|
|
Zářivě oranžovou koupelnu s dekorem sluníčka uchystali svým dětem – chlapci a holčičce – mladí manželé, kteří právě takto prakticky uvažují. Jejich osobní koupelna je v barevnosti velmi střídmá, i když vybavená kvalitními zařizovacími před- měty. Pro své děti však chtěli vytvořit prostředí, které by je hned po ránu dobře naladilo a večer jim zpříjemnilo potřebnou očistu, k níž musí rodiče své potomky často nutit mírným násilím. Proto matka vybrala obklady v barvě, která prokazatelně působí na člověka povzbudivě a aktivně. A zlaté sluníčko – třebaže jen v podobě keramické dekorace – nás dokáže vždycky zahřát a rozradostnit.
Vlastní umyvadlo, proč ne? Každé dítě má své umyvadlo, a to je výborný trik, jak zamezit rannímu dohadování, kdo si půjde dřív vyčistit zuby, aby nepřišel pozdě do školy, a jak vymezit povinnost uklidit si každý sám po sobě. Oddělené WC by samozřejmě představovalo ideální řešení, ale to už se do dispozice bytu opravdu nevešlo. Zato umístění bidetu je chvályhodné. Toto zařízení se ve větší míře zabydlelo v našich domácnostech poměrně nedávno, ale jeho používání představuje výrazný krok ke zlepšení osobní hygieny ženy i muže. Jestliže si na ně zvyknou už děti, je to jen dobře.
Není nad lázeň Vana je pro děti vhodnější než pouhý sprchový kout, vždyť se rády dlouho ráchají v teplé vodě. Odborníci navíc doporučují, aby člověk dobře zvážil, zda dává přednost sprchování, nebo dlouhému poležení ve vaně, a volil jedno nebo druhé. Pro rychlé umytí celého těla, ale také pro rozkošnické sprchování je jednoznačně vhodnější kvalitní sprchový kout. Miluje-li ale někdo dlouhou koupel ve vaně s bylinkovými extrakty, pak by měl dát přednost tomuto zařízení. Kombinace vany se sprchovým zařízením, které může být i velmi luxusní, se nedoporučuje, protože klasická vana v některých parametrech nevyhovuje: obtížněji se do ní vstupuje, snáz lze uklouznout a celkově chybí volnost, kterou poskytuje dobře řešený sprchový kout.
Koupelna pro dvě děti, kterou si můžete prohlédnout na našich záběrech, možná není v této chvíli dokonalá – u umyvadel by mohly být poličky na kosmetické a jiné přípravky –, ale to je problém snadno řešitelný. Jejím uživatelům však mohou závidět nejen děti – vlastní umyvadlo zdaleka není u nás standard.
Oranžová – je barva radosti, kterou v nás vzbuzuje oranžové vzcházející či zapadající slunce, – signalizuje optimistickou chuť do života, – zvětšuje pocit živosti, ctižádostivost, chuť k aktivitám, odvaze a síle, – symbolizuje něžnou lásku spojenou s vřelými city, touhami a přáními, – odmítají ji lidé, kteří jsou nespokojeni se svým osudem.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, 220 517 802, fax: 220 511 909, EUROBATH CZ, Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622, IKERA, areál Oskar centrum Vinice, Vinohradská 3216/165, Praha 10, tel.: 274 782 257
text: Romana Hložánková foto: Lubomír Fuxa |
Blog
Utržená krása
|
|
Péče o květiny by měla začít již ve chvíli jejich řezu nebo po zakoupení v obchodě. Pokuste se omezit dlouhou dopravu a s ní spojenou dehydrataci. Ta může vést ke vzniku vzduchových bublin v cévách, které pak brání průtoku tekutin i poté, co květinu vložíme zpět do vody. Kytici neponechávejte v uzavřeném autě nebo na jiném místě s vysokou teplotou a vyhněte se umístění v průvanu.
Nechte kytici zabalenou v papíru co nejdéle, v létě není na škodu ho orosit. Nesete-li si květiny domů v zimním období, snažte se vyhnout mrazu a velkým teplotním rozdílům — ponechte je nejprve na místě, které není přímo vyhřívané (při teplotě okolo 15° C) a až poté je přemístěte do vyhřáté místnosti.
Péče ve váze Ještě před vložením květin do vázy odřízněte šikmým řezem přibližně 3 cm stonku. Použijte ostrý nůž, nikdy nůžky – ty mohou způsobit zmáčknutí a uzavření vodivých cév. Stonky je vhodné odříznout pod vodou, protože se do nich nedostane vzduch, a květiny pak ihned vložit do vázy. Nezapomeňte také odstranit ze stonků všechny listy, které by zůstaly ve vodě. Urychlují totiž znečištění vody a to zkracuje životnost květin.
Ty vždy dávejte do dobře vymyté vázy a použijte nejlépe odstátou vodu. Chcete-li, aby kytice vydržela déle svěží, přidejte do vody výživu pro řezané květiny. Ta jim dodá potřebné živiny a také omezí množení bakterií ve vodě. Vodu ve váze pravidelně doplňujte a každé tři nebo čtyři dny vyměňte. Vyvarujte se také umístění květin v blízkosti ovoce, protože to uvolňuje etylen, který urychluje kvetení. Stejně působí i odkvetlé květy, proto je vždy z vázy odstraňte.
Růže a lilie Pokud dostanete lilie, dejte pozor na pyl z pestíků jejich květů, který při neopatrnosti může zabarvit vaše šaty. Odstraníte jej přiložením lepicí pásky na postižené místo. Rozhodně šaty nekartáčujte. Pokud růže svěsí předčasně hlavičky, může být na vině vzduch zachycený ve stoncích. Růže vyjměte z vázy, zkraťte stonky ostrým nožem asi o 2 centimetry v úhlu 45 stupňů a nechte květiny plavat ve vaně na vodní hladině se stonky ponořenými pod vodou. Asi po hodině se vzpamatují a můžete je vrátit zpět do vázy.
Tipy – Do vody ve váze je možno místo výživy pro květiny vložit také aspirin nebo cukr. Poslouží podobně jako speciální výživa, i když se slabším účinkem. – Květiny vystavte na chladnějším místě mimo dosah přímého slunce, průvanu a elektrických spotřebičů (kvůli bezpečnosti a teplu). Nenechávejte je na televizoru. – Květinám velmi prospěje, umístíte–li je přes noc a na víkend do chladničky s teplotou 5–8 °C.
Kontakt: HOLANDSKÁ KVĚTINÁŘSKÁ KANCELÁŘ, Týnský dvůr 10, Ungelt, Praha 1, tel.: 224 828 065–68, fax: 224 828 456, e-mail: ewing@ewingpr.cz , www.ewingpr.cz ;
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Mít za co uchopit
|
|
I na nábytkovém kování se odráží charakter uživatelů bytu, jejich vkus a cit. Úchyty a madélka na skříních, komodách a stolech zase dokreslují výsledný dojem z celého interiéru a mnohdy jej dokážou výrazně změnit. Vyměníte-li na svém nábytku úchyty, možná se vám bude náhle zdát, že máte doma nábytek úplně jiný.
Materiál a tvar Materiál na úchyty bývá volen s ohledem na životnost celého nábytku. Protože si nábytek většinou pořizujeme na několik let, ani úchyty by nás neměly opustit předčasně. Stále populární je chrom a dřevo, ale postupně převládají také lehké kovy s nejrůznější povrchovou úpravou a speciálně tvrzené plasty. V širokém sortimentu ovšem nalezneme i úchyty a madla z granitu, mramoru, porcelánu nebo skla, existují i kožené varianty. Tvarové zpracování je také velice rozličné, od nejjednodušších hladkých linií přes kulaté, oválné či hranaté tvary, zakřivená ouška, až po napodobeniny živočichů, rostlin i lidí. Nábytkoví prodejci vycházejí zákazníkovi vstříc a často nabízejí celý sortiment úchytů přimontovaných vedle sebe na zásuvky, takže si vybere opravdu každý.
Nábytek bez úchytů Nejen v kuchyních, ale i obývacích pokojích se začíná čím dál častěji objevovat nábytek, který žádné úchyty ani madla nemá. Dvířka a zásuvky se otvírají díky důmyslným mechanismům skrytým uvnitř, a tudíž stačí pouze zatlačit na vrchní desku, skříňka se pootevře a pak ji můžeme snadno uchopit celou rukou a otevřít. Velmi elegantní je také zešikmení bočních stran výjezdů, které umožňuje velmi snadné otevření zásuvek, jichž si díky jejich hladkosti na první pohled ani nevšimneme.
Nábytek bez úchytů – Působí velmi jednoduše a elegantně. – Vyžaduje častější údržbu, neboť po dotyku ruky na něm zůstávají otisky. – Čistí se velmi snadno, neboť se jedná o hladkou plochu.
Nábytek s úchyty – Úchyty mívají menší životnost než nábytek, na němž jsou přimontovány, protože jsou frekventovaně namáhány. – V místech montáže se usazuje špína, je potřeba je pečlivě vyčistit, ovšem až za poměrně dlouhou dobu. – Úchyty lze velmi snadno vyměňovat, takže můžeme lehce změnit vzhled nábytku, na němž jsou přimontovány.
Kontakty: BRIK – INTERIÉR STUDIO, Senovážné nám. 23, Praha 1, tel.: 224 142 666, fax: 224 142 667; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; HETTICH ČR, Jihlavská 3, Žďár nad Sázavou, tel.: 566 692 111, fax: 566 692 130; INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové, tel.: 495 532 810, fax: 495 532 833; NÁBYTEK ŘÍHA/KANCELÁŘSKÝ NÁBYTEK, INTERIER, Sokolovská 224, Praha 9-Balabenka, tel.: 266 310 418, 284 824 027, mobil: 602 690 970
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Ozvěna starých dobrých časů
|
|
Doba počátku 20. století s sebou přinášela řadu prudkých změn, které se nevyhnuly ani oblasti architektury. Autoři obytných staveb začali více než dříve vycházet vstříc individuálním požadavkům klientů, zároveň se snažili o vytříbení vlastního stylu. Tvůrci z kontinentální Evropy se velmi často nechali inspirovat anglickými vzory. Centrem domu se stala schodišťová hala, z níž se prostor „rozléval“ do dalších obytných místností. Plášť staveb tvořilo hrázděné zdivo, charakteristické štíty, mohutné střechy a komíny. Zakladatel moderní české architektury Jan Kotěra v tomto duchu pojal hned několik realizací, z nichž jednu již časopis Můj dům představil v číslech 9/2003 a 10/2003.
Vstříc požadavkům klientů Vilu v Holoubkově pro dvorního radu, ředitele státních drah v Praze a ministra veřejných prací rakousko-uherské monarchie Karla Marka začal Kotěra navrhovat pravděpodobně v roce 1907. Anglický vliv je již potlačen ve prospěch autorova vyvíjejícího se rukopisu – „obálku“ budovy tvoří pásy lícového zdiva, cementové omítky a škrábané omítky. Komunikačním uzlem domu zůstala schodišťová hala. Paní Marková ráda vařila, proto architekt navrhl na svou dobu rozlehlou kuchyň, jejíž podlahu krášlí dekorativní dlaždice. Karel Marek zase miloval odpočinek při zahradničení – proto nakonec koupil mnohem větší pozemek, než původně zamýšlel. Jan Kotěra navrhl několik variant projektu, poslední pochází pravděpodobně z roku 1909. Charakteristickým prvkem dispozice je bezesporu vyvýšený kulečníkový sál a důraz na pohodlné hygienické zázemí – v každém podlaží domu se nachází několik splachovacích záchodů, dostatečně velký prostor vyčlenil architekt i pro hlavní koupelnu v patře.
Drama se šťastným koncem Podle dostupných zpráv žili manželé Markovy ve vile spokojeně. Karel Marek zemřel v roce 1936, jeho žena o dva roky později. Během druhé světové války však objekt zabavili němečtí okupanti a šťastná hvězda domu nadlouho pohasla. Po osvobození ho pro změnu obsadila sovětská armáda a zdálo se, že poslední „ránu z milosti“ zasadili vile komunisté. Po znárodnění sloužila jako zdravotní středisko. Vnitřní výzdoba postupně zanikala, svůj charakter si zachovala jen schodišťová hala. Potomci Markových dům restituovali v devadesátých letech, a od nich jej koupili současní majitelé. Ti se rozhodli objekt rekonstruovat. Architekti Jakub Cigler a Wanda Krčiková uvedli po dohodě s investory do původního stavu prostory přízemí a patra. V původně neobydleném podkroví vznikly hostinské pokoje s hygienickým zázemím. Navíc suterénu přibyl bazén, sauna a klimatizovaná vinotéka. Tyto prostory jsou umístěny v objemu jižní terasy.
Budiž světlo! Společně s památkáři a restaurátory prozkoumali architekti všechny dostupné podklady a určili původní barevnost pláště, kterou dodrželi. Nechali opravit poškozené lícové zdivo i škrábanou omítku. Kromě původní měděné věžičky jsou veškeré klempířské prvky nové, stejně tak i dřevěné žaluzie a kovové mříže. Lodžie byla natolik zdevastovaná, že již nešla uvést do původního stavu. Proto řemeslníci vyrobili její přesnou kopii. Truhláři pak repasovali všechna okna a dveře. Střechu kryjí keramické prejzy.
Na první pohled zaujmou subtilní celoprosklené světlíky – jediné exteriérové prvky, které se odchýlili od původní podoby. Jednalo se však o nejjednodušší možnost, jak do podkroví přivést dostatek přirozeného světlo. „Vyhnuli jsme se tak zásadním zásahům do domu,“ vysvětluje Wanda Krčiková.
Slavnostní nálada Po příchodu do schodišťové haly se návštěvníka zmocní slavnostní pocit srovnatelný s dojmy, které většinou vyvolávají snad jen chrámové prostory. Okouzlující náladu podporuje východní denní světlo z vysokého okna a vysunutý arkýř pokoje pro hosta. Svítidlo vyrobili řemeslníci nové, přičemž se drželi jeho původní podoby zachycené na několika fotografiích. Interiér prohřívá dřevěná kazetová podlaha. Na centrální prostor navazuje salon s jemně štukovaným stropem, jídelna, kuchyň a zmíněný vyvýšený kulečníkový sál. Soukromou zónu patra tvoří ložnice rodičů, hlavní koupelna a dětský pokoj s vlastní koupelnou. Atmosféru interiéru dotvářejí repasované dřevěné obklady stěn a textilní tapety. Rekonstrukce se týkala i takových zdánlivých detailů, jakými jsou věšáky a držáky na deštníky. Výbornou práci odvedli odborníci ze společnosti Vysokoteplotní a užitková keramika Horní Bříza, kteří dokázali na zakázku vyrobit kopie původních dekorovaných dlaždic v počtu jen o málo převyšujícím několik kusů.
Architekti: Doc. ing. arch. Jakub Cigler (1962) absolvoval v roce 1987 Fakultu architektury ČVUT v Praze. Praktikoval v londýnských společnostech Richard Horden Associates a Future Systems. V roce 1989 si založil vlastní soukromou praxi, poté působil v New Yorku. Stal se prorektorem VŠUP v Praze, kde mu na katedře architektury byla udělena docentura. V letech 1992 až 1997 působil jako společník v architektonické kanceláři AIM Ltd. v Praze. Poté působil s Vítem Máslem a Davidem Chisholmem v architektonickém studiu CMC. Před třemi lety založil s Vincentem Maranim společnost Cigler Marani Architects.
Ing. arch. Wanda Krčiková (1970) studovala Fakultu stavební Slovenské technické univerzity v Bratislavě, poté přestoupila na téže vysoké škole na Fakultu architektury, kterou absolvovala v roce 1994. Praxi vykonávala ve společnostech Eva Jiricna Architects Ltd., Architecture Associates, AIM, CMC architekti a CMC architects. Od dubna loňského roku působí jako samostatný architekt.
Očima architektů Nové suterénní prostory přiléhají ke stávajícímu objektu a navíc se zahlubují pod úroveň základů. Tato situace si vyžádala rozsáhlé podchycení celé přední fasády domu. Trysková injektáž betonovou suspenzí zasahuje do hloubky 10,65 metru v místě druhého podzemního podlaží a do hloubky 9,2 metru ve zbývající části. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody je nutné její nepřetržité odčerpávání z vyhloubené stavební jámy. Celou přistavenou část tvoří uzavřená „krabice“, zapuštěná pod úroveň terénu. Úroveň nového suterénu se nachází níže než suterén původní. Výškový rozdíl je vyrovnán jednoramenným schodištěm.
Na úrovni podkroví se před rekonstrukcí nacházely neobývané půdní prostory. Nyní se zde nachází chodba, sklad, šatny a dva pokoje s vlastními koupelnami. Zvýšené požadavky na stálé a užitné zatížení si vyžádaly zapuštění nových nosných ocelových nosníků mezi stávající stropnice a vybourání jednoho vazného trámu. Dělicí příčky jsou sádrokartonové s vloženou akustickou izolací ORSIL-L. Vnitřní povrch střešních rovin je opláštěn rovněž sádrokartonem s požární odolností 30 minut. (redakčně zkráceno a upraveno podle technické zprávy)
Kontakty: Doc. ing. arch. Jakub Cigler, náměstí 14. října 17, 150 00 Praha 5, tel.: 257 320 490, fax: 257 325 056, e-mail: info@ciglermarani.cz; Ing. arch. Wanda Krčiková, mobil: 736 686 896, e-mail: krcikova@seznam.cz; dodavatelé: Průmstav, a. s., Štětkova 18, 140 86 Praha 4, tel.: 244 096 111, Vysokoteplotní a užitková keramika, s. r. o., Tovární 346, 330 12 Horní Bříza, tel.: 197 955 171, fax: 197 955 261
text: Filip Hubička foto: Ivan Bárta, Filip Šlapal |
Než vyrostou
|
|
Když se rodina rozroste o nového člena, je třeba během prvních měsíců, než začne ratolest chodit, učinit několik zásadních opatření. Kritických míst je v kuchyni více. Potvrzují to i statistiky, podle kterých je kuchyň nejčastějším místem úrazů v domácnosti. Řadu bezpečnostních zásad každý zná. Někdy na ně ale ve spěchu zapomeneme. Nebezpečné situace navíc vznikají velmi rychle, často během nepatrného okamžiku nepozornosti.
Pryč od sporáku Snad nejvíce nebezpečný je sporák. Z hrnců se kouří, bublá to tam a syčí. Když je dítě bez dozoru, může se stát, že neodolá pokušení. Je-li v blízkosti židle, snaží se vyšplhat nahoru a třeba „jen“ nahlédnout… Zrovna tak si ale může ublížit, když natáhne ruku a opře ji o horké nádobí či rozpálenou plotýnku. Dítě můžeme částečně ochránit neustálým vysvětlováním a zastrašováním, ale měli bychom využít i bezpečnostní pomůcky či přímo spotřebiče. Někteří výrobci nabízejí speciální kryt na sporák. Jde o nerezovou ohrádku, která se upevní na varnou desku a brání přístupu ze všech tří nebezpečných stran. Z hlediska ochrany před popálením jsou ideální indukční varné desky, které jsou po odstavení hrnců jen teplé. Na desce mohou být v nebezpečnější přední části indukční plotýnky a v zadní části plotýnky běžné.
Šetří i chrání Další nebezpečí představuje horká voda z dřezové baterie, přičemž nezáleží na tom, zda je baterie páková nebo klasická růžicová. Vůbec nejhorší je, když je přítok vody napojený na průtokový ohřívač nebo bojler. Nejjednodušší způsob, jak zabránit opaření, je snížit stabilně u elektrického spotřebiče nastavení teploty. U plynové karmy to ale možné není. Možnosti opaření nejlépe zabráníme termostatickou baterií. Jde sice o nákladnější řešení, ochrání ale všechny uživatele. Na termostatické baterii se nařídí stabilní teplota, kterou bude mít voda vždy po otevření kohoutku. Nastavením žádoucí teploty navíc ušetříme i několik litrů vody, které běžně odtečou, než se stačí namíchat požadovaná teplota.
Nebezpečné hrany a zásuvky Často se děti v kuchyni zraňují i o ostré hrany nábytku. Tomu lze předejít tak, že je opatříme speciálními chrániči. Malé všetečky láká i obsah zásuvek. Aby se dětské ručky nedostaly tam, kde jsou uloženy ostré nože, otevíráky konzerv, nůžky a jiné nebezpečné předměty, můžeme zásuvky opatřit plastovými pojistkami, které umožní jen částečné otevření. Možnost úrazu představuje i ubrus. Děti jej často stahují, aby zjistily, co je na stole zajímavé. Pokud trváte na tom, aby byl stůl ubrusem pokryt, zajistěte jej na několika místech pevnými sponkami. Další přechodnou pomůckou může být plastové nádobí. Pro své pohodlí volte typy, které lze dávat do myčky i používat v mikrovlnné troubě.
Nejen bezpečnost Při zařizování bytu obývaného malými dětmi myslíme kromě bezpečnosti i na jejich pohodlí. Aby se mohlo dítě najíst s ostatními členy rodiny u jídelního stolu, pořiďte mu vysokou stoličku. Při jejím výběru se neřiďte jen vzhledem, myslete i na to, aby byla dostatečně stabilní a pro dítě pohodlná. Děti rády pomáhají a vy jim to umožněte. Lepší, když dělají něco pod dohledem. K tomu, aby mohly na pracovní desce nebo jídelním stole spolupracovat, jim pořiďte stabilní stupátko opatřené protiskluzovou podložkou.
Nebojte se spolupráce Děti jsou zvídavé a rády pomáhají. Tím, že jim zakážeme přístup k pracovní desce nebo ke dřezu, je neuchráníme. Lepší je, když využijeme některé bezpečnostní pomůcky a přizveme je ke spolupráci. Tak jim zároveň lépe vysvětlíme, co pro ně může být nebezpečné.
Kontakty: M. G. DISTRIBUZIONE/CASA BELLA, Štěpánská 4, Praha 1, tel.: 224 941 431, tel./fax: 224 941 532; Husova 1, Praha 1, tel.: 222 220 191; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462, POTTEN & PANNEN, Václavské nám. 57, Praha 1, tel.: 224 214 936; TON, Michaela Thoneta 148, Bystřice pod Hostýnem, tel.: 573 325 111, 573 325 245, fax: 573 378 261
text: Libuše Lhotská foto: archiv |
Italsky velkorysé vítězství
|
|
Touha ví, co chce, i když vám to zůstává ještě skryto. Ale dovede vás k cíli, intuitivně. Platí to i o příběhu jedné koupelny v pražské novostavbě bytového domu, která je – řekněme „vášnivě moderní“. Prostě svým smyslem pro styl nezapře italskou inspiraci.
Tušení koupelny Investorka neměla příliš ujasněné představy, jak přesně bude koupelna vypadat. Oslovený architekt zahýřil na svých náčrtech efektními kreacemi, ale s funkčním řešením koupelny si poradit nedovedl. Oslovila tedy pražský ateliér Il Bagno, který nabízí italské koupelny. Úkol nebyl jednoduchý. K nejtvrdším oříškům patřil nepravidelný půdorys protáhlé místnosti. Pak tu byly požadavky zadavatelky: rohová vana s hydromasážním systémem (pokud možno stříbřitá), dvě umyvadla, sprchový kout, WC a bidet. Přála si také, aby koupelna působila světlým dojmem. Stalo se…
Šedomodrá elegance v bílé Návrhář studia minimalizoval barevnou škálu, aby ji sladil s kovově stříbřitou vanou. Z několika návrhů pak majitelka zvolila obklad i dlažbu ve smetanovém odstínu s jemnými akcenty v podobě tmavomodré mozaiky a čtverečků, jež s něžnou dráždivostí narušují strohou geometrii dlažby. Motiv modrých čtverečků se opakuje i na šedých listelách. Vzhledem k velkému oblému tělesu rohové vany byly správně zvoleny měkké tvary dalšího zařízení. Platí to o sprchovém koutu čvrtkruhového půdorysu s čirou zástěnou a o vejčitém tvaru bělostné keramiky WC a bidetu. Výjimku z této jednoty tvoří jen zrcadlová skříňka a pod ní šedofialové obdélníkové pláty dvou umyvadel z průsvitného plastu. Jejich ostré úhly vyvažuje mělké prohnutí, jakoby způsobené kovovou tíhou blyštivé vodovodní baterie a sifonu. U jedné stěny jsou tedy tvary ostré, u protilehlé zase oblé.
Otázka prostoru Atraktivní design subtilně konstruo-vaných umyvadel není samoúčelný. Zadavatelka si původně přála umyvadla zapuštěná do pultu. To však chtělo příliš mnoho prostoru. Takhle byl fakticky, ale i opticky ušetřen. Odkladovou plochu řeší přizdívka, která navíc skrývá vodovodní a odpadní armatury.
Pracovníkům studia se podařilo investorku přesvědčit i ohledně sprchového koutu. Zvolila rozměry 80 x 80 cm, ale pouhých 10 cm navíc místnosti nic neubere a představuje už výrazně větší pohodlí. To si vyžádalo jen menší přizdívku z pórobetonu, aby sprchový kout nevyčníval. Za ním jsou v úzkém výklenku situovány vstupní dveře. Majitelka zbývající centimetry citlivě využila pro skříň, jejíž zrcadlové dveře opticky zvětšují jinak trochu stísněnou část místnosti.
Vana na zakázku Klenotem koupelny je robustní šedě stříbřitá vana. Jedná se sice o typ Simona, ale firma Polysan ji vyrobila na zakázku z desky barvy „metal“, kterou nechalo studio Il Bagno pro svou zákaznici dovézt. Z téhož materiálu je vylisována i vanička sprchového koutu. Vana je vybavena hydromasážním systémem a tzv. chromoterapií – tedy efekty barevných světel, které prozařují plastový výlisek. Právě zde tato italská koupelna tají pod chladivou elegancí svou vášeň.
Ceny zařízení – Baterie: 31 200 Kč – Umyvadla: 38 309 Kč – Vana s vybavením: 149 524 Kč – Toaleta se zařízením: 36 668 Kč – Bidet: 17 002 Kč – Kompletní sprchový kout: 64 063 Kč – Dlažba a obklady: 46 680 Kč
Kontakty: EMCO, nám. T. G. Masaryka 95, Smečno, tel.: 312 547 844; IL BAGNO (realizace), Ostrovského 36, Praha 5, tel: 251 562 116, fax: 251 562 243,
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Brunovo království
|
|
Bruno je jeden a půl roku starý zlatý retrívr, který patří jistě k nejšťastnějším psům na světě. Ještě dřív než přišel na svět, začal pro něj 20 kilometrů za Prahou růst dům. Zvenku stavba nepůsobí nijak vyzývavě, naopak svou nenápadností zcela zapadá mezi ostatní vesnické domy, uvnitř je však plná promyšlených detailů a překvapení, které uspokojí nejen náročné koníčky a rozmary Bruna, ale vyplňují i představy o pohodlném bydlení jeho majitelů. „Chtěli jsme, aby náš dům nijak nevybočoval z ostatní zástavby, aby nebil do očí a nenarušoval přirozený kolorit vesnice. Zároveň jsme se však snažili koncipovat ho tak, aby splňoval naše základní představy o vlastním bydlení. Chtěli jsme, aby byl světlý, jednoduše a čistě zařízený a především praktický, nenáročný na úklid,“ říká mladá žena. „Dům jsme stavěli a zařizovali s ohledem na to, že v něm s námi bude žít pes a výhledově také děti.“ Mladý pár řešil dispozici po poradě s architektem tak, že přízemí je ryze společenské, patro naopak soukromé. Když vstoupíme do domu, za malým zádveřím nás přivítá prostorná hala, hlavní komunikační uzel interiéru. Vedou odsud dveře do dalších obytných prostor, je zde místo k posezení a také schodiště do horního patra s ložnicemi. Hala je otevřená přes dvě podlaží, takže je do ní přiváděno denní světlo střešními okny. Centrem rodinného i společenského dění je zbytek přízemního patra. Členitá místnost v sobě zahrnuje kuchyň, jídelní část s velkým stolem a především rozlehlé posezení u krbu. „Kuchyň je jedinou místností, jejíž zařízení jsem si po dlouhé diskusi prosadila podle vlastní představy. Nemám ráda v současné době populární linky v dýze a na varném ostrůvku jsem tvrdohlavě trvala,“ říká mladá žena, mezi jejíž zájmy patří architektura a design a která hledala inspiraci při zařizování mj. v Moderním bytě.
V domě převládají velmi kvalitní a moderní materiály, jako je dub, bělený dub, čiré i pískované sklo a chrom. Za zmínku jistě stojí originálně pojatý kout s krbem – skleněná deska před krbem má kromě funkce estetické také funkci praktickou – přivádí totiž světlo do suterénu, ve kterém najdeme úplné relaxační centrum – bazén, whirlpool a saunu. Toto zařízení společně s „pánským pokojem“, v němž dominuje knihovna a kulečník, a s terasou tvořící spojnici mezi obývacím pokojem a zahradou, poskytuje manželům v tomto zvenku obyčejném domě neobyčejnou možnost sportovního vyžití, krásný prostor k společenskému setkávání i rodinné zázemí. Pro zlatého Bruna je pak zajisté psím rájem na zemi.
Kontakty: CAST INTERIORS (nábytek), Žitná 41, Praha 1, tel.: 222 212 420; DREAM HOUSE (látkové okenní rolety), interiérový ateliér, Jankovcova 53, Praha 7, tel.: 234 602 250; ELIOS LIGHTING (osvětlení), Vlastislavova 11, Praha 4, tel.: 241 740 306, 241 740 308; EUROHOF (kuchyň), Žitná 52, Praha 2, tel.: 222 874 235–36, 224 943 123, 224 943 125, fax: 222 874 367, 224 941 985; GENERAL COMPACT, Chlum u Třeboně 90, tel./fax: 384 797 211; RADASTA, s. r. o. (stavební firma), tel.: 603 473 444
text: Lucie Martínková foto: Atudio Fotograf |
Dům uprostřed harmonie
|
|
Mezi Říčany a Kostelcem nad Černými lesy se nachází řada vil a luxusních sídel z první republiky. Rovněž v současnosti vzniká v této oblasti mnoho zajímavých novostaveb. Na jejich pozadí o to víc vynikne dům stojící na pozemku v těsném sousedství lesa. Dvougenerační dřevostavba ve stylu bungalovu souzní s okolní přírodou. Zatímco na zahradách domů v okolí se skví bazény, u tohoto domu vás osvěží pohled na jezírko. Majitele naplňuje pýchou, že rybky v jeho více než metrové hloubce žijí celoročně. Nevelký pozemek ohraničuje plot z kari sítí. Již při pohledu z ulice lze o obyvatelích domu leccos vypozorovat. Třeba to, že hodně dají na co nepřirozenější průchod životodárných energií, které protékají krajinou a proudí mezi námi i naším obydlím.
Akáty šumí… „Akáty šumí, když padá déšť, padá mi do vlasů, chce mi je splést…,“ zpívá Zuzana Norisová ve filmu Rebelové hit Ššš-šepotám. Text k němu stejně jako k dalším více než šesti stovkám písní napsal Jan Šimon Fiala. Ke stavbě domu se odhodlal až poté, co se jeho rodina ocitla ve stavu zcela neromantického ohrožení. „Lékaři mně jako těžkému astmatikovi doporučovali odstěhovat se buď k moři, nebo do Tater. Oboje bylo mimo naše možnosti,“ říká Taťána Fialová. Její muž měl ale povědomí o tom, že oblast na východ od Prahy se nachází v koridoru vzdušných proudů, jimž odborníci připisují charakteristiky vysokohorského ovzduší. Ostatně zkraje minulého století zde vzniklo několik ozdravoven a plicních sanatorií. Začali v těchto končinách pátrat po příhodném pozemku. Od přátel z Říčan dostali tip. Jejich dcera Veronika se zajímá o principy fungování staročínského učení feng–šuej. Její zkušenosti při stavbě domu velmi pomohly. Vzali je do úvahy při situování stavby na pozemku, vetkli je do tvaru domu i jeho dispozičního řešení včetně uspořádání přilehlé zahrady.
Zaručeně k cíli oklikou Při stavbě domu se vyznavač feng-šuej snaží vyvarovat prvků s negativní energií. Například u chodníků kolem domova manželů Fialových nevidíte pravý úhel a žádná ze zahradních cestiček nevede přímo ke dveřím. Naproti tomu při pohledu na půdorys samotného domu i jeho dispozičního řešení si nelze nevšimnout, že sestává téměř výlučně jen z pravoúhlých obdélníků. Mistři feng-šuej totiž při hodnocení celkové energie domu přisuzují klíčový význam vnějšímu tvaru. Nejvýhodnější je prý čtvercový, obdélníkový nebo kulatý. Do takových objektů snadněji vstupuje pozitivní energie a uvnitř se nerušeně šíří. V domě Fialových se rovněž zodpovědně přistupovalo k tomu, která z místností bude komu sloužit nejvíce. Je známo, že v čínských firmách představuje důležitou roli „kout bohatství“. Proto se také pracovna u Fialů, odkud rodina řídí své vydavatelství, nachází v jihovýchodní části domu. Původně měla na tuto místnost zálusk paní domu. „Dcera Veronika ale z data našeho narození vypočetla takzvaný osobní trigram. Podle něj vymezila příznivé směry každého z nás. Pro mě vycházel jako nejoptimálnější pokoj situovaný na jih, ale už v západním křídle domu, proto je můj pokoj nakonec tam,“ říká Táňa Fialová.
V zajetí živlů V několika dnes ve světě uznávaných školách feng-šuej se pracuje s teorií pěti prvků. Jde o pět pozemských živlů – oheň, země, kov, voda a dřevo. Každý z nich má svou energii, která s ostatními prvky je buď v souladu, nebo v rozporu. „Každý člověk náleží k jednomu z těch prvků a každý prvek odpovídá nějakým materiálům, barvám a tvarům. Vždy se zeptám na datum narození, vypočítám si prvek dotyčného člověka a teprve pak mu jdu navrhovat interiér. Lidé se pak diví: Jak to, že jste věděla, že mám ráda tuhle barvu a že si představuji přesně tohle, vždyť o tom jsme spolu nemluvili…,“ říká Veronika Weiglová, která získala zkušenosti v Evropské škole feng shui. Pracovna v jihovýchodní části domu byla přiřknuta otci. V této místnosti nejsou kovové předměty, ale převládá v ní dřevo a zelená barva.
Princip ano, ale ne dogma Dům podle zásad učení feng-šuej si Fialovi sami navrhli. Pak se obrátili na dnes již neexistující stavební firmu, kterou jim doporučili jejich známí. Při aplikování zásad starého východního učení si ovšem nepočínali nijak dogmaticky. V několika řešeních přistoupili na kompromis ze zcela pragmatických důvodů. Do půdorysu, který vlastně odpovídá dvěma do sebe vloženým obdélníkům, situovali dvě bytové jednotky se samostatnými vchody, přičemž ložnice dcery jako by vykousla kus v zóně rodičů. „Neposlechla jsem doporučení dcery taky v případě kuchyně,“ říká Ťáňa Fialová a pokračuje: „Říkala, že kuchyni odpovídá prvek oheň a její barevné ladění by tedy mělo být spjaté s tímto živlem. Jenže to bych se nesměla zhlédnout v modrobílých obkladech… S ohledem na ně se volil i zbytek vybavení.“ V souvislosti se stavbou zažili investoři i několik svízelných zkušeností. Především podcenili stavební dozor. Dali totiž na doporučení přátel, že i bez něj bude výsledek stoprocentní. Nebyl, přičemž na reklamaci museli zapomenout, neboť na stavební firmu byl uvalen konkurz. Nicméně jsou rádi, že i prostřednictvím dřevostavby postavené sobě na míru si bezpočtukrát uvědomili, co znamená žít v prostředí, kde si dnes a denně můžete podávat ruku s pozitivní energií. „Myslím, že je to zásluhou právě tohoto domu, že se můj zdravotní stav velmi zlepšil,“ říká jeho paní.
Technické údaje: Dispozice: 4 + 1, 2 + kk Zastavěná plocha: 200 m2 Užitná plocha: 180 m2 Konstrukce: montovaná dřevostavba Podlahy: keramická dlažba a plovoucí podlahy Výplně otvorů: plastová okna a dveře Vytápění: teplovodní kotel a topná tělesa v podlaze, možnost doplňkového el. topení Cena: 4 100 000 Kč
Kontakt: Evropská škola feng shui, Mgr. R. Hozmanová, Laudova 1018, 163 00 Praha 6, tel.: 235 311 628, fax: 235 311 622
text: Rostislav Zeman foto: Ota Pajer |
Brána k domovu
|
|
Na trhu je velký výběr firem, které dodávají vjezdové brány tzv. na klíč. V jejich nabídce bývají zároveň i ploty nebo garážová vrata, takže lze problém oplocení i brány často výhodně pořídit v rámci jediné objednávky. Navíc obojí v jednotném designu. Pro vás jako investora je sice rozhodující předložená cenová nabídka, ale v případě vjezdových bran je důležitý také servis nebo konzultace s firemním konstruktérem. Ten vjezdovou bránu odborně „zaměří“ a domluví se s vámi na konkrétním typu, na výběru materiálu na výplně, o motorovém pohonu atd. Na základě návštěvy a podrobné konzultace vám potom firma nabídne kalkulaci.
Druhy vjezdových bran Z konstrukčního hlediska nejsou vjezdové brány nijak složité zařízení. Hlavní druhy jsou dva – brány otočné, u nichž se křídla otáčejí na závěsech, a brány posuvné, u kterých křídlo odjíždí do strany. Existují také atypické brány, třeba když se křídlo láme v polovině své délky.
Vjezdové brány křídlové Otočné vjezdové brány se dělají většinou dvoukřídlé s otevíráním dovnitř, na pozemek domu. Zřídka se otevírají ven do ulice. To pak brána podléhá kolaudaci, neboť při svém provozu zasahuje do veřejného prostranství. U vjezdu širokého do 3 m lze použít bránu s jedním křídlem. Je však nutno počítat s tím, že takové křídlo potřebuje při otevírání více místa než otočná brána o dvou křídlech.
Brány s otočnými křídly se používají tam, kde není dostatek místa pro odsunutí posuvné brány.
Posuvné vjezdové brány Modernějším řešením jsou brány posuvné. Mohou mít jedno nebo dvě křídla. Ta se obvykle pohybují do stran po kolejnici zabudované v podkladu. Jsou málo náročné na prostor hned za branou, takže si ji vyberete, když musíte parkovat přímo za plotem. Slabší vrstvy sněhu nebo ledu se bát nemusíte – pojezdová kola led na kolejnici snadno projedou a rozdrtí. Novějším, ale také technicky náročnějším řešením jsou tzv. nesené neboli samonosné posuvné brány. Na rozdíl od posuvných bran s kolejnicí ovšem nepotřebují pro svůj pohyb rovný terén. Jejich princip spočívá v posunu křídla či křídel po nosné konstrukci tak, že se přitom nedotýkají země. Samonosnost brány zajišťuje vodicí profil připevněný k rámu brány a pojezdové vozíky. Zároveň je brána uchycena pomocí horního vedení (rolny). Takovou bránu oceníte, jste-li obyvatelem oblasti, kde bývá častá a vysoká sněhová pokrývka. Nehrozí také zanesení vodicích prvků větvičkami, kamínky a dalšími nečistotami. U samonosných bran počítejte s pracovním prostorem větším o délku vynesení brány z úrovně oplocení. Je to dáno složitějším systémem pojezdu. Posuvné brány se obvykle používají do maximální šířky průjezdu pěti metrů. Pokud je vjezd širší – například jsou-li vedle sebe dvě garáže – lze použít dvou křídel, která se posunují buď přes sebe, nebo od sebe do stran. Tato řešení uspoří dost místa. Určitou nevýhodu posuvné brány se dvěma křídly představuje požadavek samostatného motorového pohonu pro každé z křídel. Ovšem v takovém případě poskytují mnozí dodavatelé příjemnou slevu na druhý motorový pohon.
Jak správně vybrat Při volbě typu vjezdové brány rozhodují především prostorové možnosti investora. Není-li dost místa po stranách průjezdu v oplocení, volí se dvoukřídlová otočná brána. Ten, kdo své vozidlo parkuje hned za vjezdem, musí použít posuvnou bránu. Pak rozhodují samozřejmě také peníze. Z cenového porovnání vjezdových bran ovládaných motorovým pohonem vychází nejlevněji jednokřídlá otočná brána (jeden motorový pohon, šířka průjezdu do 3 m). Pak jsou na přibližně stejné cenové úrovni dvoukřídlová otočná brána (dva motorové pohony) a posuvná brána využívající kolejnici. Nejnákladnější je samonosná posuvná brána, jejíž křídlo je „neseno“. Pokud vynecháme motorové pohony, je dvoukřídlová otočná brána logicky levnější než brána posuvná. Ovšem investovat do nové vjezdové brány bez moderního motorového pohonu na dálkové ovládání ztrácí poněkud smysl. Pokud vážíte každou korunu nebo euro, nabízí se úsporné řešení. Nechte si od specializované firmy vyrobit pouze rámy vjezdové brány. Ty se zhotovují z ocelových profilů. Jako povrchovou úpravu rámu můžete zvolit buď žárové pozinkování, nebo ošetření nátěrem, případně obojí. Vlastní osazení brány a montáž výplňových prvků můžete zvládnout svépomocně. Na výplně vjezdových bran se často používá legovaná ocel nebo dřevo, ale i plast.
Motorové pohony bran Není třeba zdlouhavě popisovat výhody manipulace s vjezdovými branami pomocí elektrických zámků a motorů ovládaných bez dotyku rukou dálkovým ovladačem. Každý automobilista dobře ví, jak nepříjemné a zdlouhavé je odemykání a otevírání vjezdové brány, když mrzne, prší, nebo v noci, kdy se zvláště ženy řidičky nemusejí cítit bezpečně. Dálkové ovladače jistě ocení i ti členové domácnosti, pro které je manipulace s těžkou konstrukcí vjezdové brány příliš fyzicky náročná – těhotné ženy, senioři nebo tělesně postižení. Pro výběr vhodného typu motoru k venkovním bránám je rozhodující konstrukční řešení brány, její hmotnost, případně délka křídla. U posuvných bran pak musí výkon motorového pohonu odpovídat její váze.
Motorové pohony pro otočné brány jsou několikerého druhu. Podle způsobu pohonu rozlišujeme elektromechanické a hydraulické. Hydraulické motory se používají spíš v průmyslové oblasti, ale najdou své místo i u těžkých a rozměrných bran luxusních rodinných sídel. U otočných bran se používají pohony buď nadzemní, nebo podzemní. Nadzemní bývají upevněny obvykle na sloupku oplocení, skryty na jeho vnitřní straně směrem k pozemku. Podzemní pohon nalezne uplatnění zejména pro ovládání bran, u nichž by pohonná jednotka narušovala jejich vzhled – týká se to například uměleckých kovaných bran. Umísťuje se do předem vybetonovaných otvorů v podkladu.
Důležitý je výkon Výkon motorového pohonu u otočných bran ovlivňuje délka ramene, jehož prostřednictvím se křídlo brány pohybuje. Čím je rameno delší, tím větší je otočný moment motorového pohonu. Délce ramene (30, 40, 60 cm) pak často odpovídá i cena motorového pohonu. Je-li křídlo vjezdové rány široké do 1,5 m, instaluje se motorový pohon s krátkým ramenem, do 2,5 m se středním ramenem, nad 2,5 m se většinou dává nejdelší rameno. Pokud má vjezdová brána celoplošnou výplň, musí se při rozhodování o síle motorového pohonu brát v úvahu také případná síla větru. V místech, kde jsou časté silné poryvy větru, je lepší namontovat pohon s delším ramenem, aby nedošlo k tomu, že by při silnějším náporu větru nešlo s bránou manipulovat. Na otočné brány se častěji montují motorové pohony elektromechanické, zejména proto, že jsou 1,5krát levnější než pohony hydraulické. Pokud se vjezdová brána u rodinného domu otevře a zavře pouze několikrát denně, postačí elektromechanický pohon. Hydraulické pohony jsou pak vhodné pro brány, kde se četnost každodenní manipulace počítá v desítkách.
Pokud nemají motory pro otočné křídlové brány koncové spínače, je nutné bránu vybavit mechanickými dorazy. Téměř všechny značkové motory lze v případě výpadku elektrického napájení jednoduše odblokovat (většinou klíčem) a bránu otevřít ručně.
Příslušenství a doplňkový sortiment S vjezdovými branami je spojeno četné příslušenství i doplňky pro zvláštní případy nebo požadavky zákazníka. K příslušenství náleží řídicí jednotky, ozubené hřebeny pro posuvné brány či mechanické dorazy, nebo naopak přídavné zařízení pro otevírání otočné brány o 180 či více stupňů. Patří sem i klíčové spínače, klávesnicové dekodéry, magnetické klíče a karty se snímačem, maják, anténa či elektrické zámky a fotobuňky připevnitelné na omítku nebo na nosné, obvykle plastové sloupky. Elektronická řídicí jednotka dává motoru povely pomocí fotobuněk, rádiového vysílače či tlačítka. U kvalitních značkových pohonů můžete nastavit i tlačnou sílu elektromotoru. To zaručí ochranu proti případnému sevření vozu či osoby (třeba dítěte mávajícího rodiči, který odjíždí do práce). Zvláštní kapitolou jsou pak dálkové ovladače pro otevírání a zavírání bran. Mohou být jednokanálové až čtyřkanálové. Lze s nimi často ovládat kromě brány i garážová vrata. Oblíbené jsou miniaturizované ovladače (vysílače), které máte jako přívěsek ke klíčům. Na trhu se objevil i vysílač pro ovládání vjezdové brány a garážových vrat, určený pro vestavbu do automobilu.
Aktivuje se buď zvláštním tlačítkem umístěným na palubní desce vozidla, nebo „světelnou houkačkou“, tedy bliknutím světly. Můžeme si být jisti, že technický pokrok se ani v oblasti vjezdových bran nezastaví. Platit to bude zvlášť o vzrůstajícím komfortu jejich ovládání.
Co musíte znát a vědět při objednání vjezdové brány – rozměry vjezdu – šířku mezi sloupky – vzdálenost horní hrany sloupku od terénu – jaký zvolit typ brány (křídlová, posuvná po kolejnici, posuvná samonosná) – jaké chcete vzhledové provedení brány s ohledem na celý objekt (plotové sloupky, způsob a materiál oplocení, povrchová úprava) – jak chcete bránu ovládat – mechanicky, nebo automaticky s pomocí pohonu
Druhy vjezdových bran – otočné: jednokřídlové a dvoukřídlové – posuvné (pojezdové): kolejnicové a samonosné (nesené)
Druhy motorových pohonů – podle mechanického principu: elektromechanické a hydraulické – podle umístění: nadzemní a podzemní – podle typu brány: pro posuvné brány a pro otočné brány – podle výkonu (v závislosti na velikosti a váze brány): pro občanský sektor a pro tzv. průmyslové brány
Za kolik se brána otevře? Ceny motorového pohonu bran a dalšího vybavení se liší hlavně podle váhy vjezdové brány u bran posuvných a podle velikosti bran křídlových. V případě automatického ovládání cena vzrůstá podle toho, jak vysoký je komfort obslužných elektronických zařízení a dalších doplňků. Liší se ovšem výrazně i ceny u jednotlivých značek. Ceny souprav pohonů pro křídlové i posuvné brány se pohybují zhruba od 17 000 do 24 000 Kč. Přitom u posuvných bran platí spodní cenová hranice do 400 kg váhy a horní pro konstrukce do 800 kg. Zabudovaná elektronika činí asi 4 000–6 000 Kč z celkové ceny. Záleží i na typu pohonu – elektrohydraulický pohon bývá i dvakrát dražší než elektromechanický. Souprava s krytým podzemním pohonem křídlové brány pak stojí kolem 30 000 korun (samotné motory jen mezi 11 000 a 17 000 korunami).
Kontakty: OLYMPS DOOR, s. r. o., Výhradní dovozce NEW ENGLAND DOOR a BERNAL pro ČR, Pod Plynojemem 13, 180 00 Praha 8, tel./fax: 284 810 498, 800 152 741, e-mail: obchod@olymps-door.cz, www.olymps-door.cz; Jap Jacina, s. r. o., Nákladní ul., 295 01 Mnichovo Hradiště, tel./fax: 326 773 454, e-mail: info@jap-jacina.cz, www.jacina.cz
text: Luboš Chott, Ondřej Vaněček foto: ISIFA, archiv firem |
Na vyhlídce pod duby
|
|
Nechodit do schodů – takové bylo hlavní přání investorů, kteří se rozhodli bydlet uprostřed přírody. Jejich zděný dům s keramickými stropy plně potvrzuje pravidlo, že v jednoduchosti se skrývá krása. Všechny hlavní místnosti lze otevřít a je z nich možné vycházet na terasy. Slunce prosvětluje interiér během celého dne. Obytný prostor je od soukromé ložnicové části oddělen koupelnou a knihovnou s úchvatným výhledem na Brdy.
Než si na něj zvyknete, nepočítejte s tím, že byste se zde jednoduše začetli i do nenáročné knížky. „Když jsem byl v Norsku, dlouho jsem nemohl pochopit, jak si jeden z místních obyvatel mohl uprostřed tamní krásné přírody klidně číst noviny. Toto je něco podobného,“ říká majitel.
Architekt Ing. arch. Pavel Zykmund (1960) absolvoval v roce 1985 Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1992 má vlastní praxi. Zabývá se architekturou a interiérem.
Kontakt: Ing. arch. Pavel Zykmund, Vodičkova 28, 110 00 Praha 1, e-mail: pavelzykmund@yahoo.com
text: Filip Hubička foto: Lubomír Fuxa |
