Většinou jen odborníci vědí, že není meloun jako meloun. Pod obecný pojem meloun je zařazeno více odlišných rodů a druhů z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). Jsou to vždy jednodomé rostliny, které mají oddělené samčí a samičí květy na jedné rostlině, přičemž samčí květy převažují.
| Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ ZDE. |
Meloun vodní
Meloun vodní neboli lubenice obecná (Citrullus lanatus) je plazivá, jednoletá rostlina se zpeřenými, hluboce vykrajovanými listy. Voskové povlaky na listech naznačují původ rostliny, to znamená suché oblasti. Ze žlutých samičích květů se vyvinou stejnoměrně zelené nebo vzorované bobule bez dutiny s červenou nebo žlutou či růžovou dužninou a černými semeny. Mají 90 % vody.
Zda je plod zralý, zjistíte poklepem - měl by znít dutě, nebo také přitlačením - zavrzání signalizuje oddělování zralé dužniny od slupky. Znakem zralosti je také kličkovitě zahnutá stopka. Opražená semena jsou dnes v Egyptě pochoutkou stejně jako za pradávných dob faraonů. Množství semen bylo ve dvou koších uloženo v Tutanchámonově hrobce. V severní Africe melou ze semen mouku a lisují olej. Jihoafrická kuchyně používá mladé výhonky a listy jako zeleninu do polévky. V Orientu připravují svářením dužniny proslulý melounový med - nardet, nardek či bekmez, který má lesklou hnědou barvu. V Rusku se mladé plody nakládají do soli. Narůžovělé, tužší odrůdy se kandují.
| PĚSTOVÁNÍ |
|
Meloun vodní vyžaduje dobře vyhnojenou půdu. Plodí na hlavním výhonu, proto se nezaštipuje. U nás se na venkovních záhonech pěstuje jen v nížinách, vhodnější je pěstování ve skleníčku či pařeništích. Podmínkou bohaté úrody je teplé slunné léto. Vysévá se v dubnu do rašelinových květináčků. Ven přijdou sazenice nejdříve po 30. květnu. Před výsadbou dobře vyhnojený záhon ještě prokypřete. Do jamky našlapte zavadlou trávu (nebo slamnatý hnůj) a zasypte zemí. Pak natáhněte černou netkanou textilii a nechte jeden den akumulovat teplo v půdě. Následně prořízněte křížem otvory ve správné vzdálenosti a rostliny vysaďte. Rostlina zabere min. 1 m². Vysazujte do sponu 150 x 60 cm. Tunel z průsvitné fólie nad melouny přetahujte na konci července. Při poklesu teplot pod 25 °C se přestávají tvořit plody. Na rostlině ponechte maximálně 3 až 5 plodů. |
Rohatý meloun
Rohatý meloun (Cucumis metuliformis) je jednoletá plazivá rostlina porostlá chloupky. Listy jsou podobné okurkám. Výhony dosahují délky až několika metrů. Pěstuje se pouze na oporách, tam plody nezahnívají a neznečistí se. Výhony se ve výšce asi 150 cm zkracují a tím se omezuje růst dalších, již neplodných výhonů. Ze žlutých samičích květů se vyvíjejí žlutooranžové bobule se špičatými výběžky na povrchu. Uvnitř jsou rozděleny do komor s podlouhlými zploštělými semeny, obalenými zeleným míškem.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Rohatý meloun pochází z Afriky, kde jej domorodci pěstují spolu s dalšími příbuznými druhy. V Evropě je hlavní produkční oblastí rohatých melounů Portugalsko. V obchodech se objevuje ve dvou vlnách: od prosince do března a od června do srpna. Plod rohatého melounu má obchodní název kiwano (barva dužniny totiž připomíná kiwi) nebo pitahaya (barva slupky zase připomíná jedlé plody některých kaktusů).
| PĚSTOVÁNÍ |
|
Rohatý meloun miluje slunce a kyprou humózní půdu. Na teplotu při klíčení, růstu, kvetení, dozrávání i závlahu má stejné nároky jako okurky. U nás dobře plodí ve fóliovnících a sklenících. Semena před výsevem namočte na 24 hodin do teplé vody. Vysévejte již v únoru do rašelinových květináčů. Při pěstování na venkovních záhonech (v teplých nížinách) rostliny vysazujte až po 30. květnu. Plody dozrávají od září do listopadu. Jakmile začnou barvit, sklízejte, nekazí se, dlouho vydrží. |
Meloun cukrový
Meloun cukrový (Cucumis melo) je jednoletá plazivá rostlina. Ze žlutých samičích květů se vyvíjejí duté bobule s oranžovou, žlutou, bělavou nebo i zelenavou dužninou a bílými semeny. Plody jsou menší než u melounu vodního. Zralost zjistíte podle typické vůně a měkčího povrchu. Zralý plod má u stopky praskliny ve slupce.
Kulturní meloun cukrový pravděpodobně vznikl ve střední a přední Asii. Ve starém Egyptě byly známy jen nesladké odrůdy, kupodivu jiné než v Indii a východní Asii. Ve Středozemí se více pěstují teprve od 15. století. V Africe, v oblastech s primitivním zemědělstvím, se zužitkují i semena (olej, mouka). V Indii a východní Asii se místní odrůdy pěstují hlavně jako zelenina, plody nemají tak výraznou chuť.
| PĚSTOVÁNÍ |
|
Meloun cukrový si žádá humózní půdu a slunce. Teploty při klíčení nesmí klesnout pod 15 °C. Vysévejte do rašelinových květináčků v dubnu. U nás nejlépe plodí ve skleníčcích vyvazovaný k mřížce, plody musí být v síťce. Na záhonech ve fóliovníku vysazujte do sponu 120 x 40 cm. Plodí především na postranních výhonech, proto zaštipujte včas, a to za 5. listem, postranní šlahouny za 6. listem. Následně vyrašené šlahouny vytvoří samičí květy. Pro vývoj plodů vyžaduje teploty 35 °C, ale nesnáší teploty okolo 40 °C. Na rostlině nechte tak 4-5 plodů. |
Poslat Messengerem
