Blog

Odkud přichází zima?

Co a za kolik?

Nejlevnějších chladničky, určené většinou pro jednočlennou domácnost, se vejdou pod pracovní desku. Jejich cena se pohybuje kolem 5 000 Kč. Nejdražší přístroje, vybavené strojem na výrobu ledu, speciálním oddělením na chlazení vína, se samorozmrazovací funkcí, objemem několika set litrů a v nerez provedení stojí i 150 000 Kč.

Nejčastěji se kupují kombinované chladničky a mrazničky, jejichž cena se pohybuje v rozmezí od deseti do třiceti, někdy i čtyřiceti tisíc korun. Za 10 000 korun dostanete přístroj v horší energetické třídě, kde budou police a zásuvky drátěné nebo z bílého plastu. Teplotu si nastavujete kolečkem většinou s pěti možnostmi nastavení a musíte vyzkoušet, které vám nejlépe vyhovuje. Dražší přístroje jsou ve třídách A a B. Teplotu si tady nastavujete digitálním tlačítkem s přesností na 1 °C, většinou zvlášť pro chladničku a mrazničku. Přístroje bývají také vybaveny magnetickým čidlem, které pískáním upozorní, že uvnitř chladničky stoupá teplota – buď proto, že nemáte dovřená dvířka, nebo byla přerušena dodávka elektřiny a v nejhorším případě proto, že se přístroj porouchal. Vnitřní police a zásuvky jsou vyrobeny z průhledného plastu nebo skla. Bez problému tak vidíte, kde máte co uložené. Nenajdete tady drátěné police, kterými – když vylijete třeba mléko – vše proteče a vy musíte vymývat celou chladničku.

Dnes hlavně kvůli úsporám místa volí lidé přístroje, kde je kombinovaná chladnička s mrazničkou. A ty se vyrábějí v desítkách variant. Proto než přijdete do obchodu, měli byste aspoň vědět, jak velkou potřebujete chladničku a mrazničku. Stejně tak, zda chcete mrazničku umístit nahoru a chladničku dolů nebo na-opak. Ti, kdo mají ještě v bytě nebo v domě místo, doplňují tyto kombinované přístroje samostatnou mrazničkou – tady si opět můžete vybrat mezi mrazničkou truhlicovou neboli pultovou a zásuvkovou. Majitelé malých garsoniér, kteří se potýkají se zcela opačným problémem, nejčastěji volí malé chladničky s příruční mrazničkou, které se vejdou pod pracovní desku.

Důležitá spotřeba

Mraznička a chladnička patří ke spotřebičům, které nikdy „nevypnete“. Celých deset patnáct let odebírají energii ze sítě. Na veškeré spotřebované energii v domácnosti se podílejí v průměru 11,5 procenta.

U někoho to může být méně, u jiného ale třeba i dvojnásobně. Proto spotřeba energie by měla být jedním z prvních údajů, na které se při nákupu podíváte.

Pro lepší orientaci musí být chladničky a mrazničky vybaveny takzvanými energetickými štítky. Na nich najdete údaj o spotřebě energie za rok, případně za 24 hodin. Abyste nemuseli pracně luštit a srovnávat s okolními přístroji, zda uvedené číslo znamená hodně nebo málo, najdete na štítkách také písmena A až G, která řadí spotřebiče do tříd úspornosti. Spotřebiče označené A jsou nejúspornější, B patří také k těm výborným. Někteří dokonce doporučují kupovat raději výrobek ve třídě B než „áčko“ s tím, že „áčkové“ výrobky bývají o dost dražší. A i když jsou úspornější, bude trvat delší dobu, než se rozdíl v ceně majiteli vrátí na ušetřené energii. Přístroje ve třídě C a D mohou spotřebovat až o 50 % energie více než ty nejúspornější. Prodávat chladničky a mrazničky v nižší třídě než D je u nás zakázáno.

Mezi chladničkou a mrazničkou

V chladničce si můžete nastavit teplotu mezi 2 až 12 °C (jestliže zvýšíte teplotu ze 3 na 5 °C, což k uchovávání potravin úplně stačí, ušetříte až 15 % energie). V mrazničce to bývá od –6 až po –25 °C. Ale jak bylo zjištěno, například sýrům, uzeninám, ovoci i zelenině mnohem více vyhovují teploty kolem nuly a k tomu vyšší vlhkost. A právě tyto podmínky nabízí takzvaná nulová zóna. Teploty se tady pohybují kolem bodu mrazu, vlhkost si nastavujete na 50 nebo 90 %. Padesátiprocentní vlhkost vyhovuje masu, uzeninám a sýrům, devadesátiprocentní potom ovoci a zelenině. Díky tomu tady potraviny vydrží mnohem delší dobu čerstvé (v tomto případě nezaměňujte čerstvost s trvanlivostí, kterou určuje výrobce datem spotřeby a neprodlouží ji žádný přístroj), neoschnou, neokorají, salát nepovadne. Kromě toho teploty kolem nuly také nezničí v potravinách vitaminy, jejich aroma a původní chuť.

Zatímco nulové zóny najdete v chladničkách stále častěji, takzvané sklepy odtud mizí. Ve sklepních zónách, které byly určeny k chlazení nápojů, se teplota pohybovala mezi 10 až 12 °C. Výrobci od nich postupně ustupují, protože příliš velká část přístroje byla určená pouze k jednomu účelu a teploty se tady příliš nelišily od klasické chladničky. Dnes místo sklepní zóny umisťují do chladniček „vlnovkovité“ police, ve kterých láhve dobře leží a nekutálejí se. Zjistili, že ve vodorovné poloze se nápoj lépe a rychleji vychladí.

Truhlicový nebo zásuvkový?

Komu zbývá doma místo na samostatnou mrazničku, vybírá si při jejím nákupu nejen podle ceny, spotřeby energie, ale také ze dvou základních typů: zásuvkové nebo truhlicové neboli pultové. U zásuvkové ukládáte potraviny podle druhů do jednotlivých zásuvek. Jsou–li zásuvky vyrobeny z průhledného materiálu, okamžitě vidíte, kde co máte uložené. Tato rychlost je důležitá, neboť u zásuvkové mrazničky se vnitřní prostor rychleji ohřívá, mraznička potom musí pracovat na vyšší výkon a spotřebuje více energie. Proto čím kratší dobu máte mrazničku otevřenou, tím lépe.

U pultových mrazniček se dovnitř teplo tak rychle nedostane. Protože vnitřek není členěný, snadno sem uložíte i velké kusy masa. Na druhé straně nikdy nebudete mít přehled, co jste kam dali. Udržet sáčky a krabičky v nečleněném prostoru s objemem kolem 300 litrů v pořádku je opravdu těžké. A to i přesto, že výrobci k pultovým mrazničkám dodávají několik košů.

Text: Lenka Široká, Foto: Archiv

Zdroj: Svět kuchyní 2/02

KONTAKTY:

AEG, Budějovická 5, Praha 4,

tel.: 02/61 12 61 12;

BSH — DOMÁCÍ SPOTŘEBIČE, 1. pluku 8—10, Praha 8, tel.: 02/24 89 14 50;

DKV MARKET, Budovatelská 287, Praha 9, tel.: 02/86 85 43 68;

ELECTROLUX, Budějovická 5, Praha 4,

tel.: 02/61 12 61 12;

MERLONI ELETTRODOMESTICI, U Nákladového nádraží 2, Praha 3, tel.: 02/71 77 16 14;

MIELE, Hněvkovského 81b, Brno,

tel.: 02/43 55 31 51

Zapomeňte na smalt

Nerez

Největší podíl v materiálové nabídce tvoří nerezové dřezy, které jsou také cenově nejdostupnější. Vyrábí se buď ze silně pochromovaného niklu, nebo z ušlechtilé nerezové oceli, tzv. chromniklu (dobrou kvalitu zajistí označení CrNi 18/10). Nerezové dřezy jsou velmi odolné vůči louhům a kyselinám. Dejte pozor na poškození dřezu čisticím pískem. Raději si vždy pečlivě přečtěte, zda je zakoupený čisticí prostředek vhodný pro nerezovou ocel.

Umělý kámen

Oblíbený materiál, který má na trhu již svou pevnou pozici. Setkáte se s ním pod názvy — silgranit, fragranit, cristalite-granit. Jedná se o mletou žulu nebo křemičité písky, které se míchají s pojivy na bázi akrylátů. Kamenina zaujímá ve směsi větší podíl než pojivo a barviva. Umělý kámen je oblíben pro širokou škálu barev a vynikající vlastnosti — vysoká odolnost vůči teplotám (až

280 °C), stálobarevnost, snadná údržba, neporéznost a otěruvzdornost.

Corian

Zvláštní luxusní kategorii tvoří materiál corian. Větší část směsi, z níž se corian vyrábí, tvoří bauxit, asi třetinu zaujímají pojiva na bázi akrylátů, díky nimž se dá corian dobře tepelně tvarovat. Snadná tepelná zpracovatelnost umožňuje napojování beze spár, takže nepoznáte, kde končí pracovní deska a začíná dřez. Při poškození se dá povrch lehce opravit. Je voděvzdorný, odolný vůči chemikáliím a vysokým teplotám. Vybrat si můžete z přibližně sedmdesáti barevných odstínů.

Ostatní materiály

Zmínili jsme se alespoň o nejčastěji používaných materiálech, čímž jsme samozřejmě nevyčerpali všechny možnosti. Setkat se můžete s materiálem akrylát/granit, který na první pohled vypadá stejně jako granit. Je cenově dostupnější, nemá však tak vynikající užitné vlastnosti. Můžete narazit i na dřezy keramické. O smaltu se již nebudeme zmiňovat, neboť je považován za materiál minulosti.

Menší dřezy si většinou pořizují lidé, kteří mají myčku (při koupi by neměli zapomenout na sifon s dvěma otvory). Dvojdřez by měl být standardem hlavně v domácnostech bez myčky. Druhý dřez může doplnit odkapávací košík. Do něj se nádobí odkládá a poté se opláchne pod tekoucí vodou. Koš přijde zhruba na 1 000 Kč. Za podobnou cenu jsou pak k dostání prkénka — ať už dřevěná nebo plastová, která se do druhého dřezu vloží.

Praktické jsou dřezy s děrovanou miskou, kterou lze ze dřezu vyndávat. Lze do ní odkládat nádobí, nechat v ní okapat zeleninu, je ideální i pro slévání vody z těstovin nebo brambor.

Dražší dřezy bývají vybaveny excentrickým ovládáním výpusti — knoflíkem umístěným většinou vedle baterie, kterým se uvolní odpad bez toho, aby se sahalo do špinavé vody.

Nezasvěceného mohou překvapit dva otvory u dřezu. První je na baterii, druhý na dávkovač saponátu. Zhruba za 650 Kč lze pořídit plastovou láhev, která se připevní pod pracovní desku. Nad ní zůstane pouze chromová pumpička všem už dobře známá z používání tekutých mýdel.

Do pravého dřezu můžete umístit drtič odpadků. Jeho hrdlo mívá větší průměr, než je obvyklé u běžných dřezů „na špunt“, proto je dobré s nákupem drtiče počítat předem. Nicméně, prodejci jsou schopni do nerezového dřezu požadovaný otvor vyvrtat. Drtiče koupíte za ceny podle výkonu od 7 000 Kč.

Text: Lucie Brzoňová, Foto: Archiv

Zdroj: Svět kuchyní 2/02

KONTAKTY:

ANPE (ALVEUS), Gutova 22/71, Praha 10,

tel.: 02/74 82 23 95;

BAUMATIC, Malá Skála 211,

Jablonec nad Nisou, tel.: 0428/33 21 11, www.baumatic.co.uk;

BLANCO, Zelený pruh 109/1091, Praha 4, tel.: 02/41 44 34 98;

CORTRADE, Dělnická 13, Praha 7,

tel.: 02/66 71 01 91;

FRANKE, Kolbenova 17, Praha 9,

tel.: 02/81 86 30 37;

SCHOCK, výhradní zastoupení

Stanislav Kovařík, Vodní 213, Brno,

tel.: 05/43 23 70 05, www.schock.cz

Vítězí samostatné spotřebiče

Přesto stále firmy, včetně těch renomovaných, nabízejí sporáky samostatně stojící i vestavné. Většinou si je pořizuje ten, komu přestane sporák fungovat a on si kupuje místo něj nový. Kvůli jednomu sporáku přece nebude předělávat celou kuchyň, aby sem umístil dva samostatné spotřebiče. Kdo kuchyň předělává, a přesto sem chce sporák, měl by raději sáhnout po vestavném než samostatně stojícím. Vestavné vypadají téměř stejně jako samostatná varná deska a pod ní umístěná samostatná trouba. Že jde o sporák, poznáte podle toho, že tlačítka k desce jsou umístěna na ovládacím panelu u trouby. U dvou samostatných spotřebičů najdete ovládání jak na troubě, tak na desce.

Podle čeho vybírat

Nejlevnější samostatně stojící sporáky stojí zhruba od deseti tisíc korun výše. Ale jejich funkce se příliš neliší od sporáků, které se vyráběly před patnácti dvaceti lety. Nové vestavné sporáky bývají i několikrát dražší. A odpovídá tomu i jejich kvalita a dovednosti. Bývají vybaveny elektrickou sklokeramickou varnou deskou nebo plynovou deskou s automatickým zapalováním.

Multifunkční trouby nabízejí kromě klasického a horkovzdušného pečení několik grilů, elektronické programovatelné hodiny, akustické oznámení konce pečení, samočisticí povrchy vnitřního prostoru i další možnosti.

Potom není problém, aby se cena nerezového sporáku vyšplhala na padesát tisíc korun a více.

Každý by však měl zvážit, zda všechny jeho funkce využije, nebo jestli pouze zbytečně vyhazuje peníze.

Tlačítka jsou „out“

Údržba sklokeramických desek ani předních dvířek trub není zvenku příliš složitá. Stačí ji setřít vlhkým hadrem (nikoli však abrasivními prostředky, které by mohly sklo poškrábat), případně speciálními čisticími prostředky na sklokeramické desky. Problém může nastat, když chcete vyčistit ovládací panel, kde se u tlačítek drží nejvíce špíny a nejhůře se odtud odstraňuje. Proto výrobci přišli s „beztlačítkovými“ deskami a troubami. Místo knoflíku máte pod skleněnou deskou nakreslený obrázek, neboli senzorové tlačítko. Toho se dotknete a uvedete tak spotřebič do chodu. Deska nebo stěna ale zůstávají hladké a rovné, proto je bez problému otřete vlhkým hadrem.

Jinou variantou bývají magnetická ovládací kolečka u varných desek. S těmi klasicky točíte, ale při úklidu je sejmete, postavíte vedle na stůl a rovnou hladkou desku utřete. Potom knoflíky opět dáte na svá místa, jak jsou na desce zobrazena. Toto ovládání zároveň působí jako pojistka, protože nejsou-li ovládací kolečka na desce, plotýnku neuvedete do chodu.

Proč zvolit sklokeramickou desku?

Staré sporáky s litinovými plotýnkami už pomalu mizí v propadlišti dějin vaření. Jejich místo obsazují sklokeramické varné desky. A oprávněně. Jak ukázaly různé nezávislé testy, jejich účinnost je větší než

70 %, zatímco u litinových jen málokdy překročila 60 %. Sklokeramické desky se také rychleji zahřívají a po vypnutí ochlazují. Plného výkonu dosahují už zhruba po deseti vteřinách. Přitom i sklokeramické desky, které vypadají na první pohled jedna jako druhá, se liší, a to svou kvalitou. Ta se určuje podle toho, kolik tepla míří do dna hrnce a kolik energie uniká bez využití pryč. Proto u některých desek naleznete varnou plotýnku, která se skládá ze dvou – velké a malé. A vy zapínáte tu, na kterou nejlépe „padne“ hrnec. Účinnost varné desky nezáleží jen na desce samotné, ale také na použitém nádobí. Pro sklokeramické desky se doporučuje používat hrnce s rovným dnem, aby mohlo být teplo předáváno po co největší ploše. Na druhé straně musí mít nádobí hladké dno, jinak desku poškrábete.

Pro bezpečný provoz

Sporáky se od svých starších a levnějších předchůdců neliší pouze svým vzhledem a tím, co umějí, ale také bezpečností. Plynové desky jsou vybaveny stop pojistkou (v některých zemích se bez ní plynové sporáky ani nesmějí prodávat), jíž se automaticky vypne přívod plynu, jestliže plamen z různých důvodů zhasne. Navíc hořáky mají takový tvar, že mnohem lépe zakrývají svíčku pro zapalování a k zhasnutí ohně vůbec nemusí dojít.

Sklokeramické varné desky jsou zase doplněny ukazateli zbytkového tepla. Červené světélko pro konkrétní plotýnku svítí tehdy, jestliže je teplota plotýnky vyšší než 50 °C.

U trub hrozí popálení o přední dvířka. Proto výrobci vybavují trouby například speciálními dvojitými i trojitými skly ve dveřích. Zatímco uvnitř dosahuje teplota několik desítek i stovek stupňů Celsia, zvenku se o sklo nepopálíte.

Snad všechny výrobky od střední cenové třídy mají dětskou pojistku, některé i automatické vypínání. Jestliže se na zapnuté plotně delší dobu nic neděje třeba proto, že jste ji zapomněli vypnout a odešli, sporák se vypne sám.

Trouba, kterou není třeba čistit

Rozmrazování lednice a mytí trouby zevnitř — to bývají nejméně oblíbené práce v kuchyni. A stejně jako nabízejí některé firmy samorozmrazovací chladničky a mrazničky, můžete si koupit trouby s vnitřními samočisticími povrchy.

Jedním způsobem je takzvané katalytické čištění. Stěny trouby jsou ošetřeny speciálním nátěrem, který odpuzuje tuk a mastnotu. Nečistoty se ve vysokých teplotách spálí a nezůstává po nich žádná stopa. Proto se při pečení mastných jídel doporučuje po ukončení pečení nechat troubu ještě asi deset minut zapnutou při teplotě kolem 180 stupňů, aby se všechny nečistoty spálily.

Druhým způsobem, jak nečistoty spálit, je pyrolýza. Tentokrát z nich zůstane prach, který se ale nikam nepřipeče, proto ho stačí z trouby vymést nebo vytřít.

Údržbu vnitřního prostoru trouby také ulehčují hladké, neporézní stěny, na které se prskající jídlo nepřipaluje, stěny pak pouze otřete vlhkým hadrem.

Jinde vám zase nabídnou troubu s odnímatelnými bočními, horní i dolní stěnou. Ty potom při úklidu vytáhnete jako pekáč, omyjete je nebo dáte do myčky a čisté opět vrátíte na své místo.

Text: Lenka Široká, Foto: Archiv

Zdroj: Svět kuchyní 2/02

KONTAKTY:

BSH — DOMÁCÍ SPOTŘEBIČE (SIEMENS),

1. pluku 8–10, Praha 8, tel.: 02/24 89 14 50, www.siemens-spotrebice.cz;

CANDY, U Studánky 3, Praha 7,

tel.: 02/33 37 08 28;

ELECTROLUX, Budějovická 5, Praha 4,

tel.: 02/61 12 61 12;

FAGOR, Sokolovská 95, Praha 8,

tel.: 02/231 91 49, www.fagorcz.cz;

MORA, Nádražní 50,

Hlubočky-Mariánské Údolí,

tel.: 068/506 11 11, www.mora.cz;

WHIRLPOOL, Na Březince 6, Praha 5,

tel.: 02/51 56 50 54

Vysněný dům s jezírkem

Kopec v centru Budějovic?
Jihočeská metropole je ze tří stran ohraničena kopci. Při pohledu shora od severně položeného Borku se zdá, že v celé kotlině není možné najít vyvýšený pozemek. Jako jediná šance vyznavačů zvlněného terénu se jeví některé z okrajových míst, tedy Vráto, Rudolfov nebo právě Borek. Do Rudolfova je ovšem kopec jaksepatří. Ke známému kostelu vede příkré stoupání, z jehož vrcholu je krásný výhled na celé údolí. Potíž je v tom, že tato lokalita je na velmi frekventované silnici z Budějovic na Třeboň, Jindřichův Hradec a Brno. Nekonečný řetěz osobních i nákladních automobilů ovšem není pro příjemné bydlení žádanou kulisou.

Jinak je ale Rudolfov pamětihodnou částí města. V místním kostelíku kdysi „farářoval“ i pozdější exkomunikovaný kněz a lidoveckokomunistický ministr Plojhar. Podle pamětníků měl pověst veselého kumpána, který nepohrdl žádnou světskou radovánkou. Ostatně i páně ministrovu oblíbenou restauraci na Lannově třídě, kde přes ulici sídlil sekretariát lidovců, nikdo nikdy nenazval jinak nežli Vatikán. Pod oficiálním názvem Dukla by se cizí návštěvník města na známou osvěžovnu sotva doptal.

Při hledání vhodného místa zavítali naši hostitelé několikrát i do Rudolfova a chvíli zvažovali, zda právě zde nazapustit kořeny po návratu z vysokohorských štací. Nakonec dali přednost parcele blíže k centru města, která je rovněž na vyvýšeném místě a skýtá dobrý výhled na budějovickou „placku“ i kopec nad Rudolfovem, který nese místní název Baba.

Čtyřicet tatrovek
Parcela, která nakonec oběma manželům „padla do oka“, je na vrcholu svahu posetého několika desítkami nových rodinných domů. Po uvítání jsme obešli dům z boku a nemohli neobdivovat uměle vytvořené jezírko se zlatými karasy, japonskými kapříky koi, čolky a žábami. Zkušenosti s návrhem a realizací jezírka ve chvílích volna zúročuje náš hostitel spoluprací s místní zahradnickou firmou, které vypomáhá při ztvárnění zahrad.

Samotná parcela na vrcholu stráně je téměř vodorovná, zatímco okolní domy jsou v mírném svahu. Náhoda nebo šťastná volba místa o ploše zhruba 900 čtverečních metrů? Majitel se jen usmál: „Kdepak, pozemek jsme vyrovnali navážkou. Vešlo se sem na čtyřicet tatrovek zeminy.“ Vzápětí jsme se dozvěděli, že dům stavěl s několika najatými zedníky a známými sám majitel. Dokonce vytvořil i návrh, který do finální podoby přenesl projektant.

Náš hostitel dosáhl jako kuchař velkého věhlasu a jeho práce se postupem doby stala vyhledávanou nejen u nás, ale i v rakouských a švýcarských Alpách. V době mezi turistickými sezonami namaloval a postavil rodinný dům. Jen tak, jakoby mimochodem… Všiml si
našeho obdivného pohledu a skromně dodal: „Tohle je druhý dům, první jsem postavil v nedaleké vesnici. Při plánování jsem využil i postřehy ze světa.“ O tom, že i ztvárnění úpravné zahrady je jeho dílem, jsme poté ani na chvíli nezapochybovali.

Okolní terén je s vchodem do domu prakticky v jedné úrovni. Oba manželé si už dnes, kdy patří ještě k mladší generaci, uvědomují rychlost kvapícího času a „na stará kolena“ nechtějí zdolávat překážky, které by se jim dnes zdály být nicotné. Celé přízemí je proto prozíravě koncipováno jako bezbariérové.

Společná práce
Nejen pracovitost a vynalézavost, ale i soudržnost jsme obdivovali u budějovických manželů. Mnoho let vlastně pracují společně. V době turistické sezony v Alpách jsou spolu prakticky nepřetržitě. Psychologové by v takovém případě mluvili o ponorkové nemoci, o jakémsi přesycení ze společného pobytu.

V případě našich hostitelů nic podobného nefunguje. Jsou spolu nejen v alpském hotelu, ale i během letního období. Baví se o práci i v soukromí? Slova se ujala paní domu: „Kdysi jsem četla, že známá vokální skupina ctila zásadu, že nikdo nebude při společné práci mluvit o svém soukromí. Prý jen tak mohli vystupovat celá desetiletí. Nevím, ale zdálo by se mi nepřirozené, kdybychom se s manželem nebavili v soukromí také o práci. Dělíme se o radosti a úspěchy, ale probíráme i každodenní problémy. V době, kdy jsme zvažovali výstavbu nového domu, jsme získali další podnět k diskusím. Chvíle mezi službami v hotelu jsme využívali k prohlídkám okolních rodinných domů. Některé prvky jsme pak použili.“

Je vždy příjemné potkat cílevědomé lidi, kteří jsou schopni splnění svých záměrů podřídit nemalý úsek života. Je ještě příjemnější vidět, že se svým umem a prací našinec dokáže prosadit v tvrdé konkurenci v prestižních místech, která vyhledává náročná evropská a světová turistická klientela. Nezáviďme takovým lidem jejich příjmy. Jsou tvrdě zasloužené!

Jen je nám trochu líto, že takoví fachmani nepracují doma, kde jejich práci nikdo nedokáže patřičně ocenit. Nebo rodina v souvislosti v novým domem uvažuje o návratu? Oba manželé si notují: „Ne, trvale bychom v zahraničí žít nemohli. Určitě se vrátíme. Dokonce máme několik nabídek z hotelů přímo v Budějovicích. Možná už další rok do Alp nepojedeme. Když se rozhodneme pro domov, jste zváni na specialitu.“

Můžeme prozradit, že náš hostitel, pokud se rozhodne pro práci doma, by se mohl stát kulinářským mistrem jednoho z nejslavnějších českobudějovických hotelů. Je docela možné, že v době otištění tohoto příspěvku si na jeho specialitách pochutnávají místní štamgasti i návštěvníci ze zahraničí.

Dispozice na míru
Dům je řešen s ohledem na sluníčko, které jej během dne obepíná. Také proto jsou rohy směřující na severovýchod a jihozápad zaobleny. Vstupu odpoledního svitu do interiéru napomáhá i bohaté prosklení jihozápadní stěny.

Interiér je řešen s ohledem na potřeby rodiny. Centrem přízemí je rozsáhlý prostor obývacího pokoje, jídelny a kuchyně, který má dohromady přes osmdesát čtverečních metrů. Většina přízemí, koupelny a WC jsou vydlážděny a vytápěny podlahovým topením. Všechny dveře jsou z dřevěného masivu, stejně tak zakázkový nábytek. V přízemí je kromě centrální zóny ještě ložnice, dětský pokoj a koupelna.

Celé podkroví je obytné a nabízí dvě koupelny a čtyři pokoje. Stropy jsou podbity palubkami, které skrývají tepelnou izolaci. Nejen samotná stavba, ale i ztvárnění interiérů je dílem majitele, který si poradil s obklady i s pokládkou plovoucích laminátových podlah. Dlužno dodat, že tyto práce jsou provedeny na vysoké profesionální úrovni.

I dokončený dům je možné vylepšovat. Například z původní zahradní pergoly se postupně stal zastřešený altánek, který dnes skýtá příjemné posezení. Dlažba kolem domu se majitelům znelíbila a v nejbližší době bude nahrazena přírodním kamenem. Nikdy nekončící je práce kolem jezírka a zahrady. Jak před odjezdem řekla naše hostitelka: „Kolem domu je pořád práce dost.“ Chce se dodat, že pracovití lidé vždy mají co dělat.

Foto: Robert Virt, Text: Miroslav Kotek
Zdroj: Můj dům 4/01

Žádosti o zvýhodněný úvěr často nevyhovují

Případní další žadatelé proto podle Wagnera nemusejí mít obavy, že by nebyli uspokojeni pro nedostatek peněz. Fond má na tyto úvěry vyčleněno 350 miliónů korun. Ty by měly uspokojit asi 1750 žadatelů, pokud by všichni žádali o úvěr 200.000 korun. „Fond má možnost objem původně rozpočtovaných prostředků zvýšit,“ řekl Wagner. Konkrétní částku však odmítl uvést.

První vyřízené žádosti lze podle Wagnera očekávat v nejbližších týdnech. Mnozí žadatelé však nevyhovují podmínkám stanovených pro poskytnutí úvěru. Řada zájemců například žádá o převod družstevního podílu nebo koupi již postaveného bytu, na což se úvěr nevztahuje. Někteří zájemci také nemají dostatečný
příjem pro splácení úvěru.

Ceny nových bytů v Praze se podle odborníků pohybují od 25.000 korun za metr čtvereční. „Za 200.000 korun si lidé mohou zaplatit osm až devět metrů čtverečních nového bytu v Praze,“ řekl ČTK ředitel realitní kanceláře RAK Jaroslav Novotný.

Základní pořizovací cena nového bytu mimo Prahu se pohybuje zhruba od 18.000 korun za metr čtvereční. Konkrétní cena se pak odvíjí zejména od lokality, ceny materiálů jsou totiž podobné.

Lidé pořídili loni od 1. ledna do 31. října na základě přiznané státní finanční podpory 6165 bytů. Předloni to bylo 4765 bytů. Více než 60 procent poskytnutých půjček bylo určeno na výstavbu rodinného domku. Na stavbu nového bytu v rodinném domku bylo určeno 22 procent poskytnutých půjček. Nejvíce půjček, 36 procent, poskytly státní úřady na stavbu bytů s podlahovou plochou 100 až 150 metrů čtverečních, vyplývá z údajů ministerstva pro místní rozvoj.

Aby neskončily v posledním šuplíku

Mixér, či robot?

Kuchyňské roboty jsou úžasní pomocníci, ale před koupí by si měl měl každý dobře promyslet, zda ho využije. Jako jeden z nejčastějších svatebních darů (…to se vám bude hodit, až budete mít malé děti…) mívá velmi často tendenci končit v krabici někde pod skříní. Robot totiž bývá tak výkonný, že za dvacet vteřin má hotovo a pak ho půl hodiny myjete a ukládáte do krabice. Z toho plyne poučení: Pokud nemáte tak velkou linku, aby na ní robot stál trvale, vydáváte se do reálného nebezpečí, že postupem času hranolky raději koupíte zmražené, než byste je krouhali, a pro mixování polévek pro nemluvně koupíte za pár stokorun ponorný mixér, který strčíte přímo do kastrolu a neušpiníte tak kromě mixovacího nástavce žádné další nádobí.

Ostatně ponorný mixér už dnes nelze počítat mezi jednoúčelová zařízení — prodává se i v sadách, kde na rukojeť s motorem nasadíte i nástavce na šlehání či nádobu se sekacími čepelemi. Možná je to příhodná verze pro ty, kdo nepočítají s tím, že by denně vyráběli kila okurkových salátů, hranolků…

Překapávač, nebo espresso?

Zpovídal jsem redakci, zda doma používají překapávač kávy, a postupně jsme všichni přiznali, že jsme překapávač kávy měli, ale nakonec jsme ho věnovali někomu dalšímu. Tak si to přeberte sami. Narazili jsme opět na rodinné zvyklosti. Ten přešel na instantní kávu, onen má radši turka, jinému se nechce dělat si šálek kávy ve velkém překapávači. Osobně tedy vidím jeho využití spíš v práci, kde například naše asistentka dociluje vynikající kvality použitím pěti vrchovatých lžiček kávy na plnou konvici (a během dopoledne si to stačí několikrát zopakovat). Anebo zvolit miniverzi, jakou prodává například firma PHILIPS, která vyrobí 0,4 litru kávy, což je to správné množství.

Pro mnohé domácí kafaře by proto mohla být tipem koupě malého domácího espressa, o kterém přinášíme velký materiál na jiném místě tohoto čísla. Jen v krátkosti upozorňuji, že je hlavně důležité všímat si tlaku, pod kterým se káva připravuje. Kvalitní kávu nepřipravíte v přístroji za patnáct set.

Varné konvice

Jsou jedním z kuchyňských „vynálezů“, které se do našich domácností masově rozšířily během posledního desetiletí minulého století. Na co dát při koupi pozor? Pokud jste singl nebo máte na lince málo místa, postačí vám určitě litrová konvice (pozor, mívají ale nižší výkon, takže se voda déle vaří). Pokud jste vzorná rodina, která kolektivně snídá svůj každodenní kotel čaje, pořiďte si objemnější a hlavně výkonnější typ — obvyklý výkon se pohybuje okolo 2 kW.

Dnes se už téměř výhradně prodávají konvice se zabudovanou spirálou, některé typy mají dokonce celonerezovou nádobu. Na druhou stranu — mezi plastovými typy najdete řadu designových skvostů, které se stanou ozdobou kuchyňské linky. Nasazování konvice velmi usnadňují typy s kruhovým středovým trnem, pokud už máte zájem o vodoznak, měl by být oboustranný.

Opékače

I když nemusí být každý opékací fanatik jako jedna moje známá, která se přiznala, že obyčejný chleba nebo rohlíky vůbec nejí — pouze opečené, stejně patří opékač k nejvděčnějším pomocníkům v domácnosti. Podle průzkumu v nejbližším okolí jsem došel k názoru, že většina lidí do opékače dává spíš obyčejný chléb než speciální toustovací. Větší jedlíci by asi měli dát přednost větším typům, kam se vejde celý krajíc chleba. V opačném případě se vám stane, že než si napečete svoji hromádku krmě, budou už první kousky studené. V mnohých domácnostech byl vyhlášen boj proti rohlíkům „gumákům“, a proto využívají i možnost umístit nad opékač rohlík tak, aby se rozpekl.

Jak vybrat robot

– nejsilnější roboty mívají výkon až 700 W

– tyčové mixéry mívají výkon 150—500 W

– důvěryhodný výrobce uvádí, jaké množství surovin a za jakou dobu je může robot zpracovat

– robot musí mít bezpečnostní pojistku

– ideální je i pojistka, příp. signalizace proti přehřátí

TEXT: MAREK BURZA, FOTO: ARCHIV

Zdroj: Svět kuchyní 2/02

Kontakty:

BMV (dodává NIPPON CEC), Anglická 18, Praha 2, tel.: 02/22 51 42 23;

GROUPE SEB (KRUPS, MOULINEX, TEFAL, ROWENTA), Truhlářská 1104/13, Praha 1, tel.: 02/22 84 41 80

Sláva internetu

Domácí studio

Nejprve si majitelé doma zahráli na kuchyňské studio a vytvořili si nákres budoucí kuchyně. Poté přišel na řadu skládací metr a začalo se počítat, zdali se navržená kuchyň do prostoru vejde. Tu se muselo ubrat, tu se mohlo velkoryse přidat několik milimetrů. A protože paní majitelka má vystudovanou oděvní školu, práce s metrem jí nečinila problémy, i když lidskou postavu musela vyměnit za lednici či troubu. Když byl prostor křížem krážem přeměřen a nákres dokonale překreslen, začal další kolotoč — průzkum trhu. Jak se nám majitelé svěřili, bez pomoci internetu by možná kuchyň zařizovali ještě dnes. Na pěší či automobilový průzkum rozhodně nebyl čas, navíc zboží sehnané a objednané přes internet v yšlo o něco levněji.

Vyhrňme si rukávy

Manažerská činnost majitelky skončila. Teď je na řadě majitel a jeho um. Jaká to byla práce, to si jen málokdo umí představit, neboť v budoucí kuchyni byly kompletní snad jen spotřebiče. Dvířka byla bez závěsů, úchytek i skleněných výplní, stůl se skládal ze dvou neopracovaných desek a dvou párů noh, místo skříněk leželo na zemi několik metrů nenařezaného bílého lamina, budoucí poličky byly též v podobě laminové desky. Ani touto směsicí dřeva, šroubků, úchytů se majitel nenechal zastrašit a pustil se do díla.

S milimetrovou přesností nařezal z bílého lamina korpusy skříněk, které potom smontoval do požadovaných rozměrů. Poté usadil na vyrobené skříňky pracovní desku. Ke korpusům přimontoval závěsy a připevnil k nim dvířka. Když bylo nejhorší hotovo, pustil se do výroby poliček a rozkládacího jídelního stolu z masivu. Nakonec usadil a zapojil spotřebiče. Výrobou originálního svítidla nad kuchyňský stůl si už jen vylepšoval náladu po dobře vykonané práci.

A je to

Majitelé si asi povzdechnou, že je téměř nedůstojné napsat jen tak málo řádků o tak náročné činnosti, jako je vlastní výroba kuchyně. Ale budiž jim útěchou, že jejich kuchyň ozdobí stránky našeho časopisu a může být inspirací pro šikovné čtenáře.

Text: Lucie Brzoňová, Foto: Milan Martínek

Zdroj: Svět kuchyní 2/02

KONTAKTY:

BÍLÉ ZBOŽÍ, Na Úlehli 10, Praha 4,

tel.: 02/24 91 65 96, www.bilezbozi.cz;

DŘEVORÁJ MODŘANY, Modřanská 37,

Praha 4, tel.: 02/402 57 23;

DŘEVO TRUST, Záběhlická 95, Praha 10, tel./fax: 02/72 77 41 78;

EIPA, Truhlářské potřeby, Modřanská 3/4, Praha 4, tel.: 02/401 03 22;

GRENA (výroba), ČSA 540, Veselí nad Lužnicí, tel.: 0363/54 91 11, www.grena.cz;

IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 02/51 61 01 10

Říká se jim „teflonky“

Vysoká teflonová pánev o průměru 24 cm, cena 599 Kč, Tescoma

Není Teflon jako teflon

Teflon, významný vynález firmy DUPONT, revolučním způsobem změnil v padesátých letech minulého století kulinářské umění po celém světě. Prvním výrobkem s teflonovým povlakem, který téměř k ničemu nepřilne a současně je vysoce odolný vůči teplu, byla pánev na

smažení a okamžitě se stala hitem. Aby ne, když umožnila rychlejší a zdravější vaření s minimálním použitím tuku. Jen pánví s ochrannou vrstvou z pravého teflonu se prodalo přes miliardu kusů, kolik bylo dalších pánví s nejrůznějšími ochrannými vrstvami, to už dnes nikdo nespočítá. Dnes se pod označením teflonové skrývají veškeré pánve s nepřilnavým povrchem, ať už je jakýkoliv.

Ocelová, nebo hliníková?

Většina pánví, které na trhu objevíte, je vyráběna z hliníku, a to z velmi prostého důvodu. Právě hliník totiž patří spolu s mědí k nejlepším tepelným vodičům. A protože měď je příliš drahá, tak je ideálním materiálem pro pánve právě hliník. Lisované pánve se vyrábějí z čistého hliníkového plechu, který bývá opatřen zdravotně nezávadným antiadhezním povlakem. Je to technologie, která je rychlá a ekonomická, což se příznivě projevuje v poměrně nízké prodejní ceně těchto pánví. Poznáte je podle toho, že stěna i dno lisované pánve mají stejnou tloušťku. Při správném zacházení a běžném po-užívání v domácnosti tyto pánve splní svůj účel, při nešetrném zacházení je velice snadno a rychle zničíte.

Pokud ovšem chcete dosáhnout co nejdelší životnosti lisované pánve, pak

– zabraňte přehřívání pánve, pokud je prázdná,

– pánev prudce neochlazujte (např. ihned po smažení pod tekoucí studenou vodou),

– samozřejmostí je nepoužívat kovové nože či obracečky při jakékoliv manipulaci (míchání, obracení) uvnitř pánve.

Odlévané hliníkové pánve už jsou pánvemi masivnější konstrukce a vyšší třídy. Jsou vyrobeny odléváním roztaveného hliníku, čímž je dosaženo rozdílné tloušťky stěny a dna pánve. To zaručuje vysokou užitnou hodnotu pánve. Dno navíc bývá zabroušeno do

ideální roviny, díky níž pánev dokonale na sporáku „sedí“, což oceníme zvláště při používání na sklokeramické desce. Antiadhezní povlak bývá u lisovaných pánví nanášen v několika vrstvách, takže je odolnější proti oděru. Stále však platí, že kovové náčiní k těmto pánvím nepatří.

Pokud ovšem chcete opravdu kvalitu, pak neváhejte a za-čněte šetřit na pořádnou litou pánev z kvalitní ušlechtilé oceli. Jsou robustní, mají dokonale rovné dno a výborně „sedí“. Na každé plotně. Běžná je u nich několikaletá záruka a při slušném zacházení vám vydrží celý život.

Filozofie dvou pánví

Ve většině domácností bychom v kuchyni nejspíše našli jednu oblíbenou pánev, která je podle potřeby používána na cokoliv. Prostě pánev univerzální, na které jeden den připravíte stea-ky, druhý den sladké palačinky a třetí řízky. Pravdou ovšem je, že jiné nároky má při své přípravě lité těsto a jiné maso obalené ve strouhance, proto vám v některých specializovaných obchodech (například POTTEN & PANNEN) nabídnou téměř ke každému typu přípravy jídel speciální pánev.

Bílá vrána mezi pánvemi

Hledáte profesionální pánev s nepřilnavým povrchem a přitom s možností použití jakéhokoliv kovového náčiní nebo krájení potravin nožem přímo na pánvi? A k tomu doživotní záruku na všechny spotřební vlastnosti? Tak tuto nečekanou a zvláštní kombinaci vlastností jsme objevili pouze u litinových pánví Gastrolux s povrchem zušlechtěným na nejvyšší možnou míru kluznosti a současně odolnosti vůči mechanickému poškození. Protipřipalovací vrstva dosahuje tvrdosti stupně 9, tedy jen o stupínek méně než diamant, a je do litinového povrchu pánve nastřelována speciální technologií.

BOX

Čištění a údržba

Pánve umývejte v horké vodě s přídavkem běžného saponátu.

K čištění nepoužívejte kovové drátěnky, ostré předměty, agresivní a pískové čisticí prostředky. Připálíte-li pokrm, nechte pánev odmočit v horké vodě se saponátem. Pánve můžete umývat i v myčce nádobí.

Jak pánve používat

Pánve s nepřilnavým povrchem můžete používat na plynových, elektrických i sklokeramických sporácích, u těch plynových raději s rozptylovačem plamene.

Vždy platí zásada — tepelný zdroj (sporák) nastavte na nejvyšší stupeň jen na nezbytně krátkou dobu tak, abyste dosáhli teploty potřebné ke smažení, pak pokračujte jen na středním a nízkém stupni.

Pro použití na sklokeramických varných deskách jsou ideální pánve s dokonale rovným dnem (tedy odlévané), které se i při trvale vysokých teplotách a tepelných změnách nedeformuje.

Text: Lea Černá, Foto: Archiv

Zdroj: Svět kuchyní 2/02

KONTAKTY:

MECHANIKA PRAHA , Malešická 47, Praha 3, tel.: 02/74 77 01 19, www.mechanika.cz;

POTTEN & PANNEN, nákupní centrum

Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5,

tel.: 02/57 32 44 13;

TESCOMA, Dlouhá 4311, Zlín,

tel.: 067/757 51 11;

WS INTERNATIONAL, Perunská 2, Hodonín, tel.: 0628/39 90 70, www.wsinternational.cz;

ZEPTER, Spálená 55, Praha 1,

tel.: 02/21 99 08 27, www.zepter.cz