|
|
V našem seriálu jsme se postupně věnovali většině barev a jejich použití v zahradě. Rozdělili jsme je na primární – modrá, žlutá, červená, a sekundární – fialová, oranžová a zelená. Víte, že se dělí podle umístění na barevném kruhu na harmonické (sousedící spolu) a komplementární (kontrastní – stojí na kruhu proti sobě). Harmonické kombinace zklidňují, kontrasty oživují a probouzejí naši pozornost.
Fialová a ty druhé Tahle barva má trochu magický nádech: chcete–li vnést do zahrady romantiku, a nostalgické kouzlo, poslouží vám fialové květy v kombinaci s harmonickými barvami – růžovou, růžovofialovou, šeříkovou, švestkově fialovou, kouřově modrofialovou… Těžko se totiž dá říci, zda je některý odstín odvozen ještě od fialové nebo už od růžové nebo modré – o tom se lidé dokonce dokážou do krve pohádat.
Jiné je sousedství se žlutou – tu fialová úplně elektrizuje. Zajímavé je, že tento efekt najdete třeba na jediném květu – oblíbený lilek (Solanum), který se pěstuje jako „kýblová“ přenosná rostlina, má uprostřed modrofialových květů výrazné žluté středy, které přitahují pozornost opylovačů. Spolehlivá je ovšem fialová s oranžovou. Důležité ale je, aby barvy měly podobnou sytost, anebo aby jedna byla úplně jemná a druhá velmi nápadná.
Kam s ní Temné odstíny se nejlépe uplatní na plném slunci, ale velmi rafinované je, když v tmavším koutě zahrady obklopíte temně fialově kvetoucí rostlinu skupinou bílých květin nebo keřů. Proto tak dobře vypadá skupina šeříků ve stínu stromů ve směsi tónů od světlounkých (šeříkových) přes střední a syté až po růžovofialovou, promíchané s bílými šeříky a kalinami. Fialové kakosty, dračíky, yzopy a modrofialové levandule budou za horkých dnů příjemně „chladit“, když je vysázíte kolem slunné terasy.
Podobně jako modrá prodlouží i fialová perspektivu: vysaďte ji na konec záhonu nebo do lemů zahrady a bude se vám zdát, že vzdálenosti jsou větší. Chcete-li ale zahradu opticky zkrátit, umístěte modrofialové tóny dopředu a žlutavé, bělavé, jemňoučce růžové do vzdálených míst. Vnímání prostoru se úplně změní.
Účinky světla Nejde jenom o světlo a stín, ale také o denní dobu, v kterou v zahradě nebo jejím koutě trávíte nejvíc času. Jak již bylo řečeno, sytá fialová vypadá skvěle v plném slunci – na rozdíl od žluté nebo oranžové se „neotupí“ ostrými paprsky a pohled na ni je i v poledních hodinách velmi příjemný. Zajímavý efekt vzniká navečer: za soumraku se díky vlnové délce své barvy úplně rozzáří a napadá vás jediné slovo: ultrafialová. To se vám bude hodit třeba u přístupové cesty k domu – olemujte ji levandulí (Lavandula ‘Hidcote’) nebo fialovými kakosty (Geranium magnificum), na podzim oceníte nízké astry. Do pozdních večerních hodin bude vidět světle šeříková, ale syté tóny už budou mizet. U terasy, na které sedáte za letních nocí, nemá cenu fialové květiny sázet, protože ve tmě nejsou vůbec vidět.
Příklady rostlin s fialovými květy (plody) (uvedené rody často kvetou i jinými barvami než fialovou, ale přesný výčet druhů by přesáhl rozsah článku)
dřeviny hortenzie (Hydrangea), ibišek (Hibiscus syriacus), šeřík (Syringa), pěnišníky a azalky (Rhododendron), komule (Buddleia alternifolia), Callicarpa bodinierii (fialové plody na podzim), vistárie (Wisteria), plamének (Clematis)
trvalky violka (Viola), tařička (Aubrietia), kakost (Geranium), hvozdík (Dianthus), hvězdnice (Aster), podénka (Tradescantia), dračík (Penstemon), šalvěj (Salvia) lnice (Linaria purpurea), kosatec (Iris), zvonek (Campanula), oměj (Aconitum), šanta (Nepeta), jaterník (Hepatica), levandule (Lavandula)
letničky lobelka (Lobelia), nestařec (Ageratum), šalvěj (Salvia) maceška (Viola), petúnie (Petunia)
cibuloviny šafrán (Crocus), tulipán (Tulipa), česnek (Allium)
Osvědčené tipy Snadno zkombinujete letničky Na nich si také lehce ověříte, jak je vám která směs barev příjemná – fialový nestařec (Ageratum) je skvělý vedle oranžového nebo žlutého aksamitníku (Tagetes) – zajímavý kontrast.
Živě působí i trvalkové a keřové kontrasty Modrofialové stračky (Delphinium) a kakosty (Geranium) se dobře odrážejí od skupiny žlutých nebo čajových růží, sluší jim sousedství krásnooček (Coreopsis) nebo třeba vrbovek (Lysimachia). Kontrast vznikne i na bylinkovém záhoně, když žlutolistou dobromyslí (Origanum vulgare ‘Aureum’) obklopíte trsy modrofialových šalvějí (Salvia nemorosa)
Bylinkám ale sluší spíše měkká harmonie Se šalvějí vysaďte levanduli, růžový, bílý i modrý yzop, růžově kvetoucí dobromysl, mateřídoušky, monardu, hvozdíky, zvonky.
Chladné tóny můžete ještě zjemnit Fialová mezi ně patří. Můžete ji zjemnit stříbrnou a bílou. Stříbřité listy mají pelyňky (Artemisia ludoviciana), svantolína (Santolina chamaecyparissus), čistec (Stachys lanata), bílé květy má nesčetně druhů. Něžný je „závoj“ droboučkých bílých kvítků šateru (Gypsophilla), promíchaných ve skupině sytě fialových květin.
Zdařilé kombinace v zahradě opakujte Nepřehánějte to s pestrostí, aby nevznikl chaos. Můžete také povedenou skupinu vysadit v malém měřítku do květináče a pak ji zopakovat ve velkém na záhoně.
text: Jana Pyšková foto: Holandská květinářská kancelář, autorka |
Blog
Zahrada s altánem a rybníkem
|
|
Zadání pro zahradu bylo poněkud neobvyklé: majitelé věděli, že za několik let k pozemku přibude ještě další plocha navazující na severní oplocení. Zahradní architekti museli zahradu vymyslet tak, aby v době založení fungovala jako celek, ale aby se zároveň za několik let dala plynule propojit s novou částí. K severnímu oplocení proto navrhli výsadbu několika kosterních rostlin, jež měly na svém místě zůstat, a doplnili je pěknými, rychle rostoucími a cenově nenáročnými keři, trvalkami a travinami.
Golfistův trávník Zahradní architekt Zdenek Sendler říká: „Majitelé jsou milovníci golfu a krásna.“ Na zahradě je to vidět – na několika místech jsou zdařile umístěna výtvarná díla, z nichž některá stojí v dokonalém trávníku. Za teplého slunného počasí se vám chce zout boty a užívat si měkkost hustého „koberce“, který navíc příjemně hladí a chladí vaše chodidla, anebo se na něj rovnou natáhnout a rozhlížet se po krásné zahradě.
Perfektní spojení Uběhlo několik let a plány došly naplnění. Ke stávající zahradě byl připojen sousední pozemek a jeho významovým centrem se stal polyfunkční zahradní altán se sociálním a hospodářským zázemím. Altán sám o sobě je krásnou stavbou, ale dokonalým spojením se zahradou vzniká ucelené architektonické dílo, které živou i neživou část ještě více zhodnocuje. Na altán navazuje koupací rybník (jezero), založený na přírodním principu biologického čištění s vyloučením chemie. Dispozice nové zahrady je založena na původním místě skládky a dlouhodobě neudržovaném poli. Důraz byl kladen na přírodní vyznění kompozice s harmonickým zastoupením použitých prvků. Starší a novou část spojuje ucelená travnatá modelovaná plocha. Měkké táhlé terénní vlny probíhají pozemkem od severu k jihu. Pozemek původně svažitý byl, ale modelacemi dostal terén menší měřítko, které svými proporcemi odpovídá zahradě.
Krajina v krajině Po obvodu zahrady jsou smíšené skupiny rostlin s výrazným zastoupením vzrostlých stromů. Střídají se tu listnaté druhy s jehličnatými, nové stromy byly vysazovány již pěkně vzrostlé – o to dřív přestane být vidět náskok jižní části zahrady. Stromové patro provází keřové skupiny, které jsou navrženy tak, aby byly pestré a zajímavé, ale přitom nepůsobí chaoticky. Barevnost přinášejí trvalky – jejich výsadby byly v rámci rekonstrukce ve starší části dokonce posíleny. Úžasným pozadím pro umělou krajinu je zelená hradba starých stromů – není to však park ani les, nýbrž starý venkovský hřbitov.
Bohatý sortiment Zahrada má sice přírodní charakter, ale leží uprostřed obce, a tak se architekti neomezovali při výběru rostlin jen na domácí druhy, i když tu jsou zařazeny také (javory, habry, břízy, lípy). Najdou se tu zajímavé a dendrologicky cenné druhy stromů i keřů. třeba zmarlika (Cercis siliquastrum), liliovník (Liriodendron tulipifera), zajímavé javory (Acer rubrum ‘Red Sunset’ s nádherným podzimním zbarvením nebo Acer platanoides ‘Faassen’s Black’ s celoročně rudým olistěním), červeně kvetoucí jírovec (Aesculus carnea ‘Briotii’), jehličnatý cedr (Cedrus deodara) nebo pěkné borovice černé (Pinus nigra). Raritou je opadavý tisovec (Taxodium distichum) nebo jinan (Ginkgo biloba), který je sice jehličnatý, ale jehlice jsou srostlé do „listu“ ve tvaru rybího ocasu. Na rozhranní obou částí je krásný kaštanovník setý (Castanea sativa) s jedlými plody a koelreuterie (Koelreuteria paniculata).
Zjara rozkvetou okrasné jabloně (odrůdy Red Sentinel’ nebo ‘Liset’), za pozornost stojí bohatý sortiment keřů. Na několika místech jsou kultivary atraktivních japonských javorů dlanitolistých (Acer palmatum). Stále v pohybu jsou listy okrasných travin, které jsou dalším mistrně použitým kompozičním prvkem. V létě se zahrada rozzáří velkorysými skupinami trvalek.
Technika pomáhá Zahrada má vlastní zdroj vody, dvě studny, retenci, automatickou závlahu. Technologie koupacího rybníka umožňuje osvěžení v křišťálově čisté vodě, aniž by se do ní musely přidávat chemické přísady. Významným prvkem zahrady s altánem je osvětlení, které má nejenom orientační funkci, ale také estetickou – umocňuje krásu rostlin i architektonických prvků.
Autoři Zdenek Sendler, Radko Květ, Richard Mátl, Jiří Zrzavý Volné seskupení nebo spíš parta kamarádů, kteří někdy pracují sami, jindy spolu, často ještě s dalšími kolegy. Jsou zvyklí pracovat, bavit se i sportovat až do úpadu. Mají za sebou řadu ocenění (R. Květ a Z. Sendler – prestižní cena Grand Prix Obce architektů (GP OA) za Přírodní katedrálu v Brně, čestné uznání GP OA za Klášterní zahrady v Litomyšli, R. Květ – čestné ocenění GP OA za altán v parku Boženy Němcové v Karviné, Z. Sendler a V. Babka letošní cena GP za rekonstrukci Denisovy sady ve spolupráci s ateliérem Architekti Hruša & Pelčák, Ateliér Brno). Z ateliéru vzešel také skvělý projekt rekonstrukce Valdštejnské zahrady v Praze.
Kontakty: Projekt: Ateliér zahradní a krajinářské architektury, Česká 6, 602 00 Brno, tel.: 542 214768, e-mail: zsendler@seznam.cz ; realizace I. etapy: Zahradní architektura – realizace, Zdeněk Kovář, Chládkova 26b, 616 00 Brno, tel.: 602 507 133, e-mail: kovarzahrarch@centrum.cz ; realizace II. etapy: Garpen – zahradní architektura a služby, U Skalky 16, 182 00 Praha 8, tel.: 283 850 991–5, e-mail: info@garpen.cz
text: Jana Pyšková foto: Zdenek Sendler |
Chybami se člověk učí (ale nemusí!)
|
|
Kuchyň, jejíž interiér jsme nechali odborně posoudit, vznikla před necelým rokem ve starším panelovém domě. Na promyšlení její budoucí podoby však neměli noví majitelé mnoho času, protože se potřebovali nastěhovat co nejrychleji. Než začali bourat příčky, rekonstruovat rozvody elektřiny i vody, pokládat dlažbu a obkládat stěny, museli už přesně vědět, co a kde bude v nové kuchyni umístěno. Plánování probíhalo takříkajíc za pochodu. U – jako účelně Původně tu byla podél stěny linka se sporákem a dřezem, naproti byla jen spižní skříň. Místo u čelní stěny bylo prázdné a celý interiér působil nezabydleně. Novopečení obyvatelé bytu však chtěli prostor podél tří stěn maximálně využít. Po návštěvě několika prodejen se rozhodli pro kuchyňské studio KORYNA v Modleticích. Tam během několika náročných hodin vznikla podoba nové kuchyně. Z nabídky modelových řad zvolili nábytek Lyra v provedení bílá fólie s korpusy a hranami v barvě buku. U počítače pak s pracovnicí studia vybrali druhy a velikost jednotlivých dílů a naplánovali jejich rozmístění.
S novou kuchyní jsou spokojeni. Protože však bývá po bitvě každý generál, i oni dnes už vědí, že leccos mohli vyřešit lépe. O odborný názor jsme požádali ing. arch. Zorku Krejčí:
Pozor na zásuvky Menší a poměrně jednoduchá kuchyň ve tvaru U má přímou návaznost na jídelní kout a obytný prostor. Majitelé patrně preferují moderní stylově čistý interiér, a proto zvolili bílý povrch dvířek kombinovaný s dřevěnou úpravou korpusu a pracovní desky. Na relativně malém prostoru se podařilo zajistit dostatek úložného prostoru i umístit požadované spotřebiče – myčku, chladničku, mikrovlnnou troubu a varnou desku s troubou. Rozmístění některých prvků ale mohlo být účelnější. Zabudování varné desky na kraji linky hned u vstupu do kuchyně nepovažuju za nejšťastnější. Praktičtější by bylo umístit na začátek linky alespoň úzkou výsuvnou skříňku, která je mezi myčkou a skříňkou se zásuvkami. Vznikl by zde tak malý odkládací prostor. Dřez je logicky vedle myčky. Místo za ním je ale nevyužité, odkládací plocha v nerezovém provedení je příliš malá. Buď měla být protažena až do konce desky, nebo tu mohl být dvoudřez. Za úvahu by možná stála i možnost zabudování rohového dřezu. Tím by se ale zmenšily ve spodní části úložné prostory a částečně i místo v celém kuchyňském koutu. Poměrně zásadní chybou je umístění zásuvky v pravém spodním rohu, kde úchyt sousední skříňky brání jejímu úplnému otevření. Zásuvka mohla být například v čele ve střední části sestavy. Tento nedostatek by měl zkušený projektant studia v návrhu odhalit. V pravé spodní rohové skříňce je zabudovaný šikovný drátěný systém na ukládání nádobí. I ten ale mohl být namontován praktičtěji. Stačilo jen posunout obě otočné plochy o několik centimetrů výš a na větší kusy nádobí se mohlo využít i dno skříňky. Přestože uspořádání kuchyně v této podobě majitelům vyhovuje, osobně bych asi zvolila jiné umístění chladničky, která u okna ubírá světlo a vytváří v pravé části sestavy tmavý kout. To by se dalo vyřešit výměnou místa chladničky a sporáku. Umělé osvětlení všech pracovních koutů je v interiéru kuchyně dostatečné. Tři zářivky zabudované pod horními skříňkami doplňuje ještě světlo z digestoře, bodových reflektorů v rampě nad horní skříňkou a centrální retro lampa. Ta sice kuchyň mile zútulňuje, má–li ale být využita její stahovací funkce, hodí se spíš nad jídelní stůl. Jako celek působí kuchyň příjemně. Barevná kombinace bílé se světlým dřevem a přírodním odstínem dlažby je kultivovaná, vhodně ji doplňuje i zeleň interiérových květin. Z estetického pohledu bych asi při projektu kuchyně doporučila vyrovnání výškové úrovně horních polic.
Při plánování nové kuchyně nezapomeňte: – Zásuvkám a skříňkám nesmí v otevírání překážet jiný modul. – Větší kus nábytku nebo spotřebič by neměl omezovat denní světlo. – Ověřte, zda budou vkládané systémy namontovány účelně.
Kontakty: KORYNA, komerční zóna Modletice, Praha-východ, tel.: 323 610 813
text: Libuše Lhotská a Zorka Krejčí foto: Kamila Břízová |
Minikoupelna ve velkém formátu
|
|
Jak si hravě poradit s rekonstrukcí koupelnového jádra v panelovém domě? To by vám mohla poradit majitelka bytu na jednom pražském sídlišti. Svoji koupelnu chtěla hlavně zvětšit, oživit, vyměnit nevyhovující zařízení a vyšetřit v ní místo pro pračku. Takže nezbylo nic jiného než vybourat umakartové jádro a změnit dispozici původní koupelny, toalety a komory.
Po zralé úvaze usoudila, že jí místo komory bude stačit skříň umístěná na chodbě a centimetry ubrané komoře může přidat koupelně.
Extrémní kombinace Co v koupelně rozhodně nesmělo chybět, byla vana, umyvadlo s úložným i odkládacím prostorem, skříňka k uložení prádla na praní a hlavně pro majitelku tak důležitá oranžová barva. Ta ji dokáže hned po ránu optimisticky naladit a do náročného dne zase dodat potřebnou energii. Velmi zajímavá je kombinace velkoformátových obkládaček 31,6 x 59,2 cm a miniaturní mozaiky. Prostor malé koupelny je tak rozčleněn a v konečném dojmu působí čistě a prostorně. Je to způsobeno také tím, že jsou velké obkládačky položené na šířku, takže místnost zvětšují. Kdyby tomu tak nebylo, koupelna by působila stísněně, neboť by ji tento rozměr obkládaček opticky zužoval.
Bílou barvu zvolila majitelka hlavně kvůli tomu, že se tak rychle neokouká, dobře ladí k bílé sanitární keramice a přirozeně doplňuje odstíny oranžové v interiéru.
Prakticky a účelně Funkci úložných prostor zastávají dvě chromované poličky a držák na ručníky umístěné v prostoru nad pračkou, skříňka se zásuvkami a zapuštěným umyvadlem a skleněné poličky po stranách zrcadla. Prádelní koš i místo k sezení v jednom, to je odklápěcí nábytková skříňka, která se po menší úpravě vešla vedle vany.
Finanční rozpočet koupelny – obkládačky bílé Cerler blanco (31,6 x 59,2 cm), APARICI, cena 1 062 Kč/m2 – dlažba Saltillo ocre, Amarillo, Naranja (31,6 x 31,6 cm), APARICI, cena 757 Kč/m2 – mozaika (2,5 x 2,5 cm), BUTTERFLY, cena 4 012 Kč/m2 – mozaikové obklady (na WC) Ocean Nacar (31,6 x 44,5 cm), APARICI, cena 974 Kč/m2 – smaltovaná vana KALDEWEi, cena 7 560 Kč – nábytkové umyvadlo, EDEN, cena 7 680 Kč – závěsný klozet, KOLO, cena 3 650 Kč – termostatická baterie, KLUDI, cena 8 760 Kč – zrcadlo, cena 580 Kč – vanová termostatická baterie + sprcha, KLUDI, cena 14 550 Kč – roštová polička, NOVASERVIS, cena 880 Kč – doplňky (držák na ručníky, zásobník tamponů, skleněné poličky k zrcadlu), NOVASERVIS, ceny cca 100 Kč/ks
Kontakty: EDEN CZECH, Brněnská 795/30, Šlapanice, tel.: 544 228 868, 777 765 403, fax: 544 246 192, KALDEWEI, Ohradní 61a, Praha 4, tel.: 241 092 150, fax: 241 092 160, KLUDI ARMATUREN, Pražská 355, Slaný, tel.: 312 522 877, fax: 312 520 948; KOUPELNY POD LETNOU (realizace), Dukelských hrdinů 13, Praha 7, tel./fax: 233 374 776, e-mail: sofia@tiscali.cz ; NOVASERVIS, Merhautova 208, Brno, tel.: 548 428 011, fax: 548 428 012
text: Lucie Martínková foto: Aleš Malý |
Byt s odkazem
|
|
Architekt po konzultacích s majitelem bytu (6 + kk) zpracoval studii, která výrazně měnila dispozici, především vstupní části bytu, a využívala expanze původním projektem nevyužitých částí podkroví. Díky pochopení developera tohoto poměrně rozsáhlého bytového projektu a jeho souhlasu s atypickými změnami bylo možno záměr realizovat. Vzhledem ke sběratelské zálibě majitele v moderním umění se v interiérovém vybavení uplatnily prvky s odkazy na funkcionalistický design 30. let minulého století.
Změny Rekonstrukce nádherného podkrovního bytu skrývala určité nástrahy. Postavené příčky, nepřesné stavební práce, sbíhání zdí v obývacím pokoji o 30 cm – to byly překážky pro architekta, který se však s nimi hravě vypořádal. Rozsáhlá změna dispozice zahrnovala především změnu vstupní části bytu (zvětšení jejího troj-úhelníkového tvaru). Dominantním prvkem předsíně se stalo točité schodiště s nerezovou konstrukcí a skleněnými stupni, které vede na galerii. Rozšířený otvor ve stropě místnost opticky zvětšuje a zároveň prostřednictvím střešních oken přivádí denní světlo z galerie i do předsíně. Při vstupu do bytu si ihned povšimneme vysokého keramického květináče, do kterého je umístěna hydroponicky pěstovaná rostlina zamioculcas, která společně s bambusovou plovoucí podlahou v odstínu kávy dodává vstupní části určitou ladnost. Za schodištěm je atypicky vestavěná šatní skříň s posuvnými dveřmi.
Pravidla Od vstupních dveří předsíně se dostáváme do hlavní obývací místnosti, která byla zvýšena o prostor nad hambalky a prodloužena i o prostor falešné galerie (půdy) s dvěma střešními okny. Ta osvětlují jak obývací pokoj, tak i částečně šatnu vedoucí do dalších částí bytu. Otevření prostoru nad hambalkami neslo s sebou problém v zakrytí ocelových nosníků krovu a jejich styčných plechů. Řešením se staly válcové plochy ze sádrokartonových podhledů. Rozčlenění podlahy do dvou výškových úrovní bylo mimo jiné podmíněno vedením instalací a výškovými návaznostmi na terasu a balkon. Aby nebyla narušena barevná návaznost, tak i v této místnosti je použita bambusová plovoucí podlaha v odstínu kávy. Jen na výškově odstupňovanou plochu byla zvolena dlažba Michelangelo Statuario ve formátu 60 x 60 cm. Atypický krb v pozadí používá klasické prvky (soklové a hlavní římsy) a je obložen pískovcem Rainbow. Vybavení obývacího pokoje je laděno do světle béžové barvy.
Souhra prvků Kuchyň se nachází ve složitějším prostoru pod úžlabími a proniky střešních rovin. Od obývacího pokoje je oddělena barovým pultem. Dominantním prvkem pracovní desky s přiznanou multiplexovou hranou je dřez z umělého kamene. Určitým zajímavým prvkem kuchyňské linky je také mikrovlnná trouba zasazená do dutiny obkladu stěny imitující dřevo. Jídelní stůl v extra sousedícím prostoru s kuchyní umožňuje sezení pro 6 až 8 osob. Celý je v kombinaci mořené bukové dýhy a béžových lakovaných ploch. Projdeme-li zadními dveřmi obývacího pokoje, dostáváme se do úzké chodby – šatny, která vede k pokojům a koupelně. Architekt při změně dispozice a návrhu koupelny musel zohlednit fakt, že obklady a dlažby byly již zakoupeny. Ovšem ani zde jeho invence nezůstala pozadu. Do koupelny vymyslel neobvyklý osvětlovací tubus s čočkou zasazenou ve střeše. Osvětlení se tak zdvíhá nad rohovou hydromasážní vanou, která je centrálním bodem koupelny. V bytě je k dispozici ještě malá modrá koupelna. Vzhledem ke stísněným podmínkám v podkroví bylo zde využito doslova každého centimetru. I přesto působí útulným dojmem.
K zařízení – Nadstandardní technické vybavení zahrnuje klimati-zaci, centrální vysavač, struk-turovanou kabeláž, audiovideo a multiroomové rozvody. – Všechny interiérové truhlářské a zámečnické prvky včetně krbu a skleněného schodiště (kromě sedacího nábytku) jsou originály navržené ing. arch. Jakubem Žiškou
Slovo architekta „Při první návštěvě mě zaujaly možnosti rozšíření a změn výškového členění bytu, což se ne-obešlo bez výraznějších stavebních zásahů. Díky názorové shodě s klientem a jeho důvěře se tento interiér podařilo dotáhnout i v detailu – v designu jednotlivých kusů nábytku. Realizace tohoto interiéru (včetně stavební části) probíhala vzhledem k náročnosti a technickému vybavení dva roky. Výsledek byl podmíněn jasnou koncepcí v interiérové studii a dodržováním projektových částí realizačními firmami.“
Ing. arch. Jakub Žiška – absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze – 1997 – praxe v ateliéru Loxia, později v ateliéru Durand Menard Thibault, Nantes – 1999–2001 – v ateliéru Ing. arch. Bedřicha Vyskočila – od roku 2001 samostatná činnost
Významnější realizace: Rekonstrukce Zittova mlýna v Mnichovicích – spoluautor Hana Krásová; Soubor 50 řadových rodinných domů – Ježkova ul., Zeleneč; Interiéry – odměna v soutěži Brno City center, nám. Svobody v Brně (spoluautor Miloš Hůla)
Kontakty: ING. ARCH. JAKUB ŽIŠKA, Metodějova 1466, Praha 4, mobil: 604 233 307, e-mail: ziska@volny.cz; JOFO, Strančická 45/177, Praha 10, Miroslav Koch, tel.: 274 817 990, 274 781 755, e-mail: mk@jofo.cz; S. I. V., Malá 33/III, Mimoň, Milan Ryger, mobil: 602 451 574; tel.:487 862 342–3
text: Lenka Kopecká ve spolupráci s Ing. arch. Jakubem Žiškou foto: Filip Šlapal |
Dům i zahrada na míru
|
|
Za úzkou příjezdovou silničkou zurčí potok obklopený vrbami a topoly, v dosahu pár metrů už začíná louka a vzrůstá nový les. Ticho a klid. A přitom se do centra dostanete sotva za dvacet minut, aniž by vám hrozilo stání v nekonečných kolonách ucpávajících každé ráno i večer všechny příjezdové trasy do hlavního města. Takové místo může Marii Rottrové každý jen závidět.
Když byt nestačí Vlastní dům obklopený zelení a květinami byl dávným snem Marie Rottrové. Protože prožila dětství ve vilce se zahradou, věděla velmi dobře, jak je důležité mít možnost otevřít svůj domov od května do září přírodě a odstěhovat se ze čtyř uzavřených stěn na trávník. Její touha po zahradě byla tak silná, že během tříletého pobytu v Německu dokonce přiměla svého manžela, aby k jejich bytu přistavěl nad arkýř sousedů aspoň prostorný balkon. Před šesti lety se však rozhodla naplnit své touhy a začala hledat vhodný pozemek ke stavbě domu.
Volba nakonec padla na vesnici ještě v katastru hlavního města, kam už zpěvačka řadu let jezdila za svými přáteli. Koupila v sousedství jejich domu 713 m2 velký pozemek, na němž stál zchátralý domek z nepálených cihel. Protože bylo předem jasné, že zdevastovanou ruinu prorostlou kopřivami ani nemá smysl rekonstruovat, nechala dům strhnout a oslovila firmu nabízející výstavbu typových domů. Jediným doporučením byl pro ni inzerát, který náhodně objevila v tisku, a dobrý dojem, jakým na ni zástupci firmy při prvním jednání zapůsobili.
Odvážnému štěstí přeje Zmíněné přísloví sice vnukává dětinsky americkou důvěru ve šťastný konec, ale realita někdy bývá až příliš hořká. Marii Rottrové však štěstí skutečně bohatě popřálo. Oslovená firma nejenže splnila vše, co slíbila a k čemu se smluvně zavázala, ale navíc ještě odvedla velmi solidní práci. „Během stavby sem párkrát zašel můj kamarád architekt a pokaždé s uznáním hodnotil kvalitu odváděných prací,“ dodává dnes zpěvačka.
Profesionalitu a vstřícný přístup projevila firma již při jednání nad vybraným typovým projektem nepodsklepené jednopodlažní vilky s obytným podkrovím. Marie Rottrová si přála provést v projektu celou řadu změn, které ovlivnily vnější vzhled i vnitřní dispozici domu. Přibylo například několik oken a původní jedno velké okno v obývacím pokoji nahradila dvě francouzská okna otevírající dům do zahrady. Přehodnocení vnitřního uspořádání domu otevřelo celý prostor přízemí do jedné velké průchozí místnosti ve tvaru „L“, kde se volně spojují zóny obývacího pokoje, jídelny a velkoryse řešené kuchyně. Zmizely zbytečné příčky a dveře, jejichž náhradou jsou posuvné dveře přes celou stěnu obývacího pokoje. Příjemný pocit otevřeného prostoru ještě umocňuje italská patinovaná dlažba ve světle narůžovělém tónu, položená v celém přízemí. Terasa před francouzskými okny vydlážděná terakotovou dlažbou plynule navazuje na obytnou zónu a opticky dům spojuje se zahradou. V podkroví si Marie Rottrová nechala rozdělit velkou koupelnu na dvě menší – jednu pro sebe a druhou pro hosty.
Paní domu byla spokojená i s rychlostí výstavby. V březnu začaly první výkopy a Štědrý den již trávila ve vlastním, zařízeném a uklizeném domě. „Vím, že všechno chce svůj čas a že dům by se měl nechat usadit, promrznout v hrubé stavbě a teprve na jaře dostavět. Já jsem ale chtěla bydlet co nejdříve, a když se třeba čtrnáct dní čekalo na dodávku materiálu a na stavbě se nic nedělo, byla jsem celá netrpělivá a měla jsem pocit, že ztrácíme čas,“ dodává dnes již šťastná majitelka.
Každá zeď má svou skříň Při procházce interiérem domku Marie Rottrové si pozorný návštěvník všimne jednoho velmi důležitého detailu. Všechny zdi si jakoby přesně na míru padly s nábytkem. Není to však náhoda – veškeré úpravy příček v přízemí nechala zpěvačka provést přesně tak, aby odpovídaly jejímu nábytku. Nejpatrněji jsou tyto úpravy znát v jídelně. Mohutný starožitný příborník a skleník na porcelán měly již v projektu předem vybrané ideální místo. K nim přibyly stylové židle a zakázkově vyrobený stůl provensálského stylu, na kterém nikdy nechybí bohatá kytici řezaných květin.
Květiny jsou vůbec charakteristickým prvkem domova Marie Rottrové. Zútulňují celé přízemí a dodávají mu eleganci a šarm interiérů z francouzských a italských magazínů. Nejsou to však pouze řezané květiny v efektních vazbách. Nostalgický nádech místnostem dodávají i dekorativní vazby sušených květin. Pastelové květinové tóny se odrážejí i v barevném ladění interiéru celého domu. Světlé bukové přírodní dřevo nebo bílý patinovaný lak doplňují světle zelenkavé a meruňkové tóny vnitřních omítek. „Líbí se mi především světle zelená v kombinaci s bílou, sem tam doplněná žlutými akcenty. Vytvářejí půvabnou jarní, svěží atmosféru,“ charakterizuje svůj vzdušný a příjemný styl Marie Rottrová.
Intimní zahrada na malém pozemku Rozčlenit a zajímavě osázet prostornou, proporčně vyváženou zahradu, je úkol poměrně jednoduchý. Marie Rottrová si však musela poradit s úzkým dlouhým pozemkem, připomínajícím zahrádky za řadovými domky. Rozhodla se proto, že zahradu musí předělit bohatou zelení v různých výškových pásmech, a tím i opticky rozšířit. Návrh celého osázení zadala zahradnické firmě, u níž si objednala především rolovaný trávníkový koberec a již vzrostlejší stromy. „Ještě jsem neměla ani zařízené pokoje, ale už jsme si přála mít zahradu,“ vzpomíná zpěvačka. „Celé osázení bylo sice dost drahé, ale myslím, že už nemám věk na to dívat se na holý pozemek a celé roky čekat, až mi vyrostou stromy.“
Zdařilý projekt osázení skutečně splnil hlavní požadavek majitelky. Zahrada působí proporčně vyváženě a prostorně, bohatá zeleň ji příjemně modeluje a potlačuje fádnost rovné plochy. Z pohledu od domu se otevírá okrasná zóna koncipovaná tak, aby vydržela i nápor dovádějící fenky Dusty i obou vnoučat. Za předělem vzrostlých keřů a plůtku je pak skryta užitková zahrada.
Dominantou prostoru okrasné zóny je otevřený bazén. Marie Rottrová jej nechala postavit současně s celým domem. V projektu vytápění vilky proto bylo již zahrnuto i vyhřívání bazénu, jehož tepelně-izolační vlastnosti si zpěvačka nemůže vynachválit. Modrý ovál zapuštěného bazénu tak efektně září proti terakotové dlažbě terasy i zeleni trávníku, že by byla škoda jej zakrývat fóliovou kopulí. „Už jsem o tom párkrát uvažovala,“ říká Marie Rottrová. „Ale nakonec mi vždycky přišlo škoda zničit si pohled do zahrady nějakou ohavnou kopulí. Takhle je bazén aspoň hezkou perličkou na zahradě.“
Věčný nepokoj Vesměs pozitivní stavební zkušenosti dodávají Marii Rottrové chuť k dalším plánům. Na podzim se chystá přestavět střechu garáže, protože do ni již několikrát zateklo. Podle posudku odborníka nebyla konstrukce rovné střechy zrovna ideální a nelze ji opravit jen drobnými zásahy. Zároveň se zpěvačka chystá zvětšit vikýř nad severně orientovanou ložnicí, dosud užívané coby pokoj pro hosty. Větší vikýř bude mít funkci nejen praktickou, ale i výrazně zvedne celkový vzhled čelní strany domu. Současný stav totiž připomíná spíš osaměle přilepenou věžičku.
Dům ale čeká i výměna nábytku. Radikální proměna se má týkat především obývacího pokoje a ložnice, která se z jižního pokoje přestěhuje do severního, prozatím hostinského. V létě se totiž v jižním pokoji šplhá teplota k třicítce, což ještě umocňuje střecha garáže rozpálená celodenním žárem jako pec. „Bydlím tady šest let, ale už se začínám ošívat, že bych stavěla a přebudovávala jako zběsilá,“ přiznává Marie Rottrová. „Samozřejmě že nový dům stavět nebudu, ale aspoň si dopřeju pár radikálních změn. Nemám z toho strach a opravdu mě to baví.“
text: Lucie Konášová foto: Majka Votavová |
S Prahou na dlani
|
|
Třípokojový byt, který se rozhodli manželé zakoupit a upravit podle svých potřeb a představ, leží v relativně luxusní lokalitě zvané Velká skála v Praze 8. Před okny se prostírá velkorysý výhled přes bohatou zeleň daleko do pražské kotliny a celou zástavbu prostupují pásy trávníků a rozrůstajících se keřů a stromků. Na první pohled příjemné a klidné místo pro mladou rodinu. Druhou stranou mince však byla u vybraného bytu nízká kvalita odvedené řemeslné práce. Sotva dva roky po kolaudaci byl byt takřka „vybydlený“. Důvodem bylo použití nejlevnějších stavebních materiálů, zařizovacích předmětů, obkladů a podlah, ačkoliv celá zástavba nese punc a samozřejmě i cenu lokality pro náročnější, movitější klientelu. Novopečení majitelé se proto rozhodli oslovit architekta Michala Jiráska a celý byt důkladně zrenovovat.
Doslova od podlahy Původní zadání majitelů se dalo jednoduše shrnout do jediné věty – přáli si výrazně a všestranně zvýšit komfort bydlení ve svém novém bytě. Pro architekta Jiráska to znamenalo radikální renovaci celého prostoru o rozloze cca 98 m2 a zásah do jeho stávající dispozice. Původní rozvržení bytu totiž nenabízelo žádné úložné prostory a oba menší pokoje měly půdorys těžko zařizovatelných podlouhlých „nudlí“. Architekt Jirásek proto přišel s radikálním návrhem zkrátit oba pokoje o prostor určený šatně s rozlohou 13 m2. Vybouráním příčky mezi kuchyní a předsíní a jejím nahrazením otevřenou regálovou skříní odlehčil nevelké vstupní místnosti aspoň o jedny dveře a zároveň ji prosvětlil denním světlem. Díky vestavbě šatny mohly být zcela zazděny jedny dveře také v obývacím pokoji, čímž se zjednodušilo řešení optimálního vybavení této místnosti nábytkem.
V rámci celkové rekonstrukce musely být opraveny především omítky a provedeny nové malby, vyměněny odpadávající obklady v koupelně i veškeré zařizovací předměty. V bytě musela být rovněž vyměněna podlaha – v kuchyni a v předsíni byla položena patinovaná italská dlažba v jemně zelenkavém tónu, v obývacím pokoji pak laminátová plovoucí podlaha Pergo v třešňové barvě (majitelé vlastní velmi živého robustního psa, který by dřevěnou podlahu zničil). V šatně bylo položeno korkové linoleum Forbo a v ložnici i dětském pokoji kokosový koberec.
Dost prostoru pro knížky i golfové hole Další stavební úpravy již spočívaly v provedení drobných dispozičních změn. Investoři si přáli zvětšit prostor toalety, aby zde mohlo být umístěno umyvadlo. Tím došlo k posunu příčky hlouběji do prostoru již tak dost úzké koupelny, kam si majitelé přáli vestavět ještě sprchový kout a hlavně najít místo na pračku, dosud zabudovanou do původní kuchyňské linky. Radikální proměnou prošly i dveře v celém bytě – původní (a značně nevzhledné) nahradily zakázkově vyrobené zárubně a dveře z americké třešně kombinované s pískovaným sklem. Obývací pokoj od předsíně pak architekt oddělil posuvnými dveřmi, čímž ještě více odlehčil malé předsíni.
Veškeré stavební úpravy byly prováděny již s jasnou představou o konečné podobě celého bytu. Architekt Jirásek je totiž autorem i převažující většiny nábytku, ať se již jedná o zařízení předsíně, kuchyňskou sestavu, efektní knihovnu nebo důmyslnou „schovávačku“ šatnových skříní. V nich se pohodlně skrývají lyže, vak s golfovými holemi i ošacení – všechno zde má své místo přesně na míru.
V atmosféře slunného Toskánska Dnešní podoba bytu okouzlí především jednotným elegantním stylem, snoubícím v sobě promyšlenou jednoduchost a smysl pro hravý zabydlující detail. Barevnost akcentující krémově žlutou, smetanovou a jemné zelenkavé tóny v kombinaci s načervenalým dřevem americké třešně vyvolává příjemnou slunnou atmosféru jarního Toskánska. Stylová čistota a jednotnost zařízení všech místností zároveň navozuje pocit neokázalého komfortu, který nespočívá ani tak v exkluzivitě nábytku nebo doplňků jako spíš v jejich rafinovaném souladu a originalitě. Původní tuctovou kuchyňskou linku nahradila zakázkově vyrobená sestava v matném, pastelově žlutém provedení, doplněná nerezovými prvky a řemeslně precizně vypracovanými detaily v barvě třešňového dřeva. Praktická kuchyňská sestava beze zbytku využívá poměrně malý kuchyňský kout a nabízí celou řadu zajímavých nápadů (např. za vyklápěcími dvířky se v rozích pracovních ploch skrývají kuchyňské spotřebiče, stále pohotově zapojené do zabudovaných zástrček apod.) Obývacímu pokoji dominuje pohodlná a prostorná sedačka a po celé délce vnitřních stěn běží polovysoká knihovna z masivního třešňového dřeva zcela zaplněná knihami. Nápaditě zvolená výška knihovny dodává celé místnosti hloubku a návštěvník nemá klaustrofobický pocit prostoru stísněného těžkopádným masivním nábytkem.
Stejně vtipně si architekt Jirásek pohrál i s optickým řešením poměrně bizarního prostoru koupelny s jednou lichoběžníkově ubíhající stěnou. Využil stejnou pastelově měkkou barevnost a zvolil stylizovanou hru na zvlněnou toskánskou krajinu. Zelené obklady stoupají jako mírné kopečky, na nichž se vypínají úhledné, plasticky vystupující stromky.
Útulný domov Útulný byt na Velké skále pravděpodobně není životní definitivou, kde se mladí manželé v klidu dožijí důchodu. Tím spíš je velmi sympatické, s jakou vervou a energií se pustili do úprav a zařizování svého prvního společného domova. Na Velké skále se jim podařilo vytvořit mimořádně útulný a elegantní byt, před jehož okny mají Prahu jako dlani.
Kontakty: Architekt M. Jirásek, spol. s r. o., Kostelec u Křížků 166, 251 68 Kamenice, tel./fax: 323 673 774, tel.: 323 671 543, e-mail: arch.m.jirasek@iol.cz, www.arch.cz/jirasek; Generální dodavatel (kontraktor) Architekt M. Jirásek, spol. s r. o. stavební část Dorstav Praha, spol. s r. o., Láskova 1814/12, 148 00 Praha 4–Chodov, tel.: 271 911 432, fax: 271 911 432, e-mail: pdorazil@volny.cz; Lukor, s. r. o., Areál Lukor, Českomoravská 12a/2255, 190 00 Praha 9, tel.: 283 083 111, fax: 283 083 536, e-mail: info@lukor.cz, www.lukor.cz; Klientské centrum Lukor, Drahobejlova 36/1073, 190 00 Praha 9, tel.: 272 108 241, fax: 272 108 242, e-mail: lukor@lukor.cz; Truhlářství Jadrno, Vojtíkov 20, 398 18 Záhoří, tel./fax: 382 284 826, gsm: 603 471 596, e-mail: truhlarstvi-jadrno@vyroba.biz, www.truhlarstvi-jadrno.vyroba.biz
text: Lucie Konášová foto: Jiří Škabrada |
Klasika v novém hávu
|
|
Pokud ovšem nemáme dostatečně velké prostory, necháme si o retru jen zdát. V malé koupelně totiž nevyzní. Umyvadla z počátku minulého století měla v průměru šířku od 60 cm výš, vany bývaly situovány do prostoru a člověk se mohl v takové koupelně volně pohybovat. Jestliže patříte k těm šťastnějším s dostatkem místa, přijměte pozvání do koupelny 30. let minulého století.
Bez oblin a kudrlinek Vybavení koupelny a toalety je známkou vyspělosti lidí, tvrdil architekt Adolf Loos, zastánce věcnosti a účelnosti. V tomto stylu vznikla sestava Series 1930 od firmy DURAVIT. Leitmotivem je osmiúhelník obtisknutý do umyvadla, záchodu i bidetu. Umyvadlo si zachovalo svůj dobový postoj na noze, ale WC a bidet už mohou být závěsné, aniž by to v celé kompozici rušilo.
Ve stylově zařízené koupelně by nemělo oko klopýtnout o nevhodný detail. Ladit musí nejen baterie s „vrtulí“ (i když puntičkář by je raději viděl v mosazi než v chromu), ale i kličky u oken. Koupelna se dá dotáhnout i obklady napodobujícími dřevěné kazety a stylovými římsičkami. Bílá bez poskvrny evokuje čistotu a vzdušnost interiéru.
Domove, sladký domove Atmosféra venkovských sídel dýchajících letní rodinnou pohodou se promítá do romantického stylu country. Koupelnu laskavě proteplí dřevěný nábytek jednoduchých tvarů, u kterého nevadí, že postrádá stylovou čistotu. V takové koupelně si můžeme dovolit i zcela moderní keramiku a baterie. Ovšem bez nějakých extravagantních detailů, které by rušily celek. Hranatý masivní nábytek mohou nadlehčit oblé tvary umyvadla a vany. Ale klidně se tu může usadit i tradiční keramika třeba právě z let třicátých. Sprchové kouty mají vstup zakázán, sklo přístup pouze omezený.
Nebe i země Koupelny ve stylu country mají dýchat přirozeností, a proto si půjčují barvy z přírody. Letní modrá obloha kontrastuje s kamenitou cestou. Světlé dřevo přerůstá z nábytku až na stěny. Výraznou šachovnici náležitě velkých obkládaček zjemní pás s rostlinnými motivy. Zklidňujícím prvkem může být bílá. Z přírody se dá vypůjčit ještě zelená, ale agresivní barvy jako třeba červená nebo fialová si raději necháme do jiného interiéru. K venkovu patří proutěné koše a košíky, které slouží jako dekorace, anebo i jako funkční úložné prostory. V obou případech je tento materiál velmi efektní.
Jak neudělat v retru přehmat – Nesnažíme se vměstnat do panelákové koupelny vanu na lvích tlapách. – Retrobaterie si většinou nerozumějí s moderním umyvadlem. – Dodržujeme stylovou čistotu a jednotu tvarů keramiky. – Koupelna nemusí být dotažená do všech dobových detailů, jen by v ní neměly rušit novodobé prvky, jako jsou například plastová okna. – Interiér může být v retrostylu a přitom vyhovovat soudobým nárokům na hygienu i úložné prostory. Dobového ducha dodávají i tradiční materiály a barvy.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, fax: 220 511 909; AQUA TRADE, Slezanů 9, Praha 6, tel.: 235 316 454, fax: 235 316 458; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; SEBOLD CENTRON, Českomoravská 18, Praha 9, tel.: 266 039 212, fax: 266 039 213–4
text: Helena Chvojková foto: archiv |
Malý ráj pro vaše tělo i duši
|
|
Výhled do světlíku, úzká komůrka o rozměrech kolem 4 m2 a k tomu ještě vmáčknutá pračka mezi vanu a umyvadlo. Takový obrázek poskytuje velká většina koupelen, ať již ve staré zástavbě nebo v panelových domech. Dlužno však dodat, že ani celá řada nových rodinných domů nebo bytů nepopřává koupelnám tolik prostoru, kolik by si zasloužily. A přitom kde jinde má mít člověk více soukromí a pohodlí než právě v koupelně? Ani ne před sto lety stačila našim předkům špeluňka za ložnicí nebo dokonce jen litinové umyvadlo a toaleta na chodbě, společná pro celou pavlač. I naši rodiče měli ještě podstatně skromnější nároky na své koupelny – stačí si vzpomenout na pověstné velké sobotní koupání (jediné za týden), kdy se ve vaně postupně vykoupala celá rodina v pořadí od nejmenšího dítka až po hlavu rodiny. Dnešní koupelna má však kromě udržování hygieny nabídnout i klid a relaxaci. Toho lze docílit i na miniaturním prostoru, ale krásné a příjemné prostředí je naprostou podmínkou.
Modro-žluté opojení Přijměte s námi pozvání do koupelny v novostavbě bytového domu z druhé poloviny 90. let. Majitelé zakoupili tento byt ještě před jeho dokončením, takže měli možnost zasahovat do projektu a finálních prací. Toho využili zejména v případě koupelny. Dispozice celého bytu neumožnila oddělit toaletu od koupelny, která má velmi malé rozměry (cca 5 m2). Proto se majitelé rozhodli celý prostor co nejvíce uvolnit a opticky zvětšit světlými barvami. V koupelně jsou umístěny pouze standardní vana, umyvadlo a závěsné WC.
Stěny jsou obloženy obkládačkami ve velmi světlé bleděmodré a pastelově žluté barvě. Stejně světlá je i dlažba, což opět pocitově zvětšuje malý prostor. Vytápění koupelny zajišťuje praktický žebříčkový radiátor, který zároveň slouží jako sušák na ručníky. Přestože při výběru veškerého zařízení majitelé pečlivě dbali na řemeslnou i estetickou kvalitu, podařilo se jim udržet se v přijatelné cenové hladině.
Kontakty: Ctirad Jungmann, Keramika – kámen (EMCO), Voršilská 6, Praha 1, tel./fax: 224 933 224, HERMES, Pařížská 12, Praha 1, tel.: 224 817 545; IKEA ČR, s. r. o., Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110, KONSEPTI, spol. s r. o., Komunardů 32, Praha 7, tel.: 222 326 928,
text: Lucie Konášová foto: Luboš Fuxa |
Fotografování je výzva
|
|
Ačkoliv je Martina křtěná Vltavou, všechno mohlo být jinak. Než přišla na svět, tak její budoucí rodiče pobývali v Bolívii na Altiplanu. V těchto nám vzdálených končinách její otec – profesí hydrogeolog – hledal vodu pro indiány. Když maminka otěhotněla, místní lékař–indián jí doporučil, aby raději odešla do níže položených míst, protože z nedostatku kyslíku se „malá“ Martina pomalu vyvíjela. „Nakonec se moje maminka rozhodla odcestovat zpět do Prahy a porodila mě v Podolí. Otec zatím dokončil svůj projekt a já místo v Jižní Americe vyrůstala v rodinném domku se zahradou.“
Další důležitou etapou v životě budoucí televizní hlasatelky byl tříletý pobyt ve Španělsku. Odjela tam studovat klasickou kytaru a také španělštinu. „Snad nejvíce mne ovlivnila paní Cary, u které jsem během svého studijního pobytu bydlela. Cary je původem Kubánka, která ve svých dvaceti letech přijela do Španělska, aby vyzkoušela zcela jiný život. Její madridský byt byl tedy jakousi směsicí Latinské Ameriky a evropského stylu. Cary milovala umělé květiny a také háčkované dečky na kulatých stolech. Starý koloniální nábytek charakterizoval její vztah k místní kultuře. Na skříňkách byly fotky dětí, vnuků a příbuzných, tak si dovedete představit, jak to asi vypadalo. Připadala jsem si někdy jako ve výstavní síni. Úžasný zvonek u dveří vyhrával různé melodie, což byl signál, že někdo opět přichází. Zkrátka jiná mentalita – jiné bydlení.“
Výlet do neznáma Martina ráda cestuje, a tak měla možnost srovnávat životní úroveň a kulturu bydlení v mnoha zemích. Navštívila Jižní Ameriku (Ekvádor, Galapágy, Brazílii), Kubu, Nepál, Indii a Srí Lanku. Říká, že porovnávat tamní bydlení s evropským je téměř nemožné. „Viděla jsem příbytky, kde ženy a děti spaly na zemi, protože v domě byla jen jedna postel, a ta patřila hlavě rodiny. Indka mi svůj dům pyšně ukazovala, neboť patřila ve vesnici k těm nejbohatším. Na střeše sušila kravský trus, kterým si rodina v zimě přitápěla. Kdybych něco takového viděla u nás, tak si řeknu, že ti lidé jsou velmi chudí.
Na poměry v Indii to byla velmi slušně vybavená domácnost, protože ostatní obyvatelé spali třeba na ulici pod plachtou. Voda v Indii tekla jednou za dva dny na dvě hodiny, a když bylo sucho, netekla třeba vůbec. Přesto mi tamní lidé připadali šťastní. Mám takzvaně kliku, že žijeme v Evropě, kde lidé až na výjimky nežijí v extrémní chudobě. V Brazílii v Sčo Paulu jsem viděla přepychově zařízené rezidence, ale také kuchyně, kde byl jeden kotlík na zemi a v něm se vařila podivná šedá polévka nevábné vůně. I takový rozpor v sobě skrývá jedno město z mnoha velkých měst v Brazílii.“
Zpět domů Martina se nechává unést ještě vzpomínkami na Kubu, ale zároveň je už myšlenkami na statku za Prahou, kde žije se svým přítelem. Předchozí majitel – umělecký kovář –, jim zanechal starou kovanou kuchyň, kterou obdivuje téměř každý host. Martina je nyní ve fázi zařizování, což se nám hodilo. „Chceme se pokusit o kontrast venkovského stavení s moderním nábytkem. Barev se nebojíme, ale musejí mít své opodstatnění. Já bych si klidně pořídila brčálově zelenou nebo kanárkově žlutou koupelnu. V ložnici mám naopak ráda klid a harmonii – tedy tlumené barvy v tónech hnědé či krémové.“ Martina nerada vzpomíná na období, kdy žila v paneláku, a tak ho raději vynecháme.
Teď je spokojená. Ve svém domku za Prahou má prostor pro poslech hudby a svobodný pohyb na zahradě. Spíše inklinuje k venkovskému stylu, a tak fotografování bylo pro ni určitou výzvou k experimentování. Dokáže si představit, že solitér může být barevně a tvarově odvážnější. Podle Martiny by dům či byt měl mít svá zákoutí. „Když si chci číst knížku, mám vyčleněný kout nebo naopak, když chci pracovat, zajdu do pracovny. Základem domácnosti je bezesporu pevný stůl, o který se mohu opřít.“ Martina je pohodová dívka, která se snaží svým blízkým vytvořit příjemné mikroklima. Při fotografování z ní nebylo cítit napětí, což ocení zvláště její přítel.
Martina Vrbová – narodila se v Praze ve znamení Střelce – hoby – kytara, cestování, horolezectví, potápění – televizní hlasatelka ČT a moderátorka pořadu Sama doma – rozhlasová moderátorka Českého rozhlasu Regina
Kontakty: ARKUS INTERIER, Vinohradská 29, Praha 2, tel.: 222 253 779, fax: 222 253 783; Bedřicha Smetany 1, Plzeň, tel.: 377 259 707, fax: 377 259 722; CARPET DESIGN, Dejvická 46, Praha 6, tel./fax: 224 313 791; CESARE INTERIER, Vinohradská 167, Praha 10, tel.: 272 161 364, tel./fax: 272 161 365; DAK INTERIÉRY, Bayerova 6, Brno, tel./fax: 549 216 051; HOTOVÝ INTERIÉR, Roztylské nám. 12, Praha 4, tel.: 272 770 232; značková prodejna v Rubin centru, Sokolovská 79, Praha 8, tel.: 296 579 571, fax: 296 579 572; Foersterova 4, Karlovy Vary, tel.: 353 585 545; LIGNE ROSET, Ječná 15, Praha 2, tel.: 224 918 558, tel./fax: 224 919 599; LINEA PURA, Klimentská 48 Praha 1, tel.: 224 819 941–42, fax: 224 819 940; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502
text: Lenka kopecká foto: Marie Votavová styling: Radim Anděl |
