|
Vestavby půdních bytů dovolují svým majitelům totéž, co individuálně navrhované domy: povolit uzdu fantazii a vytvořit zcela originální interiér odpovídající vkusu a stylu uživatelů. Vyšehradský mezonetový byt pro mladý manželský pár, kam vás zveme na návštěvu, charakterizuje jediné slovo vystihující i svobodomyslnou povahu jeho obyvatel – prostor. Nezaměnitelnou atmosféru zde vytváří kombinace světla, bílých stěn a světlých dřevěných podlah. S nimi barevně i materiálově dokonale ladí zakomponované dřevěné prvky. Dekorativní klasikou jsou přiznané konstrukční prvky původní střechy, opět harmonizující barvou i materiálem se dřevem užitým v celém bytě. Na první pohled je evidentní, že základním stylotvorným prvkem je tu prostor sám. Nelze přehlédnout jeho členitost a osobitý kolorit spojení starého (původní střecha, komínové těleso, sloup…) s novým (konstrukční prvky střechy a interiérové úpravy).
Romantika má svá úskalí Obdobím touhy po romantickém půdním bytě si projde snad většina z nás. Málokdo si ale uvědomuje, kolik objektivních potíží číhá na zájemce o bydlení pod střechou. Základní problémy lze shrnout do tří bodů. Prostor je atypický a nelze jej zařídit běžným nábytkem. Téměř každý kus nábytku musí být vyroben na míru, nebo kupován s velkým rozmyslem – především v případě kombinací nového, moderního zařízení se starým či starožitným nábytkem. Každý vnesený předmět, kus nábytku či vybavení ovlivňuje celek mnohem výrazněji, než jsme zvyklí u typizovaných interiérů. Problém je v tom, že jen málokdo je schopen domyslet všechny estetické detaily už při práci na projektu vestavby. „Do bytu nakonec nebyl vnesen jediný nový kus nábytku. Nenajdete tu nic zbytečného, nic nepřekáží, ale ani nechybí. Stačilo jen pečlivě zvážit potřeby investorů a uzpůsobit jim celý projekt doslova na míru. Velkým kladem bylo určitě rozhodnutí investora zbytečně nemrhat finančními prostředky ani materiálem. A to v případě samotné stavby i vybavení bytu,“ upřesňuje architektka Lucie Kallusová, kterou investoři přizvali k projektu svého půdního bytu. Její koncepce vestavby přímo ideálně spojila esteticky vytříbený, neokázalý vkus s nízkou pořizovací cenou, funkčností a s nároky na pohodlí. Poslední problém přináší prostor sám. „Je natolik výrazný a samostatný, že je vlastně nejlepší jej ponechat takový, jaký je,“ doplňuje architektka. To však většinou nejde. Navíc u každého atypického prostoru číhají na obyvatele různá úskalí: jinak je vnímán hluk, jinak se šíří teplo či světlo, byt je mnohem citlivější na změny ročních období a teplotní výkyvy, čemuž se celý provoz domácnosti musí přizpůsobit.
Diktováno střechou Stometrový dvoupodlažní byt je umístěn pod původně sedlovou střechu, která díky projektu doznala mnoha změn. A právě střecha a její úprava byla rozhodující pro konečný vzhled bytu, jeho atmosféru i vybavení. Při pohledu z ulice zůstala střecha zachována v původní podobě, pouze přibyla střešní okna umožňující nádherný výhled na Vyšehrad a strahovský stadion. Okna dodávají této části bytu, v níž se nachází obývací prostor a na vyvýšeném pódiu pracovna paní domu, výrazné denní světlo. Pódium je pak ukázkou spojení několika požadavků: nápaditě člení prostor, jeho boční stěna slouží jako praktická a efektní knihovna, navíc pak výrazně podtrhuje útulnost obývací části. Pod tímto vyvýšeným místem sice trochu profukuje, ale s tím si hravě poradí krbová kamna připojená k původnímu komínovému tělesu.
Značných změn doznala druhá polovina sedlové střechy nad spodním podlažím. Bylo nutné zvednout celou část směrem do dvora. Výsledkem je útulný podlouhlý balkonek, který přímo volá po posezení u čaje či kávy. Prosklená stěna pak dodává dostatek světla kuchyni s jídelnou. Kuchyňský kout je díky této stavební úpravě vlastně jediným nezkoseným prostorem v bytě. Pohodlně se sem proto vešly všechny typizované kuchyňské přístroje, skřínky a potřeby.
Nahoru po schodišti Z obývacího prostoru vede dřevěné schodiště do patra. Jsou to schody do jiného světa, který je jakýmsi protikladem stylově elegantnímu otevřenému spodku. Horní patro je tvořeno řadou malých pokojíků: pracovnou pána domu, ložnicí a hostinským pokojem, který se již brzy přemění v pokoj dětský. Zajímavým zákoutím je kaktusárium umístěné pod obloukovým světlíkem z polykarbonátu. Tento materiál výborně tepelně izoluje a mimořádně dobře propouští denní světlo. Horní patro by se dalo charakterizovat jako „místo pro každého“. Všechny místnosti jsou komorně malé, uzavřené a vládne zde pocit útulnosti. Tomu odpovídá i vybavení jednotlivých pokojů, které jsou silně individualizovány drobným nábytkem a dekoračními prvky, jež dávají každému pokoji osobitý charakter a atmosféru.
Bydlím, tedy jsem Spodní podlaží působí také velmi kompaktně a z hlediska vybavení elegantně jednotně. Hlavní roli zde hrají čisté přírodní materiály a dekorativní detaily. Ve srovnání s horním podlažím je však jejich pojetí a rozmístění odlišné. Veškeré vybavení, detaily a nábytek mají pouze submisivní charakter: jsou střídmé, barevně laděné do tlumených tónů a jsou rozmístěny po obvodu, nikoli centrálně do obývací místnosti. Vytváří se tak velmi příjemný a variabilní prostor, který je bez problémů schopen pojmout i větší počet lidí. A takové návštěvy zde nejsou žádnou výjimkou. Nikoho totiž určitě nepřekvapí, že se v tomto bytě všichni cítí mimořádně dobře a rádi se sem opět vracejí. Jako domů.
Architektka Ing. arch. Lucie Kallusová (1963) V roce 1986 absolvovala Fakultu architektury ČVUT v Praze. Po studiích začala pracovat ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v ateliéru Pražské památkové rezervace. Od roku 1992 pokračuje v samostatné tvůrčí práci ve spolupráci s řadou projekčních kanceláří. V současné době se věnuje projektování půdních vestaveb, stavebních úprav bytů a návrhům interiérů.
Kontakt Ing. arch. Lucie Kallusová, tel.: 241 409 165, e-mail: lucie.kallus@volny.cz
text: Stojan Černodrinski foto: Pavel Vítek |
Blog
Orlí hnízdo
|
Mnoho let totiž bydleli nedaleko odtud v rodinném domku. Koupě bytu byla po zralé úvaze vhodnou investicí, což se časem ukázalo jako velmi dobrý strategický počin.
Tajné dveře Místo si manželé vybrali z praktických důvodů – v této části Prahy žijí už mnoho let, patří k vyhlášeným čtvrtím a její malebné prostředí jim naprosto vyhovuje. Volba bytu padla právě kvůli nevšednímu výhledu na poslední patro nově postaveného činžovního domu. Vzhledem k jeho nevelké rozloze nakonec majitelé koupili i sousední byt a oba prostory spojili. „O dispozici jsem od začátku měla jasnou představu,“ vzpomíná majitelka, která navrhla rozmístění místností podle současných trendů. Z vchodových dveří návštěvník projde předsíní a ocitne se v obývacím pokoji s dominantní vitrínou zaplněnou shora dolů starožitným sklem a dalšími uměleckými předměty.
Místnost je nenásilně propojena s jídelnou a kuchyní a má vlastní vstup do zimní zahrady a dál na prostornou terasu. „Přála jsem si velký, maximálně prosvětlený interiér, který bude působit vzdušným dojmem,“ komentuje žena výsledek svého návrhu. Pracovně s velkou knihovnou přiřadila prostřední místnost, odkud se dál vchází do zimní zahrady, kterou proměnila v pánský salonek. Je tu připraveno menší sezení a nechybí tu humidor plný kvalitních doutníků. Odtud může návštěvník pokračovat na terasu nebo vejít do manželské ložnice a jí se vrátit do vstupní předsíně. „Chtěla jsem, aby vstup do bytu působil celistvě. Proto jsme spolu s architektkou nezvolily klasické dveře, které by stěnu přerušily, ale tajný vstup,“ zdůvodňuje majitelka, když vidí můj neskrývaný údiv nad šatníkovými dveřmi, kterými mě zvala do soukromé části bytu.
Stejný prvek je použit i pro vchod do dceřiny ložnice. „Jedním z našich požadavků byla dostatečně velká knihovna. Její umístění bylo od začátku definitivní, a abychom nenarušili vzhled, skryli jsme do její části tajné dveře. Vedou do pokoje dcery, která sice žije jinde, ale občas u nás zůstane přes noc.“
Nábytek jako umělecké dílo Zařizování nového bytu bylo pro majitelku výzvou. Doposud se zajímala především o umělecké doplňky a další dekorace, interiérovým vybavením se začala hlouběji zabývat, až když se blížilo dokončení dispozičního řešení jejich nového domova. „Chtěla jsem mít vedle sebe odborníka, o jehož znalosti a přehled v tomto oboru se mohu opřít. Paní architektku Velehradskou jsem si vybrala na základě realizace, kterou jsem viděla před několika lety ve vašem časopise,“ vzpomíná majitelka. Líbil se jí totiž odlišný styl pojetí moderního interiéru. Strohé funkcionalistické prvky byly nahrazeny měkkými, výtvarně pojatými křivkami, přičemž architektka používá soudobé materiály – sklo, nerez a dřevo.
„Majitelka si přála vytvořit interiér s osobitým duchem. Jednoznačně preferovala nadstandardní pojetí, proto jsem pro celou koncepci navrhla atypické řešení,“ komentuje své návrhy architektka, která pro každou místnost připravila vizualizaci, aby majitelé měli přesnou představu o jejím budoucím vzhledu. „Některé kusy sedacího nábytku jsem nejprve nechala vyrobit jako model v měřítku jedna ku jedné. Nad plány i celkovým pojetím jsme debatovali dlouhé hodiny a ladili každý detail,“ konstatuje architektka a dodává, že majitelé vyžadovali i vysoce kvalitní zpracování.
Recept na zařizování Pozorně se rozhlížím po bytě a prohlížím si nejrůznější skleněné objekty, vázy a další dekorační prvky. Majitelčina vášeň pro sklo se promítá do každého kousku interiéru. „Ráda se obklopuji nejen skleněnými doplňky, ale i dalšími uměleckým předměty,“ prozrazuje žena a dokládá to například jejich obrazovou výzdobou. „Nebylo jednoduché najít vhodné obrazy. Hledala jsem je poměrně dlouho, až jsme s manželem uviděli dílo malíře Jana Go. Ihned nám bylo jasné, že jsou to ty pravé,“ vzpomíná. V současné době žijí manželé v bytě už několik let. Majitelka ho dolaďuje uměleckými předměty, společně pak využívají jeho komfort a pohodlí. Koncem mé návštěvy mi prozradila, že tajemství zařizování interiéru propadla a že se chystá zrekonstruovat ještě domek a letní sídlo v jednom lázeňském městě.
Kontakty: ALHAMBRA–GALERIE SVĚTLA – INTERIÉRY, nám. Míru 9, Praha 2, tel./fax: 221 596 466; CASA ITALIANA (interiérové zařízení), Vězeňská 4, Praha 1, tel.: 224 819 011, tel./fax: 224 819 094; COTTO (výroba nábytku), nám. Osvobození 51, Lysice, tel./fax: 0501/47 23 71; ING. ARCH. DAGMAR A MIROSLAV VELEHRADŠTÍ (návrh a zařízení interiéru), Libušino údolí 76, Brno, tel.: 547 22 19 36, 602 77 13 64, 602 84 35 49; Jan GO Galerie, Náprstkova 10, Praha 1, STUDIO HARMONIE, Vinohradská 1193/85, Praha 2, tel./fax: 222 728 656
text: Lenka Haklová foto: Miloš Strnad |
Podkrovní variace v modrém
|
Vedle obytných prostor tu byla poměrně rozlehlá komora se zkoseným stropem. Místnost zcela atypického půdorysu nebyla izolovaná, uprostřed byl svislý trám a denní světlo sem přicházelo dvěma okny umístěnými v rozdílných výškových úrovních. Majitelé se rozhodli ponechat budoucí koupelně původní dispozici a využít ji pro vytvoření interiéru, který bude zajímavě členěný i dostatečně prostorný. V netypických zákoutích pod šikminami naplánovali umístění klozetu, vany a sprchového koutu.
Místnost museli nejprve řádně odizolovat a pak ji nechali obložit sádrokartonovými deskami. Aby se tu neudržovalo vlhko, zvolili topení v podlaze, které je ještě doplněné praktickým žebříkovým radiátorem. Celý prostor prosvětlilo nové koupelnové střešní okno zabudované v čelní šikmině.
Dřevěný trám v prostoru se rozhodli ponechat. Nový kabát mu ale dal zručný truhlář, který ho obložil tak, že po natření nabílo stylově zapadá do pozdně secesního slohu, v němž byla v roce 1908 vila postavena.
Modrá je dobrá Paní domu je povoláním výtvarnice, a tak se rozhodla vzít vzhled koupelny do vlastních rukou. Projekt ale konzultovala s architektem a vybavení v koupelnových studiích.
Jako dominantní barvu zvolila modrou kombinovanou s bílou. Po poradě s odborníky nechala položit jednoduchou modrou dlažbu okolo stěn rovnoběžně a ve středu místnosti do vymezeného čtverce nakoso. Podlaha se tak opticky zvětšila, umocnila pocit vzdušnosti a celkový dojem neruší ani spáry v neutrálně šedém provedení. K dlažbě pak vybrala tři druhy obkládaček, dva s jemným modrobílým dekorem, které jsou ve vyšší úrovni odděleny od bílého obkladu zdobnou listelou.
Intimní koutky Díky členitosti místnosti bylo možno vestavět klozet pod šikminu v zadním prostoru za sprchovým koutem, takže sem od vchodu není vidět. Zrovna tak je částečně zakryta i čelní strana sprchové zástěny. Možnost sprchování rodina využívá nejvíce. Kout nechali zhotovit bez sprchové vaničky s odpadem zapuštěným v dlažbě. Tento způsob se jim osvědčil nejen jako úspornější řešení, ale také proto, že je sprchovací prostor větší. Co ušetřili na vaničce, mohli pak investovat do kvalitních sprch. Kout umožňuje tři druhy sprchování — tryskami ze zdi, velkou hlavovou sprchou a menší ruční. Pod oknem je zabudovaná vana, ve které je instalovaná perličková lázeň. Deska se dvěma zapuštěnými umyvadly u delší stěny blízko vstupních dveří je dostatečně velká na odkládání drobností potřebných ke každodenní hygieně. „Pro čtyřčlennou rodinu jsou dvě umyvadla, když to prostor dovolí, nezbytná,“ konstatuje paní domu. „Záměrně jsme místo pod nimi nevyužili a nezastavěli je nábytkem. Interiéru jsme tak ponechali vzdušnost. Koupelna je dost prostorná i členitá a na uložení nutných věcí nám bohatě stačí stará zdobná skříňka, noční stolek a dva proutěné koše. To vše jsme pořídili levně v bazaru. Také jsme se rozhodli „přiznat“ pod umyvadly sifony, které sem stylově zapadají.“ Koupelna vzbuzuje útulný dojem a k pocitu zabydlení přispívají i původní okna s hedvábnými záclonami, jednoduché lampičky, pokojové květiny i staré proutěné křeslo. Kombinace moderní vany a sprchového koutu se starým nábytkem, drobnými doplňky a bateriemi v retrostylu působí harmonicky a nevytvářejí nežádoucí kontrast.
Nebojte se experimentovat – Opticky lze větší plochu podlahy rozčlenit důmyslným položením dlažby. – Celistvost a vzorování dlažby se nenaruší použitím barevně neutrální spárovací hmoty. – Dřevěný trám v koupelně je možno obložit a natřít tak, aby zapadl do interiéru. – Sifony pod umyvadly není nutno zakrývat, pokud stylově ladí s ostatním zařízením koupelny.
Kontakty: KOUPELNY POD LETNOU, Dukelských hrdinů 13, Praha 7, tel.: 233 374 776, e-mail: sofia@tiscali.cz
text: Libuše Lhotská foto: Kamila Břízová |
Spjati sklem a láskou
Žádný prostor není tabu
|
Nestárnoucí klasika Tradičním a stále velmi oblíbeným kuchyňským formátem je čtverec 15 x 15 cm či 20 x 20 cm jak v pravidelném pravoúhlém, tak diagonálním či kombinovaném provedení. Široký sortiment pásků a listel umožňuje dokonalé sladění s moderním kuchyňským prostředím a technickým vybavením. Pokud chcete navodit tu pravou kuchyňskou atmosféru, docílíte jí dekory se zátiším s ovocem, zeleninou, kuchyňským nářadím. Trh nabízí dekory, které jsou složeny ze 4 až 16 obkladových prvků, které vytvoří příslušný obraz na stěně. A co barva obkladu? Samozřejmě záleží na vás, jakou barvu zvolíte, aby interiér odpovídal vašim požadavkům. Stále populární je bílá – ovšem nejen lesklá a matná, ale i zvlněná nebo kladívková, dále teplé tóny béžových přístřiků, ale i modrá, zelená, zkrátka kreativitě se meze nekladou. Široká nabídka podlahových dlažeb vám pak umožní doladit design kuchyně při respektování celého interiéru.
Romantika zděné kuchyně Málokoho napadne, že by zděná kuchyň s keramickými obklady mohla být výraznou dominantou bytu. Přitom jde o variantu mimořádně zajímavou a romantickou nejen z hlediska estetického, ale i praktického. Zděná kuchyň doslova vykouzlí atmosféru pravého tepla domova. Obklady pro tyto kuchyně jsou spíše rustikálního charakteru, doplněné přírodními dekory. Základem kompletních kuchyňských sérií je kombinace čtvercových obkladů o rozměru 10 x 10, 15 x 15, 20 x 20 cm a zpravidla mozaikových formátů o rozměru od 2 x 2 cm do 5 x 5 cm, doplněných dalšími tvarovkami a ozdobnými listelami. Vynikajícím materiálem použitelným nejen pro podlahy a obklady stěn, ale i pro pracovní plochy na kuchyňské lince jsou kvalitní hutné dlaždice s vysokou otěruvzdorností. Série jsou doplněny reliéfními keramickými profily typu bombato, které jsou klíčem k řešení hran pracovních ploch.
Univerzálnost mozaiky Vrcholem nabídky kuchyňských obkladů jsou série, které umožňují designově jednotné ladění interiéru nejen v kuchyni, ale i v dalších prostorách bytu. Tyto univerzální série dokonale sjednotí výraz jednotlivých místností bytu v jeden celek.
Velice často je jednotícím prvkem celé série mozaika, která kromě jedinečného designu umožňuje řešit i neobvyklé, například obloukové prvky, pracovní plochy, niky, barové pulty, servírovací okna, dřezy atd. Mozaika se většinou dodává jako lepenec, (např. 30 x 30 cm) nebo jen po několika kusech (2 x 2 cm), což umožňuje univerzální použití celku nebo jednotlivých částí, ale také bezproblémové obložení i kladečsky náročných detailů. Řada nabízených barev a povrchů univerzální mozaiky, kterou lze použít jak na stěnu, tak na podlahu, nabízí množství kombinací. Nedílnou součástí sérií jsou speciální keramické tvarovky (např. vnitřní a vnější rohy), různé dělicí pásky a profily. S keramickými tvarovkami a s mozaikou vytvoříte zajímavé atypické kuchyňské sestavy a další neobvyklé prvky v kuchyních.
Vybírejte a tvořte – Tradiční motivy na obkladech vnášejí do kuchyně rodinnou atmosféru. – Pomocí speciálních keramických tvarovek vytvoříte atypické kuchyňské linky. – Buďte kreativní v návrzích a budování různých pracovních ploch, poliček, zajímavých detailů – keramická mozaika k tomu přímo vybízí.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, fax: 220 511 909; CIMBÁL, Orlí 137/1, Liberec, tel./fax: 485 101 164; ČESKOSLOVENSKÁ KERAMIKA (prodejce výrobků značky RAKO), Šamotka 246, Rakovník, tel.: 313 523 555, fax:313 523 655; JUNGMANN KERAMIKA & KÁMEN, Voršilská 6, Praha 1, tel./fax: 224 933 224; KOUPELNY POD LETNOU, Dukelských hrdinů 13/348, Praha 7, tel./fax: 233 374 776; OP INVEST (IMOLA), Budějovická 303, Jesenice u Prahy, tel./fax: 241 932 956
text: Pavla Nováková foto: archiv |
Rozkvetlé interiéry
|
Rostliny výhradně zelené, tedy nekvetoucí, vytvářejí chladnější atmosféru s důrazem na tvary. Naopak kvetoucí rostliny působí útulněji, prohřejí i chladnější místnosti. Do takových prostor je však výběr poněkud omezený, mnohem širší možnosti máme ve slunných místnostech. K rostlinám, které pěstovaly již naše prababičky, patří mučenka (Passiflora caerulea). Dnes máme k dispozici celou řadu atraktivních druhů a kultivarů. Květy jsou pět i více centimetrů velké a mají složitou stavbu. Jednotlivé části lidem připomínaly symboly ukřižování Krista, odtud její český název. Všechny mučenky vyžadují slunné stanoviště a oporu, po které by se pnuly svými úponky. V tomto období je ideálním místem zasklená veranda situovaná na jižní nebo východní stranu. Na zimu musíme mučenky přenést do chladnější místnosti (5–12 °C), předtím je však seřízneme. Na jaře opět bohatě obrazí a pokvetou na nových mladých výhonech. Mračňák Neboli podslunečník (Abutilon) je keřík s dlanitě laločnatými listy. Květy mohou být bílé, žluté, růžové, oranžové i červené, to podle druhu a kultivaru. V přírodě rostou v brazilských tropických pralesích. Potřebují dostatek světla, nejlépe přímého slunce. Během vegetace je musíme vydatně zalévat a přihnojovat. V tomto období mohou být rostliny umístěny na balkoně, terase nebo přímo v zahradě, do záhonu můžete zapustit i celý květináč. V zimě nevyžaduje snížení teploty, i když je to možné až na 6 °C.
Bougainvillea Je v posledních letech často vidět na pultech květinářských obchodů a je o ni velký zájem. Má drobné kvítky obklopené vždy třemi atraktivně zbarvenými listeny. Květina pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky a daří se jí na plném slunci, kde bohatě kvete. Můžeme ji umístit přes léto ven na výsluní, v zimě však potřebuje teplotu snížit na přibližně 10 °C a omezit zálivku.
Spathiphyllum Naopak žádné pěstitelské problémy nebudeme mít s rostlinou zvanou Spathiphyllum. Tato áronovitá květina má dekorativní olistění i pěkné květy. Jsou to vlastně palice tvořené drobnými kvítky chráněné výrazným bílým toulcem. Nevyžaduje oslunění, naopak rozptýlené světlo a polostín. Vyhovuje jí celoročně pokojová teplota a pravidelná zálivka.
Medinilla Tato rostlina česky nazvaná tupoušek má nápadné květy v převislých květenstvích. Rostlina vypadá velice lákavě, ale její pěstování není jednoduché. Přirozeně roste ve větvích stromů na Filipínách. Ke zdárnému růs tu potřebuje teplo a vlhko jako v tropech. Vyžaduje dostatek světla, ale nikoliv přímé oslunění. Teplota v zimě nesmí klesnout pod 15 °C. Kvete od února do léta, v době květu vyžaduje bohatou zálivku. Nejdůležitější je již zmíněná vlhkost vzduchu, kterou docílíme jen častým rosením. Letnění nepřipadá v úvahu.
Glorióza Z doutníkovité hlízy si můžeme celkem snadno vypěstovat liánu příbuznou našim liliím. Jmenuje se glorióza (Gloriosa rothschildiana) a určitě ji znáte jako řezanou květinu. Jakmile na jaře rostlina vyraší, připravíme jí dostatečnou oporu, po které se bude pomocí úponků na konci listů šplhat vzhůru. Umístíme ji na světlé místo, ne však přímo osluněné. Vydatně zaléváme v době růstu. Na podzim zálivku postupně omezujeme a rostlinu necháme zatáhnout. Hlízy v květináči v naprostém suchu přezimují.
Sukulentní adénium (Adenium obesum) Pro květinu je charakteristický ztloustlý kmínek s dužnatými větvemi a listy na vrcholu. Květy jsou velké a dekorativní. Jako všechny sukulenty vyžaduje maximální oslunění. V létě zaléváme, jakmile substrát vyschne, v zimě udržujeme v suchu. Opadlé listy rostlina během vegetace opět nahradí. Teploty nikdy nesmí klesnout pod 10 °C.
Na co nezapomenout Během léta jsou všechny pokojové rostliny v plné vegetaci. Vyžadují hojnou zálivku odstátou vodou a přihnojování. Nároky na světlo, případně na přímé slunce, jsou dány druhem rostliny.
Zásada Rostliny, které v této době letníme venku, zesílí a dostanou se do výborné kondice. Je však třeba stále respektovat jejich nároky. Nesmíme však propást vhodnou dobu na jejich přemístění zpět do interiéru. Některé by mohly poškodit už podzimní noční chladna.
Pozor! V zahradě na květiny číhají mnohá nebezpečí v podobě nejrůznějších škůdců (například běžné mšice, svilušky, molice apod.). Než rostliny vrátíme do bytu, důkladně je prohlédneme a případně ošetříme vhodným biologickým nebo chemickým přípravkem.
text a foto: Hortiservis |
Anglické ráno
|
Anglická snídaně je vskutku vydatná a pestrá. Je především bohatší a sytější než ta naše česká. Na stole se objevují párek, smažená vejce a houby, rajčata, přeslazené koláčky, ovesná kaše, tousty, džus, ovoce, čaj, slanina i maso. Oblíbené jsou také luštěniny (fazole), které se připravují zapékané.
Čím to začíná? První chod je ovesná kaše (porridge) podávaná s cukrem, mlékem nebo smetanou. Pak následuje slaný chod s vajíčky. Obvykle se skládá z párků, klobásek, smažených žampionů, rajčat, fazolí a především z originální anglické slaniny (bacon). Angličané nezapomínají na tradiční toast s máslem a pomerančovou marmeládou, dále palačinky nebo typické anglické přeslazené koláčky. Pije se káva nebo čaj, obvykle s mlékem nebo smetanou. V anglických rodinách se takto bohatá tradiční snídaně podává pouze o víkendech, kdy je dostatek času na příjemné posnídání a posezení. V pracovních dnech jsou ke snídani pouze toasty nebo lupínky (corn flakes) s mlékem či jogurtem anebo toast s burským máslem.
Vydatná snídaně = lehký oběd Jelikož Angličané vydatně snídají, oběd je střídmý. Obvykle se skládá z toastů se sýrem, rybou či kuřecím masem a salátem. Hlavním jídlem dne je večeře. Významnou pauzou dne je čaj o páté (teatime). Tato tradice je v Británii dodržována dodnes i ve velmi mladých rodinách. Konzumuje se pečivo s hrozinkami, smetanou a jahodovou marmeládou (scones), křehké (přeslazené) anglické biskvity nebo minitoasty a pije se čaj či káva.
Tip K přípravě sendvičů používáme jen čerstvý chléb (bílý nebo tmavý). Kombinuje se také plátek bílého chleba s tmavým.
Náplně toastů – strouhaný sýr, mrkev, petrželka, majonéza – máslo s nasekanou řeřichou, citronovou šťávou – smetanový sýr s nastrouhaným celerem – vykostěné a jemně nakrájené uzenáče spojené s máslem a ochucené citronovou šťávou a cibulkou
Sýry Britské ostrovy jsou po Francii druhou zemí, která si libuje v chuťově velmi rozmanitých sýrech. Nejznámější jsou cheddar (čedar) a stilton.
Sladkosti Moučníky jsou pro české gurmány příliš přeslazené. V Anglii a ve Skotsku můžete ochutnat skotské černé buchty, ovocné koláče, pečivo z lístkového těsta plněné marmeládou a několik druhů chleba. Pečivo se také zapéká s masem, zeleninou a ovocem.
Kontakty: BLOMUS, Křižíkova 51, Praha 8, tel.: 222 316 990; Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 598, fax: 495 510 599; DECOLAND, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel./fax: 234 095 234, fax: 234 095 225; KYZLINK LIFESTYLE, Anděl City, Plzeňská 5b, Praha 5, tel.: 251 511 511; LA VECCHIA BOTTEGA, Na Perštýně 10, Praha 1, tel.: 224 234 629, 224 238 202; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel./fax: 257 320 204; NAOKO DESIGN, www.naoko.cz; NIPON CEC, Sudoměřská 26, Praha 3, tel.: 222 719 488, fax: 222 717 995; POTTEN & PANNEN, Horáčkova 5, Praha 4, tel.: 261 227 373; Václavské nám. 57, Praha 1, tel.: 224 214 936, fax: 224 216 794; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 257 324 413; Vodičkova 2, Praha 1, tel.: 222 232 525; TESCOMA, Dlouhá 4311, P. O. Box 251, Zlín, tel.: 577 575 111, fax: 577 575 222; VITRA KONCEPT, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 266 712 755
text: Lenka Kopecká foto. archiv |
Jedna pro dva
|
Tyto vany rozhodně nejsou určeny pro každodenní hygienické úkony a spíš by se daly označit jako partnerské lázně. Domácí výrobce sanitární keramiky jednu takovou pojmenoval příznačně Love Story.
Muž a žena Tradice lazebnictví a koupání jako revitalizační činnosti sahá až do období starověkého Egypta. Lidské tělo má ve vodě „jinou hmotnost“, je nadlehčováno a tento „stav beztíže“ mu přirozeně svědčí. Koupáním se dříve nemyslelo plavání, ale právě spočinutí v lázni. V celé řadě východních nauk jsou muž a žena uváděni jako metafora dvou základních principů, na nichž tzv. stojí celý svět. Jejich spojením pak vzniká to, co se chápe jako dokonalá harmonie. I tak by se tedy dala vnímat společná koupel, která osvěží nejen tělo, ale přispěje k uvolnění mysli a při troše fantazie může také zpestřit partnerský život.
Nároky na prostor Pro výběr vany určené ke koupání dvou osob zároveň je potřeba respektovat v podstatě stejná pravidla jako při výběru vany klasické. Rozhodující je rozměr, neboť dvojvany jsou prostorově mnohem náročnější. Pokud vezmeme v úvahu nabídku tuzemského trhu, pak je možné hovořit o dvou základních druzích. Ten první představují vany vhodné k umístění do prostoru. Vzhledem k tomu, že vany pro dvě osoby potřebují v průměru plochu min. 2,5 m2, vyžádá si tato komfortní varianta koupelnu o velikosti nejméně 12 m2. Mnohem úspornější variantou je její umístění do rohu, čímž se potřebná velikost koupelny změní asi o jednu třetinu.
Vyšší standard Vany pro dvě osoby je možné chápat již jako nadstandardní, a to nejen pro jejich prostorovou náročnost, ale také vzhledem k cenám. Ty jsou vyšší už i proto, že se ve většině případů vany pro dva vybavují vířivým systémem, jenž pořizovací investici přirozeně výrazně navyšuje. Pravděpodobně nejdostupnější vanou pro dvě osoby na domácím trhu je vana s přiléhavým názvem Love Story, kterou je možné pořídit za cenu těsně pod hranicí dvaceti tisíc.
Provoz vany Před nákupem je dobré si uvědomit, že taková vana není určena ke každodenní hygieně, už jen vzhledem k vysoké spotřebě vody. Stejně jako v případě domácí sauny je dobré provozu vany věnovat samostatnou místnost, případně mít možnost umístit ji do jedné společné koupelny s běžnou vanou či sprchovým koutem. Při zvážení veškerých souvislostí, které s sebou provoz vany přináší, vychází pochopitelně nejlépe varianta dvou koupelen v jednom obytném interiéru, což je přirozeně možné ve velkometrážních bytech či v rodinném domě.
Doplňky Vedle zmiňovaných vířivých systémů se k vanám pro dvě osoby nabízí řada doplňků, které mají za úkol maximálně zvýšit komfort a účinek lázně. Jde například o různě anatomicky tvarované podhlavníky či opěráky, které zajišťují pohodlné a potřebám těla odpovídající ležení. Vedle již relativně běžných vířivých a masážních systémů se dodávají tzv. vodopády, které umocňují dojem komfortu a luxusu. Některé vany poskytují i chromoterapii, která stimuluje tělo působením světla.
Kontakty: HOESCH, Seydlerova 2150, Praha 5, tel.: 251 623 847; areál Výstaviště Praha, budova D č. 225, Praha 7, tel.: 233 372 617; IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772, www.idealstandard.cz; KOUPELNY PTÁČEK, Dělnická 1a, Jihlava, tel.: 567 311 587, fax: 567 308 636; M–Palác, Heršpická 5a, Brno, tel.: 543 107 777—78, fax: 543 107 779; Jeremenkova 14, Praha 4, tel.: 244 001 166—68; Průmyslová 2, Svitavy, tel.: 461 542 498, fax: 461 530 918; Sladkovského 40, Olomouc, tel.: 585 315 924, fax: 585 311 545; Veselská 724, Veselí nad Moravou-Uherský Ostroh, tel./fax: 572 591 185; RAVAK, Obecnická 285, Příbram 1, tel.: 318 427 111, fax: 306 623 495; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, fax: 381 254 908
text: Petr Haas foto: archiv |
Dům pro práci i odpočinek
|
„Po mnohaletém dojíždění jsem chtěl pro svoji rodinu bydlení ve středu Zlína, přitom ale na klidném místě obklopeném zelení. Chtěl jsem, aby se v přízemí domu našlo dostatek místa pro kanceláře firmy a v patře pak prostor pro klidný rodinný život,“ říká investor Miroslav Zvonek. Kde vzít a nekrást, napadne vás možná při takto vymezené představě, která připomíná choutky toho, kdo se chce líbat a zároveň si dopřávat něco na zub. Zdánlivě nemožné se ale podařilo. Majitel realitní kanceláře posléze našel objekt svého zájmu v podobě starého domku v zeleni na dosah zlínského centra. Pokud šlo o rozhodnutí starý dům zbourat a na jeho místě postavit nový, v tomto ohledu žádné rozpaky nepanovaly. Jako svízelný se ale v jistou chvíli jevil výběr stavební firmy, která by s maximální precizností dokázala naplnit představy investora. Jako jediná vhodná se nakonec ukázala vsetínská akciová společnost VS DOMY.
Každý dům je originál Společnost VS DOMY vstoupila na trh ekologických a energeticky úsporných montovaných staveb na bázi dřeva před více než deseti lety. Za tu dobu postavila několik set domů a mnohé z nich na mimořádně náročném trhu v Německu. Záruka vysoké kvality umožňuje firmě nabízet českému zákazníku produkty splňující normy členských zemí Evropské unie. Filozofie firmy vychází z toho, že každý zákazník požaduje dům „na míru“ podle svých potřeb a možností. Tím, že firma nepoužívá žádné modulové sítě, není dispoziční řešení stavby ničím omezené. Lze tedy říci: co dům od společnosti VS DOMY, to originál. I z těchto důvodů se zmíněná stavební firma stala pro nestandardní zakázku zlínského podnikatele optimálním partnerem.
Domov pro třetí tisíciletí „Ideu domu na úrovni studie jsem si zpřesňoval něco přes rok. Pak se jí chopila firma VS DOMY, která ji zpracovala do formy projektové dokumentace. Stavba měla působit prostorně a vzdušně. A to včetně chodeb,“ zasvěcuje nás Miroslav Zvonek do pojetí své chlouby. V přízemí se na ploše zhruba 100 m2 nacházejí kanceláře jeho stejnojmenné agentury a všechny chodby mají šířku dva metry. Objekt disponuje třemi vchody, čtyřmi toaletami a třemi koupelnami. Sedm místností v obytné části je vybaveno elektrickými a dalšími rozvody a uzpůsobeno tak, aby z nich do budoucna nebyl problém vytvořit dvě samostatné bytové jednotky 3 + 1. „Synům je dvacet a osmnáct let, máme i třináctiletou dceru. Snažil jsem se dům řešit s perspektivou alespoň dvaceti let, aby tady mohli mít startovací byty,“ říká investor o domě, který byl pro dodavatele v nejednom ohledu tvrdým oříškem. Stačí zmínit, že se nachází na svažitém pozemku se sedmnáctimetrovým převýšením. Při koncipování jeho dispozičního řešení byly zohledňovány i některé ze zásad starého čínského učení feng-šuej a výsledky měření geopatogenních zón.
V hlavní roli úspora Hosté nepřehlédnutelného domu ve Zlíně se podle majitele nejvíce obdivují keramickým obkladům společnosti Rako v přízemí a dále pak šikovnému propojení zimní zahrady, obývacího pokoje a kuchyně. „V zimě, kdy naproti stojící lípy opadají, slunce zimní zahradu prosvítí i ze strany. Přes léto ji prozáří shora. Nehrozí, že by se z ní dostalo do obýváku horko, protože tomu brání zatahovací dveře,“ pochvaluje si majitel.
Přirozené světlo se do obývacího prostoru dostane z jihu přes zimní zahradu i ze severu přes kuchyňské okno. „Ale není ho zase přespříliš, aby třeba znemožňovalo sledování televize nebo hatilo atmosféru z plápolajícího krbu, který dokáže celý dům prohřát za patnáct minut,“ upřesňuje investor. Když už je řeč o vytápění domu, nelze nezmínit výmluvný fakt vypovídající o jeho nízkoenergetičnosti. Za otop a teplou vodu během první zimy v období říjen až květen zaplatila pětičlenná domácnost (360 m2 užitné plochy) 16 tisíc korun.
Kontakt: VS DOMY, a. s., Štěpánská 385, 755 01 Vsetín, tel.: 571 411 131 (obchodní oddělení), 571 413 948 (projekční oddělení), fax: 571 424 181, www.vsdomy.com, e-mail: obchod@vsdomy.com
text: Richard Kubota foto: Robert Virt |
Podkroví nemusí být prokletím
|
Oslovila jsem ho, aby pomohl zrekonstruovat a zařídit hypotetické podkroví tak, aby nejen zvýraznil ojedinělost tohoto neobvyklého prostoru, ale zároveň ho proměnil v praktický domov. K dispozici měl imaginární konto, na ostatní už musely postačit jeho zkušenosti a nápady.
Úskalím je třeba čelit „Základem kvalitního podkrovního bydlení je dostatečná tepelná izolace. Nesmí se podcenit, takže by se na ní rozhodně nemělo šetřit,“ říká architekt. Obecně se navrhuje v závislosti na tepelných ziscích a ztrátách. Znamená to, že architekt vychází ze zešikmení střechy, její orientace, počtu oken atd. „A na jakou světovou stranu jsou okna ideální?“ – „Na sever. Na východ a na západ je vhodné je poměrově rozdělit, přičemž bychom měli počítat s tím, že západní sluníčko může být velmi ostré. Jsou-li okna situo-vána na jih, pak je vhodné je maximálně zastínit.“ Architekt má na mysli venkovní žaluzie, které chrání před teplem. Samostatnou kapitolou je stínění před vtíravými paprsky. Na podkrovní okna nelze použít běžné závěsy, a tak se nejčastěji doplňují horizontálními žaluziemi, útulnější variantou jsou látkové rolety.
„Jednou z dalších skrytých nástrah, o kterých potenciální klient nemusí vědět, je úbytek prostoru. Koupí starou půdu, kterou je nutné opatřit dostatečnou izolací. Ta by měla být alespoň 20 cm silná. Zvážíme-li, že to je z každé strany, připočteme-li další centimetry, které ubudou kvůli rekonstrukci podlahy, a navíc je třeba mnohdy posunout trámy, najednou zjistíme, že původní rozlehlé prostory se kvůli stále se snižující podchodné výšce zmenšují,“ upozorňuje architekt na další úskalí. „A nepomohla by proti teplu klimatizace?“ – „Klimatizaci pokládám za zvěrstvo. Pominu-li další finanční investici, pak umělé prostředí, které jí vytváříme, nemůže nikdy nahradit čerstvý vzduch.“ – „A co byste doporučoval?“ – „Při navrhování oken bych s ohledem na dispozici prostoru a samozřejmě vnější vzhled domu plánoval kromě ateliérového okna, které zprostředkovává kontakt s okolím, a střešních oken také vikýře nebo klasická okna, která nemusí být ani moc velká. Důležité je, že je můžeme otevřít i za nepříznivého počasí, takže kdykoliv jimi v bytě uděláme průvan a získáme čerstvý vzduch.“ Velkorysé pojetí Vyšli jsme do pražských showroomů, abychom si řekli a názorně ukázali, jaký nábytek je do podkroví vhodný a proč. „Vnímejme půdní prostory tak, že tu v určitém procentu vždycky získáme standardní výšky a rozměry,“ vysvětluje architekt. – „Jak tedy postupovat při výběru nábytku?“ – „Samozřejmě že vycházíme z dispozičního řešení. Hodnota podkroví spočívá v zajímavosti krovu. Ideální je, když prostor zůstane nerozdělený a architektonicky dáme vyniknout rozmanitosti a malebným zákoutím, která v běžném bytě nenajdete.“
Vešli jsem do bytového studia, architekt usedá na rohovou sedací soupravu. „Doporučuji investovat do kvalitní sedací soupravy, která v rozlehlému prostoru dominuje a určuje jeho základní hodnotu. Ideální jsou nadčasové tvary a potahová látka, které přímé slunce (pokud je mu vystavena) nevadí,“ vysvětluje a rozhlíží se kolem sebe. „Atypickým místnostem sluší solitéry. Samostatné prvky, které na sebe poutají pozornost.“ – „Šikmé stěny přeci ani nedovolí všude použít typizovaný nábytek.“ – „V podkroví počítejme s tím, že většinu zařízení musíme nechat vyrobit na míru prostoru. Což může být přínosem, protože nábytek je originál a navíc materiálově i tvarově odpovídá představám klienta.“
Další návštěvou bylo kuchyňské studio. Sama dobře vím, že dostatečně velká kuchyň je k nezaplacení, a tak mě zajímalo, jak se architekt vypořádá s jejím návrhem. „Pokud vyšla sestava pod šikminy a nelze ji jinam umístit, pak nezbývá než naplánovat pouze spodní řadu skříněk. V případě, že úkos není tak značný, mnoho firem nabízí zákazníkům výrobu horní řady na míru. Situaci musí vždy vyhodnotit architekt nebo odborný prodejce, který podle přání a potřeb klienta sestaví návrh kuchyně,“ vysvětluje architekt a doplňuje, že velmi podobné to je i v koupelně. I sem se zařizovací předměty vyrábějí na míru, například stěnu sprchového koutu může výrobce zešikmit přesně podle sklonu střechy. Umyvadlo se nejčastěji zapouští do předem připravené desky (kámen, MDF deska apod.), přičemž je nutné kontrolovat kvalitu provedení spoje, aby se voda nedostala pod povrch.
„Teď bychom měli navštívit obchod s lampami,“ rozhoduje architekt. „Správné světlo je v podkroví obrovským přínosem. Můžeme jím vyzdvihnout krásu krovu, zajímavě osvětlit trámy, zkrátka vytvořit dokonalou atmosféru.“ – „A podle čeho vybírat? – „Určitě by tu měly být všechny typy lamp. Kromě hlavního osvětlení bychom měli vytvořit i nepřímé světlo pomocí bodových světel nebo lamp, u kterých lze nastavit směr světla, osvětlit jimi dominantní část krovu apod.,“ vysvětluje. „Zajímalo by mě, jak využít prostory, pod kterými se kvůli zešikmení nedá chodit a ani se tam nevejde solitérní nábytek.“ – „Jednou z možností je zastavět je úložným nábytkem, který necháme vyrobit na míru. Ale to bych doporučoval pouze v místnostech, kde je to nezbytně nutné. Ačkoliv je totiž funkčně nevyužíváme, opticky prostor působí odlehčeným dojmem. A protože šikmé stěny nedovolí zavěšení obrazu, využil bych tato volná místa pro vystavení sošky, vázy nebo jiného uměleckého předmětu.“
Nezapomeňte Nejdůležitější požadavky nalezneme v normách ČSN 73 1901 a ČSN 73 0540-2 a Pravidlech pro navrhování a provádění střech Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů. Náročnost splnění tepelně-vlhkostních požadavků kladených na konstrukce (součinitel prostupu tepla, povrchová teplota, tepelně-vlhkostní stav a režim, vzduchotěsnost) závisí především na parametrech vnitřního a vnějšího prostředí (teplota, relativní vlhkost vzduchu, umístění objektu). Typ vnitřního prostředí může vyloučit některá obvyklá konstrukční řešení, např. použití střešních oken, tepelnou izolaci přerušovanou krokvemi apod. Architekt-projektant by o úskalích návrhu střechy z hlediska stavebních izolací měl vědět hned na počátku projektování. Bez dostatečné představy nebo v případě mylné představy o vhodnosti typu izolace pro určitý objekt a o způsobu její aplikace není často možné izolaci technicky správně navrhnout. Správné technické řešení stavební izolace často podstatně změní vzhled stavby nebo její konstrukční řešení. Ideální je proto konzultovat představy architekta-projektanta se specialistou v oboru stavebních izolací již ve fázi architektonické studie.
Počítejme, že… Světlá výška obytných místnos-tí v podkroví musí být nejméně 2 300 mm. V obytných místnostech se šikmým stro-pem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou plochy místnosti, přitom se nezapočítává podlahová plocha se světlou výškou menší než 120 mm. Započitatelná plocha podkroví je plocha, nad níž je světlá výška větší než 130 mm. Tepelná izolace musí být minimálně 20 cm. V případě větší půdy doporučujeme zvážit možnost terasy – vylepšuje kvalitu bydlení v podkroví.
Milan Hakl (narozen roku 1965 v Praze) – 1987–1989 studium na FA ČVUT Praha – 1989–1995 studium na VŠUP Praha v ateliéru M. Rajniše a J. Ciglera – 1991–1993 praxe v Ateliéru PHA, v DA Studiu a u firmy Jestico & Whiles, Anglie – 1994 praxe v ateliéru Eva Jiřičná Architect Limited, Londýn – 1995–1999 pracuje v investorských firmách Atkins & Langford a Hines Czech Development Company – 2000 zakládá spolu s Lubošem Zemanem a Luborem Gavalcem ateliér pod názvem 4DS – 2003 získává 1. místo v soutěži časopisu Můj dům Dům roku a v téže soutěži 2. místo za dům, na kterém spolupracoval s Martinem Rajnišem
Kontakty: ATELIÉR 4DS (MgA. Milan Hakl), Hošťálkova 392/1d, Praha 6, tel.: 233 355 454, 3DH INTERIER, Bredovský dvůr, Olivova 4, Praha 1, tel.: 224 210 391–92; DEKTRADE, Tiskařská 10/257, Praha 10, tel: 234 054 284, 234 054 285, fax: 234 054 291; EUROHOF, Žitná 52, Praha 2, tel.: 222 874 235–36, 224 943 123, 224 943 125, fax: 222 874 367, 224 941 985; IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772; MARON, Kozácká 12, Praha 10, tel.: 271 740 363, 271 741 373, fax: 271 740 364; UNI LIGHT, Heřmanova 2, Praha 7, tel.: 266 712 152, 266 712 709; Tallerova 2, Bratislava, tel.: 00421/2/52 73 33 05–07, fax: 00421/2/52 73 33 08; VELUX v Brně a v Praze, on-line na webových stránkách www.velux.cz/e-obchod nebo prostřednictvím zákaznického centra na telefonním čísle 531 015 511; Sokolova 1d, Brno, tel.: 531 015 511, fax: 531 015 512
text: Lenka Haklová foto: Pavel Vítek a archiv |









































































