|
|
Tři koupelny, přitom každá trochu jiná Majitelé nechtěli, aby působily všechny tři koupelny stejně, zároveň se však chtěli vyhnout dekoračním prvkům. Vyřešili to následovně. Vybrali společně s architektem Martinem Frankem jeden materiál – slinutou keramickou dlažbu od firmy STAR GRASS, série Diamante v béžové barvě. Ta pak byla použita jako základ do všech tří koupelen ve spojení s jiným odstínem či barvou stejné série anebo v kombinaci lesku a matu. Například v koupelně pro hosty je matná podlaha s lesklými proužky, v druhé je použita zelená ve spojení lesku a matu a ve třetí je čokoládově hnědá barva.
Zrcadla rozšiřují prostor Zařizovací předměty zvolili tak, aby měly kruhový nebo oválný tvar. Z toho důvodu byla vybrána vana, která nemá rohy a je zasazena do obdélníkového tvaru zelené barvy. Stejně tak jsou osazena i dvě samostatná umyvadla stojící vedle sebe na kvádru skříňky, která je subtilní, bez dvířek, v kombinaci nerezu s ořechovým dřevem a pískovaným sklem. Velkou roli zde hrají zrcadla bez rámů nalepená na zdi. Neupozorňují na sebe, ale místnost rozšiřují. Důležité bylo vyvážit v prostoru míru teplých a studených barev. Teplé barvy zastupuje keramika v matném provedení (béžová, hnědá a zelená), a dále je jako teplý materiál použito ořechové dřevo. Naopak mezi studené tady patří chrom, nerez, sklo a hliník.
Dámy ocení dobré osvětlení V prostorách koupelen je nutné dbát na rozmístění osvětlení. Nejvíce světla by mělo být v prostoru kolem umyvadla. Právě tam se uskutečňuje nejen základní očista rukou, ale hlavně dámy ocení dobré osvětlení při líčení. Světlo je proto navrženo tak, aby bylo rovnoměrně rozptýlené po celé ploše zrcadla. Po obvodu z obou stran jsou umístěny zářivky a ve stropě je ještě třetí, jakoby přímo nad člověkem, aby se nevytvářely žádné stíny.
Stále uklizeno Při navrhování interiéru koupelen byl kladen důraz na to, aby koupelna působila stále upraveně. Kosmetické předměty, které se užívají denně, jsou většinou v koupelnách vystaveny. Tady jsou uloženy tak, aby byly skryty a přitom při ruce. Otevřené prostory slouží maximálně pro odložení ručníků či košů, kam se také mohou v jistých formách ukládat kosmetické potřeby. Koupelna se potom snáze uklízí a udržuje v harmonickém vzhledu. Architekt Martin Frank proto doporučuje dostatek úložného prostoru uzavřeného nebo otevřeného.
Investice, která se vrátí Hlavní koupelna má zajímavé dispoziční řešení. V centru je umístěno zrcadlo s umyvadly. Za nimi jsou z obou stran vytvořeny niky, přičemž v levé je sprcha a v pravé jsou pračka a sušička. A tak na první pohled není vidět, že místnost slouží i k pracovním účelům. Koupelna pro hosty je pojata minimalisticky, vybavena je pouze základními předměty. Zajímavá je vanička z drceného mramoru. Přednost tohoto materiálu spočívá v tom, že je teplý a navíc jeho tloušťka dovede absorbovat zvuk dopadající vody. V porovnání s ním je plechová vanička studená a chvíli trvá, než si ji zahřejete proudem vody. Akrylátová vanička je zase náchylnější na poškrábání a také je nutné pro údržbu používat speciální mycí prostředky. Sprchovací zástěny jsou skleněné s antiplakem – ten zabraňuje vzniku vodního kamene. Za antiplakovou úpravu se sice doplácí sedm tisíc, ale zato ho potom oceníte při údržbě a celkovém užívání. Jelikož mají koupelny okna, bylo možné do jejich interiéru umístit i květiny, které příjemně zjemňují prostor, a celkový vzhled koupelny pak působí zabydleně a útulně.
Realizace tří koupelen (ceny bez DPH, bez práce) Sanitární keramika včetně baterií: 405 000 Kč Obklady: 200 000 Kč – Umyvadla Philippe Starck (DURAVIT), 13 791 Kč – Baterie Ozon (GESSI), 7 700 Kč – Vanová baterie tříotvorová Ozon (GESSI), 11 600 Kč – Vana Vaio Duo nesmaltovaná (KALDEWEI), 19 990 Kč – Sprchová vanička čtvrtkruhová smaltovaná (KALDEWEI), 8 990 Kč – Sprchová zástěna City 700 (INDA), 44 500 Kč – Sprchová baterie podomítková Ozon (GESSI), 6 800 Kč – Sprchový set Ozon (GESSI), 8 600 Kč – Žebřík Blendheim, 9 200 Kč – Dlažba Diamante Star, Atlas Concord mocca hnědá, mat 30 x 30 cm, 1 066 Kč, werde zelená, mat 30 x 30, 1 066 Kč, werde zelená, lesk, 2 013 Kč sablia mat 30 x 30 cena 1 009 Kč, lesk 1 870 Kč – Osvětlení nástěnné (PRANDINA), 2 800 Kč, – stropní Viabizzuno Piccolo 90°, 1 780 Kč – Dveře Rimadesio, sklo, hliník, od 38 000 Kč
Kontakty: COMAP, Vodní 5328, Zlín, tel.: 577 004 211; ING. ARCH. MARTIN FRANK, Espriinterier, (projekt a dodávka), Slovenská 2685, Zlín, tel.: 577 432 358, e-mail: espri.interier@volny.cz
text: Sylva Pavlínková foto: Toast |
Blog
Třpytivě průhledný dům
|
|
Rodinný dům může mít mnoho podob – záleží jen na finančních možnostech, nárocích a vkusu zadavatelů. Tvarově maximálně jednoduchá a neokázalá stavba architekta Radka Lampy, kterou autor navrhl pro sebe a svoji rodinu, dokazuje, že i s omezeným rozpočtem a s minimalisticky úsporným řešením interiéru může vzniknout pohodlná a osobitá stavba. Jemně třpytivý kvádr se v poklidné harmonii rozkládá v popředí zahrady, v zádech s kulisou vzrostlé zeleně za zdí obory, která ohraničuje západní stranu pozemku.
Na počátku bylo přání Anebo snad spíš přání dvě. Budoucí paní domu po zkušenosti z každodenního překážkového běhu v mezonetovém bytě toužila po domě, kde nebude muset neustále z patra do patra stěhovat tisíce věcí. Druhým, velmi prozíravým požadavkem, na němž se manželé shodli, bylo umístění stavby na pozemku. Podélný, mírně svažitý pozemek dělí částečně podsklepený dům na dvě části: vstupní a intimní – pobytovou. Investoři se rozhodli postavit dům v popředí parcely, aby vytvořili jakousi pomyslnou zeď, oddělující soukromí zahrady od příjezdové komunikace. Díky velkoformátovým oknům na čelní straně se obyvatelům naskýtá kouzelný výhled do zalesněného údolí a kopců. Přestože se Lampova stavba může na první pohled zdát velmi netradiční, jedná se ve své podstatě o konzervativní rodinný dům, alespoň co se týká užitých stavebních materiálů a řešení vnitřní dispozice. Jelikož byla celá stavba limitována finančními možnostmi vlastníků, byl celý projekt od počátku koncipován s ohledem na maximální možné úspory. Dům je postaven tradiční technologií, protože bylo jasné, že cihla je stále ještě tím nejdostupnějším možným stavebním materiálem. Objekt s jednoduchým obdélníkovým půdorysem je koncipován jako konstrukční jednotrakt – uvnitř se proto nenachází žádné nosné zdi. Naprostou většinu „příček“ tvoří skříně, se kterými bylo počítáno již v projektu. Střecha domu, opticky příjemně splývající se zahradou a stromy v pozadí, je plochá, pochozí, částečně zatravněná. Z tohoto důvodu má celý strop samozřejmě zvýšenou nosnost. Prozatím roste na střeše tráva a luční květiny, ale v budoucnu zde najdete skromné rozchodníky, nevyžadující žádnou péči ani údržbu. V letošním horkém létě se ukázala zatravněná střecha jako velmi dobré opatření, protože fungovala coby výborná tepelná izolace a v domě se udržovalo po celé léto příjemné klima. Stejnou funkci poskytuje střecha i v zimě, kdy naopak zabraňuje zbytečnému úniku tepla. Rovná střecha se samozřejmě stala trnem v oknu příslušným úřadům, protože zaklínadlo sedlové střechy na správné české vesnici je klasickým byrokratickým argumentem, s nímž se nedá tak snadno pohnout. Naštěstí v této obci ještě nebyl stanoven územní plán a stavebníci se domlouvali pouze s obcí. Její představitelé uvěřili tomu, že plochá střecha neznamená zánik českého koloritu.
Plášť s UV filtry Základní projekt sice počítal s dřevěným obložením, avšak finanční otázka stavebníky přinutila hledat jiné řešení. Jako materiál si architekt Lampa nakonec zvolil vlnitý sklolaminát s UV filtry, kterým je obložen celý dům a zastřešena rovněž podlouhlá terasa. Sklolaminát měl být původně lehce mléčně zabarvený, ale když nakonec firma dodala laminát takřka průhledný a čirý, pod nímž byla dobře vidět každá prohlubeň v izolační vatě, pomohla improvizace. Přes vatu byla pod laminát natažena ještě hrubá izolační tkanina, která znásobuje dojem plasticity a průhlednosti. Díky UV filtrům zatím ani po roce a půl sklolaminát neztratil nic ze svého jemného třpytu. Pod obkladem je dostatečná vzduchová mezera zajišťující průběžné odvětrávání, takže izolační vata a textilie nezačaly plesnivět, ani se v nich neusadily nepříjemné hmyzí kolonie. Autor projektu považoval celý obklad „průhledného“ domu za efektní provizorium, které však pravděpodobně definitivně nahradí původně zamýšlené dřevo.
Rozum a cit S racionalitou a vtipem profesionálů i s citem pro útulné domácí prostředí byl vyřešen také interiér. Centrum domácnosti představuje velký obytný prostor, pohodlně přístupný ze všech místností, a díky francouzskému oknu i ze zahrady. Zde je umístěna kuchyňská linka vyrobená na zakázku podle návrhu Radka Lampy, korespondující barevně i designově s dalším vybavením domu. Velká okna po obou stranách haly, stejně jako střešní čtvercová okénka, zajišťují dostatek světla i neustálý kontakt s okolní přírodou.
V obou částech obdélníkového domu jsou umístěny ložnice, pracovna a koupelna. Řazení všech místností umožňuje projít domem po celém obvodu jako po oválné dráze, kde se vám jako jediná možná překážka staví do cesty zasouvací dveře. Všechny místnosti se přirozeně prolínají a navozují pocit dostatečného soukromí i otevřeného prostoru.
Pohodlnému pohybu po domě nebrání ani prahy nebo nábytek „vstupující“ do místností. Všechny úložné prostory jsou řešeny jako skříně nahrazující příčky mezi pokoji. Optický dojem jednotného velkého prostoru umocňuje jednotná podlahová krytina – linoleum v tlumené temně červené barvě. Jeho barva příjemně protepluje interiéry zařízené spíše pastelovými a tlumenými odstíny, s převahou žlutých tónů. Jemně zářící dům má před sebou nejspíš ještě další rozrůstání a proměny, protože majitelé uvažují o dostavbě hostinského pokoje. Čtyřčlenná rodina architekta Lampy si prostě užívá pohodlného domu, v němž není nic navíc, nic zbytečného.
Ateliér: Ateliér FACT, v. o. s., vznikl v roce 2000 transformací z volného sdružení architektů, kteří spolupracovali na různých projektech již od poloviny devadesátých let. Mezi klienty studia patří nadnárodní společnosti, developeři i soukromé osoby. Členy základního týmu ateliéru jsou ing. arch. Zdeněk Korch (1967), ing. arch. Libor Monhart (1960), ing. arch. Vladimír Krajíc (1968) a ing. arch. Radek Lampa (1965). Stálým externím spolupracovníkem je francouzský architekt Wladimir Mitrofanoff. Mezi jejich realizace patří například rekonstrukce a dostavba hotelu Amerika, oceněná v roce 1994 čestným uznáním Grand Prix Obce architektů. Realizované rodinné vily ateliéru lze nalézt v Plzni, v Písku nebo v Ořechu u Prahy. Značnou pozornost věnují členové ateliéru urbanistickým studiím.
Technické údaje: Podlažní plocha: 215 m2 Obestavěný prostor: 687 m3 Plocha parcely: 3 012 m2 Náklady: 4 122 000 Kč
Kontakt: FACT, v. o . s., Modřanská 621/72, Praha 4, tel.: 222 230 229, fax: 222 232 666, mobil: 777 755 751
text: Lucie Konášová foto: Lubomír Fuxa |
Báječné bydlení (zatím bez psa)
|
|
„A no i ne, prostě se naskytla příležitost koupit zde tři malé parcely, takže vznikla jedna pořádná — ale trocha sentimentu v tom taky byla,“ přiznává Michal Viewegh. „V Sázavě jsem prakticky vyrostl, přestěhovali jsme se sem, když mi byly čtyři roky. Tady jsem absolvoval základní školu, v nedalekém Benešově gymnázium a i z Prahy, kde jsem studoval vysokou, jsem obden dojížděl. Strávil jsem zde tedy většinu svého dosavadního života. A to už je pouto.“ Michal Viewegh toužil jako každý pořádný mužský po vlastním domě, vlastnoručně zasazeném stromu a pokračovateli rodu. Dům stojí, pár stromů taky a potomky jsou prozatím dvě půvabná děvčata. Jedna dvacetiletá Michaela, druhá ani ne půlroční rozkošná Sára. Jistěže i ony tvoří větve rodového stromu, ale jméno stále ještě předává spíš chlapec. Protože však autor další úspěšné knihy Zapisovatelé otcovské lásky, líčící se sarkastickým humorem vztah rozvedených otců k dcerám, je znovu šťastně ženatý se sedmadvacetiletou zdravotní sestrou Veronikou, jistota synů je nabíledni. Dům, který si nechal Michal Viewegh postavit, se značně vymyká svému okolí. Původně si přál bydlet ve srubu, protože má rád přírodní materiály a příčí se mu procovský styl mnoha dnešních novostaveb. Pak zahlédl časopiseckou reportáž o moderním využití principu tzv. hrázděných staveb a bylo rozhodnuto. Oslovil dotyčnou firmu, nechal si vypracovat návrh a s menšími úpravami ho schválil. Firma Gradient, která se na tento typ staveb specializuje, podala svůj obvyklý špičkový výkon, který je významným způsobem spjatý s metodami duchovního přístupu. Michal Viewegh se sám i vlivem svého otce považuje za „středočeského racionalistu“, který jen tak nějaké duchařině nenaletí, ale musel s překvapením uznat, že na principech feng-šuej i na senzibilitě hledačů vody a geopatogenních zón přece jen něco je. Skutečný šok zažili oba — otec i syn —, když přivolaný proutkař procházel pozemek bez jakékoli pomůcky a suverénně určoval, kde jsou prameny vody. Protože doporučení stran polohy jednotlivých pokojů i celkového uspořádání domu padla na úrodnou půdu a nepříčila se ani „racionálnějšímu“ cítění jeho budoucích obyvatel, vznikla nakonec dokonalá shoda, která tvoří základ mimořádné přívětivosti celého interiéru. Ve chvíli, kdy jsme měli možnost fotografovat, nebyl interiér ještě zcela dotvořený — bylo zde jen minimum nábytku, chyběly obrazy, žaluzie a květiny. Přesto působil jako zcela obydlený a okouzloval jednoduchostí a krásou některých prvků. Michal Viewegh připouští, že ke klidné rodinné atmosféře, která zde panuje, se dopracoval lety bujarými i zoufalými, která ho však — jako každého tvůrce — obohatila. Když jsme odjížděli, zamávala nám na rozloučenou Veronika oblečená do pracovního munduru a s obrovskými gumovými rukavicemi od záhonu zeleniny, kde plela. Její rajčata byla sice ještě zelená, ale bylo jich na keříčcích požehnaně. Malá Sára pokojně spinkala ve svém pelíšku a Michal Viewegh mě předtím bez zábran prováděl domem a komentoval uspořádání. „Myslím, že je třeba ukazovat i jiné, alternativní způsoby bydlení, než se dnes lidem nabízejí prostřednictvím unifikovaných katalogů. Jsem s naším domem čím dál víc spokojen. V Praze jsme byli zavřeni mezi neprostupné zdi a výhled obstarávala pouze malá okna. Tenhle dům mi otvírá pohled do přírody hned ze tří stran, vnímám její proměny a cítím se zde příjemně a svobodně.“ A kde je nějaký pes, který přece patří ke každému domu, pane Vieweghu? „Teď je na řadě Sářin sourozenec a potom se uvidí.“
P. S. Mám ráda humor Michala Viewegha a nepokrytě se hlásím do tábora jeho obdivovatelů. Těším se na jeho další knihu, která vznikne zde, a už teď se při tom pomyšlení bavím. Díky za to, pane Vieweghu.
Michal Viewegh – 31. 3. 1962 v Praze – gymnázium v Benešově – Filozofická fakulta UK (český jazyk, pedagogika) – Vydal dvanáct knih, které vyšly v celkovém nákladu přes tři čtvrtě milionu výtisků a byly přeloženy do osmnácti jazyků
pro ni představuje hlavní nebezpečí. Naše firma vyvinula stavební postupy, kterými můžeme dřevěnou konstrukci vyplnit nejrůznějšími materiály (cihlou, pórobetonem aj.) podle přání zákazníka, a zaručujeme, že stavba nebude nikde vrzat a stěny i stropy nebudou propouštět nepatřičný hluk. Nejkrásnější a nejpříjemnější vnitřní atmosféru však vytvářejí prosklené stěny, protože díky jim jsou obyvatelé domu prakticky neustále jakoby uprostřed přírody. Přitom není třeba mít obavu ze zimy nebo naopak z letních veder. Tepelněizolační dvojskla, která používáme, jsou vyráběna s izolačními vlastnostmi srovnatelnými se zdmi z klasického zdiva. Přesto – ne každému se může hrázděný dům líbit. Volí ho většinou lidé, kteří si uvědomují příznivé působení dřeva na člověka, kteří touží obnovit vztah k přírodě a vadí jim studené železobetonové konstrukce dnešních staveb. Zvláště potěšen pak jsem, když mě osloví člověk, který si při návrhu přeje nejdřív prozkoumat geomagnetické anomálie na stavebním pozemku a dokonce chce v projektu stavby uplatnit zásady čínského umění harmonického uspořádání věcí v prostoru – feng-šuej. Sám jsem totiž přesvědčen o tom, že tyto zásady jsou velmi rozumné a účinné a přispívají k vynikající atmosféře domu. Každého však mohu ujistit, že hrázděný má při ohleduplné údržbě stejnou životnost jako zděná stavba a jeho obyvatelé se v něm budou cítit dobře.
Kontakty: AKIT, Žitná 30, Praha 2, tel.: 224 941 686; DOLCE VITA, Křesomyslova 6, Praha 4, tel./fax: 241 404 151; GRADIENT (dodavatel hrubé stavby), Beskydská 709, Rožnov pod Radhoštěm, tel.: 571 657 214; LUPERON (dodavatel cihel Beleta), Terronská 61, Praha 6, tel.: 233 343 248, fax: 233 341 079; STOLAŘSTVÍ IDEAL (Miroslav Šebesta, dveře a nábytek na míru), Raškovice 410, Frýdek-Místek, tel./fax: 558 692 579
text: Bea Fleissigová foto: Oto Pajer |
Jednoduše: Pohodlí
|
|
Vzhled konzervativní vily autorů Marka Chalupy a Davida Chromíka je výsledkem promyšlené koncepce. Sendvičovou nosnou konstrukci obytného hranolu architekti opláštili režným zdivem. Úzkým krčkem spojili soukromou část s proskleným showroomem. Provozní a komerční zázemí objektu umístili do suterénu. „Když jsme jej hloubili, šli jsme až do pěti metrů. Lidé si mysleli, že tu bude stanice metra,“ vzpomíná majitel.
Vnitřní obytný prostor rozdělili autoři nanejvýš účelně. Investor zde nenašel jediné hluché místo. „Jsem rád, že jsme nepodcenili zateplení. Oproti jiným rodinám začínáme topit tak o tři týdny později,“ dodává. Případnému přehřívání v letních měsících pak brání posuvné dřevěné rošty před okenními otvory.
Architekti:
Technické údaje: Dispozice: 8 + 1 Obestavěný prostor: 1 850 m3 Užitná plocha: 630 m2
Kontakty: Ing. arch. Marek Chalupa, Ing. arch. David Chromík, tel.: 266 316 060, e-mail: bhc.architekti@tiscali.cz
text: Filip Hubička, Jan Bartáček foto: Lubomír Fuxa, Pavel Štecha |
Jiřina – jméno nejen pro ženu
|
|
Jiřina, původně divoce rostoucí květina z Mexika, se v Evropě objevila poprvé roku 1789, kdy byla dovezena do botanické zahrady v Madridu. Tamní profesor botaniky vypěstoval první jiřiny a pojmenoval je po švédském botaniku A. Dahlovi (Dahlia). Nová odrůda však dostala jméno Georgina po německém lékárníku (J. G. Georgovi). Na počátku třicátých let 19. stol. se jiřina objevuje v Čechách. První pěstitelé z východních Čech zakládají společně s Františkem Hurdálkem Jiřinkový spolek se sídlem v České Skalici.
Investice v podobě květů Jiřiny se s oblibou pěstují již více než 100 let a dnes existují stovky odrůd našich i zahraničních pěstitelů. Pokud chcete získat kvalitní květy, vyplatí se investovat do kvalitní odrůdy. Jiřiny jsou značně rozmanité, jak co se týče velikosti, tak i typů. Existují parkové jiřiny o výšce 20 až 30 cm, ale i vysoké až dva metry. Jiřiny určené k řezu jsou vysoké 80–140 cm. Velikost květu se může pohybovat od 2 do 30 cm. Jiřiny vyžadují slunné stanoviště a půdu vyhnojenou kompostem nebo superfosfátem. Stín pod hustými stromy a půda trvale mokrá – to jsou nepřátelé této podzimní královny.
Čas pro sázení Hlízy jiřin se sázejí na konci dubna a počátkem května (2 až 3 týdny před posledními mrazíky). Silnější hlízy můžete před výsadbou rozdělit. Očka však musí zůstat na krčku, ne na hlíze! Každý oddělek tedy musí mít krček s nejméně jedním očkem. Mladé rostliny z řízků se sázejí až ve druhé polovině května, kdy pominulo nebezpečí mrazíků. Ke každé rostlině byste měli dát opěrný kolík, aby ji později těžké květy nezlomily. Hlízy i rostliny by se měly sázet od sebe ve vzdálenosti 50 až 100 cm podle vzrůstu odrůdy. Pokud chcete u velkokvětých odrůd docílit nádherných květů, boční poupata asi o velikosti hrášku důkladně vyštípejte.
Údržba po odkvětu Na podzim po prvním mrazu se odstraní nadzemní část tak, aby u hlízy zůstal asi deseticentimetrový stonek. Hlízy vyryjeme, opatrně zbavíme zeminy a naskládáme stvoly směrem dolů, aby z nich vytekla voda. Po vyschnutí uložíme do mrazuvzdorného sklepa nebo místnosti, ideální teplota okolo 5 °C. Hlízy se obyčejně ukládají do pytlů nebo jiných prodyšných materiálů. Pokud je místnost příliš suchá, můžete hlízy zasypat suchou rašelinou nebo pilinami. Drobné hlízy a hlízy z řízkovaných rostlin takto v každém případě lépe přezimují. Během tohoto období zahnívající části odstraníme, místa napadnutá plísní ošetříme Fundazolem. V případě nadměrného vyschnutí hlíz je můžete před výsadbou na 12 až 24 hodin namočit do vody.
Jiřiny se pěstují v široké barevné škále – od bílé k tmavě fialové. Neexistuje jen čistě černá a zelená. Existují varianty dvoubarevné, tříbarevné a žíhané.
V Čechách existuje zájmový spolek zabývající se pěstováním jiřin – SZO ČZS Dagla.
Jiřiny z hlediska typů Jednoduché – prázdný střed, jedna řada květních lístků Náhrdelníkové – jedna řada velkých květních lístků, uprostřed malé zakrnělé Pomponky – malé kulovité květy Balky – větší kulovité květy Kaktusovité – květní lístky stočené Polokaktusovité – květní lístky stočené jen na koncích Pavoukovité – květní lístky stočené a zahnuté směrem ke středu Fimbry – květní lístky na koncích roztřepené Leknínovité – polokulovitý tvar, pravidelně elipsovitý tvar květních lístků Dekorační – plné květy, otevřené květní lístky
Jiřiny kvetou od července do prvních mrazíků (do října)
Kontakt: ING. JOSEF MATĚJKA, Na Manoušce 752, Praha 5, tel.: 723 145 095
text: Lenka Kopecká foto: Petr Prokop a archiv |
Obklopeni korunami stromů
|
|
Dlužno poznamenat, že i slovo Park má v názvu své opodstatnění. Areál totiž vyrostl na původní, téměř sedm tisíc metrů čtverečních rozlehlé zahradě kdysi soukromého sídla pana Waldese. Poničená nálety za 2. světové války čekala na své znovuvzkříšení až do dnešních dnů, protože za komunistů se v ní dařilo spíše jen břečťanu a kopřivám. I když i ony prý místy vytvářely dost neuvěřitelná zákoutí, do dnešní podoby zahrady mělo vše přece jen dost daleko. Architekt Zdeněk Sendler ji koncipoval jako labyrint plný různých zákoutí a překvapení. Co krok, to nový obraz, který ovšem ve většině případů domaluje až příchod nového jara.
Genius loci zvítězil Zahrada je nedílnou součástí celkového architektonického pojetí rezidenčního komplexu, pro nějž bylo právě její zachování a oživení jedním z určujících faktorů. Ne nadarmo také studio architektů Petra Suskeho, Jiřího Jakeše a Michala Havelky používá značku SEA, což znamená Skupina ekologické architektury. „Stáli jsme před úkolem, jak na přání investora využít co největší plochu pro bydlení a přitom zachovat park a nenarušit historicky cenné prostředí tohoto koutu Vinohrad.“ Protože je původní vinohradská bloková zástavba směrem ke svahům rozvolněná do činžovních vil, využilo se v projektu této urbanistické formy. Architektura se volně inspiruje v archetypu palladianské vily charakterizované plošší střechou a dispozicí se třemi trakty, která se v lokalitě často objevuje. „Chtěli jsme vzít z tradice to, co nám připadalo rozumné a co stavbu fixuje na dané místo, a přitom vše naplnit aktuální architekturou,“ dodává Petr Suske.
Starý krásný cadillac Z pevných plášťů několikapodlažních staveb tak směrem do zahrady a k nebi proráží lehká dřevěná, výrazně prosklená vnitřní konstrukce. K modernímu výrazu nemalou měrou pomáhají i efektní dřevěné fasády s okovanými hranami, použité hlavně ve vile v západním rohu zahrady. Inspirací k nim byl prý pro architekta Suskeho i jeden starý krásný cadillac s dřevěnými olištovanými výplněmi, který „působí tak solidně“ a mimo jiné stojí už pár let v sousední ulici na Vinohradech… K solidnosti celkového vzhledu postavených domů napomáhají i klasické dřevěné rolety. Různobarevný akcent sytých tónů textilních venkovních rolet posledního ustoupeného podlaží celou stavbu příjemně odlehčuje. Solidní a pocitově příjemné jsou ale i další použité stavební prvky a materiály, ať už jde o fasády parafrázující klasické bosáže, nebo o omítnutou cihlu, či kamenný vápencový obklad dolních podlaží přecházející do kamenných zídek zahradní architektury.
Vše se vzájemně propojuje Především pak se zahradou. Byty ve spodních podlažích mají vlastní zahrádky nebo terasy, v těch nejvyšších, mezonetových, nechybějí zastřešené lodžie. Přímé spojení s parkem ale mají i byty v ostatních patrech. „Balkon stavbu strašně zatěžuje, mění jí tvář. Protože jsme chtěli, aby vše zůstalo v pevném tvaru, využili jsme jiné řešení. Francouzská okna tu mají třeba i rozměr šestkrát dva a půl metru a současná technika už umožňuje, že se dají bez problémů zcela rozevřít. Člověk tak sedí v obývacím pokoji nebo v lodžii – obklopen korunami vzrostlých stromů, které se nám obrovským úsilím podařilo zachránit i v těsné blízkosti novostaveb,“ říká architekt Suske. Být v novostavbě se vzrostlou zelení je dnes opravdu trochu zázrak. V komplexu Americká – Park je umocněn nevšedními průhledy, které nabízejí právě velké prosklené plochy, a to u bytů všech velikostí. Ta se pohybuje od 111 do 300 metrů čtverečních obytné plochy. Charakter interiérů přitom opětně vychází z celkové koncepce projektu, ze snahy o maximální propojení všeho se vším v jeden harmonický celek. Materiálově zde dominují dřevo, dlažba, kov, mezi ozvláštňující prvky patří například stěny ze skleněných tvárnic – vše decentní a nenásilné, protože nikdo neví, jak si byt nový majitel či nájemník zařídí. Zatím v tomto směru interiérům vévodí luxusně vybavené kuchyně a koupelny.
První vila už ožila Ačkoliv byla stavební realizace projektu, jehož investorem je lucemburská společnost Orco Property Group, zahájena teprve před dvěma lety, od března letošního roku má své první nájemníky. Kromě rezidenčních bytů k dlouhodobému pronájmu se zde ale nabízejí i byty k prodeji – pro našince samozřejmě za opravdu závratné ceny. Odpovídá jim i skutečnost, že jedna z vil je projektována jako Orco rezidence se sedmnácti apartmány k delším pobytům. Stálou recepci, bezpečnostní služby, sportovní relaxační centrum, bazén apod. pak pochopitelně mohou využívat všichni obyvatelé uzavřeného areálu.
Kontakty: SEA, SKUPINA EKOLOGICKÉ ARCHITEKTURY, Na Záhonech 7, Praha 4; ORCO Property Group, Londýnská 41, Praha 2, tel.: 221 416 311
text: Eva Šuhájková foto: Oto Pajer |
Nebát se fantazie ani práce
|
|
Na Moravě ještě dobře vědí, co je to rodina. Po práci se chlapi den co den scházeli na staveništi, aby svému příbuznému pomohli postavit dům. Dali dohromady kompletní uzavřenou hrubou stavbu. Odbornější řemeslné práce potom investor svěřil místním firmám. Výsledek stojí za to, přestože to byl „běh na dlouhou trať“. Co se týče kvality provedení, domov čtyřčlenné rodiny je důsledně dotažen do detailů, i když s takovým tvrzením majitelé asi souhlasit nebudou.
Tvůrčí přístup k projektu Původně bydleli v paneláku. Muž vystudoval stavební průmyslovku, a tak utvářel rodinné představy o novém domově s tužkou a pravítkem v ruce. Když se manželům dostal do rukou katalog projektové společnosti G Servis, jejich ideál našel výraz v typovém projektu Klassik 103 se zajímavě členitým exteriérem. Přesto pár vnesl do plánu některé úpravy, jak mu to velely vyhraněný názor a vypěstovaná tvořivost. Nejvýraznější změny v projektu doznal vikýř. Investor u něho zrušil nadezdívky a osadil ho velkými okny, aby podkrovní pokoje synů měly co nejvíc světla. Také kuchyň, na kterou navazuje jídelna v pětibokém arkýři, byla o něco málo zmenšena ve prospěch obývacího pokoje, kde byl vybudován krb. Všechny tři funkční prostory jsou propojeny v harmonický celek. Podlaha tohoto společenského prostoru je asi o 30 cm snížena oproti úrovni haly. Mezi ní a obývacím pokojem je pouhý náznak stěny a téměř jediným předělem jsou dva schody. Podobné zajímavé řešení najdeme i v podkroví. Z jednoho dětského pokoje se sestupuje po třech stupních do herny, která občas slouží i jako útočiště pro hosty. Nalézá se totiž nad garáží, jejíž strop leží o něco níž než podlahy pokojů nad obytnou částí domu.
Rytmus půvabu Rozdíl mezi úrovní stropu domu a garáže je zároveň jedním z prvků, který určuje vnější podobu domu. Také střecha nad příbytkem pro auto je posazena níž a jakoby zasunuta pod zastřešení obytné části. Její přesah podepřený trámovým pilířem tvoří zastřešení nad vchodovými dveřmi. Přitom je prostor vstupu chráněn z jedné strany domu poněkud předsunutou hmotou garáže a na opačném nároží vystupujícím tělesem masivního arkýře. Tím vzniká jakési velké závětří. Především však tyto prvky velmi příjemně rozčleňují exteriér objektu.
Jak je půvabná přístupová západní strana, která se obrací k silnici se stromořadím starých lip a k rybníku za loukou, tak dům nastavuje do stráně, v níž je zasazen, východní zeď bez oken. Odtud také chrání stavbu les nad zahradou. K větrnému severu, který nenabízí atraktivní pohled, se pak objekt natáčí garáží. Průčelí, za nímž jsou pobytové místnosti, se otevírá k jihu. Ve štítu – chráněn přesahem střechy – je umístěn balkon, na který vedou francouzská okna z ložnice a z dětského pokoje. Kryje také terasu před hlavním obývacím prostorem. Na ní čas od času odpočívají v pablescích zapadajícího slunce u dobrého jídla a pohárku všichni ti, kteří se téměř dva roky společně lopotili. Ale zcela hotovo ještě není. Terasa se rozroste o vyvýšené odpočivadlo a zurčící vodopád – tak stavebníci hodlají využít mnohametrové převýšení parcely, s nímž se tolik natrápili. Ale už dnes je může hřát to, že se lidé, kteří mají cestu kolem, zastavují a ptají se, zda si mohou dům prohlédnout.
Technické údaje: Dispozice: 5 + kk Užitná plocha: 140 m2 Svislé konstrukce: pálené zdivo Porotherm Stropy: železobetonové nosníky a systém Porotherm Střecha: tesařský krov, betonové tašky, plastové okapy Výplně otvorů: plastová okna a dveře (dveře v interiéru dýhované), střešní okna dřevěná Podlahy: plovoucí, laminátová krytina Vytápění: kombinovaný plynový kotel, radiátory, pod dlažbou teplovodní tělesa Cena stavby dle projektanta: cca 2,1 mil. korun Náklady při svépomocné realizaci: 1,5 mil. korun Cena projektu: 18 400 korun
Kontakt: G SERVIS CZ, s. r. o., Projekty a realizace rodinných domů Hasskova 9, 674 01 Třebíč, zákaznická linka: 568 845 000, tel./fax: 568 840 182, 568 845 001, e-mail: gservis@gservis.cz, www.gservis.cz
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Když to doma klape
|
|
Protože si rádi prosazují své názory a nebojí se experimentovat, rozhodli se manželé pro rekonstrukci svépomocí. Spoléhali na svůj vkus a vycházeli z potřeb a zkušeností, které získali při rekonstrukci předchozího bytu.
Jak využili prostor Aby byla koupelna dostatečně prostorná pro její tři uživatele, bylo potřeba ji nejprve změnit dispozičně. Jelikož se však jednalo o rekonstrukci celého bytu, nebáli se majitelé ani většího stavebního zásahu. Původní koupelna měla tvar úzké obdélníkové místnosti, kam se vešla pouze vana a umyvadlo. Protože celá rodina dává přednost sprchování, rozloučili se s vanou, v jejímž místě vznikl vyzděný prostor pro pračku. Když zjistili, že zeď mezi koupelnou a kuchyní není nosná, bylo jasné, kam se sprchovým koutem. Kuchyň je prostorná, takže nebude vadit, když se ubere několik centimetrů, které se přidají koupelně. Jediné vhodné místo pro výklenek se sprchovým koutem bylo vedle okna.
Menší stavební úpravu čekala i protější zeď. Majitelé již dávno toužili po luxferách. Ty nejenže v interiéru pěkně vypadají, ale vpouštějí do úzké místnosti další světlo. Díky jejich dokonalé zvukové izolaci si je mohli dovolit umístit mezi koupelnu a ložnici. V tomto případě stačily dvě řady matovaných luxfer zabudovaných nad zrcadlem.
Blíž k přírodě Protože mají oba manželé slabost pro dřevo, nesměl tento přírodní materiál chybět ani v koupelně. Své uplatnění našlo dřevo v podobě masivní desky, kryjící vyzděnou niku pro pračku, z něj jsou vyrobené úzké poličky k ukládání hygienických potřeb, rám zrcadla a ozdobné držáky lampiček. S těmito drobnostmi se manželé obrátili na truhláře, který je podle nákresu zhotovil. K zvolenému odstínu dřeva pak vybrali nábytek, který objevili v obchodním domě IKEA. Ve stejné barvě dřeva je i stolek, v němž je zabudované umyvadlo. Možná vám je stolek odněkud povědomý. Nenajdete ho nikde v katalogu, ale snad kdesi v paměti. Jedná se totiž o starý, dávno nepoužívaný květinový stolek, který, než mohl být takto použitelný, musel projít důkladným restaurováním. Dřevo slouží také jako podlahová krytina, tentokrát v podobě bambusu.
Něco jiného Nepřehlédnutelným prvkem v této koupelně je umyvadlo. Majitel se rozhodl, že musí být zcela jiné než standardní umyvadlo, které najdeme ve většině koupelen.
Po důkladném studiu katalogů a časopisů našel to pravé. Keramický „škopík“ posazený na dřevěném stolku. Umyvadlo zakoupil v koupelnovém studiu, pod něj umístil zrestaurovaný květinový stolek a doplnil ho chromovým sifonem. Sestavu pak doplnil nástěnnou růžicovou baterií z kolekce Tara od firmy DORN BRACHT.
Komfort obstará sprcha Vany se majitelé vzdali rádi, protože dávají přednost sprchování. Aby byl požitek z relaxační sprchy dokonalý, pátrali po masážním zařízení, které by nabídlo očekávané služby. Volba padla na Freehander od firmy GROHE. Na pohyblivém rameni jsou umístěny dvě sprchové hlavice s nastavitelným druhem i směrem proudu. K rychlé hygieně slouží ještě jedna ruční sprcha. Obě jsou ovládané podomítkovou sprchovou baterií.
Barevný experiment První pokus při malování stěn příliš nevyšel. Původní barva malby byla v odstínu bílé kávy, což se ukázalo vzhledem k ostatním zařizovacím předmětům jako fádní kombinace. Kávovou barvu tedy doplnili tmavě vínovou, která pokrývá celou levou stěnu koupelny a dokonale ladí s barvou dřeva a nerezovými doplňky. Tmavě vínový odstín mají také obkládačky ve sprchovém koutu. Protože je v koupelně velké okno, kterým do koupelny dopadá dostatek denního světla, nepůsobí tmavá barva v úzkém prostoru nijak stísněně.
Doplňky nakonec Celkově tmavé pojetí koupelny odlehčují nerezové doplňky, které zároveň tvoří zajímavou kombinaci s přírodním dřevem.
Ceny zařizovacích předmětů – umyvadlo o průměru 46 cm, 12 596 Kč, DURAVIT – umyvadlová nástěnná baterie Tara, 14 535 Kč, DORN BRACHT – masážní sprcha Freehander, 13 664 Kč, GROHE
Kontakty: CIMBÁL, Orlí 137/1, Liberec, tel.: 485 101 164; GEOS, Rochlická 1135, Liberec 30, tel.: 482 428 950; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462;
text: Lucie Martínková foto: Aleš Malý |
Pravidla pro kácení dřevin
 |
Bez povolení může fyzická osoba, která je vlastníkem pozemku, kácet stromy s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 130 cm a keřové skupiny do 40 m2. Dřeviny nesmějí být významným krajinným prvkem, přírodní památkou, vzácným druhem nebo součástí chráněného území.
Kácení na ohlášení V případě, že je stavem stromů zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví lidí, nebo mohou-li způsobit značné škody, lze je pokácet a oznámit to do 15 dnů příslušnému orgánu ochrany přírody. To platí i pro zásahy ze zdravotních nebo pěstebních důvodů. Vzhledem k tomu, že je těžké rozlišit oprávněnost takového zásahu, obraťte se na odborníka nebo pracovníky odboru životního prostředí, abyste se vyhnuli případným postihům. Doporučuji vše vyfotografovat (celkový vzhled, řez prohnilým kmenem a podobně).
Jak žádat o kácení O pokácení dřevin může žádat pouze vlastník pozemku, případně uživatel s písemným souhlasem vlastníka, nesmíte kácet na cizích pozemcích. Na příslušném orgánu ochrany přírody (odbor životního prostředí na místním úřadu) si vyzvednete formulář – často i s jednoduchým návodem. Řada úřadů nabízí formuláře a informace na internetu. Vyplněnou žádost s přílohami odnesete do podatelny nebo přímo na odbor a necháte si potvrdit kopie.
Co žádost obsahuje Jméno a příjmení a adresu žadatele, fyzické osoby a právnické osoby doplní IČO, platný doklad o své subjektivitě. Údaje o pozemku (parcelní číslo, katastr, vztah žadatele k pozemku včetně dokladů: výpis z evidence nemovitostí, kopie kupní či nájemní smlouvy), souhlas vlastníka nebo spoluvlastníků, důvod žádosti o kácení. Údaje o dřevinách mají být co nejpřesnější: druh (například javor mléč – nestačí jen javor), přibližné stáří, počet, obvod kmene ve 130 cm (není to průměr!) nebo plochu souvislého porostu keřů.
Přílohy k žádosti Kromě výše uvedených dokladů je třeba jednoduchý zákres dřevin na pozemkové mapě, pokud sami navrhujete náhradu dřevin, plán nových výsadeb. Právnické osoby pak doloží podrobnou inventarizaci dřevin (odborná, podrobná charakteristika dřevin s propočtem jejich finanční hodnoty a přesným zákresem do situace).
Co bude dál? Odbor životního prostředí vyzve účastníky řízení k místnímu šetření na pozemku. Patří mezi ně i občanská sdružení přihlášená ve vaší lokalitě. Cílem je zhodnotit situaci a ověřit správnost údajů a oprávněnost žádosti, výsledkem je zápis podepsaný účastníky. Pokud jednomyslně souhlasí, je vydáno rozhodnutí o povolení kácení: jsou v ní dřeviny povolené ke kácení, termín (nejčastěji říjen až březen) a stanovená náhradní výsadba (druh, velikost a umístění nových dřevin, termín dokončení). Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat do 15 dnů. Žadatel obdrží úřední rozhodnutí poštou, po patnácti dnech se dostaví na úřad pro vyznačení nabytí právní moci. Lhůta k vyřízení žádosti je 60 dnů, ve složitých případech až 90 dnů. Je-li rozhodnutí zamítavé, lze se proti němu odvolat, ale musíte je respektovat.
Postupujte podle zákona Kácení dřevin (pozor, nikoli jen stromů, ale také keřů!) mimo les se řídí § 8 zákona 114/1992 Sbírky o ochraně přírody a krajiny a Vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 359/1992. Ochrana dřevin se uplatňuje i v případě, že jde o dřeviny náletové a ovocné. Fyzická osoba při výkonu podnikání a právnická osoba mají přísnější podmínky než běžná fyzická osoba (vy na své zahradě).
Kontakty: Ing. Marek Hamata, Inventarizace zeleně, poradenství, tel: 728 606 534; David Hora, Kácení stromů, arboristika, tel.: 603 224 775; Bohdan Chadt, Kácení stromů, arboristika, tel.: 723 035 185
text: Marek Hamata foto: archiv firmy STIHL |
Interiér s prozářenou hlubinou
|
|
Pro vytvoření studie, návrhu, projektu i následné realizace si zadavatel vybral brněnskou společnost Kyzlink. Interiér domu navrhli Jan Kyzlink a Slávka Marhavá-Dušová v jednoduchém funkcionalistickém stylu, který oba autoři přijali za svůj. Majitel si tento styl také oblíbil, a proto vzájemné konzultace mezi ním a autory probíhaly v příjemné atmosféře. „Žena byla proti tomu, abychom stavěli, a tak jsem vše konzultoval já sám,“ prozrazuje majitel.
Souhra v jednoduchosti „Vybavení domu bylo navrženo tak, aby celkově podtrhovalo myšlenku, že méně znamená více, v detailu však více znamená více,“ poznamenává Jan Kyzlink. Nábytkové solitéry působí čistě a jednoduše, propracovanost jednotlivých detailů jim však propůjčuje nádech určitého luxusu. Jako materiál byla pro nábytek zvolena kvalitní třešňová dýha mořená dohněda. Doplňuje ji elegantní pískované sklo a kování z nerezu a hliníku.
Mořský element Nejen originální design je příznačný pro zařízení celého domu. Všechen nábytek je současně vysoce funkční a dobře slouží svému účelu. Některé solitéry jsou vybaveny kolečky, a proto je manipulace s nimi velmi snadná. Do atypických prostor byly rovněž navrženy vestavěné skříně, které nabízejí maximum úložného prostoru. Vkus rodiny je hodně ovlivněn profesí (práce s textilem) a častými cestami do zahraničí, což se odráží v interiéru celého domu. Obývacímu prostoru vévodí tři metry dlouhé mořské akvárium. „Rád se potápím, k moři se dostanu dvakrát za rok, ale já jsem tu krásu chtěl vidět pořád,“ svěřuje se majitel akvária, jakým se u nás může pochlubit jen málokdo. Přímo naproti akváriu rámovanému zelenou indickou žulou se nachází zcela nenápadný, avšak praktický krb obložený stejným materiálem.
Dům prostoupený humorem Ačkoliv byl dům navržen pouze pro dvě osoby, velkou pýchou je jídelní stůl pro dvanáct osob. Tato touha se zrodila v bývalém bytě, kde chybělo místo k tomu, aby se celá rodina sešla u oběda či večeře. Jedná se o dva stejné stoly, které jsou navíc rozkládací, takže není problém rozmístit je do různých částí bytu a příležitostně zase složit. Zkušenosti z předchozího bydlení stanovily i další požadavek – otevřenost prostoru. Přízemí je volně průchozí a do prvního patra se dostanete bez jediných dveří. A co víc, z výšky zase můžete pozorovat vše, co se děje dole. „Pavlač se mi bude hodit na stáří, až nebudu moct chodit, udělám si tady zvedák,“ s černým humorem říká majitel. V patře se nachází ložnice, pracovna, koupelna a hostinský pokoj. V pracovně najdeme stůl s velkou pracovní plochou a zajímavě řešenou podnoží z nerezové oceli. Hostinskému pokoji dominuje velký úložný prostor, designově odlehčený od stěn i podlahy, takže se zdá, jako by levitoval v prostoru. Pohovka umístěná v mezipatře může posloužit k příjemnému lenošení u televize nebo knížky. Velký prostor nabízí i sklepení, kde zůstává místo na koníčky. Zde se nachází prádelna a komfortně zařízená sauna. Vybavení bytu je kompletní a účelné, zbývá již pouze úplné zabydlení, na což nejnápadněji upozorňují holé zdi. Dům byl dokončen teprve loni na podzim a stěhování od rodičů „přes ulici“ bylo pozvolné. Manželé si navíc stanovili zajímavé pravidlo – co si za rok nepřenesou, už do nového nenastěhují.
Kontakt: KYZLINK INTERIÉRY, Drobného 45a, Brno, tel.: 541 429 394,
text: Lenka Kopecká a Dagmar Mikulicová foto: Libor Stavjaník |
