|
|
Za oficiální vznik značky BRF se dá považovat rok 1992, kdy byla představena kolekce Tran-Tran, kterou navrhl Massimo Iosa Ghini. Společnost sdružuje designéry, kteří se v Itálii narodili, vystudovali nebo tu tvoří. Jsou převážně italského původu, ale najdeme mezi nimi např. také Brity, Singapurce a několik Američanů. Prospero Rasulo, Terri Pecora, Guido Venturini, Biagio Cisotti, Sandra Laubeová, Marco Maran, James Irvine ad. jsou výrazní návrháři, nezatížení minulostí. Hravým přístupem k tvorbě založeném na intuitivních a okamžitých pocitech si získali oblibu i u těch nejnáročnějších zákazníků. Vytvářejí díla, která své místo nacházejí nejen v interiérech milovníků moderního designu, ale také ve filmu a ve světě módy. Tyto kvality spolu s výraznou obchodní politikou dovedly firmu k úspěchu doma i v zahraničí.
Každý předmět musí být užitečný, ale… Z předchozích vzletných slov by ale člověk neznalý tvorby této značky, která si poměrně záhy po vzniku vydobyla své pevné místo ve světě špičkového designu, mohl nabýt dojmu, že jde o nějaké umění pro umění. Opak je ale pravdou. Tito designéři vycházejí z názoru, že každý výrobek má svou funkci — musí být tudíž prospěšný a mít své specifické užití. Avšak kromě tohoto „objektivního“ kritéria musí mít bezpochyby ještě něco navíc. Něco, co způsobí, že se lidem objekt líbí nebo nelíbí.
Nábytek jako symbol A tak se jejich pohovky, židle, věšáky, prádelníky atd. dají chápat jako symbol domova. Aneb, jak říká Cristina Moroziová z BRF, jsou „symbolem, který se liší od tradičního pojetí: kusy nábytku se stávají našimi důvěrnými společníky zvláště tehdy, když nejsou jen neživými předměty, ale něčím jako uměleckými domácími mazlíčky…“ Firma se neustále vyvíjí. Její členové se nedrží neochvějně a schematicky někdejší koncepce, ale sledují sociální a kulturní změny, k nimž denně všude dochází. „Věříme ve své principy,“ dodává Massimo Iosa Ghini, „ale kvůli nim se nebráníme tomu být moderní. Naše historie dokazuje, že náš vývoj je souvislý a směřuje k vyzrálým a významným kolekcím.“
Nepodřizují se diktátu módy Designéři sdružení pod značkou BRF se mohou pochlubit tím, že nikdy nedělali mnoho kompromisů a nikdy se nechtěli prostě jen tak podřídit diktátu módy. Ve své tvorbě se snaží být stále inovativní. Každá nová kolekce přináší nové tvary, nové užití, neobvyklé materiály a inovované postupy. Její cíl je jasný: odrážet současný život, předkládat hodnoty, sledovat životní styl a pozorovat chování lidí. O úspěšnosti tohoto postupu svědčí četné výstavy a přítomnost exponátů se značkou BRF v muzeích ve všech koutech světa, odborné publikace i články ve významných interiérových časopisech. O tvorbu této výrazné designérské skupiny nejsou ochuzeni ani čeští zákazníci: na tuzemském trhu ji zastupuje společnost 3DH INTERIER.
Výrobky jsou hudební nástroje Opíráme se o naši filozofii, podle níž výrobky jsou jako hudební nástroje: spojují v sobě zábavu i city. Naším cílem je, aby naše tvorba byla impulzivní, aby v nás i v ostatních vyvolávala spontánní emoce, aby se náš výrobek buď líbil – anebo nelíbil. Nechceme vyhovět primárním potřebám. Věříme, že život lze „zrekonstruovat“ – počínaje předměty každodenní potřeby. Naší snahou je učinit jej příjemnější a radostnější. Myslíme si, že barva patří mezi základní rozměry našeho života, tudíž je zásadní i pro naše projekty. Prostřednictvím svých barevných ploch k nám předměty promlouvají a sdělují nám vše o svém tvaru a funkci. Z toho pak vyplývá naše koncepce známá jako „barva je život“. Fabio Biancucci, prezident obchodní značky BRF
Massimo Iosa Ghini se narodil v roce 1959 v Bologni, vystudoval architekturu ve Florencii a v Miláně. V roce 1987 se podepsal pod svou první kolekci zabývající se využitím křivky s názvem Dinamic, která se nejen setkala s velkým úspěchem u veřejnosti, ale získala také cenu Roscoe v USA. Dále se podílel na výzdobě např. Centre Pompidou v Paříži, pracoval v USA a v Japonsku. Dva roky působil jako designér pro firmu Renault Italia. Biagio Cisotti (1955) pochází z italského Aradea, žije a tvoří ve Florencii, kde v roce 1980 dokončil studia architektury. Kromě BRF pracuje pro značky Alessi, Fine, Factory Nouvelle Bague, Zeritalia a další. Sandra Laubeová, narozená roku 1967 ve Frankfurtu n. M., od roku 1986 žije ve Florencii. V roce 1992 ukončila svá studia na The College of Art and Design v americkém Minneapolis. V témže roce vytvořila designérskou dvojici s Biagiem Cisottim. Patrick Chia se narodil a tvoří v Singapuru. Vystudoval průmyslový design v australském Melbourne. Na scéně se objevil poprvé s kolekcí výrobků, které si vybral Philippe Starck pro zařízení hotelu Mondrian ve Francii. Jeho práce jsou majetkem mnoha galerií a muzeí. Guido Venturini se narodil v Ravenně. Vystudoval uměleckou školu a posléze architekturu ve Florencii. Jeho zaměření se dá nazvat „radikální architekturou“. Jerszy Seymour je designér narozený v Berlíně v roce 1968. Roku 1994 absolvoval Královskou univerzitu krásných umění a designu, žije střídavě ve Velké Británii a v Kanadě, pracuje také pro společnost Magis, Swatch a Smeg. Prospero Rasulo se narodil v roce 1953 v Stiglianu di Matera v Itálii a již od mládí má rád „plastické“ umění. Vystudoval na milánské Akademii krásných umění. V roce 1987 s Giannim Venezianim založil Oxido, galerii designu, umění a architektury. Značka Oxido Zoo se stala pojmem v oblasti uměleckých předmětů. Tim Power je architekt vystudovaný v Kalifornii, který v současné době pracuje v Miláně. Spolupracuje např. se studiem Paramount a dále se společností Rosenthal, Cedit, Mitsubishi ad. Jeho díla jsou také k vidění v četných publikacích. Od roku 1993 učí design a architekturu v Evropském institutu designu v Itálii a v dalších designových školách v různých zemích Evropy.
Kontakt: 3DH INTERIER, Bredovský dvůr, Olivova 4, Praha 1, tel.: 224 210 391–92
text: Hana Profousová foto: archiv |
Blog
Nevydržím dlouho bydlet v jednom domě
|
|
Myslíte si, že koupelna vypovídá o svém majiteli? Určitě. Je přece vidět styl člověka, za kterého částečně mluví tvar, zařizovací předměty i zvolená barva. V dnešní době o vzhledu koupelny rozhodují hlavně ženy, muži se zajímají více o pracovny a elektroinstalaci. U nás tomu bylo ale naopak. Koupelnu totiž považuji za jeden z nejdůležitějších obytných prostorů. Samotnou ji ale neuznávám, proto jsem koupelnu navrhl průchozí k bazénu a malé posilovně.
Jaká by podle vás ještě měla být? Prostorná — se dvěma umyvadly, bidetem a pisoárem. To už považuji za samozřejmost. Měla by být elegantní a designově propracovaná. Preferuji jednoduchost, snadnou údržbu všech větších i menších ploch. Zkrátka čistou linii.
A tak je zrealizovaná i vaše koupelna? Její jednoduchý styl spočívá v tom, že je průchozí, že je z ní vidět na bazén a přes jeho modrou hladinu ven do korun stromů. Dům, který jsem celý zrekonstruoval, pochází z roku 1930 a od samého začátku jsem věděl, jak bude řešený. Na koupelně je například zajímavé to, že je v prvním patře, které přístavbou navazuje na původní dům. Musel jsem promyslet dokonalý konstrukční systém, neboť zásahy do původní stavby byly náročné. Už také proto, že prostor pod vanou je snížený s návazností na bazén, který je částečně zapuštěný a částečně vystouplý. Nebylo to jednoduché, ale protože se s tím počítalo od začátku, dopadlo to dobře. To je také velmi důležité, vědět ještě před výstavbou či rekonstrukcí, čeho chceme docílit.
Někdo ale nemá možnost pracovat s tak velkým prostorem. Přesto by chtěl účelovou a také vkusnou koupelnu . I v panelovém domě může být tato místnost téměř výstavní. Jedno z praktických řešení třeba vidím v odstranění vany, kterou nahradí sprchový kout. V menším prostoru jsou důležité barvy, samozřejmě světlé opticky zvětšují. Stejně tak vhodně umístěná zrcadla. Důležitý je i detail. Tím se může stát například barevně odlišená jedna stěna. Nedávno můj kolega navrhoval koupelnu v kanárkově žluté barvě v kombinaci s přímou modrou. Není to vyloženě můj styl, ale musím uznat, že se mi to líbilo.
Je detail opravdu tak důležitý? Velmi. Měl by být jednoduchý, účelný. Za takový detail můžeme považovat zrcadlo nebo zajímavý věšák. Někdo zvolí třeba chromové kulaté umyvadlo. Navíc v dnešní době, kdy se neustále mění a rozšiřuje nabídka v designu či v dekorech u tradičních materiálů, je radost navrhovat koupelnu. Ale nemohu říci o žádném materiálu, že bych ho vyloženě prosazoval. Spíš se snažím mít přehled, abych mohl klientovi dobře poradit.
Máte nějakou mez ve své profesi, za kterou nejdete? Co mě dokáže vyvést z míry, je, když se jasně se svým zákazníkem na něčem domluvím, a on to potom za mými zády třeba s nějakým zedníkem změní. Také mnohdy nemohu souhlasit s lidmi, kteří to, že mají přemíru peněz, chtějí ukázat doslova „na každém rohu“. Chtějí mít vytápěnou podlahu, topení ve zdi i ve stropě a tři bazény různých velikostí vedle sebe. To považuji za míru nevkusu.
A jaký je váš rukopis architekta? Jednoduchý konstrukční systém s nějakým architektonickým výrazem. Dnes jsou to barvy. Mám rád střídmost, ale podívejte se na můj současný dům…
text: Kateřina Kaločová foto: Lukáš Hausenblas |
10. díl – Čerpání hypotéky – na co si dát pozor, cena hypotéky
V této souvislosti je nutné dát pozor na následující: v úvěrové smlouvě je stanoveno datum, do kterého je nutné peníze vyčerpat. Svým podpisem pod smlouvu se zavazujete, že tuto lhůtu dodržíte. Nechte si proto dostatečnou rezervu. Stavba se totiž mnohdy protáhne a banka uvolňuje poslední splátku až po kolaudaci. Může se tedy lehce stát, že uvedenou lhůtu překročíte. Co pak? Finanční ústav vám sice účet nezablokuje, bude ale požadovat s největší pravděpodobností poplatek za prodloužený termín čerpání. Navíc o to musíte písemně požádat a na základě žádosti pak zpravidla podepsat dodatek ke smlouvě. Například v České spořitelně musíte v rámci zvýhodněného programu Top Bydlení (s garantovaným úrokem 5,2 % ročně) peníze vyčerpat do šesti měsíců od podepsání úvěrové smlouvy. Pokud tuto dobu překročíte, zaplatíte několik tisíc, ale i více než tisíc korun navíc, podle objemu hypotéky.
Je proto dobré ve smlouvě o dílo s dodavatelem (případně dodavateli) stavby přesně stanovit sankční podmínky pro případ, že by se předání nemovitosti protáhlo. Pokud nezpůsobíte zdržení vy, měla by nést dodatečné náklady spojené s prodloužením čerpáním stavební firma.
Co může čerpání hypotéky prodloužit? Podle základního principu hypotéky banka uvolňuje peníze teprve poté, co je v její prospěch zastavena nemovitost. Výše peněz, které můžete čerpat, je vždy dána aktuální hodnotou nemovitosti. Při koupi je to jednoduché – dům či byt se jednou ocení a ve chvíli, kdy katastr zapíše zástavu, banka uvolní celý obnos.
V případě stavby trvá celý proces déle, je totiž rozdělen do několika fází. Pokud potřebujete peníze dříve, než začnete stavět, můžete nejdříve zastavit bance pozemek. To znamená, že na něj s bankou sepíšete zástavní smlouvu a návrh na vklad zástavního práva a obojí doručíte s pětisetkorunovým kolkem katastrálnímu úřadu. Ten vklad zástavního práva vyřizuje obvykle ve lhůtě třiceti dnů. Nemusíte ale čekat, až tato lhůta doběhne. Bance zpravidla stačí, když ji přinesete jeden exemplář návrhu na vklad orazítkovaný katastrálním úřadem a výpis z katastru označený takzvanou plombou. Jedná se o jakousi značku, která zaručuje, že bude vklad zástavy zapsán. Plombu dostanete do 24 hodin ode dne podání návrhu.
Další peníze získáte až poté, co bude do katastru zapsána rozestavěná stavba. V tomto případě ale čekat na zápis (opět asi třicet dní) musíte. Můžete však katastr požádat o takzvanou urgenci – v žádosti uvedete důvody přednostního vyřízení zápisu. Například u montovaných domků se stává, že za třicet dní je stavba, která se zapisuje jako rozestavěná, již hotová.
Dále je třeba nechat rozestavěnou stavbu znovu ocenit. Jakmile bude mít banka v ruce aktuální výpis z katastru (se zápisem rozestavěné stavby) a ocenění, uvolní další peníze.
Zdá se vám celý proces zdlouhavý a zbytečný? Banka tím ale chrání nejen svoje, ale především vaše peníze. Pokud se například objeví při kolaudaci nějaké závady a vy byste stavební firmě uhradili již celou cenu, může se stát, že se budete těžko domáhat nápravy. Pokud ale nebude ještě uhrazena poslední splátka, máte na dodavatele „páku“, aby nesrovnalosti opravil.
Dohodněte se ve smlouvě o dílo, případně jinou formou dohody, se stavební firmou také na režimu splátek tak, aby byly přizpůsobeny hypotéce. Zpravidla se ve smlouvách o dílo uvádí splátkový kalendář – například 20 procent před zahájením stavby, dvakrát 30 procent v jejím průběhu a zbylých 20 po předání nemovitosti. Vzhledem k uvolňování peněz z hypotéky na základě průběžného oceňování nemovitosti ho ale možná nebudete schopni dodržet. Banka totiž financuje práce až poté, co byly vykonány, a jen do výši určitého procenta (obvykle 70 nebo 80, případně 90 procent) aktuální hodnoty nemovitosti. Takto stanovená částka se nemusí krýt se splátkou, kterou vypočítá dodavatel. Smluvte s ním proto „volnější“ režim splátek předem.
Pozor: banky poskytují úvěr na pevné ceny. Nepřistupujte proto ve smlouvě na průběžné zdražování během stavby, které někdy stavební firmy odůvodňují možným zvýšením cen materiálu. Sice může během výstavby dojít k navýšení, ale vždy to musí být po vzájemné dohodě. A obvykle to bývá ze strany vaší, coby stavebníka – zjistíte například, že byste chtěli ještě krbový komín nebo balkon, který původně v plánu nebyl. Tento problém lze vyřešit několika způsoby – buď budete předem počítat s o něco vyšší hypotékou, a až v průběhu stavby se rozhodnete, zda ji celou vyčerpáte, nebo banku požádáte o další takzvaný doplňkový, případně spotřebitelský úvěr.
(kar)
Příště: 11. díl – Hypotéka v kombinaci s kapitálovým životním pojištěním a stavebním spořením
Pro čistý vzhled
|
|
Koupelna se během posledních deseti let stala místem, které velmi dobře snáší změny.
Trh je nasycen různými sestavami. Je známo, že doplňky tvoří celek. Při výběru skříněk, polic a jiných drobností berte ohled na prostor a přihlédněte k velikosti sanitárního vybavení.
Můžete dát na rady odborníků nebo se nechat ovlivnit nabídkou trhu. V případě, že vaše koupelna potřebuje barevné osvěžení, nabízí se vám hned několik možností.
Bílá bude neustále bez ohledu módních výstřelků evokovat pocit čistoty. Jen pro zajímavost: pro Tibeťany je bílá barvou hory Meru, která má být ve středu světa a symbolizovat přístup k poznání. Bílý nábytek v blízkosti světlých či dokonce bílých zdí působí mohutně, splývá s okolím a působí uniformně, přesto je u zákazníků velmi oblíbený.
Nábytek Podle typu skříněk můžete nábytek rozdělit na horní, spodní, umyvadlový a rohový. Z jednotlivých dílů vytvoříte sestavy. Rohové sestavy a otevřené police se hodí do menších koupelen. Na prací prášek a drogistické zboží se hodí i hlubší skříňka o rozměrech 35 až 36 cm umístěná pod umyvadlem. Poměrně úspěšně se na trhu prosazuje nábytek s dřevěnými čelními plochami. Pohybuje se ve vyšších cenových relacích.
Vzhled koupelny se mění. Někdo má rád romantiku, někdo zase čistý styl. Je-li koupelna prostorná, můžete jí dopřát celé stěny, které však bývají hluboké jen kolem 32 až 35 cm. Koupelnový nábytek v provedení z patinovaného dřeva s bohatým výběrem úchytek je praktický. Speciální design mají umyvadla. Nejsou tradičně bílá nebo béžová, ale výrobci je oblékají do rozmanitých barev. Zajímavě řešené moduly z leštěného nerezu a pískovaného skla dodávají koupelně pěkný vzhled. Umyvadla jsou např. zakomponována do odkládací desky nebo jsou součástí skříněk.
Opravdu je z čeho vybírat. Na trhu je: – závěsný nábytek – otočný nábytek – nábytek bez dvířek – kombinace umyvadla a skříňky s odkládací deskou – odkládací police a celé skříňky
Doplňky dělají divy Nezapomeňte, že koupelnu zdobí vhodné a praktické doplňky. Vedle klasických držáků na kelímky jsou k dispozici i držáky na zubní pasty, dávkovače mýdla, soupravy z keramiky a porcelánu. Ceny koupelnových doplňků se liší. Záleží na mnoha okolnostech, zda jde o luxusní řadu, novinku, nebo zda je autorem známý návrhář. Oblíbené jsou i galerky s osvětlením.
Jak udržovat kvalitní chromové doplňky? – především volte vhodné čisticí prostředky – většinou stačí mýdlová voda a speciální hadřík na čištění – nepoužívejte agresivní saponáty
Co umějí barvy Módní jsou pastelové barvy. Některé vystihují osobitost tvaru, jiné působí více na psychiku. – Modrá uklidňuje, zjemňuje, ochlazuje, prohlubuje vnímání. – Zelenkavá má velmi pozitivní vliv na nervózní a cholerické lidi. – Hnědá sice nepatří do kategorie pastelových barev, ale je stále oblíbená. Vyvolává pocit útulnosti a touhy po jednoduchém klidném a s přírodou spjatém životě.
Užitečné rady – při výběru nábytku přihlédněte nejen k cenové relaci, ale i k materiálu a barvě – pozor na ostré hrany, volte nábytek s postformingovanými hranami – držáky na mýdlo a ručníky nesmějí padat, vybírejte vhodné patenty, úchyty na držák mohou být zataveny v keramice umyvadla nebo je lze připevnit dodatečně – tyče na ručníky, mýdla a kosmetické potřeby mohou stát v prostoru nebo být upevněny na stěně – při výběru pamatujte na děti, které nedosáhnou na skříňku či umyvadlo, a kupte jim židličku – nezapomeňte na úchyty, kliky a vypínače, měly by ladit k vybrané soupravě
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865; METALKRIS, Chrudimská 2526/2a, Praha 3, tel.: 272 738 171; SIKO, Skorkovská 1310, Praha 9-Černý Most, tel.: 284 040 404
text: Lenka Kopecká foto: archiv |
Když není místa nazbyt
|
|
Není to tak dávno, kdy většina domácností prala ve starých pračkách značky Tatramat, které „vynikaly“ nejen hlučností, ale i pohybovou zdatností. Často při tom poškodily podlahovou krytinu, obklady či sanitu. K volbě tohoto typu praček spotřebitele nenutil pouze fakt, že v podstatě nebylo z čeho vybírat, a jejich přijatelná cena, ale především nedostatek prostoru. Pračky s předním plněním o rozměru 60 x 60 cm se do panelákových koupelen prostě nevešly. Dnes se v subtilnějším provedení již vyrábějí jak pračky plněné shora, tak i zpředu. Některé z nich mají hloubku okolo 40 cm, nebo dokonce jen 30 cm. Výběr mezi pračkou s horním či předním plněním tak nezávisí na nabídce trhu, ale hlavně na prostorovém uspořádání místnosti. Sehnat pračku, která se nám vejde do koupelny, není problém. Více běhání nám dá nakonec vybrat si. Chceme pračku, která vypere v méně než 50 l vody a spotřebuje méně než 1 kWh elektrické energie.
Co prozradí štítek Ne každý, kdo si pořizuje novou pračku, se v dostatečné míře zajímá o nákladnost jejího provozu. Na ní se podílí množství vody a elektrické energie, které pračka během pracího procesu spotřebuje. Nejúspornější jsou v tomto směru spotřebiče vybavené zmíněnými senzory. Při výběru automatických praček pomáhají energetické štítky s údaji o spotřebě elektrické energie, vody, účinnosti praní a odstřeďování. Energetická účinnost, účinnost praní a odstředění je na nich vyjádřena velkými písmeny od A po G, přičemž výrobky třídy A a B jsou považovány za velmi kvalitní, C a D za produkty střední kvality a zbývající za nižší kvalitu. Nejčastější dilema působí zpravidla rozhodování, zda si koupíme spotřebič, který má na svém kontě nejvíce písmen A, nebo takový, který je hodnocen písmenem B. Většina z nás si dovede spočítat, zda se jim větší investice v tomto případě vrátí. Sušička potřebuje ždímat Ti, kdo prádlo nesuší na šňůře, ale pomocí sušičky, by měli věnovat pozornost účinnosti ždímání. Je-li nízká, sušička spotřebuje podstatně více energie než v opačném případě. Je zjištěno, že sušička, která suší prádlo po pračce, jejíž ždímání je hodnoceno písmenem G, spotřebuje několikrát více energie než sama pračka. Kromě zmíněných písmen vyčtete na energetických štítcích také čísly vyjádřenou spotřebu elektrické energie a vody při konkrétním programu praní, počet otáček při odstřeďování, hlučnost a množství prádla, které se do pračky vejde.
Co přináší pokrok Vzhledem k tomu, že pračky si v našich domácnostech většinou odslouží pěknou řádku let, při koupi nové se obvykle setkáváme se spotřebičem vyšší generace, vybaveným celou řadou nových, nám naprosto neznámých programů, a to především u praček vyšší cenové kategorie. Výrazného snížení spotřeby vody se docílilo prostřednictvím tzv. množstevní automatiky, programu nazývaného FuzziLogic, fuzzy či „šestý smysl“. Pračka vybavená tímto programem je schopná monitorovat, kolik vody prádlo vsaje a v jakém čase. Podle toho si pak určí, kolik má v sobě prádla a z jakého materiálu. Tomu pak přizpůsobí prací cyklus, jeho délku, spotřebu vody, máchání, odstřeďování. Na nás pak už pouze zbude nastavit teplotu a start. Tzv. aqua senzor mapuje v průběhu praní ve vytékající vodě množství nečistot a podle toho upravuje program tak, aby praní bylo maximálně efektivní. Stejně tak sleduje obsah pracího prášku ve vodě, ubírá a přidává máchání, čímž nám dokáže ušetřit až 40 % vody. Nejnovější automatické pračky jsou rovněž vybaveny displejem. Ten nám v češtině připomíná, jaký druh praní a na kolik stupňů je program nastaven, jak dlouho se už prádlo pere, kolik času zbývá do konce cyklu. Na displeji se dozvíme, zda jsme nastavili časovou předvolbu, na kolik otáček probíhá ždímání. Ale to není všechno: displej nám rovněž podá zprávu o nevyváženosti rozložení prádla v bubnu, jeho přetížení a servisnímu technikovi je schopen prozradit diagnózu menších i větších závad.
Sušení – mučení V roli domácího pomocníka se stále častěji uplatňuje sušička. Kdo se rozhodne pro její koupi, může vybírat ze dvou typů: odtahové (odvětrávací) a kondenzační sušičky. První typ sušiček pracuje na principu digestoře. Vlhký vzduch a nečistoty jsou z interiéru odváděny rourami. Odtahové sušičky jsou sice levnější než sušičky kondenzační, ale jestliže si nechceme z bytu udělat staveniště, musíme s nimi počítat již v projektu. Pokud pro odtahovou sušičku nepřipravíme potřebné odvody vzduchu, v krátkém čase nám celý byt nasytí nežádoucí vlhkostí, která snižuje životnost nábytku a vytváří podmínky pro vznik plísní. Odtahový typ sušiček je určen spíše do prádelen nebo do technického zázemí rodinných domů. Do interiérů rodinných domů či bytů je podstatně vhodnější kondenzační sušička. Vlhkost uvnitř ní zkapalní, zachytí se v zásobníku anebo odtéká odpadem. Při výběru sušičky však můžeme ještě jednou narazit. Ti, co mají malou koupelnu, považují za nejlepší řešení pračku kombinovanou se sušičkou. Odborníci však tuto kombinaci nepovažují za nejrozumnější, a to především z důvodu, že kapacita sušičky je dvojnásobně nižší než pračky, což délku pracího procesu značně prodlužuje. Proti kombinaci pračky se sušičkou hovoří i skutečnost, že průměr otvoru pračky je přibližně o 10 cm menší než sušičky, což způsobuje zbytečné pomačkání prádla. Coby důvod pro koupi kombinované pračky a sušičky dnes již neobstojí ani úspora místa. Výrobci totiž ve svých programech nabízejí sušičku, kterou lze postavit na pračku.
Vliv počtu otáček na zbytkovou vlhkost
text: Alena Vondráková foto: archiv |
9. díl – Jak žádat o hypoteční úvěr, na co se připravit – stavba
Stejně jako u koupě nemovitostí i u stavby platí, že je velmi ošemetné podepisovat cokoli před tím, než bude mít stavebník přislíben úvěr. Složitější je také nastavit ve smlouvě o dílo počet splátek a jejich výši. Banka totiž neuvolňuje peníze podle toho, jak chce dodavatel stavby, nýbrž se řídí tím, jak pokračují práce. Čerpání peněz totiž souvisí vždy s aktuální hodnotou nemovitosti.
Jak konkrétně postupovat, pokud chcete čerpat hypotéku na stavbu domu či bytu?
A) První informační cesta do banky je stejná jako v případě koupě, dozvíte se na ní, zda máte šanci úvěr získat a také které dokumenty budete muset přiložit k žádosti o úvěr. Připravte se na to, že jich bude o něco víc než v případě koupě.
B) Předání požadovaných dokumentů. Soustředíte všechny potřebné dokumenty pro schválení úvěru a předáte je bance. Stejně jako v případě koupě musíte vyzvednout od zaměstnavatele potvrzení o výši příjmu, případně daňová přiznání potvrzená finančním úřadem, pokud podnikáte. V žádosti o úvěr vyplníte mimo jiné přehled svých výdajů. Dále bude banku zajímat platné stavební povolení, projektová a stavební dokumentace, smlouva o dílo, položkový rozpočet, stavební povolení, geometrický plán, doklad o proinvestování vlastních peněz a ocenění budoucí nemovitosti, výpis z katastru nemovitostí na pozemek, případně další dokumenty. V případě stavby je ideální, abyste za vlastní peníze pořídili pozemek, případně financovali i část domu. Banka totiž uvolňuje peníze na základě zástavy nemovitosti, musí tedy být co zastavit. Zástavou může být právě pozemek, případně i rozestavěná stavba. Jestliže stavebník nemá dostatek peněz ani na koupi parcely a i tu chce tedy zaplatit pomocí hypotéky, je celá věc o něco složitější. Některé banky řeší první čerpání peněz směnkou, kterou stavebník podepisuje. Možný je i jiný typ úvěru, který je zajištěn například ručiteli, který se posléze „překlopí“ na hypotéku. Nebo můžete ručit jinou nemovitostí a po kolaudaci nové lze zástavu změnit.
C) Banka žádost posoudí, pokud úvěr schválí, nic nebrání tomu, aby s klientem podepsala smlouvu.
D) Uzavření pojistky budoucí nemovitosti a životního pojištění. Před tím, než banka uvolní peníze, požaduje, aby klient uzavřel pojištění rozestavěné stavby, případně i životní pojistku. Ta je nutná v případě, že dlužník splácí úvěr sám nebo na jeho příjmu závisí rodinný rozpočet.
E) Banka sepisuje s klientem zástavní smlouvu na pozemek (případně již na rozestavěnou stavbu s pozemkem). Smlouvu pak spolu s návrhem na vklad zástavního práva musíte doručit katastrálnímu úřadu. Zaplatíte za to ve formě kolku pět set korun.
F) Zápis zástavy. Poté, co katastr zástavu zapíše (nebo opatří takzvanou plombou), můžete čerpat peníze. Pokud během doby stavba „povyrostla“, je nutné objednat její přecenění. Banka totiž uvolní vždy jen určité procento (obvykle 70 nebo 80 procent) z aktuální hodnoty nemovitosti. Banka peníze proplatí na základě faktury od dodavatele. Pokud bude znít na vyšší částku, než je dané procento z aktuální hodnoty nemovitosti, musí si dodavatel počkat na další přecenění. Za přecenění se platí zhruba od jednoho tisíce korun podle hodnoty nemovitosti. Hypotéka se v případě stavby čerpá postupně, vždy na základě aktuálního ocenění nemovitosti
G) Splácení. Po vyčerpání hypotéky ji začíná klient v dohodnutém termínu splácet.
(kar)
Příště: 10. díl – Čerpání hypotéky – na co si dát pozor, cena hypotéky
Boj o pokrok
|
|
Jak tedy vybavit toaletu, aby splňovala alespoň základní požadavky pro současný životní standard?
Oddělit, nebo spojit? To je otázka, na kterou se snaží odpovědět celá generace architektů. Lákavé obrázky v prospektech přinášejí dokonalé obrázky koupelen, kde najdete nejen vanu, sprchový kout, ale i toaletu a bidet, někdy dokonce pisoár. Také při rekonstrukci bytových jader v panelových domech se na první pohled zdá jednodušší spojit prostor koupelny a toalety. Zvětšená plocha je daleko tvárnější, variabilnější a poskytuje pocit velkého prostoru. Tento názor ale nesdílí stavební zákon, který jednoznačně preferuje soukromí lidí žijících ve větších bytech. Konkrétně: v bytech s dvěma obytnými místnosti a většími vám ve většině případů spojit koupelnu s toaletou nepovolí. A můžete se stokrát zlobit, že v bytě 3 + 1 žijete jen ve dvou. Na druhou stranu — představte si ranní přípravu k odchodu do školy a práce v malé tříčlenné rodině a dojdete k závěru, že toaleta spojená s koupelnou je sice efektní, ale praktická je jen v bytě s druhou toaletou.
Kde nádržka není vidět Toaletu máme v domě proto, aby sloužila bez většího úsilí k údržbě. Kdo chce jít s dobou, měl by zvolit závěsné provedení sanity, aby bylo možné bez větších problémů vytřít podlahu a vznikalo tak co nejméně zákoutí, kde by se mohly držet nečistoty. Znamená to, že klozet by měl být nainstalován pomocí takzvaných předstěnových instalací, u umyvadla je výhodnější dát přednost zakrytí odpadu polosloupem. Předstěnové instalační systémy se vyrábějí v několika provedeních. Buď k zabudování do sádrokartonu, nebo k zastavění cihlou či porobetonem. Obyvatele panelových koupelen určitě zaujme speciální model Jádrofix (GEBERIT), který je určený speciálně pro montáž do prostoru vzniklého po vybourání umakartového jádra. Na trhu se setkáte s několika značkami — GEBERIT, GROHEDAL, GLYNWED (dříve FRIATEC) nebo NT Sanit. Všechny tyto značky jsou na trhu již delší dobu a podle montážních firem tu nejsou žádné problémy s kvalitou výrobků. To je také odpovědí na dotazy, které vyjadřují mírné rozpaky nad faktem, že nádržka s vodou má být pevně zabudována do zdi. Součástí značkových výrobků je však bezešvá nádržka z hutného polyetylenu, a tak není mnoho možností, kudy by případně mohla voda unikat. A samotné splachovací zařízení umístěné v ní je možné kdykoliv opravit nebo vyměnit montážním otvorem umístěným pod samotným tlačítkem splachování. Výrobci obvykle nabízejí dva systémy splachování. Buď tak-zvané dělené splachování, kdy je samostatnými tlačítky možné spláchnout třemi nebo šesti litry vody, anebo je možné zvolit takzvané stoptlačítko, kdy si každý může v rámci šestilitrové kapacity nádržky sám určit, kdy splachování ukončit.
Ďábelská elipsa Ještě s jedním trendem se v současných toaletách můžete setkat. Výrobci se pokoušejí obestavět malý prostor koupelny pomocí „šikmé“ keramiky. Ta tvarově vychází z elipsy s tím, že osa toalety či umyvadla není kolmá ke stěně. Do důsledků jde v tomto trendu zřejmě firma VILLEROY & BOCH se svou řadou Oblic, podobnou funkci plní samozřejmě i asymetrická umyvadla od firmy KERAMAG ze série Joly.
Od jednoho metru Současné stavební normy doporučují projektantovi, aby místnost pro toaletu narýsoval alespoň v šířce 80 cm a délce 110 cm v případě, že se dveře otvírají ven, pokud se mají dveře otvírat dovnitř, měla by být toaleta hluboká minimálně 140 cm. Podle projektantů však nejde o zbytečné restrikce – menší prostor už skutečně není k „bydlení“. Záleží jen na konkrétní dispozici, jak s tímto vzácným prostorem naložit. Je z praxe vyzkoušené, že do tohoto prostoru lze namontovat nejen klozet samotný, ale i umyvátko. Na trhu najdete mnoho různých modelů – od klasických až po rohové nebo asymetrické. Výběr opět závisí na konkrétní dispozici – čtvercový prostor uvítá spíše asymetrické a rohové typy, pokud je vaše toaleta dostatečně dlouhá, budete mít dost místa i pro klasické umyvátko, které svým tvarem kopíruje „dospělé“ modely, jen šířka obvykle začíná někde na 40 cm.
Kontakty: GEBERIT, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 335; IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 310; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116; JANOUŠEK (VILLEROY & BOCH), Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 272 769 270; LAUFEN CZ, V Tůních 3/1639, Praha 2, tel.: 296 337 711; RICARDO BORSARI, Cimburkova 916/8, Praha 3, tel.: 606 909 911; SANELA, T. G. Masaryka 6, Lanškroun, tel./fax: 467 521 996; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907
text: Marek Burza a Lucie Brzoňová foto: archiv |
Strážce mysterií
|
|
Člověk, který bydlel v divadle, na nádraží na lavičce či v umělecké kolonii fotografů, malířů, básníků zvané Hangelberg, si domov opravdu zaslouží.
Vybavuje se vám ještě ten dům pojmenovaný po Leoši Hanzlovi? Ano, vzpomínám na rok 1966, kdy nevzhledným domem procházely samé slavné osobnosti (Hrabal, Fialka, Havel a další) a střechou zatékalo. Venku stála pumpa, suchý záchod a na zdech plíseň, i takový byl domov. Byl to osudový okamžik, ve kterém svou roli sehrál i Jan Libíček. Díky němu jsem poznal opravdu pravé umělecké „doupě“. Kolik adres jste při tak divokém uměleckém životě vystřídal? Bydlím už na dvanácté adrese a konečně cítím, že to je ten pravý domov, po kterém jsem celá léta toužil. Pohyboval jsem se po Starém Městě pražském a své chvíle věnoval i Podolí. Byl jsem takový tulák s velkým kufrem knih, talismanů a věciček poznávající kouzlo magické Prahy. Já si myslím, nebo to tak cítím, že my přivandrovalci máme pro Prahu větší slabost a cit a umíme ji objevovat mnohem víc než rodilí Pražané. Na cestách matičkou měst jsem přitahoval zajímavé lidi a drobnosti v podobě dárků jsem si jako v pohádce skládal do kufříku. Ten je dnes plný vzpomínek, které mají milionovou cenu. Dnes už ale nejste mim–tulák, užíváte si svého domova s manželkou Lucií a synem Maxem. Navíc ty vaše zamilované věci žijí s vámi. To ano, ale i my jsme také společně putovali, než jsme se usadili v našem hnízdečku. Moc nám pomohli rodiče mé ženy. S Lucií jsme bydlení na Pankráci po pěti letech opustili a přehoupli se přes druhý břeh Vltavy. Jsem rád, že jsem našel člověka s hlubokým smyslem pro domov. Po životních peripetiích jsem se konečně dočkal. V bytě s předzahrádkou bydlí vlastně tři generace a každý člen rodiny má své nároky, i ten malý jednoroční Maxík. Žena je o hodně mladší, ale věk pro nás není rozhodující, jsme tolerantní a malý Maxík mi dává šanci zapomenout na věk. Franćois Mitterand říkal: „Mládí, to je ten čas, kdy život je teprve před námi, nikdo z nás neví, kdy skončí.“ Pro mne jsou žena a syn obrovskou inspirací. Domov je přístav chránící před bouří, je to místo, kde se zrcadlí náš společný duch. Musím podotknout, že stejná práva mají naši přátelé — kocour, pes a zebřičky. Nesmíme zapomenout na ty vaše nádherné magické bytosti. Odkud jste si přivezl ty masky? Cestoval jsem hodně po světě a poznával kultury. Ty masky souvisejí s mou profesí. Když si představíte tvář mima, je také jakousi maskou, má pokaždé jiný výraz. Tradice masek je pro mne fascinující a symbolická. Jsem rád, že mi pantomima otevřela a stále otevírá svět, ve kterém slova nejsou důležitá. V kultovních předmětech — maskách z Tahiti, Mexika a dalších vzdálených míst — se skrývá koncentrované tajemství. Musím říct, že i mne fascinují. Je v nich obsaženo světlo, vůně místa a energie. Máte tady velmi zajímavé předměty, fetiše, knihy a fotografie. Byt má náladu a prostor pro fantazii. To jsou stopy čehosi důležitého, co jsem prožil. Musím prozradit, že si každý den píšu deník a mám už 4 500 stránek. Na stole je moje energie, můj život. Svým věrným přátelům jsem věnoval knihu Klaunovo pozdní blues. Knih máme hodně, vegetují i na policích v předsíni. Vy jste ten byt nesporně obohatil, ale jaké kouzlo mu dala vaše žena Lucie? Vdechla mu život, rozložila síly a oživila prostor květinami, dala mu tón. Vybrali jsme nábytek z přírodního dřeva, vyřadili vše z umělé hmoty. Každý z našeho rodinného spolku si do nového prostředí přinesl svou milovanou barvu. Já tíhnu k cihlově červené a Lucie k olivově zelené. Ta nemódnost bytu je velmi důležitá, má rys toho určitého venkovanství a vyjadřuje náš postoj. Nepodléháme trendům a přitom chceme bydlet pěkně a aktuálně. Postel pro člověka, který pracuje se svým tělem jako mim, je velmi důležitá. Jakou jste zvolil? Všechna putování, zájezdy a prosezené hodiny v autobuse na mne zanechaly stopu. Svému tělu jsem dopřál skvělou japonskou postel – futon. Nízká postel nemá žádné kování ani žádný hřebík a dá se složit. Matrace je tvrdá a z čistě přírodních materiálů a vláken. Pro páteř ideální. Mám ještě jeden zajímavý postřeh, Češi dávají přednost peří, zatímco v exotických zemích se polštáře plní přírodními semínky. Putování po vašem prozářeném bytečku je nekonečné tak jako vyprávění o všem, co tady máte rád, a tak bych se s dovolením rozloučila s přáním ještě jednou vidět to, co strážce mysterií ochraňuje s velkou láskou. Já, moje žena Lucie a syn Maxík máme rádi lidi se zajímavým duchem, a tak není vyloučeno, že u šálku dobrého čaje a vzpomínek na vzdálenou minulost se ještě setkáme.
Pane Borisi, ať se vám tady dobře žije.
Boris Hybner (nar. 5. 8. 1941 ve Vyškově) – Mim, herec, scenárista, docent na HAMU – 1964 – 1965 člen Pantomimy L. Fialky – 1965 – 1966 sólista Revue Alhambra – 1966 – 1968 sólista Laterny magiky – 1990 – zakladatel, autor a ředitel Studia Gag 1990 – cena – Bronzová růže z Montreaux za seriál Gagman – autor 12 celovečerních pantomim – autor 4 hudebních show
text: Lenka Kopecká foto: Oto Pajer |
Sprchový kout kupujete třikrát
|
|
Začínejte od podlahy Základem každého sprchového koutu je sprchová vanička. Ačkoli existuje větší výběr materiálů než u klasických van, přesto v našich koupelnách naleznete opět převážně vaničky akrylátové nebo ocelové smaltované. Jestliže se však rozhodnete pro vaničky z keramiky nebo drceného mramoru, patrně nebudete litovat. Tyto materiály patří k těm masivnějším, proto se vanička pod člověkem neprohne a nedojde tak k narušení silikonové spáry mezi vaničkou a zdí i mezi vaničkou a zástěnou. Kromě toho tlumí nárazy dopadající vody, proto jsou celkově méně hlučné. Drcený mramor má kromě toho ještě jedno plus – není tolik studený. Podle volného místa byste měli volit tvar vaničky. Například kruhové vypadají na obrázcích krásně, ale v koupelně budou působit stejně dobře jen tehdy, když je postavíte do prostoru. A to si může dovolit jen málokdo. Proto raději sáhněte po klasických tvarech – čtverci, obdélníku, případně čtvrtkruhu či půlkruhu, který je ideální pro instalaci k rovné stěně.
Aby voda nestříkala Sama vanička však sprchu netvoří. A pokud opravdu nechcete po každém sprchování vytírat celou koupelnu nebo její část, což se při použití igelitových závěsů stane snadno, nezbude vám nic jiného než dokoupit zástěnu. Přitom i tady si můžete vybrat, zda chcete sprchový box, kde je zástěna osazena ze všech stran, nebo zvolíte zástěnu zapuštěnou pouze z přední strany a tu barevně sladíte s kachlíky, kterými máte obloženou zeď. Kombinace s kachlíky vypadá mnohem lépe a také stojí méně peněz. Ale… Její instalace bývá náročnější, neboť je tady nutné dbát na důkladnou hydroizolaci stěn, nejlépe pomocí speciální plastové fólie.
Baterie za zdí Ani sebelepší vanička se sebelepší zástěnou by vám bez kvalitní baterie příjemné sprchování nezajistila. Pokud si chcete dopřát opravdu dobrý standard, kupte podomítkovou termostatickou baterii. Termostatickou proto, že je schopná udržet vodu o stálé teplotě, a to s přesností na jeden stupeň Celsia. Podomítková baterie šetří místo, a navíc je i bezpečnější. Její „tělo“ zůstává ukryté ve zdi a na povrchu najdete pouze ovládání. Zatímco podomítková zabere v prostoru jen několik centimetrů, klasická páková potřebuje 15 cm a více. Když na kluzkém povrchu uklouznete, snižuje se při použití podomítkové armatury riziko, že si způsobíte vážnější zranění.
Jak velkou vaničku Sprchové vaničky se prodávají v různých tvarech, velikostech a hloubkách. Za standardní se považuje vanička o rozměrech 80 x 80 centimetrů. Přesto při nákupu raději sáhněte po té s délkou stran 90 centimetrů. V takové sprše se pohodlně umyjí i lidé robustnější postavy. Menší vaničky (70 x 70 a 75 x 75 cm) už byste měli volit jen výjimečně. Naopak pro hloubku platí, čím méně tím lépe. Za běžný standard se považuje hloubka od 5 do 15 cm. K dostání však jsou i vaničky vysoké jen 2,5 nebo 3,6 cm. Při jejich nákupu však dávejte pozor, aby měly širší odpad – 90 mm místo klasických 52 mm. Jinak by mohla při větším proudu voda přetékat. K dostání jsou však i vaničky vysoké 28 cm, ve kterých můžete například koupat miminko nebo prát.
Hranaté, kulaté, něco mezi tím Čtvercové a obdélníkové vaničky nabízejí největší vnitřní prostor a vybrat si k nim můžete nejvíce typů dveří. Čtvrtkruhové kouty tím, že se usazují do rohu, mají minimálně rohů a hran. Kdo bojuje v koupelně o každý kousek prostoru, může si zvolit pětiúhelníkový tvar. Do koupelen, kde nenajdete jediný volný kout, zvolte půlkruhovou sprchu. Tu bez problému umístíte ke stěně.
Kontakty: HÜPPE, K. H. Borovského 37, Slaný, tel.: 312 526 193, www.hueppe.com ; KABI CZ, Lužná 591, Praha 6, tel.: 220 121 496, www.kabi.pl ; KALDEWEI, Kykalova 1, Praha 4, tel.: 222 135 533, www.kaldewei.cz ; SANITEC (KERAMAG), Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, www.sanitec.cz ; RAVAK, Obecnická 285, Příbram, tel.: 318 427 111, www.ravak.cz ; SANITOP PRAHA, Sokolovská 189, Praha 9, tel.: 284 829 074 nebo 79 text: Lenka Široká foto: archiv firem |
8. díl – Jak žádat o hypoteční úvěr, na co se připravit – koupě nemovitosti
A) první cesta do banky
První cesta do banky je informační. Dozvíte se na ní, co všechno budete pro vyřízení žádosti o úvěr potřebovat a také zda máte vůbec šanci hypotéku získat, případně jak velkou. Finanční poradci proto doporučují: než dostanete od banky takzvaný příslib úvěru, nepodepisujte s majitelem, od kterého chcete nemovitost koupit, případně s realitní kanceláří žádnou závaznou smlouvu, ani neplaťte nevratný rezervační poplatek. A když budete po získání příslibu dohodu uzavírat (například rezervaci, smlouvu o smlouvě budoucí), nechte si v ní dostatečné časové rezervy. Žádání o hypotéku se totiž může protáhnout na několik týdnů nebo dokonce měsíců.
Na prvním jednání dostanete seznam všech podkladů, které musíte spolu s vyplněnou žádostí bance předat.
Co od vás bude banka mimo jiné požadovat?
Pro ověření příjmu potvrzení o jeho výši, obvykle průměrný čistý příjem za poslední tři měsíce potvrzený zaměstnavatelem, vydá vám ho mzdová účtárna. Toto potvrzení většinou nemá být starší než jeden měsíc, nemá tedy cenu si ho obstarávat dlouho dopředu. V případě, že žadatel podniká, bude chtít banka daňové přiznání s potvrzením o přijetí z finančního úřadu a doklad o zaplacení daně, a to i za tři roky zpátky. V případě, že máte i jiné pravidelné příjmy, můžete bance předat i doklad o nich (například pracovní smlouvu, smlouvu o dílo, apod.). Zvyšuje se tak vaše bonita.
Podklady k nemovitosti, k níž má být zřízeno zástavní právo (ve většině případů ta, která se za úvěr pořizuje), tedy originál výpisu z katastru nemovitostí, originál snímku katastrální mapy, které získáte na katastru nemovitostí. Výpis z katastru nemovitostí by měl mít aktuální datum. Dále je nutný nabývací doklad k nemovitosti, kde je uveden současný vlastník. Nabývacím dokladem je například kupní smlouva na nemovitost, doklad o jejím zdědění. Dalším dokumentem je ocenění nemovitosti. Zpracovává ho odhadce, který spolupracuje s bankou, a ta by vám proto měla jejich seznam předat.
Doklad o investovaných vlastních prostředcích. Za vlastní peníze se považují například úspory, vklady či úvěr ze stavebního spoření, případně jiný úvěr od banky či třetí osoby. Naopak například peníze z budoucího prodeje původního bytu, ze kterého se klient stěhuje do nového, už banka za jistý vlastní zdroj považovat nemusí. Nelze totiž předem odhadnout, kdy a za kolik se podaří byt prodat.
Vyplněná žádost o úvěr. Její součástí je i souhrn příjmů a výdajů domácnosti žadatele.
Smlouva nebo její návrh či smlouva o smlouvě budoucí, tedy dokument, že se byt či dům stane vaším majetkem.
Poplatek za vyřízení žádosti o úvěr. Některé banky chtějí alespoň jeho část předem, jiné ho naúčtují až poté, co podepíšete smlouvu.
B) Kupující a prodávající sepíší smlouvu o smlouvě budoucí kupní, klient banky objednává ocenění nemovitosti
Poté co získáte příslib úvěru, je dobré začít jednat s prodávajícím a zadat ocenění nemovitosti. Banka předá seznam odhadců, se kterými spolupracuje, z něhož si můžete vybrat. Objednávat ocenění u jiného znalce je zbytečné vyhazování peněz, protože banka ho nemusí uznat. Odhad stojí v průměru tři až deset tisíc korun podle hodnoty nemovitosti.
C) Banka schvaluje žádost o úvěr
Pro vyřízení žádosti finanční ústav potřebuje smlouvu o smlouvě budoucí kupní a další dokumenty, jako je vyplněná žádost o úvěr, doklady o příjmech a výdajích žadatele či doklad o proinvestování vlastních peněz.
D) Kupující a prodávají podepisují kupní smlouvu
E) Kupující podepisuje v bance smlouvu o hypotečním úvěru
Současně se zpravidla podepisuje i zástavní smlouva k nemovitosti.
Kupní a zástavní smlouvu je třeba doručit katastru nemovitostí
Připravte se na poplatky katastru, za vklad zástavní smlouvy se platí pět set korun.
F) Kupující uzavírá pojistky – na nemovitost a životní
Obě se vinkulují ve prospěch banky. Životní pojistka nebývá v některých případech povinná. Banka ji ale obvykle vyžaduje, když žadatel o hypotéku žije sám nebo je jediným dlužníkem uvedeným ve smlouvě. Nutná je i pokud například jeden ze spoludlužníků má výrazně vyšší příjem, na jehož základě byl schválen objem úvěru.
G) Kupující vyzvedává z katastru aktuální výpis
Poté co banka obdrží výpis, ve které je zapsán nový vlastník a zástavy nemovitosti v její prospěch a má k dispozici i smlouvy o pojistkách, uvolňuje na základě kupní smlouvy peníze.
I) Po vyčerpání hypotéky ji začíná klient v dohodnutém termínu splácet
(kar)
Příště: 9. díl – Jak žádat o hypoteční úvěr, na co se připravit – stavba
