve většině případů výhodnější založit si smlouvu novou a žádat o překlenovací úvěr.

• Dejte si pozor na zvyšování cílové částky nebo změnu tarifu spoření, které stavební spořitelny často nabízejí, neboť dřívější podmínky jsou pro ně méně výhodné. Znamená to obvykle přechod na nižší úročení vkladů, ztrátu části již připsaných úroků (stavební spořitelny samozřejmě nemohou klientovi odebrat již připsané úroky, ale de facto se tak děje pomocí zvláštního poplatku ve výši až dvou třetin dosud připsaných úroků) a také ztrátu takzvaného úrokového zvýhodnění, které je součástí některých dříve uzavřených smluv.

• Jestliže vám jde především o výnosné zhodnocování vkladů, vybírejte spořitelnu, která nabízí úrok alespoň dvě procenta v kombinaci s co nejnižším poplatkem za uzavření smlouvy a ročními poplatky za vedení účtu.

• Pokud uzavíráte novou smlouvu o stavebním spoření, vždy nárokujte státní podporu. Podle novely z roku 2003 je možné mít neomezený počet smluv se státní podporou (její celková výše je ovšem omezena částkou 3 000 korun). Máte-li smlouvu se státní podporou, veškeré úspory a úroky, na které jste dosud neuplatnili státní podporu, se vám z pohledu nároku na státní podporu převádějí do následujícího roku. Vložíte-li tedy například na novou smlouvu se státní podporou na počátku 50 000 korun, odečte se vám v prvním roce ze základu pro výpočet státní podpory 20 000 korun a zbytek spolu s připsanými úroky se „přesune” do dalšího roku. Pokud by nová smlouva (u smluv uzavřených do 31. 12. 2003 je to jinak) byla na počátku nebo kdykoliv později ve své historii vedena jako smlouva bez nároku na státní podporu, převádění prostředků pro výpočet státní podpory do dalších let již nikdy není možné. Podobných zádrhelů existuje více. Navíc ačkoliv máme jeden zákon o stavebním spoření, vykládá si jej každá spořitelna trochu jinak a jejich obchodní podmínky nejsou stejné.

Mýty o stavebním spoření

Ačkoliv stavební spoření mají u nás téměř všichni od nemluvňat až po důchodce, panuje mezi lidmi řada mylných představ o produktu, který využívají.

1. Mnozí lidé si myslí, že musí pravidelně spořit částku uvedenou ve smlouvě, například 1 500 korun měsíčně. Ve skutečnosti většina spořitelen netrvá na přesném dodržování výše a pravidelnosti měsíční úložky a klient má ve způsobu ukládání peněz naprostou volnost.

Může spořit pravidelně, nepravidelně, měsíčně, ročně či jinak, provádět mimořádné vklady kdykoliv během roku atd. V některých spořitelnách nemusí spořit vůbec, aniž by byl jakkoliv sankcionován, pokud je zůstatek na jeho účtu stavebního spoření kladný a dostačuje k úhradě ročního poplatku.

2. Velmi rozšířeným mýtem je představa, že po pěti, respektive šesti letech smlouva automaticky končí, případně že je třeba ji nějak „prodloužit“. Není tomu tak. Smlouva o stavebním spoření není nijak časově omezena a účastník může spořit libovolně dlouho. Jediným omezujícím limitem je výše cílové částky, která nesmí být překročena. Cílovou částku lze však bez problémů kdykoliv během spoření zvýšit.

3. Často se také lidé domnívají, že je možné mít pouze jednu smlouvu stavebního spoření. Smluv lze uzavřít neomezené množství, dříve ale platilo, že pouze na jedné smlouvě bylo možné v daném roce nárokovat státní podporu. U smluv uzavřených po 1. 1. 2004 lze nárokovat státní podporu na všech smlouvách, její celková výše v jednom roce je však omezena částkou 3 000 korun.

4. Lze se setkat i s názorem, že stavební spoření nelze ukončit dříve, než za 5, respektive 6 let. Smlouvu o stavebním spoření je možné vypovědět kdykoliv, při nedodržení vázací doby není vyplacena státní podpora a úroky ze státní podpory. O vlastní vložené prostředky a úroky z nich účastník nepřichází. Ztrátu představuje zaplacený poplatek za uzavření smlouvy a poplatek za předčasné ukončení smluvního vztahu.

MALÝ SLOVNÍČEK

Cílová částka
vyjadřuje celkovou budoucí potřebu finančních prostředků účastníka stavebního spoření. Rovná se součtu vkladů, státní podpory, úroků a zamýšleného úvěru. Cílová částka je sjednána ve smlouvě a její výši si stanovuje účastník podle svých plánů a možností. Podle výše cílové částky se vypočítává poplatek za uzavření smlouvy.

Vázací doba
minimální doba spoření nutná pro vyplacení státní podpory a úroků ze záloh státních podpor. Týká se těch případů, kdy klient nežádá o úvěr nebo meziúvěr, prostředky ze stavebního spoření chce vybrat a libovolně s nimi naložit. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 je vázací doba 5 let, u smluv uzavřených později 6 let.

Hodnotící číslo
kritérium, které spolurozhoduje o přidělení řádného úvěru. V názvosloví spořitelen se objevuje též ukazatel zhodnocení, bodové hodnocení, ohodnocovací číslo, parametr ohodnocení. V zásadě vždy jde o ukazatel výše a délky spoření. Výši hodnotícího čísla nelze porovnávat mezi různými spořitelnami, každá používá k jeho výpočtu vlastní metodiku.

Úvěr, nebo meziúvěr?

Podmínky pro získání řádného úvěru jsou celkem tři: 1) délka spoření alespoň 24 měsíců, 2) dosažení předepsané výše hodnotícího čísla a 3) naspoření stanovené akontace (určitého procenta z cílové částky). Pokud účastník potřebuje získat úvěr dříve, může požádat o překlenovací úvěr neboli meziúvěr – tj. o jakousi půjčku od stavební spořitelny za přechodných podmínek. Na poskytnutí překlenovacího úvěru není právní nárok, stavební spořitelny tak pouze vycházejí vstříc klientům, kteří dosud nemají nárok na poskytnutí řádného úvěru.

V průběhu překlenovacího úvěru platí klient úroky z celé zapůjčené částky, které jsou pouze úrokem z překlenovacího úvěru, nedochází tedy ke splácení jistiny a nesnižuje se dlužná částka. Součastně klient obvykle dále spoří na svém účtu stavebního spoření, získává státní podporu a úroky z vkladů, a to až do doby „překlopení” překlenovacího úvěru do řádného úvěru po splnění výše popsaných podmínek. Překlenovací úvěr je řešením v situaci, kdy klient potřebuje finanční prostředky ihned a nemůže nebo nechce čekat na splnění všech podmínek pro žádost o řádný úvěr.