Jak se bydlí na dalmatském pobřeží?

Co vás vedlo ke koupi této nemovitosti? Jste s tímto místem nějak spjati?

Soňa: To ne, ale je zde krásně a autem jsme zde z Prahy za 10 hodin a letecky například z Moskvy za 2,5 hodiny. Vzhledem k tomu, že žijeme převážně v zahraničí, jsme rádi, když se se svými blízkými můžeme setkat tady a chvíle volna strávit společně. To byl náš záměr. Chtěli jsme si vybudovat oázu klidu a pohodlí, kde budeme společně s rodinou odpočívat. Těšili jsme se na posezení na terase s výhledem na moře při západu slunce, s plamínky svíček, chorvatským vínem a vlnobitím…

Jaký úkol jste zadali architektu Martinu Frankovi?

Igor: Přáli jsme si maximálně ponechat původní architekturu – dalmatský styl – a přidat moderní prvky tak, aby nerušily celkový vzhled. Z materiálů jsme kladli důraz především na kámen a dřevo.

Vím, že jste už pro majitele realizoval pražský byt. Byla práce na této zakázce hodně jiná?

Architekt Martin Frank: Byla jiná, náročná, ale byla to výzva. Vždycky jsem si přál vytvořit dům u moře. Vzhledem ke klimatu jsme mohli použít jiné materiály i jiné barvy. Interiér bylo třeba udělat hodně světlý s převahou bílé barvy. Tak, aby působil chladivě, ale přitom útulně a příjemně a aby kontrastoval s ostře modrou barvou moře. Hodně jsme pracovali se lnem, přírodním teakem, dřevěné podlahy jsme nechali upravit bílým olejem a stejně tak nábytek z kartáčovaného dubu. Byla to pro nás všechny ze studia zcela nová, ale cenná zkušenost. Pracovali jsme v zemi, která není součástí Evropské unie. Složitá byla veškerá legislativa, přísná nařízení toho, co lze postavit přímo u moře, mnoho „papírování“ kolem cla, DPH apod. Komplikace vznikaly také s místními řemeslníky.

Co všechno bylo třeba zvládnout?

Architekt Martin Frank: Čekala nás stavba i interiér vícepodlažního rodinného domu ve svažitém terénu hned u moře, který působil velmi vybydleně. Zůstala jen hrubá stavba. Úpravou bočních zdí jsme se snažili docílit ničím nerušeného výhledu na moře přímo ze společenského prostoru domu, na který volně navazuje venkovní obytná terasa s posezením a lehátky. Hlavní společenský prostor v domě nyní tvoří prostorná místnost s kuchyní a velkým jídelním stolem. Druhé patro jsme připravili pro hosty. Návštěvy zde mají samostatnou ložnici, příležitostné spaní na rozkládací pohovce, šatní skříň a koupelnu se sprchou a umyvadlem. Ve třetím nadzemním podlaží je ložnice majitelů s výhledem na moře. Je zde také dětský pokoj s palandou a rozkládací pohovkou, kde se pohodlně vyspí i šest osob, a samozřejmě koupelna.

Je tu nějaká zvláštnost?

Soňa: Je tu víc zajímavostí, například v levé části kuchyně jsou za odklápěcími a výsuvnými dveřmi, které zajíždějí do linky, ukryté police a 120 cm široký pracovní prostor, který je možné v případě potřeby bleskurychle uklidit zpětným vysunutím a zaklopením dveří, nebo v dětském pokoji je za posuvnými dveřmi pod palandou ukrytá docela prostorná šatna.

Jak a podle čeho jste si vybírali jednotlivé kusy vybavení?

Soňa: S ohledem na více kritérií. Toužili jsme po celkové lehkosti a vzdušnosti prostředí,
po světlých barvách, po vybavení, které lze snadno udržovat v čistotě a stylově dobře zapadne do koloritu zdejšího prostředí. Potrpíme si nejen na krásný design, ale také na praktickou stránku a účelnost předmětů. To se podařilo stoprocentně. V domě se cítíme my i naše rodina báječně. Počítáme ještě s drobnými vylepšeními v okolí domu (schodiště, chodník, parkovací místa), ale jinak jsme spokojení.

Jak nyní interiér vnímáte, co pro vás znamená?

Igor: Interiér splnil naše představy a očekávání. Je teplý, slunný, má v sobě jedinečnou lehkost, vzdušnost a čistotu. Převládá zde bílá barva a přírodní materiály. V kombinaci s barvou moře a slunce zanechává nezapomenutelný dojem.