Vikýř vytváří oproti šikmé střeše se střešním oknem prostor s vyšší výškou stropu, což – zejména u vikýře větších rozměrů – umožňuje lepší využití této části podkroví (lze sem umístit např. jídelní stůl, vytvořit výstup na střešní terasu apod.). Umístění vikýře jako tesařsky a celkově řemeslně poměrně složitého konstrukčního prvku vyžaduje přímou vazbu na krov, fasádu a samozřejmě i na prosklené prvky fasády.
Při volbě umístění – pro estetické působení vikýře zásadní – je třeba vycházet z tvaru střechy a polohy oken i dveří spodního podlaží. Je-li to možné, pak se vikýř projektuje na osu těchto oken a dveří, na osu vstupu do domu nebo na osu prázdné plochy přízemí (fasády bez oken).
Dodatečné osazení vikýře |
|
V rozestavěné stavbě, na niž bylo vydáno stavební povolení nebo souhlas s ohlášením stavby, představuje dodatečná realizace střešního vikýře „změnu stavby před jejím dokončením“. Některé změny lze schválit v rámci uvedení stavby do trvalého užívání, některé je však nutné schválit ještě před tím, než se započne s jejich realizací. Stavební úřady k posuzování takových změn přistupují odlišným způsobem. Obecně vzato však lze realizaci vikýře vždy považovat za změnu stavby, neboť dojde k zásahu do nosných konstrukcí stavby i ke změně jejího vzhledu. U střešního okna je zásah do nosné konstrukce (nejde-li např. o trámovou výměnu atd.) nepravděpodobný a do určité míry je zanedbatelná i změna vzhledu stavby. Přesto je namístě včasná komunikace se zainteresovanými úřady (památkáři, stavební úřad). |
Výhody a nevýhody řešení
Přemýšlíte-li nad tím, která z variant – střešní okno nebo vikýř – lépe prosvětlí podkroví, pak jednoznačně zvítězí okno. Poskytuje totiž o 40 až 150 % lepší „efekt“ než vikýř, neboť do interiéru pustí více slunečních paprsků. Z hlediska osvětlení se tedy vikýř chová jako standardní fasádní okno, kde intenzita osvětlení klesá se vzdáleností od okna. Střešní okno má v porovnání s vikýřem také lepší tepelněizolační vlastnosti, ovšem neobejde se, především na jižní straně, bez zastínění (roleta či markýza dokáže pohltit až 65 % tepla).
Pokud jde o způsob větrání, pak je vikýř srovnatelný s běžným svislým oknem, neboť je vystaven menšímu klimatickému zatížení. Střešní okna ale „umí“ větrat při jakémkoliv počasí přes instalovanou ventilační klapku. Namístě je snad ještě dovětek, že ze střešního okna se nelze vyklonit a sledovat tak cvrkot kolem.
Praktická realizace
Střešní okno se dá použít prakticky všude. Osadit se může do jakékoli krovové (střešní) konstrukce od 15 do 90° sklonu, a to i na obloukovou nebo dokonce plochou střechu. Relativně totéž skýtá i vikýř, jistá omezení ovšem platí pro rekonstrukce starších objektů, zejména památkově chráněných. Střešní okno je na tom lépe i z hlediska praktické montáže.
Dovoluje-li to stávající vzdálenost krokví, pak stačí rozebrat střešní plášť, odstranit laťování a okno se může osadit. Vikýř je v tomto ohledu řemeslnou maturitou tesaře a podle druhu krytiny i pokrývače nebo klempíře. K výslednému dílu často musí přispět i zedník a fasádník.
Pravidlo dvojího rozhodování
Už jsme naznačili, že vikýř je z konstrukčního hlediska v podstatě maličkým domečkem. Má vlastní střechu, svislé, boční stěny, dokonce prvky odvodnění, okno… Představuje ovšem potenciálně rizikový a zdaleka ne vždy estetický prvek střechy, neboť narušuje kompaktnost střešního pláště. Prvotní nadšení je jedna věc, realizace a následné mnohaleté užívání druhá.
Trváte-li přesto na svém rozhodnutí pro vikýř, vždy mějte na paměti, že podkrovní podlaží se všemi svými atributy (projekčními, architektonickými, konstrukčními, materiálovými…) musí tvořit s dalšími podlažími domu harmonický celek.
Prostorový kompromis |
| Alternativou střešního okna, nabízející nesrovnatelně více než pouhý astrologický zážitek, jsou střešní balkony a střešní terasy (Velux). Sestávají ze šikmého okna s velkým rozsahem otevření nahoře a ze spodního otevíravého nebo pevného okna. Horní díl je v podstatě výklopně-kyvné okno s možností zajištění v libovolné pozici až do úhlu 45°. Spodní díl představuje pravootevíravé, levootevíravé, případně neotevíravé okno. V nabídce jsou celodřevěná balkonová okna GDL (rozsah 35–53°), titanzinkový střešní balkon GDL Cabrio nebo střešní terasy GEL. Předností řešení je kromě jiného a i možnost výstupu „na střechu“. |
