|
|
Jeden z mých dědečků byl velký milovník starožitného nábytku a během života ho nashromáždil docela dost. Byly to hrozně těžké, většinou hodně zdobené kusy, tak trochu ponuré, alespoň tak na mě v dětství působily. Dědeček samozřejmě věděl, co kupuje a k čemu má ta která skříňka sloužit, ale mému otci to bylo jedno. „Přines mi to z toho malého (nebo velkého, případně vysokého nebo dubového) šifonéru,“ žádal po mně a já jsem šla a schválně otvírala i ty nesprávné zásuvky. Zásuvky mám totiž opravdu ráda. Když máte něco v zásuvce, dá se to docela dobře najít. Je to uklizené tak nějak nepřehledně přehledně. Můžete mít v zásuvce binec, ale jestli tam ta věc je, tak se prostě nemůže ztratit. V nejhorším můžete celý obsah vysypat na zem a ona sama vyplave. Pamatuji se, že v jedné takové skříňce byly vánoční ozdoby (to byl určitě příborník), v jiné měla maminka ložní prádlo, ubrusy a rezervní záclony (takže to byl prádelník) a do jedné tatínek nikoho nepouštěl, protože měl klíček jen on sám (to byl nejspíš kabinet). Právě tahle skříňka měla několik tajných schránek a ty nás se sestrou moc lákaly. Možná tam zůstal zapomenutý nějaký dopis nebo zpráva, bylo to prostě tajemné, ale my jsme se to nikdy nedozvěděly. Vzhledem k tomu, že jsem mezi starožitným nábytkem vyrůstala, mám k němu stále přátelský vztah, dnes bych však ve starožitnostech bydlet nechtěla. Možná že bych si pořídila jeden kousek jako šperk, ale rozhodně chci bydlet moderně. Tenhle příborník by mi docela vyhovoval, má přesně ten moderní, a přitom klasický vzhled, který na mě působí útulně. Jenomže v současné době se nacházím v podnájmu a příborník na nic nepotřebuju, protože nádobí máme s přítelem minimálně. Užila bych z něj akorát ty zásuvky, jenže pak by to už nebyl příborník, ale šifonér. A o šifonéru dneska nemluvíme, že?
Poznámka redakce: Abychom nevnesli zmatek do hlav našich čtenářů, připomeneme krátce typické znaky šifonéru (komody) a příborníku.
První přišla koncem 17. století na svět komoda a byla to vždy vyšší skříňka pouze s několika zásuvkami, určená k ukládání drobností. Z ní se posléze oddělil prádelník (širší komoda s delšími a hlubšími zásuvkami) a posléze příborník na ukládání nádobí. Pro příborník je typické, že má jak zásuvky (na příbory a jiné drobnější stolní náčiní), tak prostory s policemi, zakryté dvířky, kam se dávají talíře, mísy aj.
Kontakty: BRIK – INTERIÉR STUDIO, Senovážné nám. 23, Praha 1, tel.: 02/24 14 26 66, fax: 02/24 14 26 67; Dunajská 68, Bratislava, tel./fax: 00421/2/52 92 07 88; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 02/22 25 44 44, fax: 02/22 25 10 56; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 02/22 25 21 41-42, fax: 02/22 25 35 02; NÁBYTEK ŘÍHA, Sokolovská 175, Praha 9-Balabenka, tel.: 02/683 83 37; Sokolovská 106, Praha 8-Karlín, tel. 02/24 23 90 79; Sokolovská 224, Praha 9, tel.: 02/683 77 20; Zenklova 210, Praha 8, tel.: 02/688 97 80, tel./fax: 02/688 97 79; RENEÉS INTERIOR, Korunní 73, Praha 3, tel.: 02/24 25 46 27, tel./fax: 02/24 25 24 93
text: Kateřina Hrachovcová foto: Marie Votavová a archiv |
Blog
Proč Marek Eben večer nezelená
|
|
Víte, já jsem příšerně konzervativní,“ omlouval se Marek Eben hned v první větě. „Moje žena je přesný opak, ale já když si na něco zvyknu, už se mi to nechce měnit. Bohužel, někdy si zvyknu i na věc, která se mi do bytu vůbec nehodí. Poslední tři roky se u nás doma určitě nic podstatného nezměnilo.“
„Vás neláká ta spousta krásného designového nábytku, kterého jsou plné obchody?“ „Víte, já nemám moc rád design pro design. Některé stoly jsou nádherné, dokud si na ně nepoložíte složenku, pak je tam hned nepředstavitelný nepořádek. A v takovém bytě já neumím žít. Na první místo kladu užitnost té věci, Američani by řekli friendly – přátelskost k člověku.“
„A jaké materiály máte rád?“ „Dávám přednost dřevu před kovem a sklem. Někdo si řekne: nádherný skleněný stůl, já vidím hadr a okenu. Postavím skleničku, zůstane kolečko a já ho půjdu utírat. V Americe jsme jednou s Markétou bydleli u člověka, který měl stůl se skleněnou deskou, ze středu rostla mořská panna a ocas měla pod tím sklem. Říkali jsme tomu Božena a Božena nám šla strašně na nervy, protože jsme si přes ten stůl nemohli nic podat, ona pořád všude překážela.“
„Tak co si tedy do toho ideálního bytu pořídíte? Boženu asi ne.“ „Já mám rád staré věci. Ale když se podívám na psací stůl z padesátých let, který je krásný, hned mě napadne: Kdo u toho stolu asi psal kádrové posudky. Já bych musel hlouběji, do secese, do empíru, biedermeieru.“
„Tak pojďte, já vím, kde prodávají repliky ve stylu Ludvíka XIV.“ „Ne, Ludvíka proboha ne. Ale myslím, že když jsou hezké kousky nábytku, snesou se na jednom místě i různé slohy. Taky mám pocit, že když se vám zdaří zařídit byt přesně jen v jednom stylu, že pak musíte do kostýmu. Tam přece nemůžu v džínách. No, mám radši, když je to namíchané.“
„Prosím, můžeme míchat. Vyberte si. Mohu vám zařídit třeba vilu nebo něco většího…“ „Shodou okolností jsme se ženou právě ve fázi příprav na stavbu, plánujeme nějaký menší víkendový domek. Zatím hledáme parcelu a pak to začne. To bude velká zkouška našeho manželství, to bude strašné. To se teprve dozvíme, čeho jsme schopni. To se budeme divit, čeho jsme schopni.“
„Nebylo by jednodušší udělat rekonstrukci?“ „Když nám nic nevyhovuje. Markéta je šestnáct let nemocná, žije na invalidním vozíku. Romantické chalupy mají tu schůdek, tam schůdek – a my nemůžeme mít zákoutíčka. Všechno musí být u zdi, vozík potřebuje strašně moc prostoru. Velký problém je, když v zimě jedete s vozejčkem dovnitř, jak budete čistit kolečka – to je, jako byste se nepřezouvali.“
„Máte představu, jak bude vypadat zahrada?“ „Zahrada? Já to vidím tak, že kolem dokola budou tisy, trávník a Markétě by stačilo, kdyby tam byly tři kopečky pro našeho Edu, na nich by se dal vysadit nějaký zakrslý stromek, aby měl Eda lepší pocit. Víte, on má zvláštní vášeň ulevovat si na kopečku.“
„Eda je jezevčík?“ „Ne, to je čistá rasa, otec Kladno, matka Kladno. Váží jen sedm kilo, všude máme chlupy. Ale on to všechno vyváží. Je fantastický.“ „Váš současný byt je pro vaši ženu přizpůsobený dobře?“ „Myslím, že ano, strašně dlouho jsme hledali starý dům bez schodů z ulice, s dostatkem místa pro vozíky. Tenkrát se stavěly bezbariérové domy na okraji Prahy. Vy dva, tři, čtyři roky strávíte v nemocnicích a rehabilitačních zařízeních, pak se vrátíte domů a vidíte zase samé berle, vozíky. To je nesmysl. Našli jsme nástrojaře-vynálezce, který nám hrozně moc pomohl. Stoupli jsme si spolu třeba každý na jednu stranu násady na koště a představovali madlo. Markéta si zkoušela, jak by jí nejlépe vyhovovalo. On je pak vyrobil a dodnes skvěle funguje.“ „Je něco, co vám doma nevyhovuje?“ „To máte těžké. Moje žena měří 159, já 184 cm. Když se koupí vana, která by vyhovovala mně, tak se moje žena okamžitě, ale okamžitě utopí. Když se koupí taková, která jí vyhovuje – a tu máme v bytě – mně pořád něco mrzne, koukají mi buď kolena, nebo prsty u nohou. Řekli jsme si, že vanu už nikdy, radši sprchový kout. Ale i to je složité – ona tam musí najet, přesednout, pak ale ten vozík musí být tak blízko, aby se dostala zpět a neuklouzla. Ideální by bylo sedátko na kolejničce, aby si mimo sprchu přesedla, tam si dojela, zatáhla si závěs a pak by zase vyjela zpátky.“ „Vy pořád uvažujete o ideálních věcech pro bydlení přes Markétu, ale nemáte nějaký svůj sen, který je třeba i trochu sobecký?“ „Totiž to, co vyhovuje postiženým, vyhovuje i nám. Oni vlastně potřebují luxus. Před časem jsme si řekli, že Markéta by měla mít elektricky polohovatelný rošt v posteli, aby se lépe dostala na vozík a zpět. Přišli jsme do obchodu, kde mají dvoulůžka, ovládání na záda, na nohy, na kolena, nekloužete dolů. To se mi líbilo. Říkal jsem si, tak ona bude mít polohování a já ne, to budu zelenej závistí každý večer! Já chci také dva elektromotory! A tak máme doma čtyři elektromotory a nacvičili jsme moc hezké sestavy. Jeden jede nahorů, druhý dolů, taková spartakiáda, moc pěkné. Je to značka Ason a výborně slouží. Markétě to pomůže a já nezávidím.“
Marek Eben si vybral zařízení v ceně 3 599 644 Kč
Kontakty: ASON, Revoluční 30, Praha 7, tel.: 02/ 22 31 11 67; GARDENLINE, Rašínovo nábř. 34, Praha 2, tel.: 02/24 91 61 98; INTERIÉR ČÁP, Budějovická 11, Praha 4, tel.: 02/692 99 45; INTERIÉRY SEDLÁK, Vinohradská 10, Praha 2, tel.: 02/24 21 78 17, fax: 02/24 21 78 19; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 02/22 25 44 44, fax: 02/22 25 10 56; MODERNISTA, Konviktská 5, Praha 1, tel./fax: 02/22 22 01 13; SANITOP, Sokolovská 968/189, Praha 9, tel.: 02/684 86 35, 02/684 86 28, fax: 02/684 85 74; STAROŽITNÝ NÁBYTEK, Holešovická tržnice, hala 36, Bubenské nábř. 306, P. O. BOX 11, Praha 7, tel.: 02/80 87 12, 0602 20 91 15; SVITAVA STAVEBNINY, Milady Horákové 4, Svitavy, tel.: 0461/53 08 84
text: Pavlina Blahotová foto: Pavel Vítek a archiv |
Od Anténky k Nautilu
|
|
V první polovině devadesátých let pracoval jako scénograf pro Českou televizi a je mimo jiné autorem scény českého nastudování muzikálu West Side Story. Za vázu Anténka získal cenu Vynikající design 2001.
K okolnostem jejího vzniku dodává: „Potřeboval jsem anténu, která by měřila devět centimetrů. Musel jsem obtelefonovat celou republiku, než jsem přesně takovou sehnal.“ Od Anténky byl už jen krůček k váze Akrobat. Teleskopického principu využívá také němý sluha Nautilus: „Chtěl jsem, aby nohy Nautilu byly kónické, subtilní, a přitom pevné. Napadlo mě použít třeba běžkařské hole, ale pak jsem jednou šel kolem rybářských potřeb a začal hledat v bednách s náhradními díly na pruty.
Zjistil jsem, že jsou i při malém průměru úžasně pevné. Věšák sice pruží, ale je to spíš pocitová záležitost, než aby to ohrožovalo jeho funkci – nosnost je veliká.“
Kontakty: KONSEPTI, E. Krásnohorské 4, Praha 1, tel.: 232 69 28; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 02/22 25 44 44
text: petr tschakert foto: archiv |
Život ve filmu
|
|
Mezonetový byt mladých manželů byl dokončen přibližně před rokem. Pořizovali si ho jako zázemí, které nebudou využívat každodenně, ale pouze několikrát do roka. Dalo by se říci, že je to jejich výletní sídlo. Hodně cestují a jsou pracovně vytížení, a tak když už mají všeho dost, sbalí kufry a jedou. Do místa plného pohody, kde se mohou bavit a relaxovat – zkrátka zapomenout na všední starosti a trochu zpomalit vyčerpávající životní tempo.
Teplo domova Výhodou takového bytu je, že jeho dispozice nemusí striktně odpovídat požadavkům na každodenní bydlení. Majitelům se zde podařilo uskutečnit některé své představy, které doma obtížně spojovali s rodinným bydlením. Proto tu architekti mohli více využívat současných trendů prostorové a otevřené architektury. „Připravili jsme dvě dispoziční řešení. Bez dlouhých úvah vyhrálo to odvážnější, kde jsme navrhovali stěnu ze skleněných tvárnic a prostorové kruhové schodiště,“ říká architekt. Když se s majiteli dohodli na konečném řešení a uspořádání, započalo se se stavebními úpravami. Práce nebyly vůbec jednoduché, protože stropy a podlahy původního třípokojového bytu a mansardy nad ním byly v havarijním stavu, takže bylo nutné je vyztužit ocelovou konstrukcí. „Zrušili jsme všechny nenosné příčky, aby mohl vzniknout maximálně vzdušný a otevřený hlavní obytný prostor. Předem jsme určili rozmístění nábytku a svítidel, takže každý prvek měl své přesné místo,“ objasňuje architekt. Pro úpravu povrchu stěn architekti použili světlou okrovou barvu, pouze stěny podkroví zůstaly bílé. Jako podlahovou krytinu zvolili laminát s teplým dřevěným dekorem. „Otevřená dispozice často působí studeně. Takový efekt byl nežádoucí, proto jsme prvky z kovu a skla kombinovali s přírodními materiály, které působí intimněji.“
Volné ruce Po půlroční usilovné práci vytvořili architekti vzdušný mezonetový byt. Jeho spodní část tvoří hlavní obytný prostor, kde je kuchyň propojená s jídelním koutem a obývacím pokojem, dále pracovna a koupelna s toaletou. Po schodišti je přístup do podkrovní místnosti, kde se nachází ložnice. „Kuchyň, sestava v obývacím pokoji a postel s nočními stolky jsou náš autorský nábytek ze série Latimeria. Zbytek zařízení jsou většinou designové bonbonky od známých návrhářů, které jsme vybrali s majiteli bytu,“ vysvětluje architekt a zároveň dodává, že vzhledem k provozu domácnosti nebylo nutné navrhovat velké úložné prostory. Manželé se zajímají o nábytkový design, a přestože měli celkem jasnou představu o vybavení, nechali architektům volnou ruku. Společně konzultovali pouze zásadní prvky. Jedním z nich bylo kruhové schodiště, které kromě své funkce působí v prostoru jako výtvarný element. „Připravili jsme celkem pět návrhů schodiště. To, které se nakonec zrealizovalo, je poslední varianta, kterou jsme kvůli odvážnému řešení museli chvíli protlačovat,“ říká architekt. Schodiště je vyrobeno jako celoocelová konstrukce povrchově upravená stříbrnou vypalovací komaxitovou barvou. Nerezové madlo je upevněno pouze ve dvou bodech, takže se zdá, že „letí vzduchem“ – efekt je velmi působivý.
Prozrazené tajemství Když jsem prošla celým bytem, konečně jsem měla možnost nahlédnout do místnosti za vitrablokovou stěnou. Samozřejmě jsem už tušila, že do této místnosti architekti navrhli koupelnu. „Museli jsme se vypořádat s tím, co jsme si vymysleli. Stěna ze skleněných tvárnic má obloukový tvar, což předurčilo použití prostorové, volně stojící vany. Zvolili jsme vanu v retrostylu jako kontrastní prvek k ostatním zařizovacím předmětům, které jsou v moderním duchu,“ konstatuje architekt. Koupelna v tomto bytě je už sama o sobě působivá stěnou ze skleněných tvárnic, které dovnitř propouštějí denní světlo a naopak večer jimi koupelnové světlo svítí do obývacího pokoje. „Tyto efekty bychom při zařizování vůbec neměli podceňovat. Čím víc jich je, tím je bydlení působivější a majitelé takového bytu se doma cítí mnohem volněji – dalo by se říci, že přenášíme filmové efekty do reálného života.“
To, že se zde mladým manželům líbí, potvrdily při přebírání bytu jejich rozzářené oči a slova: „Teď už se nám odtud vůbec nebude chtít, líbí se nám tu víc než doma.“
Kontakty: CLIPPER – Viktor Strnadel (realizace schodiště), U Stírky 8, Praha 8, tel.: 0602 65 47 87; HOTOVÝ INTERIÉR (návrh stavební části, návrh a realizace interiéru), Roztylské nám. 12, Praha 4, tel.: 02/72 77 02 32; Foersterova 4, Karlovy Vary, tel.: 017/358 55 45; PETR BALÁK – STAVEBNÍ FIRMA (realizace stavební části), Krále Jiřího 25, Karlovy Vary, tel.: 0606 56 73 01
text: Lenka Haklová foto: Iveta Kopicová |
Psací stůl Magdaleny Dietlové
|
|
Nahoru pak rozložila dojemnou spoustu sešitů a učebnic, aby nebylo pochyb o mé píli – a jala se číst tu knížku v otevřeném šuplíku. Přitom jsem ale byla pořád ve střehu. Jakmile jsem uslyšela kroky, břichem jsem bleskově zastrčila zásuvku, a než maminka vzala za kliku, už jsem přesvědčivě zvedala hlavu od učení.
Ten druhý a zatím poslední psací stůl jsem zdědila po svém muži scenáristovi. Měl na něm vždycky vzorně do komínku srovnány bílé křídové papíry, několik lahviček inkoustu, plnicí pero a telefon. Nic jiného na něm ležet nesmělo. Vlastně ještě velký bílý kapesník. Utíral si do něj ruce, které se mu někdy při psaní potily. A jeden hustě popsaný papír se seznamem postav a jejich rodinných příslušníků z příběhu, který právě psal. A samozřejmě popsané stránky, na nichž ten příběh právě vznikal. Mimochodem, každý den jich přibylo přesně patnáct, následkem čehož se bílý komínek zvolna snižoval a popsaný utěšeně rostl.
Computer Nikdy na tom stole nestál psací stroj, natožpak computer. A tak mi věřte, že jsem se cítila dosti svatokrádežně, když jsem si na ten jeho stůl poprvé instalovala onen ďáblův vynález. Počítač to byl odkudsi vyřazený, poměrně neforemný a roztahoval se tam neuvěřitelně. Dokonce všechny památeční fotografie a diáře musely kvůli němu pryč. A pak si do něj jednoho dne moje děti nainstalovaly nejroztodivnější hry, včetně fotbalu, hokeje, spousty cédéček a přídavných ovladačů.
Rafinovaná ergonomie U stolu začalo být značně hlučno a přebuchtíno, což jsem vyřešila tak, že se celá ta hrací krása jednoho dne k velké radosti mých potomků přestěhovala navždy do dětského pokoje. A já si přinesla z redakce svůj malý laptop, vedle něhož se už zase vešly staré fotografie, rozložila si svou práci a psala… A vůbec si nevšimla, že mě začíná bolet pravý loket a potom rameno a záda a bůhvícoještě. Až mi jednoho dne bylo odborníkem sděleno, že židle je nízká, stůl vysoký a úhel ruky, která postrkuje myší, velmi nevhodný. Moje dcera se kamsi vypravila a zakoupila speciální stoleček pro počítač vyrobený tak, aby všechny úhly byly zdravotně nezávadné, a mašinku se všemi náležitostmi na něj přemístila.
Srovnané myšlenky Jaroslavův velký vyřezávaný psací stůl je opět vzorně uklizený. Žádný stroj, úžasné síly zdroj, na něm nepřekáží. Jsou tam jen fotky, diář, propiska a linkovaný blok. Už i já na něm píšu jenom rukou. Opravuju články, odpovídám na dopisy. Usedám k němu ráda. Mám pocit, jako by se u něj mé roztěkané myšlenky lépe řadily a srovnávaly. Jako kdysi ty jeho bílé stránky, které už za něj nikdo nepopíše…
Kontakty: LIGNE ROSET, Ječná 15, Praha 2, tel.: 02/ 24 91 85 58; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 02/22 25 44 44; KLOU DESIGN, Holečkova 1013/34, Praha 5, tel./fax: 02/57 31 79 64; TECNO LINE INTERIER, Ondříčkova 28, Praha 3, tel.: 02/22 71 10 90
text: Magdalena Dietlová foto: Pavel Vítek a archiv |
Dokonale zkrocené světlo
|
|
Jde o nový systém spínání osvětlovacích těles, který nám pomocí kódovaného radiového signálu umožňuje jediným pohybem otevřít dveře do prostoru a souběžně s tím jej osvětlit ještě dříve, než do něj vstoupíme. Co všechno umí Nový elektronický spínač však neznamená pouze konec „šmátrání“ a tápání ve tmě. S jeho pomocí můžeme ovládat jedno svítidlo z několika různých míst či naopak z jednoho místa i několik svítidel najednou, či zapínat a vypínat světla nejen v prostorách, kde se nacházíme, ale i tam, kde se zrovna nevyskytujeme. Pokud se obáváme zneužití, u vchodu je možno ovladač proti němu zabezpečit.
S novým systémem si však můžeme rovněž nastavit intenzitu světla – stmívač nebo časovač – dobu trvání osvětlení. Nissot spíná „v nule“, což prodlužuje životnost klasických žárovek. Inovovaná verze systému spočívá v napojení na současný světový trend „domácího síťování“ – home networking. Můžeme s ním ovládat nejen všechna svítidla, ale i jiné elektrické spotřebiče a zařízení.
Jednoduché ovládání Nissot se spíná ze štítku kování dveří nebo z kdekoliv jinde umístěného spínače ve formě mobilního bytového doplňku. Na dveřích je koncipován jako doplněk k původnímu kování kliky nebo se instaluje jako součást štítku nového kování kliky ve standardní nebo exkluzivní zakázce.
Do provozu se uvádí dotykem vnější strany prstu. Pomocí různě dlouhých dotyků můžeme ovládat světlo v celém bytě či domě. Tento elektronický spínač se ale také vyrábí v podobě mobilního bytového doplňku – k lůžku, televizi, na pracovní stůl nebo dokonce do kapsy.
Design a cena S novým spínačem Nissot dnes počítají investoři a architekti, využívají jej výrobci koupelen a kuchyní. Zájem vzbuzuje nejen jeho vysoká funkčnost, ale skutečnost, že spínač získal Národní cenu za design ČR roku 2001.
Co se týče ceny, je při podstatně vyšší užitné hodnotě srovnatelná s cenou dotykových spínačů vyráběných v Evropské Unii, kam bude tato ryze česká novinka vyvážena. Na domácí trh se uvádí v současné době.
text: Alena Vondráková |
Oči domova
|
|
Na světle se u nás pořád ještě šetří. „Jedním z hlavních kritérií při výběru není provedení či kvalita, ale cena,“ postěžoval si ing. Karel Texl, který dlouhá léta projektuje osvětlení pro domky i velká pracoviště. „Většina peněz padne na hlavní stavbu, topení, obložení, vybavení. Dokonce i zbytečně nákladné koberce mají přednost. Když přijde na řadu osvětlení, dá se tam prostě něco, co svítí. Osobně bych byl rád, kdyby lidé časem dospěli k tomu, že zdraví mají jen jedno a že je třeba si ho pečlivě chránit.“ Slovo odborníka by možná bylo dobrým závěrem, úmyslně je ale dávám dopředu – abyste si všimli. A také mohli přemýšlet o tom, jak se k očím vašeho domova postavíte vy, zatímco s ing. Texlem projdeme celý dům.
Začněme od předsíně Má obvykle menší rozměry, a tak většinou postačí pro její osvětlení stropní svítidlo (např. zářivka 2 x 18 W). Ve větší předsíni či hale lze kombinovat stropní a nástěnná svítidla, která dobře osvětlí celý prostor (pro chodby je předepsaná intenzita světla okolo 100 luxů, pro haly, kde už můžeme hovořit s návštěvou, 160 – 200 luxů). Vodítkem pro vás může být, že žárovka 100 W nasvítí s intenzitou 100 luxů asi tak čtyři až pět metrů čtverečních. Velké stojanové zrcadlo, které v halách bývá, by mělo být osvětleno po stranách dvěma zářivkovými svítidly 36 W v délce 125 cm.
Kuchyně a jídelna Na práci v kuchyni by mělo být vidět. Pro pracovní plochu je nejvhodnější zářivkové svítidlo pod horními skříňkami ve výšce 135 až 150 cm nad podlahou. Podle velikosti „linky“ zvolíme buď zářivku 18 W 63 cm dlouhou, nebo zářivku 36 W dlouhou 125 cm. Barva světla by měla být bílá nebo teple bílá. Varná plocha se osvětluje nástěnným svítidlem ve výšce 60 až 100 cm nad ní, abychom mohli dobře kontrolovat obsah hrnců. Stačí použít žárovku 60 W. Celkové osvětlení kuchyně má být dostatečně intenzivní – celou místnost dobře prosvětlí zářivkové stropní svítidlo se dvěma zářivkami 36 W. Svítidla nad jídelním stolem mají svítit dolů na plochu a ze strany by měla být cloněna tak, aby stolovníky neoslňovala. Znamená to, že lampu spustíme 60 cm nad plochu stolu, tedy na úroveň očí sedících. Použijeme žárovku 100 W.
Obývací pokoj Dnes už se jeho osvětlení většinou neřeší jedním středovým světlem, ale navrhuje se nepřímé orientační osvětlení a k němu určité zóny. Nepřímé osvětlení jde obvykle z nábytkové nebo záclonové římsy a zajišťuje se zářivkami 36 W teple bílé barvy. Je velmi měkké a osvětluje prostor rovnoměrně. Klasické centrální osvětlení bývá obvykle spuštěno nad stolem sedací soupravy. Mělo by mít velkou rozptylnou báň a celkový příkon žárovek 150 až 200 W. Tyto zdroje doplníme místním osvětlením pro četbu, televizi apod.
Na čtení potřebujeme dostatečné osvětlení, které neoslňuje ani nevrhá stíny na knížku. Vhodné je stojanové nebo nástěnné svítidlo umístěné stranou a trochu vzadu asi jeden až 1,5 m od místa četby se směrovým nebo rozptylným stínidlem a žárovkou 100 W. Na osvětlení televize bychom rozhodně neměli zapomínat. Obrazovka má vysoký jas a její kontrast s tmavým okolím oslňuje a škodí očím. Proto je nezbytné mírné osvětlení pozadí. Svítidla nesmějí být vidět v přímém pohledu při sledování obrazovky, mají být skryta za televizorem (stačí malá lampička s kompaktní zářivkou 5 W) nebo umístěná stranou (stojanová nebo nástěnná svítidla s rozptylným stínítkem ve vzdálenosti 1,5 – 2,5 m od přístroje).
Dětský pokoj Centrální světlo má dostatečně osvětlit celou místnost. Mělo by svítit trvale při všech činnostech, aby snížilo kontrast mezi pracovním místem a zbytkem místnosti, a proto se vyplácí využít stropní zářivkové svítidlo teple bílé barvy, osazené dvěma zářivkami 36 W, případně čtyřmi 18 W. Pro dobré osvětlení pracovního stolu je vhodná stolní nebo nástěnná lampa s pohyblivým ramenem osazená žárovkou 60 – 100 W nebo zářivkou 18 W teple bílé barvy. Praváci budou mít světlo z levé strany, leváci z pravé. Deska pracovního stolu má být matná, aby odlesky neoslňovaly, nejvhodnější je zelená barva. K posteli dáme nástěnnou směrovatelnou lampičku, umístěnou poněkud stranou, se žárovkou 40 W. Pro noční kontrolu dítěte je vhodné již zmíněné svítidlo s regulátorem výkonu, případně trvale svítící tlumené světlo s malým výkonem (např. kompaktní zářivka 5 – 7 W). Myslíme samozřejmě také na bezpečnost dítěte. U malých dětí používáme kryty na zásuvky a nedáváme do pokoje stojací lampy, které se mohou snadno překotit.
Ložnice Osvětlení běžné ložnice se převážně řeší jedním centrálním svítidlem, které slouží pro orientaci. Nejdůležitější je správné osvětlení lůžka. Doporučuje se nástěnné svítidlo se žárovkou 60 – 100 W nebo kompaktní zářivkou 18 W, umístěné asi 60 cm nad úrovní lůžka tak, aby kužel světla dopadal na knihu, kterou ležící či polosedící osoba drží. Součástí klasicky vybavené ložnice bývá i toaletka – tady platí stejná doporučení jako u zrcadla v předsíni. Koupelna a WC Osvětlení v koupelně má být bezpečné a nemá zkreslovat barvu pleti. Celkové osvětlení nám zajistí stropní svítidlo se zářivkami 2 x 18 W teple bílé barvy, případně žárovka 100 W. Zrcadlo, které hraje důležitou roli při holení a líčení, osvětlujeme těsně po obou stranách zrcadla, případně jedním podélným svítidlem těsně nad zrcadlem. Dostatečné intenzity dosáhneme buď zářivkou 18 W o délce 65 cm nebo žárovkovým svítidlem s příkonem 60 – 75 W nebo 2 x 36 W. Pro osvětlení WC obvykle postačí celkové stropní či nástěnné osvětlení s šedesátkou žárovkou. Pokud máte na WC umyvadlo, mělo by i zde být zrcadlo s osvětlením. Svítidla v příslušenství musí mít dobře rozptylné kryty, aby měkce osvětlila obličej a přitom neoslňovala. Ideální do těchto prostor jsou zářivky, které dávají třikrát až pětkrát více světla než žárovky. Důležitá je teple bílá barva. Jak vidíte, posvítit si dobře není zase tak úplně jednoduchá záležitost. Jistě stojí za to konzultovat „světlo svého domova“ se světelným technikem nebo firmou, která se návrhy osvětlení zabývá. Jde koneckonců o oči, a to není zrovna málo.
text: Vladimíra Storchová foto: archiv redakce |
Důvěra, která se vyplatila
|
|
Manželský pár, který si postavil rodinný dům, přistoupil k zařizování interiérů svého bytu poměrně netradičním přístupem. Přestože majitelé domku neměli příliš vyhraněnou představu o tom, jak by prostory z hlediska zařízení jednotlivými kusy nábytku měly vypadat, věděli s jistotou, komu dát svoji důvěru. Práci architektů Aleny a Jana Lexových totiž sledovali už více než dva roky – design, materiály i perfektní zpracování nábytku se značkou Fast si tedy vybrali na základě svého vkusu i přesvědčení o jeho skutečné profesionalitě.
Zadání kuchyně Většina lidí si po dokončení stavby svého domu přeje mít interiéry zařízené takřka do posledního detailu ještě před nastěhováním. Studiu Fast se jejich nová zakázka zalíbila nejen proto, že jim klienti dali při návrhu téměř volnou ruku, ale také proto, že zvolili postupnou a rozvážnou realizaci po jednotlivých místnostech.
Pro život rodiny je od začátku důležité mít kde vařit a kde spát. Přednost tedy dostaly kuchyň a ložnice, zatímco názor na obývací pokoj se může ještě nějakou dobu vyvíjet. Postupné zařizování se nakonec ukázalo jako výhodné – jednotlivé místnosti mohly být zařizovány bez kompromisů a časový odstup mezi etapami umožňuje interiér a jeho potřeby vnímat v proměnlivých potřebách a s nadhledem. Místnost, která byla k dispozici pro vybavení kuchyně, měla příjemnou polohu s velkým oknem a prosklenými balkónovými dveřmi na zahradu, jejím volným pokračováním byl otevřený obytný prostor. Majitelé domku si předem podle požadovaných nároků vybrali elektrické spotřebiče (kávovar a horkovzdušnou troubu Miele, myčku a sklokeramickou desku AEG), dispoziční řešení kuchyně s jídelnou včetně návrhu nábytkové sestavy však už nechali na architektech.
Řešení sestavy Kuchyňská sestava do písmene U je rozložena podél stěn, z nichž jedna je plná a druhá prosvětlená velkým čtvercovým oknem. Zakončená je na kolmo postavenou skříňkou s vykonzolovanou stolní deskou pro rychlé snídaně či svačiny. Je podstatně příjemnější a praktičtější variantou tzv. barových pultů, které si spousta lidí domů pořizuje – stůl může sloužit i jako odkládací plocha při „velkém“ stolování v jídelně nebo při jídle venku, protože přímo na stůl navazují balkónové dveře. Do části sestavy při plné stěně se umístilo zařízení s větší výškou – vestavěná chladnička, spižní skříň, blok s troubou a kávovarem, horní skříňky sestavy. U okna zůstala volná pracovní deska s dřezem, pod kterou se mezi spodní skříňky vložila také myčka. Mezi kuchyň a obytný prostor umístili autoři pohodlný jídelní stůl pro čtyři osoby. Vzhledem k tomu, že je přistaven jednou užší stranou ke stěně, je možné k němu přidat i větší počet židlí při občasném posezení s přáteli.
Design a materiály Jednotným materiálem kuchyně a jídelny se stalo hruškové dřevo, které má příjemně teplou barvu, takže v kombinaci s kovem, sklem a žulovou pracovní deskou nepůsobí tak stroze. Dřevo je ponecháno v přírodní podobě, na větších plochách se objevuje i jeho kresba. Samotný nábytek zůstává v naprosto čistých geometrických tvarech bez zkosených či zaoblených hran, jeho jedinou „ozdobou“ jsou kuchyňské spotřebiče, které svým nerezovým povrchem a technickým designem z dřevěných ploch výrazně vystupují.
Spodní a vysoké skříňky kuchyňské sestavy mají plná hladká dvířka s nerezovými úchytkami, některé horní skříňky jsou prosklené pískovaným sklem, které bylo použito i místo klasického obkladu za sporákem (sklo se snadno myje od nečistot vznikajících při vaření). Jedna z horních skříněk byla překryta kovovou žaluzií, která zůstává otevřená v jakékoliv poloze a nepřekáží při vaření tak jako otevřená dvířka. Ve spodních skříňkách jsou kromě běžného policového nebo zásuvkového uspořádání použity také výsuvné kontejnery, do kterých se příjemně ukládají větší kusy nádobí. Vhodně využita byla také zadní část skříňky nad stolní deskou – do zásuvky nad stolem se mohou ukládat ubrousky či jiné drobnosti potřebné při stolování. Velký jídelní stůl jednoduchého tvaru je odlehčen střední částí stolní desky z pískovaného skla. Příjemným osvěžením celé kuchyňské a jídelní části jsou lehounké židle světového designéra Philippe Starcka, stejně jako kovová stínidla lamp nebo natáčecí bodová svítidla (vše od firmy Delta Light). Lampa nad příležitostným stolem byla osazena do speciální konstrukce podle návrhu architektky Markéty Dubové – její tvar a materiály posouvají zařízení kuchyně trochu blíže ke stylu hi-tech, který je v současném moderním interiéru velmi oblíbený.
text: Věra Konečná foto: Iveta Kopicová |
Zářivky versus žárovky
|
|
Ekologičtí aktivisté proto změnili taktiku: Když to nejde ekologicky, půjde to ekonomicky! S tím souvisí i otázka „Víte, kolik žere vaše žárovka?”, kterou nám v současnosti kladou různá média.
Příčinou nedostatečného zájmu o úsporné zdroje světla však není pouze nežádoucí ignorance ekologické problematiky, ale i stále přetrvávající tmářství. Z toho důvodu projekt ELI, Iniciativa pro energeticky úsporné osvětlování, který probíhá současně v sedmi zemích světa, může právě u nás v nejedné domácnosti “rozsvítit”. Realizátorem tohoto tříletého programu je v České republice SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie. Stačí trochu počítat Kompaktní úsporná zářivka, často technicky nesprávně označovaná jako úsporná žárovka, je schopna ušetřit 70-80 % elektrické energie. Nejde o zázraky, ale o princip výroby elektrické energie: zatímco klasická žárovka funguje na principu rozžhaveného wolframového vlákna, které z 92 % vyzařuje teplo a pouze z 8 % světlo, úsporná žárovka pracuje na principu elektrického výboje v parách rtuti. Energie uvolněná při výboji se na luminofloru (bílá hmota nanesená na vnitřní straně trubice) přemění na světlo. Díky této metodě se téměř u všech úsporných zářivek v porovnání s klasickou žárovkou dosahuje čtyři až pětkrát vyšší “produkce” světla na jeden Watt příkonu. Od koupě úsporné zářivky většinou odrazuje její cena. Zatímco klasickou žárovku koupíme za “babku”, v průměru za 15 Kč, u úsporné zářivky se pořizovací cena pohybuje v rozmezí 60 až 500 Kč. Je však třeba počítat: např. investice do kvalitní úsporné zářivky v ceně 450 Kč se nám vrátí do 1,6 roku a za dobu své životnosti (15 000 hodin) nám navíc uspoří až 3300 Kč. V neposlední řadě nás však zajímá, jak je to s kvalitou světla kompaktní zářivky. Moderní úsporné žárovky dosahují, co se týče podání barev a odstínu, téměř shodné kvality světla jako klasické žárovky. Jejich výhodou však je, že můžeme vybírat pro různé druhy aktivit a místností tu nejvhodnější.
Je pochopitelné, že na trhu se nacházejí více či méně kvalitní zářivky. Při výběru nám může napomoci logo ELI, které by spotřebitele mělo při výběru vhodné úsporné zářivky navigovat správným směrem. Výrobky, které jsou na obalech takto označeny, úspěšně prošly testováním a splňují daná technická kritéria.
Nejsou všechny zářivky stejné Řadu lidí od výměny žárovek za úsporné zářivky odrazuje nejistota, zda je lze použít do klasických svítidel. V tomto směru není třeba mít obavy, neboť úsporné zářivky se vyrábějí s oběma typy existujících závitů – E27 a E14, tedy s velkým a malým. Jediný technický problém může nastat v případě, že se nám zářivka (úsporné žárovky mají větší rozměr než klasické žárovky se stejným výkonem) nevejde do uzavřeného svítidla, jako jsou např. různé druhy koulí apod. To však ještě neznamená, že moderní zdroj světla nemá v daném svítidle své místo. Úsporné zářivky se totiž vyrábějí v mnoha tvarech a variantách. Existují speciální reflektorové zářivky, zářivky podobné klasické žárovce, kruhové úsporné zářivky a další různé tvary, a co je podstatné – úsporné zářivky se navzájem liší i velikostí. Chce to tedy pouze koupit zářivku na míru.
Počítají s nimi i designéři V případě uzavřených svítidel, vyrobených z materiálů zakrývajících zdroj světla, nám tedy nic nestojí v cestě vyměnit klasiku za moderní zdroj světla. Jiná situace nastává v případě “otevřených” svítidel, kde zdroj světla je součástí celkového designu svítidla. Lustry, lampy, lampičky jsou často přímo dominantní součástí interiérového vybavení, a proto je třeba souladu svítidla s úspornou žárovkou věnovat maximální pozornost.
Někteří z nás se klasických žárovek vyrobených z čirého skla nehodlají vzdát. Je to pochopitelné, nikdo jim neupírá, že jsou krásné, ale jsou překonány, patří do jiné doby. Pokud se někdo nezřekne pohledu na rozžhavenou spirálku uvnitř baňky z čirého skla, pak jedna klasická žárovka, používaná – stejně jako svíčka – v obývacím pokoji k vytvoření atmosféry, žádný rozpočet na záda nepoloží. Jinak už ale skutečně nastal čas, kdy bychom měli klasické žárovky vyměnit za nové moderní zdroje světla. Začínají s nimi vážně počítat i designéři.
Jaký zdroj volit? Správného osvětlení v jednotlivých místnostech dosáhneme vhodným výběrem světelného zdroje, což není snadné, neboť dnes již můžeme volit mezi klasickou a halogenovou žárovkou, kompaktní a lineární zářivkou, a použitím odpovídajícího svítidla. Při volbě je třeba brát v úvahu tato kritéria: množství světla, věrnost podání barev, vytvoření vhodné atmosféry, spotřebu energie a bezpečnost provozu. Kuchyně: Pro celkové osvětlení je vhodná lampa s průsvitným stínítkem kulového nebo deštníkového tvaru osazená kompaktní zářivkou, pro osvětlení pracovní plochy svítidlo zabudované přímo do dolní poličky kuchyňské linky osazené kvalitní lineární zářivkou, s indexem podání barev alespoň 80, čistě bílého odstínu. Obývací pokoj: Jako světelné zdroje lze doporučit úsporné zářivky teple bílého odstínu (2700 Kelvinů, na výrobcích často označované číslem 827). Pro zdůraznění různých detailů – vázičky v poličce, akvária apod. – je možno použít i reflektorků. Bodová světla existují i v energeticky úsporném provedení fungujícím na principu úsporné zářivky. Dětský pokoj: Pro celkové osvětlení je možno použít nejrůznějších druhů svítidel osazených kompaktními zářivkami, zpravidla teple bílého odstínu (2700 Kelvinů, na výrobcích často označovaných číslem 827) Pracovní stůl dítěte je vhodné vybavit polohovatelnou lampičkou s úspornou zářivkou. Ložnice rodičů: Coby hlavní zdroj lze doporučit stejné svítidlo jako v případě obývacího a dětského pokoje. Množství světla by mělo být regulovatelné, čehož lze dosáhnout buď odděleným vypínáním několika kompaktních zářivek ve svítidle nebo pomocí stmívače u zářivek s odděleným předřadníkem. Pro čtení jsou vhodné polohovatelné lampičky s úspornou zářivkou s neprůhledným stínítkem. Nad toaletní zrcadlo je vhodné umístit reflektor s kompaktní zářivkou. Použití kvalitní kompaktní zářivky (index barevného podání 0) s barvou denního světla (6000 Kelvinů, na výrobcích často označovaná číslem 860) má tu výhodu, že barvy vidíme přibližně tak, jak se budou jevit na denním světle. Koupelna: Ve svítidle na stropě lze použít kompaktní zářivku, nad zrcadlem buď svítidla s kompaktní zářivkou nebo reflektorek s halogenovou žárovkou. Vhodný je jasně bílý odstín světla kompaktních zářivek. Ideálně je zrcadlo osvětlené , když umístíme hned dva světelné zdroje podél jeho svislých stěn. WC: Vzhledem k malému časovému využití a vysokým požadavkům na kvalitu podání lze doporučit spíše použití klasické žárovky. Předsíň a ostatní vnitřní prostory: Na chodbu nebo do předsíně, kde svítíme obvykle celý večer, je vhodné instalovat svítidlo s kvalitní úspornou kompaktní zářivkou s dlouhou životností. Naopak na místa, kam chodíme jen výjimečně (půda apod.), se více hodí klasická žárovka.
text: Alena Vondráková, zpracováno z podkladů SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie foto: SEVEn |
Postele IV – Spaní na pár nocí
|
|
Je tedy tvrdé po celé délce a nijak neumožňuje správnou polohu těla. Zdravá postel však musí obsahovat vhodnou matraci, která sama „spí“ na správném podkladě.
Kromě matrací s pružinovým jádrem a matrací s polyuretanovým jádrem, které mohou být uloženy i na tvrdé podložce, pro ostatní typy je vhodný lamelový rošt. Rozhodujícím hlediskem je hmotnost uživatele a výška matrace – čím je matrace víc zatížena a čím je nižší, tím je lamelový rošt potřebnější.
Lamelové rošty (zejména ty, které jsou opatřeny výkyvnými patkami) spolu s vhodnou matrací reagují velmi dobře na proměnlivost tvarů ležícího těla. Zároveň prodlužují životnost matrace, protože část hmotnosti přenáší rošt, zvětšují zónu optimálního propružení, což je důležité u hmotnějších spáčů, a rovněž podporují odvětrávání matrací.
Lamelové rošty se dělí podle provedení rámu na kovové a dřevěné, nebo podle počtu lamel. Menší počet lamel (13) je vhodný pouze pod pružinové, případně polyuretanové matrace. Čím větší je počet lamel (24, 27, 34), tím lépe reaguje rošt na zatížení. Důležité je však také jejich uložení, protože čím větší mají lamely volnost výkyvu ve všech směrech, tím lépe se rošt vypořádává i s menší zátěží a se změnou polohy. Používají se dva hlavní typy uložení lamel – ve výkyvných patkách z umělé hmoty a ve zdvojených kaučukových patkách, které umožňují jak výkyv, tak propružení lamel u okrajů roštu.
Toto provedení je vhodné u dvou roštů vedle sebe, pak působí pružící účinek také ve středu dvoupostele. Podle hmotnosti uživatele je důležité zvolit vyztužení roštu ve středové části, kde je největší zatížení.
Příležitostné spaní Rozměry: vycházejí ze šířky pohovek, které se většinou na příležitostná lůžka proměňují. Pohovka pro tři sedící mívá šířku 180 cm, což může být jak šířka, tak délka příležitostné postele. Po roztažení vznikne buď dvoulůžko 180 x 200 cm, nebo jednolůžko 80/100 x 180 cm. Matrace je zde podřízena účelu sezení, takže se většinou nedá považovat za zdravou. Proto by takové lůžko nemělo nikdy sloužit k trvalému spaní.
Kontakty: CASA ITALIANA, Vězeňská 4, Praha 1, tel./fax: 02/24 81 90 94; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 02/51 61 01 10; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 05/43 53 91 11; Shopping Park Ostrava, Ostrava-Zábřeh,
text: Bea Fleissigová foto: archiv |
