|
|
Mohlo! A to zcela zásadně. Možná namítnete, že luxusní umyvadlo stojí spoustu peněz a nakonec odvede stejnou práci jako keramické, o které se navíc nemusíte tolik starat. Ale nemáte pravdu. Pojďte počítat. Zkuste znovu seškrtat rodinný rozpočet plánovaný na vybudování koupelny a uberte třeba na straně obkladů a přidejte na stranu umyvadla a uvidíte, že vám možná ještě zbude na pěkné doplňky. Proč byste to měli dělat? Rovnice je jednoduchá. Vlevo drahé a luxusní obklady s tuctovým umyvadlem, vpravo designové umyvadlo, které bude celé koupelně vévodit a vedle nějž nejlépe vyniknou jednoduché, finančně nenáročné obkládačky nebo zajímavě strukturální a barevná malba. Už teď vám musí být jasné, že tahle rovnice by byla při hodině matematiky ohodnocena nedostatečnou. Zatímco na levé straně je minus, na pravé převládají klady.
Materiály Uznáte-li správnost naší nerovnice, gratulujeme vám, postupujete do druhé kola a tím je výběr materiálu. Máte-li odrostlejší děti a hodláte si začít užívat života trochu jinak, můžete si dovolit sklo i nerez. Nepočítá se totiž se stálou přítomností obtisknutých dětských ručiček či vymačkané pasty nebo vylitého šamponu atd. Milovníkům přírodních barev a materiálů udělá radost umyvadlo z přírodního kamene. Novinkou už dnes nejsou umělé materiály jako corian či jiný umělý kámen, jehož nespornou výhodou jsou spoje beze spár a snadná tvárnost, díky které si můžete nechat vyrobit skutečný originál. Pro všechna designová a luxusní umyvadla však bez výjimky platí jedno společné – „Pozor na vnoučata!“
Kde bude mít své místo Pořídíte-li si pěkné umyvadlo, ještě nemáte vyhráno. To máte pouze v případě, že si vyberete takové, které je součástí koupelnového nábytku nebo je již zapuštěno do stolku či stojanu a tvoří samostatný prvek. Je třeba si uvědomit, že nevhodným výběrem desky, do které má být umyvadlo zapuštěno, či nevhodného sifonu může být výsledný efekt nulový. Většinou ale bývají umyvadla v katalogu znázorněná v několika variantách, z nichž není problém si vybrat. Jistě poradí i šikovný architekt.
Aby se stále lesklo Na údržbu jsou nejnáročnější umyvadla nerezová a skleněná. Ta nelze doporučit tam, kde je voda příliš tvrdá a vodní kámen by po každém použití tvořil na povrchu nepěkné mapy. V tomto případě byste se stali skutečnými otroky čistoty a investované peníze by se rozhodně nezhodnotily. Toužíte–li však přesto po něčem výjimečném, poohlédněte se po umyvadlech z přírodních či umělých kamenů, případně zvolte netradiční tvar keramiky. Při čištění nerezových a skleněných ploch nepoužívejte písky ani jiné přípravky písky obsahující. Většinou postačí běžné čisticí prostředky určené na nerez a sklo, jež vytvoří na povrchu jakýsi film, který zabraňuje tvoření map a skvrn. Luxusnější keramická umyvadla bývají opatřena nejrůznějšími antibakteriálními úpravami, které zabraňují ulpívání nečistoty i kapek na povrchu. Ptejte se u firem VILLEROY & BOCH (Ceramicplus), SANITEC (KeraClean)… Údržba je pak mnohem snazší a užívání umyvadla hygieničtější.
Kam pro něj Luxusní keramická umyvadla zřídka najdete v běžných hypermarketech. Ta se prodávají většinou v koupelnových studiích, kde si můžete vybrat nejen z vystavovaného zboží, ale i z katalogů.
Kontakty: AMEK, Korunní 56, Praha 2, tel.: 02/22 51 83 71, ARTEFAKT, Na Florenci 29, Praha 1, tel.: 02/232 60 26; JANOUŠEK, Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 02/72 76 92 70; LINEA PURA, Klimentská 48, Praha 1, tel.: 02/24 81 99 41; Na Ořechovce 41, Praha 6, tel.: 02/24 31 17 54; LS NYOX, Vyšehradská 12, Praha 2, tel.: 02/24 92 29 99; MOBALPA, Na Příkopě 19-21, Praha 1, tel.: 02/22 24 40 41, VILLEROY & BOCH, Biskupcova 36, Praha 3, tel.: 02/651 47 70
text: Lucie Brzoňová foto: archiv |
Blog
Co se skrývá v rohu?
|
|
Navíc na takto uložené věci časem zapomenu a stanou se z nich exponáty, použitelné leda tak do sbírky technického muzea. Už se těším, až se má stávající kuchyňská situace stane minulostí a pořídím si některou z níže uvedených rohových vymožeností.
Otočný rondel K zabudování otočného rondelu nepotřebujete zvláštní skříňku či speciální korpus. Celý systém se dá namontovat do jakéhokoliv volného prostoru v rohu kuchyňské sestavy. Skládá se ze středové tyče a dvou úložných pater, která mohou být plastová plná nebo drátěná. Podle rozměrů rohového prostoru můžete volit mezi celým kruhem a třičtvrtěkruhem. Součástí rondelu je nářezové prkénko z masivního dřeva sloužící k přípravě pokrmů a otočná dvířka v nerezovém provedení. Dvířka stačí lehce zatlačit dovnitř rukou nebo kolenem a pootočit doleva či doprava. Pak už jen otáčíte košíkem a divíte se, jaký máte ve skříňce pořádek. Otočné drátěné koše Na podobném principu fungují výškově nastavitelné drátěné koše, připevněné na středové tyči, která se prodává v různých výškách. Koše jsou k dostání od půlkruhového tvaru až po celý kruh – vybírat budete podle tvaru a rozměrů skříňky. Ně-které půlkruhové koše mohou být napevno přimontované ke kuchyňským dvířkům. Dno košů může být drátěné nebo plné plastové. IKEA prodává do drátěných košů plastovou podložku – 149 Kč za roli (1,5 m).
Magic corner Do běžně nedostupné hloubky cca 120 cm se pohodlně do stanete pomocí výsuvného systému Magic corner. Pohybem k sobě vysunete první část (dva drátěné koše), vytočíte-li tuto vysunutou část do strany, snadno zpřístupníte další dva drátěné koše. Systém je k dostání v pravé i levé variantě v nejrůznějších rozměrech. Záleží na tom, kterého z výrobců zvolíte.
Kontakty: IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 02/51 61 01 10; INTERIÉR ČÁP, Budějovická 11, Praha 4, tel.: 02/41 73 22 85, INTERIÉRY SEDLÁK, Vinohradská 10, Praha 2, tel.: 02 /24 21 78 17, KUCHYNĚ SCHÜLLER, Hankova 8, Plzeň, tel.: 018/239 61 51; SYKORA, Razov 1204, Vizovice, tel.: 067/700 22 32
text: Lucie Brzoňová foto: archiv |
Jaký komín pro můj dům?
|
|
Do jednovrstvého komína se může připojit jen spotřebič na pevná paliva s vyšší teplotou spalin. Není však vyloučeno, že vlivem možného vyhoření sazí popraská obvodový plášť komína a nebude těsnit. Moderní spotřebiče na pevná paliva s vysokou účinností však pracují s nízkými teplotami spalin. S ohledem na to jsou jednovrstvé komíny konstrukčně překonané.
Pokud by si takový komín přesto někdo chtěl z úsporných důvodů pořídit, rozhodně neušetří – dříve či pozdějí ho bude muset nechat zrekonstruovat nebo postavit nový, a to v obydleném domě není ani jednoduché, ani laciné.
Více vrstev, více funkcí Soudobý komín musí umět mnohem víc, než „jenom“ odvádět spaliny od topidla nad střechu do volného prostředí. Vývoj tepelných spotřebičů trvale směřuje ke zdokonalování spalovacího procesu a intenzivnějšímu využívání tepla, které při spalování vzniká, a tím i tepla obsaženého ve spalinách, což má za následek jejich výrazné ochlazování. Již při průchodu tepelným spotřebičem teplota spalin poklesne tak, že na výstupu například z kotle se pohybuje kolem 100 °C, a pokud dochází i k odebírání tepla uvolňovaného při kondenzaci spalin, klesá jejich teplota až na 40 °C. Vlivem kondenzace dochází k nežádoucímu vlhnutí vnitřní komínové stěny. Konstrukce novodobých komínů proto musí být odolná vůči vlhkosti, jinak ji kondenzát poškodí a pronikne do okolních částí stavby. Je třeba, aby komín za všech okolností zaručoval bezchybnou funkci a spolehlivý provoz. Takové požadavky splňují vícevrstvé konstrukce (s materiály odolnými vůči kondenzátům – šamot, keramika, kov) ucelených komínových systémů s komplexně (technologicky, stavebně, montážně i provozně) propracovaným řešením.
Ve vícevrstvém komíně neboli systému veškeré negativní působení spalin eliminuje kvalitní keramická komínová vložka, odolávající teplotním i kondenzačním účinkům spalin. Tuto tenkostěnnou vložku izoluje vrstva vláknité izolace (umožňuje rychlé ohřátí komína na provozní teplotu, zpomaluje její chladnutí při přerušovaném provozu kamen aj.). Konečně třetí vrstvou je komínový plášť, který vložku s tepelněizolační vrstvou chrání a staticky zajišťuje. Z vlastností vícevrstvého komína vyplývá řada výhod při použití: vysoká provozní bezpečnost, možnost rychlé montáže, úspora energie, vysoká životnost, eliminace zvuku.
Univerzální systém i pro podkroví Dnešní podobu komínů reprezentují univerzální komínové systémy, případně jejich kombinace se speciálními systémy doplněnými svislými vzduchovými nebo instalačními šachtami. Svislá komínová šachta se dá bez problémů využít například pro solární techniku. Vzduchovým průduchem v komínu se pohodlně a co nejkratší cestou vede instalace od slunečních kolektorů na střeše k zásobníkům teplé užitkové vody ve sklepě, a to i tehdy, když se pro využívání sluneční energie v hotovém domě rozhodneme později.
Šachta však poslouží i pro jiná vedení – například pro instalace při rekonstrukci půdy na bytové (ev. jiné) prostory. Plní i další důležitou funkci – přivádí vzduch k lokálnímu spotřebiči paliv, například ke kamnům nebo krbu na dřevo, které chceme zprovoznit bez nutnosti či možnosti otevírání oken.
Avant Primo – úspornou novinkou Novinkou na českém trhu je např. i komínový systém Avant Primo (oceněný Zlatou medailí na Aquathermu 2001), který dosahuje úspor energie na principu výměníku tepla díky nové keramické vložce s profilovaným povrchem. Mnohonásobně větší plocha vložky významně zvyšuje přenos tepla a předehřívání spotřebiči nasávaného vzduchu, a tím snižuje spotřebu energií při spalování.
Vhodný je pro rodinné domy, pro spotřebiče s teplotou spalin do 160 stupňů, ale zvláště výhodný je pro nízkoteplotní kondenzační spotřebiče, které se vyznačují zvláště intenzivním využíváním energií a kladou zvýšené nároky na konstrukce pro odvod spalin. Systém je koncipován pro tzv. protiproudý provoz nebo souproudý. U protiproudého systému je vzduch pro spalování nasáván z vnějšího prostředí a proudí jedním směrem dolů (od ústí komínu ke spotřebičům), zatímco spaliny proudí opačným směrem (od spotřebičů k ústí komína). Přiváděný vzduch pro spalování je tak předehříván teplem, které sálá z povrchu vložek, což je v podstatě princip výměníku tepla. Spotřebič tak lze instalovat i do středu bytu, na chodby nebo do uzavřených prostor. Nemusí se již podřezávat dveře ani budovat jiné otvory pro přívod vzduchu ke kotlům. Používá se pro uzavřené plynové spotřebiče – turbokotle. U souproudého provozu vzduch proudí stejným směrem jako spaliny, tj. od paty komína k jeho ústí, a slouží jako zadní odvětrání vložek.
Rekonstrukce komínovými vložkami Původní jednovrstvé komíny vyzděné z cihel lze rekonstruovat komínovými vložkami. U komínů s přímými a svislými průduchy se používají pevné vložky – keramické nebo z nerezového plechu – musí ale odpovídat velikosti průduchu. Nedostatečně velké zděné komínové průduchy je možné zvětšit komínovou frézou, kterou lze ubrat plášť komínového zdiva až o třetinu tloušťky. Naopak u zbytečně velkých komínových průduchů se musí komínová vložka izolovat vláknitou izolací a chránit například hliníkovou fólií. U komínových průduchů uhýbaných, které se vyskytují zejména u starých činžovních domů, se používají komínové vložky ohebné (k odvodu spalin na tuhé palivo pouze vložky z nerezového plechu).
Neodborné zásahy vedou k poruchám Nejrozšířenější použití mají dnes univerzální komínové systémy se zadním odvětráním s keramickou vložkou, odolné jak vůči vlhkosti a korozi, tak vůči vysokým teplotám spalin. Ty zřejmě pokryjí většinu potřeb stavebníků a investor musí pouze dbát na to, aby si ve svém objektu zajistil jejich dostatečný počet odpovídající potřebám a počtu instalovaných spotřebičů paliv. Ať už se pro vytápění objektu použije jeden i více spotřebičů paliv, obraťte se s návrhem (rekonstrukcí) komínového systému či jejich kombinace na odborného projektanta, školeného kominíka (revizního technika) nebo kontaktujte některou specializovanou firmu, eventuálně přímo výrobce. Montáž komínových těles a vložkování by měly provádět jen zaškolené firmy či osoby, poskytující záruky za správnou funkci vícevrstvé konstrukce postavené či sestavené přesně podle požadavků výrobce.
Někteří stavebníci nerespektují zásady obsažené v pokynech výrobců pro užití komínových systémů. Týká se to zejména nevhodného nahrazování originálních ověřených komponentů jinými prvky, porušení systémového řešení improvizací a dalších neodborných „vylepšení“, před kterými je třeba důrazně varovat.
text: Lubomír Seidl foto: archiv firem Schiedel, Plewa, Erlus a archiv redakce |
Vanový syndrom
|
|
Stejně jako při hledání partnera chtějte od koupelny, aby byla sympatická, praktická a za všech okolností elegantní… zkrátka dokonalá. Vybírejte s rozmyslem! Rozejít se s bývalou láskou totiž bývá často bolestivé, ale technicky mnohem snazší než vysekat dlaždičky, které vyšly z módy.
Jak jednoduché to měli naši předkové. Nebyl problém vybrat si ty správné necky, kádě, vany, protože jejich tvary a materiály po léta nedoznaly žádných výraznějších změn. My jsme na tom podstatně hůř. Bohatě zásobený trh útočí denně na zájemce bezpočtem materiálů, barev, tvarů.
Tvar určuje pohodlí Rozhodneme-li se pro koupi vany, počítejme s tím, že se v ní chceme občas natáhnout, zavřít oči a relaxovat. V koupelnách, kde není sprchový kout, ji budeme využívat také ke sprchování. Jak tedy začít s výběrem? Nejprve si pečlivě rozmyslete, pro jaký tvar vany se rozhodnete. Zda to bude klasický obdélník, několikaúhelník, ovál či rohová varianta. Řiďte se především prostorem, kam má vana být posta vena. Neměla by zabírat nepřiměřenou část místnosti a alespoň z jedné strany by měla mít odkládací plochu.
Právě několikaúhelníkové vany poskytují různé varianty, jak je ideálně začlenit do prostoru. Další možností je umístit vanu do prostoru. Nejedná se o žádnou výstřed ní novinku. V minulosti bývala vana součástí ložnice a nacházela se v blízkosti lůžka. Tehdy se až na určité výjimky neobkládala, ale stála volně v prostoru na speciálních nožičkách. Tyto modely mají stále svůj půvab, pro náročné stavební úpravy a velké nároky na prostor se ale využívají minimálně. Samostatnou kapitolou jsou vany s atypickými tvary. Ty se zpravidla vyrábějí na zakázku nebo v omezeném množství. Zákazník si může koupit vanu třeba ve tvaru srdce, lastury… Výběr úzce souvisí s celkovým charakterem místnosti.
První zkouška Než vanu koupíte, měli byste ji také přímo u prodejce vyzkoušet, a sice zda vám vyhovuje její tvar. Nestyďte se, vstupte dovnitř, položte se… A vyzkoušejte jich hned několik, abyste sami pocítili rozdíly mezi jednotlivými modely. Každá vana je totiž určena nejen rozměrem, který se vám musí vejít na určité místo, ale především vnitřním prostorem. Většina prestižních firem investuje značné částky do přípravy tvaru a spolupracuje s nejlepšími designéry, kteří studují ergonomii lidského těla. Nejnovější modely se realizují také za účasti výtvarníka, jehož nápad a estetické cítění se prolne do práce designéra. Na konci řady stojí výrobce, který sleduje, zda je vana pohodlná i hezká – tedy jedním slovem prodejná.
Materiály Vybrat správný materiál u výrobku, který bude sloužit několik let, bude na něj působit voda, případně různé další přísady, je naprosto zásadní. Dnešní trh zabírají dva typy materiálů. Oba mají své výhody i nevýhody a výrobci i prodejci umějí jejich vlastnosti vyzdvihnout nebo naopak potlačit. Boj je mezi smaltovanou ocelí a akrylátem, přičemž oba materiály ještě mají několik kvalit určujících jakost výrobku. O kvalitě nejvíc vypovídá záruka. Je-li dostatečně dlouhá, pak se můžete spolehnout, že výrobek (samozřejmě až na některé výjimky) bude skutečně sloužit slibovanou dobu.
A v čem se od sebe liší? První, co si zákazník uvědomí, je rozdíl teploty povrchu. Zatímco akrylát je teplý a příjemný na dotek, ocelová smaltovaná vana se zahřeje až za určitou dobu. Na-proti tomu jsou tyto vany pevnější a vysoce odolné, akrylát je porézní a některé modely (především ty nejlevnější) mohou působit nestabilně. Dalšími možnostmi jsou materiály z různých směsí (zpravidla akrylát s přísadou), v podstatě „vylepšené akryláty“. Výrobci těchto van staví na kvalitě materiálu a upřednostňují jeho vlastnosti. Známý je quaryl či marbrex. Novinkou v této oblasti jsou ocelové vany, které mají vnitřní povrch potažený akrylátem. Splňují tedy tvrdost a kvalitu, přitom vnitřní část je na dotek teplá. Velkou pozornost věnují výrobci povrchové úpravě. Využitím fyzikálních či chemických reakcí připravují speciální povrchovou úpravu, která odpuzuje špínu, ulehčuje údržbu atd.
Hydromasážní vany Nejprve jsme měli možnost je vidět ve zdravotnických centrech. S prvním prototypem přišel pan Jacuzzi, který navrhl speciální zařízení vytvářející podvod ní tlak zaměřený na určité části těla. Až když se jeho vynález zdokonalil do té míry, že bylo možné vyrábět vanu sériově, mohli jsme si ji pořídit domů také my. Dnešní hydromasážní vana má několik integrovaných hydromasážních trysek, jejichž úkolem je působit podvodním tlakem na určité části těla. Bývá vybavena i perličkovou masáží. Vylepšené modely pak mají navíc speciální masážní trysky působící v nejcitlivějších místech, například v okolí páteře či u chodidel apod. Při výběru záleží na kvalitě masážního systému, její zárukou bývá jméno výrobce a jeho renomé.
Hydromasážní vana patří mezi drahá zařízení. Otázkou při její koupi zůstává, zda ji skutečně využijete na sto procent. Sami sebe se ptejte, jak často jste až doposud našli čas relaxovat ve vaně. Nemá totiž význam kupovat nejlevnější (s největší pravděpodobností dost poruchové) zařízení – investice do kvalit ních hydromasážních van se pohybuje ve výši několika desítek až stovek tisíc.
Hydromasáž se doporučuje: – při artróze a revmatismu – při chorobách krevního oběhu – pro zlepšení funkce celého pohybového aparátu – pro prevenci proti křečovým žilám – je prevencí proti vzniku celulitidy
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 02/20 51 28 65, 02/20 51 78 02, fax: 02/20 51 19 09; AQUA PLUS, Okružní 1467, Beroun, tel.: 0311/62 56 26; Závodu míru 90, Karlovy Vary, tel./fax: 017/356 71 91; KOMORNÍK, Severozápadní I č. 2771/28, Praha 4, tel.: 02/72 76 64 78, tel./fax: 02/72 76 92 73; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 0361/25 49 07, fax: 0361/ 25 49 08; SANITOP, Sokolovská 968/185, Praha 9, tel.: 02/84 82 90 79, fax : 02/84 82 90 62
Výrobky firem AEG, BOSCH, MOULINEX, PHILIPS, ROWENTA, SIEMENS a UFESA zakoupíte v síti prodejen s domácími spotřebiči
text: Lenka Haklová foto: archiv |
Zapomeňte na smalt
|
|
Nerez Největší podíl v materiálové nabídce tvoří nerezové dřezy, které jsou také cenově nejdostupnější. Vyrábí se buď ze silně pochromovaného niklu, nebo z ušlechtilé nerezové oceli, tzv. chromniklu (dobrou kvalitu zajistí označení CrNi 18/10). Nerezové dřezy jsou velmi odolné vůči louhům a kyselinám. Dejte pozor na poškození dřezu čisticím pískem. Raději si vždy pečlivě přečtěte, zda je zakoupený čisticí prostředek vhodný pro nerezovou ocel.
Umělý kámen Oblíbený materiál, který má na trhu již svou pevnou pozici. Setkáte se s ním pod názvy – silgranit, fragranit, cristalite-granit. Jedná se o mletou žulu nebo křemičité písky, které se míchají s pojivy na bázi akrylátů. Kamenina zaujímá ve směsi větší podíl než pojivo a barviva. Umělý kámen je oblíben pro širokou škálu barev a vynikající vlastnosti – vysoká odolnost vůči teplotám (až 280 °C), stálobarevnost, snadná údržba, neporéznost a těruvzdornost.
Corian Zvláštní luxusní kategorii tvoří materiál corian. Větší část směsi, z níž se corian vyrábí, tvoří bauxit, asi třetinu zaujímají pojiva na bázi akrylátů, díky nimž se dá corian dobře tepelně tvarovat. Snadná tepelná zpracovatelnost umožňuje napojování beze spár, takže nepoznáte, kde končí pracovní deska a začíná dřez. Při poškození se dá povrch lehce opravit. Je voděvzdorný, odolný vůči chemikáliím a vysokým teplotám. Vybrat si můžete z přibližně sedmdesáti barevných odstínů.
Ostatní materiály Zmínili jsme se alespoň o nejčastěji používaných materiálech, čímž jsme samozřejmě nevyčerpali všechny možnosti. Setkat se můžete s materiálem akrylát/granit, který na první pohled vypadá stejně jako granit. Je cenově dostupnější, nemá však tak vynikající užitné vlastnosti. Můžete narazit i na dřezy keramické. O smaltu se již nebudeme zmiňovat, neboť je považován za materiál minulosti.
Menší dřezy si většinou pořizují lidé, kteří mají myčku (při koupi by neměli zapomenout na sifon s dvěma otvory). Dvojdřez by měl být standardem hlavně v domácnostech bez myčky. Druhý dřez může doplnit odkapávací košík. Do něj se nádobí odkládá a poté se opláchne pod tekoucí vodou. Koš přijde zhruba na 1 000 Kč. Za podobnou cenu jsou pak k dostání prkénka – ať už dřevěná nebo plastová, která se do druhého dřezu vloží.
Praktické jsou dřezy s děrovanou miskou, kterou lze ze dřezu vyndávat. Lze do ní odkládat nádobí, nechat v ní okapat zeleninu, je ideální i pro slévání vody z těstovin nebo brambor. Dražší dřezy bývají vybaveny excentrickým ovládáním výpusti – knoflíkem umístěným většinou vedle baterie, kterým se uvolní odpad bez toho, aby se sahalo do špinavé vody.
Nezasvěceného mohou překvapit dva otvory u dřezu. První je na baterii, druhý na dávkovač saponátu. Zhruba za 650 Kč lze pořídit plastovou láhev, která se připevní pod pracovní desku. Nad ní zůstane pouze chromová pumpička všem už dobře známá z používání tekutých mýdel. Do pravého dřezu můžete umístit drtič odpadků. Jeho hrdlo mívá větší průměr, než je obvyklé u běžných dřezů „na špunt“, proto je dobré s nákupem drtiče počítat předem. Nicméně, prodejci jsou schopni do nerezového dřezu požadovaný otvor vyvrtat. Drtiče koupíte za ceny podle výkonu od 7 000 Kč.
Kontakty: ANPE (ALVEUS), Gutova 22/71, Praha 10, tel.: 02/74 82 23 95; BAUMATIC, Malá Skála 211, Jablonec nad Nisou, tel.: 0428/33 21 11, BLANCO, Zelený pruh 109/1091, Praha 4, tel.: 02/41 44 34 98; CORTRADE, Dělnická 13, Praha 7, tel.: 02/66 71 01 91; FRANKE, Kolbenova 17, Praha 9, tel.: 02/81 86 30 37; SCHOCK, výhradní zastoupení Stanislav Kovařík, Vodní 213, Brno, tel.: 05/43 23 70 05,
t ext: Lucie Brzoňová foto: archiv |
Harmonie poblíž nebe
|
|
U mladého muže se po zakoupení podkrovního bytu dostavila spokojenost, že je konečně ve svém. Postupně si nový domov zařizoval podle svého vkusu a nepředpokládal, že by v horizontu několika let chtěl něco razantně změnit, kdyby…
Vlastní byt ještě není domov Dokud majitel bytu cestoval, nevadilo mu, že se v novém domově vlastně ani pořádně nezabydlel. Spousta věcí zůstávala nevybalena v krabicích, protože úložné prostory v podkrovním bytě se šikmými podhledy nelze jednoduše vyřešit zakoupením skříní. Ty je třeba ušít na míru, tedy zhotovit na zakázku.
Situace se změnila, když majitel bytu skončil s kočovným životem, pak mu každodenní hledání věcí po krabicích začínalo vadit. Na byt, do kterého se vracíte den co den, máte pochopitelně podstatně vyšší nároky než na místo, kde pobýváte pouze občas. K rozhodnutí něco s bytem udělat přispěla i návštěva v bytě přítele, kde ho oslovila harmonie, funkčnost a zajímavé detaily interiéru. Jak se dozvěděl, dispoziční řešení a veškeré vybavení si kamarád nechal navrhnout od odborníka. Bylo rozhodnuto.
Žádná revoluce, pouze doladění Mladý muž se obrátil na pražskou firmu Megaron, kde si ho vzala na starost ing. arch. Věra Dvořáčková, která se seznámila s jeho představami a samozřejmě taky bytem. Součástí návrhu byla diskuse o úrovni cen. Když bylo vše odsouhlaseno, mohlo se začít. V tomto případě nešlo o rekonstrukci od podlahy, spíše o doladění interiéru. Stavební úpravy obnášely pouze odstranění jedné staré příčky a postavení jedné nové, kterou se uzavřel hlavní prostor, čímž vznikla potřebná pracovna. Proměna bytu spočívala především ve vybavení. Většina nábytku je vyrobena z elegantní trojkombinace třešňové dýhy, pískovaného skla a kovu s různou povrchovou úpravou. Každá místnost má však speciální prvky, které podtrhují její poslání, pomáhají navodit tu správnou atmosféru. K tomu v neposlední řadě přispívá barva malby: na jedné stěně džínově modrá v obývacím pokoji, v pracovně zelenkavá, která krásně koresponduje s barvou třešňového dřeva, ale svou roli hrají i na pohled maličkosti, jako např. žaluzie a další prvky. Oboustranná spokojenost Největší potíže působily v tomto případě šikmé podhledy, zvláště, když majitelem bytu je dvoumetrový dlouhán. Rekonstrukci prodlužovala skutečnost, že většina nábytku se nechala vyrobit na zakázku. Od podepsání smlouvy do vyřešení posledního detailu tak uplynulo sedm měsíců. Nicméně vzhledem k tomu, že nešlo o revoluci, v bytě se dalo během úprav v pohodě bydlet. Vyplatilo se raději počkat, než se smířit s kompromisem. Spokojen byl jak dodavatel, který si pochvaloval, že tento klient nepatřil k těm, kteří něco odsouhlasí a pak třikrát mění rozhodnutí, tak majitel bytu. Jeho spokojenost mimo jiné dokumentuje skutečnost, že nás nechal s fotoaparátem nahlédnout do svého domova. Kdo by se jím rád nepochlubil?
text: Alena Vondráková foto: Jaroslav Hejzlar kresby: Ing. arch. Šárka Daňková |
Hromobití na druhou
|
|
Po pravdě řečeno, ona je každá rada drahá. Dalo nám dost práce i to, abychom našli zajímavá a nová řešení pro pouhá dvojčata. To, co se zpočátku zdá docela jednoduché, nabírá s přibývajícím věkem dětí stále více komplikací. Dvojčata se totiž narodí najednou, jde však o svébytné osobnosti a ani vzájemná podoba na tom nic nemění. I ta nejroztomilejší nemluvňata vydrží ve společném kočárku jen do doby, dokud nepřijdou na to, že správně natažená ruka může vyprovokovat sourozence k vzájemné komunikaci. Postýlky pro dlouhý noční spánek je nejlépe umístit alespoň metr od sebe, pokud už nemohou být u protilehlých stěn pokoje.
S prvními krůčky přicházejí další nečekané otázky. Jedno dítě jde vpravo, druhé doleva, koho chytit dřív? Od té chvíle by měl být celý byt měkce vyložený polštáři a zbavený všech nebezpečných rohů v úrovni dětské hlavy. Zpravidla těsně po úspěšném zápisu do školy přicházejí na řadu ožehavější témata: kde se budou psát úkoly, v pokoji je nutné ještě místo pro hračky a už i pro učení. Kdybychom mohli prosit šatní skříň, tak nafukovací.
Další hromobití přichází v pubertě. Dvojčata si doteď kromě kočkování i docela hezky hrála, ale od nynějška neoblomně vyžadují soukromí. Pro každého zvláštní pracovní plocha, skříňka na učení, nezbytná je tajná zásuvka. Tvůrčí schopnosti pracují naplno. Rozmístění nábytku se často mění ze dne na den i z hodiny na hodinu a vás jako rodiče může pouze těšit, když se některé varianty trefí dokonce i do původní podoby, kterou jste v dobré vůli kdysi zvolili vy. Moderní rodiče, kteří se snaží být dětem i v takto pohnutém období partnery, volí jako projev dobré vůle kolečka. Dají se snadno a rychle namontovat na všechno – na stůl, postel, skříň, komodu… Stěhování je snadnější a děti spokojenější.
Od dvanácti třinácti let by bylo ideální poskytnout dětem samostatné pokoje. Pokud to není možné, pomohou alespoň vizuální zábrany. Můžete je instalovat napevno, vydrží vám doma minimálně do doby, než se alespoň jedno dvojče odstěhuje.
Teprve po čase, kdy vzájemná setkání budou vzácná, najdou vaše děti zase společnou radost ze společně prožitých chvil. Velice často se dokonce stává, že po letech hledání nejlepšího přítele zjistí, že si veškerou práci mohly ušetřit, protože s ním bok po boku celý život vyrůstaly. A kdyby se z nich mezitím staly třeba mediálně známé osobnosti, budou v rozhovorech vzpomínat, jak kdysi nemohly spolu jet do školy ani ve stejném vagonu tramvaje…
Kontakty: FOR BABY, Plovdivská 3400, Praha 4-Modřany, tel.: 02/44 40 26 65; Gazel, Nové Dvory 159, Slušovice, tel.: 067/798 11 09; DŘEVOJAS, Pražská 50, Svitavy, tel.: 0461/54 11 69; KLOU DESIGN, Holečkova 1013/34, Praha 5, tel./fax: 02/57 31 79 64-65; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 02/22 25 44 44; ŠIBOR HÜLSTA STUDIO, Heršpická 5a, Brno, tel./fax: 05/43 10 72 20
text: Pavlína Blahotová foto: archiv |
Teplý kabát pro podkroví
|
|
Krov, tvořený soustavou trámových nosných prvků, umožňuje dokonalejší způsob zateplení – předsadit tepelněizolační plášť před nosnou konstrukci, tj. nad krokve, a zcela oddělit interier včetně krovu od vnějšího prostředí. To je základní princip zateplení střechy s vyloučením tepelných mostů. Promyšlený systém využívající moderní vícevrstevné či skládané prefabrikáty vytváří nad krokvemi homogenní vrstvu tepelné izolace, která plní funkci: – tepelné izolace (s možností volby výsledného tepelného odporu), – pojistné hydroizolace, – zvukové izolace (s běžnou hodnotou útlumu 53 dB), – utěsnění podkrovního prostoru proti větru a tím proti pronikání chladu, – úplné oddělení veškeré dřevěné konstrukce krovu od skládané krytiny. Materiály, které bez větších úprav splňují většinu uvedených funkcí lze rozdělit do dvou základních skupin: „Sendvičové“ konstrukce Jedná se o vícevrstvé prefabrikáty, které slučují většinu operací – až dosud postupně prováděných s jednotlivými materiály krok za krokem přímo na střeše – do jednoho prvku s mnoha funkcemi. To umožňuje stavět rychleji a méně pracně, čímž se významně snižují stavební náklady. Stavební dílce existují v nejrůznějších materiálech a rozměrech: – velkoformátové polyuretanové panely, např. Isotec, se vyrábějí zpravidla na bázi tvrdé samozhášlivé polyuretanové pěny s uzavřenou pórovitostí. Povrch panelu tvoří vodotěsná fólie s hliníkovým povrchem. V panelu je již zabudována kovová střešní lať, perforovaná pro dokonalé odvětrání a odvodnění dutiny pod střešní krytinou. Spodní strana panelu je opatřena parozábranou, případně ji lze na zakázku opatřit podhledem (palubkami aj.) Panely se pokládají vodorovně a ke skeletu krovu se kotví na latění pomocí spojovacích prvků. Díky integrovaným střešním latím je vrstva pochozí. – velkoformátové polystyrenové panely mají obdobnou skladbu. Jádro panelu tvoří tepelněizolační materiál, ke kterému jsou z obou stran přiklíženy pevné desky. Z vnitřní strany jsou opatřeny parozábronou a bílým či přírodním podhledovým materiálem v nábytkové kvalitě, z vnější strany pojistnou hydroizolací. Panely jsou robustní a pevné, vyrábějí se v délkách až do 10 metrů se zabudovanými kontralatěmi. Po upevnění do speciálních dřevěných „I“ nosníků jsou okamžitě pochozí. Pokládají se ve svislé poloze na okapovou a střední, případně hřebenovou vaznici. Skládané konstrukce Většinou vyžadují nosný prvek pro přenos zatížení mezi krokvemi: – velkoplošné polystyrenové dílce, např. Bachl, Tetto aj. jsou vyráběny na bázi deskového pěnového nebo vytlačovaného extrudovaného polystyrenu, který je pevný v tlaku a odolný proti nasákavosti, takže může plnit i funkci pojistné hydroizolace. dílce nejsou samonosné, pokládají se na prkenný záklop opatřený protivětrnou zábranou. Na hladké panely se speciálními vruty se připevňuje systém latí a kontralatí k pokládce krytiny. Kotvení rastru pro závěs přenáší v rovině střechy veškeré zatížení a vyžaduje proto samostatný statický výpočet. – tvrzené stabilizované šablony, např. Thermodach, Isorast, Cepol aj. jsou rovněž vyráběny na bázi pěnového polystyrenu. Jedná se o složitě tvarované dílce, které se vypěňují ve speciální formě.
K nejdokonalejším patří například systém Thermodach, jehož základním materiálem je vypěňovaný tvrzený polystyren, hydrofóbní a se samozhášlivou úpravou. Šablony jsou důmyslně tvarovány tak, aby umožňovaly přímou pokládku na střešní latě a bezezbytku odváděly kondenzovanou a zateklou srážkovou vodu k okrajům střechy a umožňovaly přímou pokládku tašek. Těžká skládaná krytina se klade v jednom pracovním postupu s polystyrenovými dílci, takže se najednou z vnější strany střechy pořídí tepelná izolace, pojistná hydroizolace a pokládka taškové krytiny. Konstrukce krovu i latě zůstávají v interiérovém prostoru a jsou namáhány vlhkostními a teplotními změnami stejně málo jako nábytek. Profil krokví se navrhuje výhradně podle statického výpočtu, nikoliv podle požadavku na tloušťku vkládaného izolantu, takže se významně sníží spotřeba dřeva. Tento systém tvoří skladbu tzv. teplé střechy, která má, podle výsledků dlouhodobého sledování, příznivý vliv na životnost krytiny.
Systém je propracovaný nejen ve tvaru samotných dílců, ale i detailech navazujících na stavební konstrukce.
Integrovanou izolaci Thermodach lze snadno aplikovat na střechu, pod níž je vybudované podkroví se špatně provedenou izolací mezi krokvemi. Veškeré práce se provádějí z vnější strany. Původní vlhký izolant může zůstat na svém místě. Střešní krytina se odkryje pouze v šířce asi 1 meru a po položení dílců Thermo se vrátí. Tím se m. j. minimalizuje vliv počasí v průběhu prací. Drobné úpravy střechy z vnější strany je nutno provést ve hřebeni a u okapu k vyrovnání výšky integrované izolace Thermo. Zásahy do interiéru jsou nepatrné – pouze v ostění střešních oken.
text: Helena Klímová foto: Thermodach, Isotec a archiv redakce |
Budoucnost? Právě v ní žijeme
|
|
Lauretta a Renzo patří mezi mladé italské páry, které se zajímají o současný interiérový design a zároveň rády využívají možností nejmodernější technologie.
O návrh komplexního vybavení atriového bytu se zabudovaným malým skleníkem uprostřed požádali renomované architekty Pierangela Sciuta a Patrizia Bottazziho ze severoitalského Pordenone. Ti si vytvořili jméno díky spolupráci s osvědčenými designéry, ale také otevřeným přístupem k nejnovějším trendům. A protože standardem blízké budoucnosti bude operační systém pro centrální řízení provozu domácnosti, vzali budoucnost za ruku a přivedli ji blíž. Vznikl takřka dokonalý obytný prostor, který je nejen krásný, ale i maximálně funkční.
Řídicí systém použitý v tomto případě vyvinula firma Italian Innovatech, která má v aplikování těchto systémů pro domácnost dlouholeté zkušenosti. Je schopná zabezpečit provoz domácnosti od osvětlení přes vytápění, klimatizaci a hi-fi techniku až po automatické zavírání dveří, oken i žaluzií a alarmový systém. Všechno může být řízeno terminálem přímo, podle aktuální situace, nebo podle předem stanoveného programu. Obytná zóna Základním předpokladem obytné zóny byly požadavky na funkčnost a otevřenost či vzdušnost prostoru. Většinou nenajdeme klasické dveře (kromě šatny), jednotlivé zóny jsou oddělené pouze vizuálně. Srdce bytu tvoří malá tropická zahrada ve skleníku, do níž se stáčejí oči při posezení u jídelního stolu i na pohovce v pokoji. Kuchyň byla řešena jako prostor se dvěma funkcemi. První je zóna s úložným prostorem, tvořená závěsnými čtvercovými skříňkami Oasi, druhé je varné centrum. Jeho základem je masivní skleněná pracovní deska v hliníkovém rámu. I zde najdete nejmodernější elektroniku, elektrospotřebiče, varnou desku a nerezový kuchyňský dřez. Jako doplňky se zdají ideální praktické úložné moduly na kolečkách. Systém Oasi umístili architekti i do koupelny, tentokrát pod desku, na níž leží umyvadla z corianu. Poměrně skromný prostor koupelny opticky zvětšuje zrcadlová stěna, na níž jsou zavěšené částečně uzavřené skříňky. Při řešení šatny se architekti Sciuto a Bottazzi opět obrátili na firmu Presotto Italia. Z variabilního systému Tecnopolis použili efektní částečně transparentní dveře ze satinovaného skla v hliníkovém rámu, čímž se jim podařilo opticky zvětšit stísněné prostorové dispozice. Vnitřní vybavení je navrženo přesně podle potřeb Lauretty, pro skromnějšího Renza zbyla podstatně menší část, ale on je s ní prý spokojený. Místo pro pracovnu zbylo v klidové, odpočinkové zóně bytu. Pracovní plochu tvoří dva stoly se skleněnými deskami z Oasi systému. Požadavky na úložný prostor řeší jak kovové police ve výklenku, tak mobilní zásuvkové skříňky na kolečkách v laku hliníkové barvy. Do ložnice vedou dvě cesty: buď z kuchyně do koupelny a odtud šatnou, nebo z obývacího pokoje. Místnost je vybavena postelí Reflex z ořechového dřeva s čelem potaženým kůží, nočními stolky a elegantními komodami (Presotto). K ložnici je za pomoci skládacích dveří systému Tecnopolis nenápadně připojena malá fitness zóna. Vzhledem k nejnovějším poznatkům v oblasti fitness si Renzo vybral stroj orientovaný na posilování kardiovasculárního systému (Technogym). Pokud však bude i nadále žít v tomto bytě, zařízeném pro potěchu očí, těla i duše, určitě mu žádné srdeční problémy nehrozí. A když, tak jen ty příjemné…
Řídicí systém firmy Italian Innovatech má k danému vybavení standardně naprogramovány uvedené scénáře: Příchod domů – Rozsvícení několika svítidel, vytvoření náladového osvětlení – Zapnutí hudby – Nastavení adekvátní pokojové teploty Domácí kino – Spuštění plátna pro videoprojektor – Vypnutí ostatního audia/videa – Zapnutí aparatury videoprojektoru – Zatažení závěsů – Ztlumení osvětlení Relaxace v sauně – Zvýšení teploty v koupelně – Aktivování sauny – Zapnutí hudby v koupelně Noční scénář – Vypnutí hlavního osvětlení, zapnutí tlumených svítidel – Snížení pokojové teploty – Zabezpečení dveří a aktivování alarmu Odchod z domu – Vypnutí osvětlení – Vypnutí televize a hi-fi – Zabezpečení dveří a aktivování alarmu 5 minut po odchodu z domu – Nastavení teploty na úsporný režim Dovolená – Vypnutí topení – Aktivace programu simulace běžného provozu: zapínání a vypínání osvětlení a audiovizuální techniky podle provozu předchozích dvou týdnů
Kontakty: LIVING SPACE (Presotto), Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 02/22 25 44 44, fax: 02/22 25 10 56, e-mail: showroom@livingspace.cz, http://www.livingspace.cz; JUNGMANN, KERAMIKA – KÁMEN (koupelny Teuco), Voršilská 6, Praha 1, tel./fax: 02/249 11 059
text: Pavlína Blahotová foto: archiv |
Barevná bílá technika
|
|
Barevné spotřebiče patří k těm, kterých si rozhodně všimnete. Jejich volbou můžete interiéru dodat nevšední vzhled, ale také může vzniknout prostor, ve kterém se ani klaun nebude cítit dobře. A toho byste se měli vyvarovat. Před koupí barevných spotřebičů proto mějte na paměti několik pravidel.
Barva má své opodstatnění Nepřeberné množství barevných spotřebičů, které se nacházejí na našem trhu, je lákavou nabídkou pro potenciálního zákazníka. Ovšem barva na spotřebiči má i své opodstatnění. U menších výrobků, jako jsou vysoušeče, vysavače, roboty apod., určuje barva nebo barevný znak vybavení. V praxi to znamená, že výrobce připraví modelovou řadu a podle funkcí barevně rozliší spotřebiče mezi sebou. Nepsaným pravidlem je, že modrá, červená apod. patří do nižší skupiny, elegantní černé provedení představuje luxusní výrobek s kompletním vybavením. U bílé techniky, tedy chladniček, praček, sporáků, myček nádobí apod., toto pravidlo neplatí. Výrobci jim dali barvu proto, aby rozšířili sortiment a uspokojili každého zákazníka.
Trendy mládí Ze statistik vyplývá, že barevné spotřebiče nejčastěji kupují mladí lidé, kteří dávají přednost modernímu a netradičnímu interiéru a nebojí se experimentovat. Preferují kvalitní výrobky za přijatelnou cenu (tedy ne nejdražší a ani ne nejlevnější). Proto nejširší sortiment najdeme právě u společností zaměřených na tuto cílovou skupinu. Ostatní výrobci je mají pouze v minimální míře, případně nejsou v nabídce obsaženy vůbec. Barevné spotřebiče se na prodeji podílejí pouze minimální částkou. Podle statistik patří k nejoblíbenějším vestavné varné desky, trouby a sporáky, následují chladničky a myčky nádobí, nejméně jsou zastoupeny pračky. Ucelené sestavy jsou oblíbené u návrhářů kuchyňských studií a architektů, kteří s barvou umějí pracovat a díky zkušenostem mají lepší představivost.
Bez povšimnutí bychom neměli ponechat ani servis barevných spotřebičů, který musí firma zajistit včetně prodeje náhradních dílů stejně jako pro ostatní techniku. Schopnost takovou službu garantovat vypovídá o solidnosti výrobce, zákazníkovi signalizuje stabilitu firmy a tím i dostatečnou spolehlivost výrobku.
Méně je obvykle více Barevné spotřebiče jsou součástí vybavení interiéru, jejich výběr je tedy důležitý nejen z funkčního, ale i z estetického hlediska. Jak zvolit vhodnou variantu? Zařadit je můžeme do neutrální sestavy (např. bílé), ve které pak takový spotřebič bude dominantním prvkem. Bude kontrastní, viditelný, a tedy určující barvou pro ostatní doplňky (např. u kuchyňské linky barva madel, na jídelním stole barva ubrusu, prostírání apod.). Může být také součástí stejně barevného zařízení (např. modré kuchyňské linky). Sestava je sladěná a vytváří esteticky vyvážený celek. Barevný spotřebič ovšem může stát i samostatně a tvořit v místnosti solitérní kus, kterého si každý všimne.
Barva pro dospělé Přestože poptávka po barevných spotřebičích neustává, tvoří jejich prodej stále jen nízké procento. Je to do určité míry dané „odvážností“ klienta, který zpravidla bývá v zařizování konzervativní. Ví totiž, že spotřebič mu bude sloužit mnoho let, a tak většinou volí neutrální barevnou variantu — tedy bílou. Na to promptně zareagovali výrobci před několika lety a zavedli novinku — nerezové provedení. To se hodí k jakékoliv sestavě, navíc na klienta působí dojmem luxusu. V současné době tvoří nerez provedení téměř dvě třetiny prodeje výrobků, přestože je v porovnání s bílými spotřebiči o 5 až 10 procent dražší.
I když je jejich prodejnost vysoce uspokojivá, současný nerezový materiál se stále vyvíjí. Vylepšován je povrch, zejména lesk a brus. Velkým oříškem pro výrobce je citlivost na mastnotu, která způsobuje, že na spotřebičích je „všechno“ vidět. Musí se proto neustále udržovat, což je právě v kuchyni často na obtíž. Výrobci se tomu brání různými způsoby. Například americká firma Whirlpool opatřuje vybrané výrobky částmi (např. madla u trub) ze speciálního plastu, který vypadá jako kov, ale není tolik citlivý na znečištění. Nerezový povrch lze udržovat také pomocí speciálního čisticího prostředku (W-Pro).
Nerezový povrch má už dnes konkurenci. V loňském roce bylo na českém trhu představeno hliníkové provedení, které v sestavě působí tepleji a zároveň je údržba jeho povrchu podstatně jednodušší.
Kontakty: Merloni Elettrodomestici, U Nákladového nádraží 2/1949, Praha 3, tel.: 02/71 77 16 14; Výrobky firem Fagor, Gorenje, Whirlpool a Zanussi lze zakoupit v síti prodejen s domácími spotřebiči
text: lenka haklová foto: archiv |
