Zahrada s vodními prvky

Bez vody není života. Platí to pro člověka i pro zahradu,“ říká na úvod Jana Nováková a ukazuje nám inspirativní vodní prvky, které buď sama navrhla, nebo ji v zahradách zaujaly.

Pro každého rybníček

Původní potok nebo rybníček vlastní pouze málo šťastných majitelů zahrad, ostatním nezbývá než vodní prvky vybudovat. Vždy záleží nejen na vkusu a preferencích, ale také na daných podmínkách. Jana Nováková vychází z nezbytnosti správného mikroklimatu pro každý dům i zahradu. Do vlhčích zahrad navrhuje přírodní jezírka, která se organicky začlení do prostoru; „suché podmínky“ jsou pak příležitostí pro návrh nového typu prostředí, které bude příjemné a užitečné nejen samotným majitelům, ale také všem zvířecím obyvatelům. „Vodní prvky mají významný vliv na mikroklima domu a zahrady, zvlhčují vzduch, vodní plochy navíc přes noc vydávají tepelnou energii, kterou akumulovaly přes den. V permakulturních zahradách se této vlastnosti plně využívá a do okolí vodních ploch se často vysazují teplomilnější druhy rostlin. Vše je třeba v návrhu prostředí zohlednit,“ upřesňuje.

Nároky na koupací jezírka 

A jaké máte možnosti při budování vodních prvků, pomineme-li hotové bazény a pokročilá technická řešení? Jana Nováková doporučuje více využívat možností přírody a vycházet jí vstříc. Koupací jezírka musejí mít plochu alespoň 30, lépe 50 m2 (raději více, nejen kvůli kráse, ale také kvůli komfortu při koupání a stabilitě prostředí), z toho nejméně třetinu tvoří mělká zóna vyplněná kačírkem, ve kterém koření vodní a bahenní rostliny, jež z vody čerpají pro sebe živiny a vodu zároveň filtrují. Koupací zóna má být minimálně 130 cm hluboká – kromě jiného také kvůli teplotě vody, aby se nepřehřívala a nebyly podporovány v růstu řasy.

Nároky na okrasná jezírka

Okrasná jezírka mohou být naopak i docela malá (jsou ovšem méně stabilní, náchylnější k přehřátí atd.). Nabízejí se nám přírodní jílovitá, s fólií i bez, speciálně vyrobená i koupená. Hloubka se určuje podle toho, co chcete v jezírku pěstovat, budete-li chovat ryby. Je třeba upozornit na to, že v našich podmínkách se za nezamrzající hloubku považuje 80 cm, mělčí jezírka je nutné vhodným způsobem zazimovat. Menší jezírka vypustit a vodní rostliny zakrýt nějakým organickým materiálem (např. shrabané listí). Speciální čerpadla na rozmrazení, zajišťující i efektivní odvětrání, se v permakulturních zahradách příliš nepoužívají. U větších rybníků a jezer jsou spíše vidět větrníky. Hlavně kvůli rybám.

Malé vodní prvky

V úplně malých zahradách, na balkonech či terasách, kde není prostor ani pro malé jezírko, můžeme umístit speciální nádoby s vodou, kádě, kamenná korýtka či pítka pro ptáky. Nabízí se rovněž využití dešťové vody pro doplnění nádob i k zálivce. K plnému využití dešťové vody je ovšem zapotřebí trochu více. Jana Nováková doporučuje na větších a svažitých pozemcích zachycovat srážkovou vodu pomocí speciálních příkopů, tzv. svejlů, které pomohou zejména v období přívalových dešťů. Nevyhýbá se ani speciálním rezervoárům či novým technologiím, které dokážou pracovat s dešťovou vodou a ušetřit majitelům nemalé peníze. 

„Velkou výhodou pro majitele pozemku je vlastní studna. Ruční pumpa je kromě funkčního prvku také prvkem ­estetickým, propůjčuje zákoutí rustikální charakter,“ dodává naše průvodkyně po ekologických zahradách. Během své dlouholeté praxe se setkala i s důmyslně tvarovanými sprchami, s ručně vyrobenými hracími prvky, speciálními korýtky, s kaskádami a vodními koly, kde se pozorováním a hraním dozvídáme o činnosti vody daleko více než z učebnic.