Leden a únor v zahradě

Říká se: únor bílý, pole sílí! Sníh působí na povrchu jako peřinka a půda nepromrzá. Nicméně slaměný mulč, štěpka nebo odleželý slamnatý hnůj bývají často lepší pokrývkou než sníh, protože vydrží déle, potlačí plevel a pohnojí.

Mulčování zeleninových záhonů

Jsou-li záhony odkryté, může mráz pronikat hlouběji do půdy, což nesvědčí miniaturním půdním organismům ani žížalám, jež se starají o úrodnost půdy. Záhonky pod peřinkou nezamrzají a pracují pro nás i v tomto chladném období. Velmi vhodný mulč je slamnatý koňský hnůj, štěpka, sláma nebo listí. Do jara se nám pod mulčem rozloží, zbytky snadno zapravíme hráběmi (promísíme) do horních několika centimetrů půdy. Na jaře můžeme sázet sazeničky do hnízd v mulči (dýně a cukety vždy), nebo sít do uhrabané čisté půdy (ředkvičky, mrkve).

Neryjte záhony

Rytí záhonů je zvyk přežitý, namáhavý a veskrze úplně zbytečný. Nejlepší rytí udělají za nás půdní organismy. Důležité je však na povrch půdy nešlapat a nezhutňovat ho. Chodíme tedy jen po cestičkách, záhonky vyrábíme tak široké, abychom na ně všude z cestiček dosáhli, což je obvykle šířka maximálně 1,2 metru a délka libovolná.

Stálezelené dřeviny a trvalky

Obvykle jsou doma tam, kde je velký opad listů z okolní vegetace. Svědčí jim mít kolem sebe hodně nastláno. To se týká i bambusů. Když je kolem nich země holá a promrzne, nemohou z ní čerpat vláhu, zatímco jejich stálezelené listy pokračují v odpařování. Může se tedy stát, že tyto rostliny trápí sucho, ačkoliv máte pocit, že je v zimě vláhy nadbytek. Proto je zamulčujte – pod mulčem se drží vláha a země většinou nepromrzne.

Rostlina sezóny

Vilín (Hamamelis) je pozoruhodná okrasná dřevina, která krásně kvete zejména v zimním období. Nejčastěji se pěstuje vilín prostřední, kříženec vilínu měkkého a vilínu japonského, dostupný v mnoha zahradních kultivarech. Vilíny jsou poměrně odolné a vitální keře, pokud se jim zajistí hlubší, lehce kyselá, humózní a dobře propustná půda a slunné nebo lehce přistíněné stanoviště.

Výsadba dřevin na konci zimy

Až do března trvá ideální období pro výsadbu kontejnerovaných, ale i prostokořenných dřevin, máte-li je zakoupené už od podzimu. Právě u dřevin v kontejnerech (květináčcích, sadbovačích) se tvrdí, že je lze sázet po celý rok. Pravda však je, že výsadba v teplém období je náročná na zálivku, zatímco vysadíte-li je během zimy, mohou už ve vlhké půdě stihnout zakořenit a vy i dřeviny to máte výrazně jednodušší. Pokud půdu kolem nich do jara i zamulčujete, s výjimkou extrémních veder a delších období sucha je nemusíte vůbec zalévat.

Chraňte dřeviny proti okusu

Pokud hrozí na pozemku dřevinám okus od zvěře, divoké nebo domácí, je nutné dát jim hned při výsadbě nějakou ochranu. Nejvíce se nám osvědčilo svařované pletivo pro individuální ochrany stromků s velikostí ok okolo 5 až 7 cm. Ochranu sázíme do půdy i se stromkem, na výšku dvou ok hluboko do země, pořádně ušlapat kolem, a drží jako přibitá. Jednoduché, rychlé, a nemusíte shánět žádné kůly, s nimiž si srnčí zvěř stejně umí poradit.

Ořezávání větví, kopicování

Do začátku března můžete odstraňovat větve, které překážejí v pohybu nebo přesahují, kam nemají. Máte-li na zahradě lísku, můžete sklízet její tyče pro různé využití. Většinou se lískový keř seřízne celý, asi 10 cm nad zemí. Říká se tomu kopicování. Nové výhony rychle dorostou a za pár let je můžete zase sklízet.

Náš tip

Zimní specialita, která překvapí svou lahodností a neobvyklostí. Nachází-li se někde ve vašem okolí jehličnan zvaný douglaska (Pseudotsuga menziesii), můžete konce jejích větévek s jehličím použít na výrobu čaje. Stačí je nastříhat do šálku či konvičky a zalít horkou vodou. Čaj je silně cítit po citrusových plodech a má nasládlou chuť. Intenzitu si vyladíte podle chuti větším či menším množstvím větviček.

Autorem článku je odborník na ekozahrady Jaroslav Svoboda, více na Ekozahrady.cz.