Blog

Abeceda fotovoltaiky

Druhy solárních panelů
Drtivá většina fotovoltaických panelů je založena na křemíkové polovodičové technologii. Používají se dva základní typy křemíkových panelů, a sice z krystalického křemíku (monokrystalické a polykrystalické) a tenkovrstvé panely (amorfní Si, CdTe CIGS, CIS). Každý panel se skládá z několika pospojovaných křemíkových článků.
Rozdíl mezi oběma typy je především v konstrukci (způsobu nanesení a zapouzdření článků). Krystalické články propojené sběrnicí nanesenou sítotiskem jsou zalaminovány mezi dvěma fóliemi (EVA), přední dopadová vrstva článků je kryta sklem, zadní většinou plastovou fólií (Tedlar), celý sendvič je v kovovém rámu.
U tenkovrstvých panelů jsou články nanášeny přímo na sklo nebo na plast s propojením prostřednictvím transparentního vodivého oxidu, jednou přední vrstvou EVA fólie a propustnou přední a zadní krycí vrstvou bez rámu. Oba typy křemíkových článků fungují na bázi polovodičů s P-N přechodem.

Druhy fotovoltaických elektráren (FVE)
Fotovoltaické instalace, určené pouze pro výrobu elektřiny (nikoliv fototermické kolektory pro přímý ohřev vody) lze dělit podle několika kritérií.

Podle umístění:

Pozemní – panely zabírají volné plochy, pokud jsou k dispozici (např. brownfieldy, navážky, skládky, tovární komplexy), případně pole, louky (zhodnocení půdy, zábrana erozi)
Střešní, fasádní – využívají střechy nebo fasády stávajících objektů, mají nižší výkon z důvodu neoptimálního sklonu panelů, na fasádu jsou vhodné, pokud není možnost využít střechu, příp. z designových důvodů.

Podle připojení k síti:

Připojené k síti – chybějící elektřinu je možné odebrat ze sítě nebo naopak dodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, slouží ke zvýšení soběstačnosti při zachování komfortu neplánované spotřeby.
Ostrovní – bez možnosti připojení k síti (odlehlá místa), případně v energeticky soběstačných budovách. Komfortní provoz domácnosti lze zajistit jen s pomocí akumulace (baterie, voda) nebo jiných zdrojů energie.

Podle akumulace:

S akumulací – např. do baterií nebo do teplé vody, umožňují maximální využití elektřiny z FVE pro vlastní spotřebu, a to i při výkyvech (v průběhu pracovního dne je nízká, o víkendu, ráno a večer vysoká).
Bez akumulace – vhodné v případě konstantní spotřeby v průběhu dne a během celého roku.

Podle administrativní zátěže:

Malé FVE pro vlastní spotřebu, do 10 kWp instalovaného výkonu, jsou vhodné pro rodinné domy, bez nutnosti licence od ERÚ a stavebního povolení.
Nad 10 kWp instalovaného výkonu – vhodné pro bytové domy, střechy hal apod. Plná administrativní zátěž.

Jaký je potřebný výkon FVE pro standardní rodinný dům obývaný čtyřčlennou rodinou?

Odpověď nelze zobecnit. Je zejména nutné rozlišit, zda je pomocí elektřiny zajištěno i vytápění, ohřev teplé vody a varná deska.
Pokud je elektřina používána pouze na osvětlení a napájení elektrospotřebičů, činí roční spotřeba elektřiny čtyřčlenné rodiny cca 3 300 kWh (za předpokladu, že v domě není instalován nějaký velký spotřebič, např. bazén nebo sauna). V takovémto případě bohatě postačí FVE o velikosti 5 kWp s akumulací do baterií nebo 7 kWp bez akumulace.
Pokud v domě není využíván jako zdroj energie plyn ani tepelné čerpadlo, může dosáhnout spotřeba energie (v závislosti na energetickém náročnosti) přes 10 MWh ročně. Takové spotřebě by měla odpovídat i velikost FVE. Avšak i s akumulací je velmi obtížné (z důvodu nerovnoměrného rozvržení spotřeby a výroby) stoprocentně zajistit komfortní a efektivní provoz systému.
Správně dimenzované FVE instalace jsou schopné připravit profesionální firmy, které se zabývají energetickým projektováním a audity. Obecně lze říci, že poměr spotřeby elektřiny z výroby FVE v dobře dimenzované instalaci na rodinném domě by neměl klesnout pod 70 %. Počítá se s menšími přetoky do sítě v letních měsících a doplňkovým odběrem ze sítě v zimě. Lze říci, že větší než 10kWp instalace bez ohledu na absolutní výši spotřeby není vhodné instalovat. Jednak může být problém umístit takové množství panelů na střechu (10 kW = 36 panelů), jednak je zprovoznění větší FVE administrativně náročné. V rámci Nové zelené úsporám se taktéž podporují pouze instalace do 10 kWp.

Co je to flash list u solárních panelů?

Flash list je výstupem tzv. flash testu, což je základní test výkonových parametrů FV panelů. Při testování lze změřit především maximální výkon panelu a napětí a proud v bodě maximálního výkonu, napětí a proud naprázdno a jiné hodnoty. Test se provádí za tzv. standardních testovacích podmínek (STC), aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků měření. Standardní testovací podmínky jsou teplota 25 °C, ozáření panelu 1000 W/m2 a spektrum propustnosti vzduchové masy 1.5. Výstupy měření se používají při reklamacích, při srovnání hodnot výkonu se štítkovou hodnotou. Hodnota výkonu naměřená v rámci flash testu má jednotku Watt peak (Wp).

Výhody krystalických panelů:

nejlépe časem prověřená technologie • nízká míra degradace – zejména u monokrystalických panelů • slušná účinnost – cca 17%

Nevýhody krystalických panelů:

vyšší hmotnost (vyšší podíl skla a rám) • vyšší teplotní koeficient – více se zahřívají

Výhody tenkovrstvých panelů:

Nižší hmotnost • Možnost vytvořit homogenně vypadající plochu (bez rámu) • Vyšší účinnost při zvýšené oblačnosti než krystalické panely • Nižší cena (platilo zejm. v minulosti)

Nevýhody tenkovrstvých panelů:

Nižší účinnost – cca 10 % (zejm. u amorfního křemíku, u novějších druhů tenkovrstvých panelů už to tak neplatí) • Rychlejší degradace než u krystalického křemíku, zejm. v zimních měsících • Zabírá větší plochu na daný projektovaný výkon.

Text: Adam Krejčík/Foto: iStock

7 otázek a odpovědí k předokenním roletám

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

1. Jaké existují typy rolet?

Základní dělení se týká jejich konstrukce a s tím souvisejícího způsobu montáže. Podle toho rozlišujeme 3 typy tohoto stínění:

a) Rolety pro dodatečnou montáž lze nainstalovat kdykoli, tedy na původní budovu, při rekonstrukci nebo na novostavbu. Aby nebylo potřeba dělat při montáži mnoho stavebních úprav, roletový box je přiznaný a v okně je vidět.

b) Zaomítací rolety se montují pod omítku, proto je potřeba s nimi počítat už ve fázi projektu stavby nebo rekonstrukce.

c) Nadokenní rolety se montují spolu s oknem, protože je tvoří PVC box přístupný z interiéru. I s tímto řešením musíte počítat od samého začátku plánované stavby nebo jejích úprav.

d) Rolety do překladů se umisťují do dutiny stavebního překladu, který dodávají výrobci cihel. Ti, kteří nestaví z cihel nebo hledají levnější alternativu, najdou na trhu jinak řešené překlady.

2. Jaké výhody mají exteriérové rolety oproti žaluziím?

Venkovní r olety v porovnání se žaluziemi nabízí naprosté zatemnění interiéru. Vedle stínění brání také významně přenosu hluku z ulice, mají lepší izolační vlastnosti, a i když nejde o certifikovaný bezpečnostní prvek, splňují v tomto směru rozhodně více parametrů než žaluzie.

Manuální ovládání rolet (Zdroj: Minirol)

3. Jaké se nabízí typy ovládání rolet?

Variant ovládání se nabízí hned několik, to znamená klasické manuální ovládání řešené pomocí popruhu, kliky nebo pružiny. Dále elektrické ovládání fungující na stisknutí tlačítka na zdi vedle okna nebo pomocí dálkového ovladače. Ovládání venkovních rolet snadno začleníte i do systému chytrého domu, který sdružuje i další systémy jako topení, klimatizaci, centrální vypnutí všech zařízení v domě při odchodu a podobně.

Dálkové ovládání rolet (Zdroj: Minirol)

4. Dají se rolety nainstalovat na novou fasádu se zateplením?

Samozřejmě to možné je, což vysvětluje otázka č. 1. U hotového zateplení bez omítky počítejte s potřebou vyříznout otvor pro roletový box, pokud jste s tímto otvorem nepočítali od začátku. V případě hotové omítky doporučujeme dodatečnou montáž rolet na okna s přiznaným boxem na fasádě. Řešení to ale v každém případě má.

5. Je rozdíl v montáži na zděnou stavbu a dřevostavbu?

Pro výrobce i montážní firmu v tom rozdíl rozhodně není. Venkovní stínění dobře slouží na stavbách všech typů. Roli nehraje ani tloušťka zdi, jak se někteří domnívají. Tyto informace jsou důležité pro firmu instalující okna.

O venkovním stínění se díky popularitě velkých oken mluví čím dál víc. I díky tomu má člověk často pocit, že to důležité už ví až do chvíle, než začne stínění opravdu vybírat. Proto jsme pro vás připravili přehled základních i záludných otázek, které vás ve spojení s venkovními roletami mohou napadnout. (Zdroj: Minirol)

6. Co vše zahrnuje cena dodání rolet?

Dodavatel provádí zaměření stavebních otvorů a samotnou montáž, seřízení a následný servis výrobku. Poskytuje rovněž odborné zaškolení ovládání rolet a jejich údržby. Stavebník má naopak na starosti kompletní stavební přípravu, která vyplyne z projektové dokumentace. Přesné instrukce stavebník dostane i od dodavatele. V případě elektrického ovládání rolet musí nachystat i elektroinstalaci, tu dodavatel běžně neřeší.

7. Mohu na rolety před okna čerpat dotace?

Ano. V rámci dotačního programu Nová zelená úsporám, který vypsalo Ministerstvo životního prostředí v říjnu 2018, můžete žádat o dotace na venkovní stínění, tedy i na předokenní rolety. Program podporuje snížení energetické náročnosti budov. Získat zpět můžete až 50 % uznatelných výdajů, maximálně však 500 tisíc Kč. Výše finální částky se odvíjí od množství úprav, které v rámci snížení energetické náročnosti budov provedete. Ukončení příjmu žádostí je na konci roku 2021.

V případě dotazů navštivte webové stránky nebo přímo kontaktujte výrobce stínící techniky značky Minirol.

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 28.: Příprava podkladů před omítáním

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Fáze 28: Příprava podkladů před omítáním

Soudržnost povrchu fasády je důležitá nejenom z estetického hlediska, ale také kvůli dodržení fyzikálních zákonitostí.

Podle plánu se v říjnu provádí příprava na omítání venkovní fasády. Tato příprava zahrnuje vytváření stejného homogenního povrchu v celé obvodové ploše domu v místech, kde bude následně aplikována fasáda. Nutností je zejména přestěrkování rozdílných materiálů, jakými jsou například dřevo, polystyren, železo apod. Přestěrkování se provádí výstužní síťovinou – známou pod názvem perlinka, s následným překrytím lepidlem, popřípadě difuzní stěrkou. Cílem je vytvořit podklad se stejnou homogenitou, na kterém nebude rozdílná roztažnost a nebudou se vytvářet následné trhliny v omítce.

Otázkou je, zda vydrží fasáda stejně dlouho jako cihly? Tím, že koncept nezahrnuje kontaktní zateplovací systém – používá se tzv. jednovrstvé zdivo, je životnost fasády domu několikanásobná. Navíc při použití doporučených lícových pásků Terca je fasáda bezúdržbová s velmi dlouhou životností cihlových a povrchových materiálů a stálobarevností.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger

Předplatné časopisu Můj dům – dárek, který potěší celou rodinu

Tady máte hned 6 důvodů, proč se to vyplatí:

✔ Uděláte radost svému bližnímu (manželce, mamince, synovi atd.) a zároveň si od něj můžete časopis půjčit a přečíst i vy.

✔ Uděláte obdarovanému radost nejen o Vánocích, ale celkem dokonce 14x během roku 2020.

✔ K 11 číslům Mého domu dostanete totiž ještě navíc 3 speciální čísla s exkluzivním obsahem, jaký žádný jiný časopis o bydlení nenabízí: konkrétní rady pro stavbu a zařizování domu na základě zkušeností majitelů navštívených domů!

✔ Žádné číslo vám už neunikne jen kvůli tomu, že bude na stánku vyprodané.

✔ Dostanete časopis včas a pohodlně do své schránky, resp. do schránky obdarovaného, přitom nezaplatíte ani korunu za poštovné.

✔ A navíc ještě ušetříte celkem 260 Kč oproti nákupu jednotlivých čísel na novinovém stánku. Celková cena za 14 čísel je 999 Kč.

Pořídit takový dárek vám zabere jen pár vteřin, nemusíte nikam chodit. Jak na to?
▶ Klikněte na tento odkaz ◀

Co se stavbou? Zastřešit!

Pokud to jen trochu jde, snažte se zakrýt hrubou stavbu střechou. Škody, které by zima mohla způsobit na odkrytých stavebních konstrukcích, už mnohdy nelze opravit a vždy představují značné vícenáklady. V tomto smyslu má jednoznačně navrch uzavřená, tedy zastřešená a okny i dveřmi osazená stavba.

Tak zase příští rok na jaře

Stavíte dům a nejste si jisti, kdy, jak, které a zda vůbec práce přerušit či ukončit Obecně stavební práce není vhodné provádět při teplotách –5 °C a méně. I proto stavební firmy plánují realizace tak, aby v nejchladnějších měsících v roce pracovaly převážně v interiérech. V souladu s reklamními slogany, devět z deseti odborníků tvrdí, že – je vždy dobré nechat přes zimu hrubou stavbu pořádně vymrznout. Stavba vymrznutím dozraje a ideálně si „sedne“ do terénu, dojde ke srovnání vlhkosti stavebního materiálu s okolím, dílčí stavební komponenty se dotvarují a všechny konstrukce zaujmou své místo a upevní se. Mráz, který s sebou přináší zmrznutí vody a vlhkosti ve všech místech stavby, prověří, zda byl dodržován dostatečný odpočinek při vytvrzování základů, stropů a dalších konstrukcí.
Zimní „spánek“ rozestavěného domu ovšem má svá pravidla. Nesmíte například zapomínat vypustit rozvody vody a topení, kotle a bojleru atd., pokud jsou již hotové.

Východisko z nouze – provizorium

Pokud nestihnete stavbu před zimou zastřešit, rozhodně volte alespoň provizorní řešení – montáž falešného krovu pokrytého fólií.
Bude sice nutné pravidelně odstraňovat sněhovou pokrývku a plachtoví často opravovat, předejdete však mnoha problémům. K zajištění okenních otvorů lze rovněž použít fólii, případně je vyplnit polystyrenem nebo konstrukčními deskami. Místo dveří použijte dřevěný záklop, případně starší vchodové dveře. Při lepším počasí a teplotách nad nulou tak budete moci pokračovat s některými pracemi uvnitř (omítky, podlahy, instalace, obklady).
Uzavření stavby totiž umožňuje nezbytné temperování interiéru (tedy jeho vyhřátí a udržování stálé teploty) a v neposlední řadě ji chrání před nezvanými návštěvníky.

Optimální varianta

Kvalitativně nesrovnatelně vyšší a tudíž i výhodnější variantou je samozřejmě kompletní zakrytí hrubé stavby plnohodnotnou střechou s odvodněním a se všemi ochrannými prvky proti dešti. Ledu a sněhu. Střecha by měla mít krytý či jinak zabezpečený prostup budoucího komínového tělesa a jako výhodná se ukazuje rovněž instalace střešních oken. Výplně otvorů (fasádních i ve střešním plášti) totiž patří k místům, která jsou z hlediska tepelné izolace a konstrukčního řešení nejvíce problematická. A zima je nadmíru přísnou prověrkou.

Střešní okna v zimě

Nekvalitní a nevhodně zvolený výrobek a samozřejmě i špatná montáž mohou vést nejen ke značným tepelným ztrátám, ale i k poškození izolačních vrstev a střešní konstrukce vlivem vlhkosti. Zimní období je důslednou prověrkou.

Jak se vyhnout chybám

I když se v praktické stavařině moc nevyznáte a o montáži oken nic nevíte, můžete případným chybám poměrně snadno zabránit. Kupříkladu společnost VELUX k tomuto účelu vyvinula propracovaný systém, který vedle střešního okna zahrnuje i lemování, ostění a montážní doplňky. Zateplovací sada BDX, hydroizolační fólie BFX a parotěsná manžeta BBX slouží k ideálnímu napojení na střešní konstrukci, zároveň eliminují tepelné mosty v okolí oken a zajišťují těsnost. Všechny montážní doplňky přesně odpovídají oknům různých velikostí, díky čemuž je montáž snadná a bezpečná.
Správné napojení na hydroizolační fólii zajistí, aby se kondenzační nebo zatečená voda nedostávala do tepelné izolace a dále do vnitřního prostoru. Důležitým a často opomíjeným detailem je vytvoření odtokového žlábku, který je pojistkou pro případ, kdy dojde k poruše krytiny. Pokud dešťová voda dlouhodobě zůstává v montážním prostoru nad oknem, hrozí riziko zatečení vody, která se vyskytne v odvětrávané mezeře střechy. Pro optimální funkčnost okna je klíčová i vrstva tepelné izolace. Řešení VELUX spočívá v použití zateplovacího rámu a jeho propojení s izolací. Nejčastější chybou je absence jakékoliv zateplení kolem rámu okna. V tomto rizikovém místě může bez použití zateplovací sady BDX vzniknout tepelný most ve všech směrech.

NÁZOR ODBORNÍKA

Ing. arch. Kateřina Kašová (Bramac)

„Pokud nestihnete hrubou stavbu před zimou zastřešit, hrozí zatékání vody do již zhotovených konstrukcí a jejich následná destrukce. Nejvíce náchylné je svislé zdivo – proto se doporučuje zdivo bránit před zimou alespoň provizorním zakrytím. Pro zhotovení dobře fungující střechy je důležitý nejen správný návrh skladby střešního pláště, ale také samotné provedení odbornou firmou s precizně zpracovanými detaily. Důraz by měl být kladen především na výběr kvalitní střešní fólie, funkční systém odvodu dešťové vody a z hlediska úspor energie i dostatečné zateplení podstřešních prostor. Zapomenout byste neměli ani na bezpečnostní prvky, jako jsou střešní lávky, které umožňují bezpečný přístup ke komínu, či sněhové zábrany, které chrání střechu a přilehlé prostory před náporem sněhu.“

Text: Petr Saulich/Foto: archiv firem

Rozvody vody s lisovanými spoji firmy Viega chrání proti Legionelle

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

K nákaze Legionellou dochází při vdechnutí aerosolu vody, ve kterém mohou být obsaženy její bakterie. Vodní aerosol se tvoří všude tam, kde se voda míchá nebo teče. Nejčastějším místem možné nákazy je domácnost. Každý z nás si doma před vařením myje potraviny, každodenně čistí zuby, myje ruce, koupe a sprchuje se…

Legionella je nitrobuněčný parazit, který vniká do lidských buněk a tam se následně rozmnožuje. Nejlépe se jí daří v prostředí s teplotou mezi 25 °C až 50 °C. Většina orgánů vyžaduje teplotu okolo 37 °C, a proto jsou i naše dýchací cesty a plíce ideálním prostředím pro její množení. Legionářská nemoc má podobný průběh jako zápal plic, a proto je velmi těžké ji v zárodku rozpoznat. Bakterie nepředstavuje velké riziko pro zdravé lidi. Problém nastává u lidí s oslabenou imunitou vystavených extrémnějšímu množství bakterií. Nejvíce ohroženi jsou pacienti po operacích, lidé užívající léky na potlačení imunity a osoby nad 40 let.

Mezi rizikové faktory, vedoucí ke vzniku a šíření bakterie Legionelly, patří:

teplota vody mezi 25 °C až 50 °C;
nehybnost, stagnace nebo nízký průtok vody;
vysoká mikrobiální koncentrace;
přítomnost biofilmů, vodního kamene, usazenin, kalu a jiné;
poškozené instalatérské materiály jako jsou gumová těsnění.

Z tohoto přehledu je patrné, že pro snížení rizika nákazy legionářskou nemocí je potřebné se zabývat i tak základními prvky, jako jsou potrubní rozvody, kterými je voda ke koncovému uživateli přiváděna. Rozvody vody totiž mohou snadno z kvalitní vody udělat vodu hygienicky nevyhovující a závadnou.

Svařovat, pájet nebo lisovat

Svařování a pájení spojů potrubních rozvodů patří mezi nejčastější techniky spojování. Jejich velkou výhodou je tuhost a těsnost. Nicméně, odbornost a dlouholeté zkušenosti profesionálního svářeče nejsou vždy zárukou dokonale těsného spoje – hlavně v místech velmi špatného přístupu. Svařování a pájení je činnost s otevřeným ohněm, která vyžaduje speciální nástroje, požární dozor a je nepoužitelná v prostorách s výbušnou atmosférou. Svařováním plastového potrubí se zase zužuje vnitřní průměr potrubí, při svařování kovů se mohou dovnitř uvolňovat zbytky materiálu a jiné částice, které později poslouží jako živná půda pro růst biofilmů a bakterií včetně Legionelly.

Aby byla zachována tuhost a těsnost spojů a zároveň došlo k odstranění hlavních nevýhod svařovaných spojů, bylo žádoucí vyvinout novou metodu spojování – lisování. Mezi průkopníky v lisovací technice patří i společnost Viega, která většinu svých produktů nenavrhuje jinak než pro metodu spojování lisováním. „Lisování je rychlé, jednoduché a bezpečné. Při lisování navíc nedochází k tak velkému zúžení vnitřního průměru potrubí ani k uvolňování zbytků materiálu. Naše tvarovky jsou navíc navrženy tak, aby při vkládání a spojování trubek nedocházelo k poškození těsnění a jeho následnému uvolnění do potrubí. Tím nedáváme prostor bakteriím k jejich rozmnožování na zbytcích uvolněného materiálu nebo těsnění,“ upřesňuje Kateřina Klimšová ze společnosti Viega.

Lisovací techniku může bez problémů používat každý odborný řemeslník, bez nutnosti speciální kvalifikace, stačí absolvovat školení. Pomocí lisovacích nástrojů, čelistí a prstenců se dostane i na těžko přístupná místa. A aby měl stoprocentní jistotu o těsnosti všech spojů, může se v případě použití tvarovek Viega spolehnout na bezpečnostní prvek, tzv. SC-Contur. Ten se stará o to, aby omylem neslisované spojky byly při tlakové zkoušce okamžitě rozpoznatelné pouhým okem. Samotné lisování je záležitostí tří pracovních kroků: odříznout, odhrotovat, slisovat – čímž dochází k úspoře až 80 % času oproti svařování.

Měď a ušlechtilá ocel – nejvhodnější materiály pro pitnou vodu

Většina z nás si měď ihned spojí s rozvodem elektrického proudu. Avšak, spolu s železem a zinkem je to jeden z nejvíc zastoupených stopových prvků v organismu. Měď přispívá spolu se železem k tvorbě červených krvinek, hemoglobinu, podporuje fungování kardiovaskulárního systému a imunity. Hraje důležitou roli při stavbě kostního skeletu, zpevňuje šlachy. Pomáhá i při tvorbě kolagenu, elastinu a melaninu, látek zodpovědných za zdraví a krásu pleti. Také se podílí na syntéze myelinu, kterému vděčíme za správné fungování nervové soustavy. V těle dospělého člověka se nachází přibližně 100 mg mědi a pokud jí máme nedostatek, dostavují se zdravotní problémy.

Měď získáváme nejen z potravin, ale i z pitné vody, pokud její rozvody obsahují měděné prvky. Chemické složení vody totiž určuje množství mědi, která se uvolňuje vlivem koroze z materiálu potrubí. U některých druhů pitné vody, většinou kyselých vod s vysokým obsahem celkového organického uhlíku je však možné pozorovat zvýšenou rozpustnost mědi. Při dlouhodobějším vystavení více než 1 mg/l mědi (což je nejvyšší mezní hodnota dána vyhláškou o pitné vodě, přičemž pro představu doporučená denní dávka mědi je 2,5–3 mg/l) můžeme očekávat zdravotní komplikace u kojenců a při 3 mg/l dokonce i střevní a žaludeční problémy nebo tzv. měděnou horečku. Pro dosažení optimální kvality pitné vody je nutné vodu v měděném potrubí udržovat v pH ≥ 7,4 nebo při celkovém množství organického uhlíku ≤ 1,5 mg/l v hodnotě pH = 7,0–7,4. Měď je tedy pro člověka nenahraditelná a potřebná, ale je nutné ji přijímat ve zdravém množství.

Mezi osvědčený a zdravotně nezávadný systém z mědi, který lze nasadit ve všech oblastech použití, tedy i v oblasti rozvodů teplé a pitné vody, patří Viega Profipress. Všechny spojky tohoto systému se lisují a jsou vyrobené z mědi a červeného bronzu. Navíc mají vysoce odolný těsnicí prvek z etylen-propylenu, tzv. EPDM.

Ušlechtilá ocel, hovorově ustálená jako nerezová ocel je vysoce legovaná ocel a vyznačuje se zvýšenou odolností proti chemické a elektrochemické korozi. V oblasti technického zařízení budov se nejčastěji používá austenitická a feritická ocel. Při výběru vhodného typu ušlechtilé oceli pro rozvody pitné vody je nutné uvážit druh chemické dezinfekce. Ne vždy mohou být správcem sítě dodrženy přípustné koncentrace obsahu chlordioxidu ve vnitřním vodovodu, který má silné korozivní účinky.

Hlavní složkou, která zajišťuje odolnost vůči korozi je chrom. Ten vytváří na vzduchu pasivní vrstvu oxidu chromitého, která chrání materiál a při jejím narušení se dokáže okamžitě obnovit. U ušlechtilých ocelí by obsah chromu měl být min. 10,5 %, přičemž obsah uhlíku by neměl přesahovat 1,2 %. Pokud chceme zvýšit odolnost proti korozi, je možné ji navýšit podílem legujících prvků jako je například nikl nebo molybden. Odolnost vůči korozi nespočívá jen v chemickém složení, ale i ve správném tepelném zpracování, homogenitě a opracování povrchu.

Mezi nerezové systémy splňující ty nejpřísnější hygienické požadavky patří Viega Sanpress Inox. Svým hladkým povrchem a technologií zpracování a opracování přispívají k nižšímu nárůstu biofilmu pro bakterie oproti jiným materiálům a k jejich jednodušší eliminaci. Zahrnuje produkty jak z austenitické oceli 1.4401, tak i z feritické oceli 1.4521. Obě ušlechtilé oceli lze použít na pitnou vodu a díky vysokému obsahu chrómu a molybdenu jsou velmi korozivzdorné. Nerezová ocel 1.4401 obsahuje mimo chromu více molybdenu a také nikl, prvek, který zvyšuje její korozivní odolnost.

V poslední době dochází u veřejnosti k nárůstu povědomí, pokud jde o zdraví prospěšné vlastnosti jednotlivých instalačních materiálů, a tedy i o tom, že pro rozvody pitné vody se ušlechtilá ocel jeví jako nejvhodnější materiál z hlediska zdravotní nezávadnosti.

Důmyslné artefakty z mosazi a chromu

Přitom s bateriemi je to podobně jako s automobily – čím vyšší řadu si vyberete (a náležitě zaplatíte), tím větší komfort dostanete. Ovšem i u levnější řady je důležité vsadit na osvědčené výrobce a vyvarovat se no name výrobků, kde nemáte šanci uplatnit záruku nebo sehnat náhradní díly.

Baterie na mnoho způsobů

Podle umístění a způsobu instalace si můžete vybrat umyvadlové baterie určené k umístění přímo na umyvadlo (do otvoru v těle umyvadla), na desku nebo na stěnu. Z hlediska ovládání můžete mít baterie kohoutkové, pákové, joystickové nebo bezdotykové. Pákové baterie umožňují mnohem přesnější regulaci teploty a průtoku vody, kohoutkové baterie oproti nim vykazují vyšší spotřebu vody, a to dokonce až o 40 %. Proto jsou kohoutkové baterie nejvhodnější u van, kdy při napouštění vody tolik neřešíte poměr studené a teplé vody, otočíte kohoutkem a napouštíte přímo horkou. v dnešních koupelnách se nejčastěji setkáte s pákovými bateriemi, ale čím dál více uživatelů vyžaduje termostatické nebo dokonce i bezdotykové baterie. Od chromu k černi

Klasickým a stále oblíbeným způsobem ošetření povrchu baterií je lesklá vrstva odolného a tvrdého chromu nebo leštěného niklu. Tato lesklá klasika je doplněna nejrůznějšími matnými, kartáčovanými či gravírovanými povrchy, v poslední době se těší oblibě i barevné lakované baterie, včetně antracitově černé.

Vanové baterie

Konstrukčně nejstarším typem k napouštění vany jsou nástěnné kohoutková baterie, dnes jsou nejrozšířenější baterie pákové.
V posledních letech se objevilo množství inovativních řešení, což souvisí s rostoucím významem koupelny pro život moderního člověka. Vanové baterie slouží k napuštění vany a zároveň mají i vývod na připojení sprchy. Mezi napouštěním vany a sprchou lze volit pomocí přepínače. Relativní novinkou je podomítkové provedení vanových a sprchových baterií, u nějž je tělo baterie schované ve zdi. Výhodou je elegantní vzhled a jednodušší údržba koupelny. Ve sprše je možné v jedné podmítkové baterii připojit více sprch, například ruční a hlavovou.
K žádaným modelům patří i baterie zapuštěné do okraje vany nebo do niky vytvořené v přilehlé stěně. Pro solitérní vany stojící volně v prostoru jsou určeny podlahové modely, k novým řešením patří napouštění vany přepadem.

Termostatická baterie

Jsou vybaveny ventilem, jenž smíchá vodu do požadované teploty během pár sekund, a toto nastavení zůstává stabilní. Integrované bezpečnostní tlačítko po stisku zamezí nastavení teploty vyšší než bezpečných 38 °C. Pro dosažení vyšší teploty, maximálně však 50 °C, je tlačítko nutné odblokovat. Nastavení stabilní teploty usnadňuje ovládání a zamezuje plýtvání vodou. Baterie hlídá zvolenou teplotu s přesností plus minus 1 stupeň a při výpadku studené vody se zcela uzavře.
Mezi hlavní výhody termostatických baterií patří bezpečnost (malé děti nebo lidé se zhoršenou motorikou se neopaří), snadné a rychlé ovládání, udržení teploty i při kolísání tlaku vody a okamžité zastavení při přerušení dodávky studené vody. K dalším výhodám patří i pohodlná obsluha i úspora vody, protože teplotu vody už není třeba nastavovat při každém puštění.

Bezdotykové baterie

Umyvadlové směšovací baterie s automatickým provozem zaručují dlouhodobý komfort a spolehlivou funkčnost. Díky senzoru řízenému mikroprocesorem reagují bezdotykové baterie na přítomnost rukou ve snímané zóně a citlivé infračervené spínače okamžitě spouští vodu. Většina baterií je vybavena páčkou pro nastavení optimální teploty vody.

Parametry kvality

Chcete-li koupit opravdu kvalitní baterii, preferujte výrobky s keramickým směšovačem vody. Výhodou je také průměr kartuše nejméně 35 mm, protože větší keramické kartuše vydrží mnohem déle a nezanášejí se tolik vodním kamenem. Velké cenové rozdíly (až 15 000 Kč) mezi konstrukčně a materiálově srovnatelnými bateriemi mohou být dané převážně věhlasem značky. Důležité je vybrat spolehlivého dodavatele s dostatečně dlouhou zárukou, pak dosáhnete onoho kýženého stavu, kdy o své baterii nebudete vůbec vědět.

Žhavá novinka

Zbrusu novou kolekci vodovodních baterií Puri představila společnost RAVAK na letošním Designbloku. Určujícím prvkem nové řady vodovodních baterií od designéra Kryštofa Nosála je kruhový profil válce. „Inspiruje mě styl oproštěný od všeho nepodstatného. Propojení válců, které tvoří tělo baterie, je proto strohé, aby vynikla čistota jednotlivých prvků a vznikl minimalistický celek,“ vysvětluje autor Kryštof Nosál.

V rámci uceleného setu nejpoužívanějších typů baterií (dva druhy umyvadlových baterií, termostatická sprchová baterie a vanová baterie) představil RAVAK unikátní technické řešení vanové baterie. Ačkoli ji lze přepínat na napouštění vany i k použití se sprchovou hadicí, vizuálně rušivý přepínač zmizel z vnějšku těla baterie a je integrován dovnitř. Baterie se tak velmi snadno přepíná na vanu/sprchu a teplou/ studenou vodu pouze jednoduchým pohybem páky vlevo a vpravo. „Zjednodušené ovládání je nejen uživatelsky příjemnější, ale i krásnější a na trhu naprosto ojedinělé,“ dodává manažer projektu baterií Jan Vágner.

ZEPTALI JSME SE, JAK NEJLÉPE V KOUPELNI ŠETŘIT VODU, ANIŽ BYCHOM PŘÍLIŠ OMEZOVALI SVOJE POTŘEBY?

Odpovídá Pavel Rybka ze společnosti SANELA, výrobce sanitární elektroniky:

Nejčastějším nešvarem bývá spuštěná voda po celou dobu čištění zubů a holení. Průtok klasické pákové baterie může být až 12 l/min., takže během 2minutového čištění zubů zbytečně proteče okolo 24 litrů. Prvním krokem je pořízení pákových baterií se spořicí kartuší, které mají zarážku na 40 % průtoku vody a pro většinu použití stačí baterii otevřít do první polohy. Dalším krokem jsou úsporné perlátory (koncovky kohoutků), které při zachování pocitově stejného proudu dokážou vodu provzdušnit a snížit průtok na 5–8 litrů za minutu. Maximálních úspor dosahují baterie bezdotykové, které oproti těm běžným spoří až 60 % vody. Dodávají přesně takové množství vody, které je nezbytně nutné pro aktuální potřebu, přitom svým snadným ovládáním uživatele nijak neomezují. Podle potřeby je možné nastavit i zpoždění vypnutí vody. Dále je samozřejmě dobré používat sprchu namísto vany, též kapající kohoutek nebo protékající WC jsou peníze spláchnuté do kanálu.

Text: Adam Krejčík/Foto: archiv firem

Řešení vytápění pro stavby s vysokými nároky na hygienu

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Deskové otopné těleso do prostředí s vysokými požadavky na hygienu a čistotu s hladkou čelní deskou to je RADIK HYGIENE. Jedná se o deskové otopné těleso v provedení KLASIK, které umožňuje levé nebo pravé boční připojení na rozvod otopné soustavy. Svou konstrukcí je určeno pro otopné soustavy s nuceným nebo samotížným oběhem. V provedení VENTIL KOMPAKT, které umožňuje pravé spodní připojení na rozvod otopné soustavy, je určeno pro otopné soustavy s nuceným oběhem.

RADIK HYGIENE je upraven pro instalaci a provoz v místnostech s vysokými požadavky na hygienu a čistotu. Všechny typy jsou bez přídavné plochy mezi deskami, takže zde nedochází k usazování prachu ve srovnání s běžným provedením radiátorů. Mají hladkou čelní desku, snadno omyvatelnou a švové svary desek jsou zakryty speciální hladkou lištou. U typu 20S je větší vzdálenost mezi deskami (hloubka tělesa B = 102 mm) ve srovnání s klasickým řešením typu 20 (B = 66 mm). Radiátor nemá bočnice ani horní mřížku. V základní výbavě i potřebný počet navrtávacích konzol, které umožňují upevnit otopné těleso standardně až 65 mm od stěny. Radiátor lze tedy jednoduše omýt ze všech stran a to i ve vnitřním prostoru mezi deskami či za tělesem jako takovým. Lakování je hladké a na celé těleso je výrobce poskytována záruka 10 let. Je tedy ideálním řešením do místností, kde je potřeba zachovat čistotu, od prostor nemocnic až např. po dětské pokoje běžných domácností.

V případě modelu RADIK CLEAN se jedná o provedení KLASIK i VENTIL KOMPAKT. Všechny typy jsou bez přídavné plochy, bez mřížky a bočních krytů. Čelní deska oproti modelu HYGIENE není hladká, ale má standardní prolisy. Švové svary nejsou zakryté lištou, nicméně i tak toto těleso najde ideální využití i v domácnostech, kde je vyšší požadavek na čistotu prostředí a snadnou údržbu, což ocení např. alergici. Jeho výhodou je i podstatně nižší cena.

Více na Korado.cz

Odhlučnění místnosti, stropu a stěny

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

K odhlučnění jsou nejvhodnější akustické lisované desky. Jedná se o materiál z polyuretanové drti o gramáži 180 kg/m³, který je sice poměrně těžký, snadno ho ale pomocí našeho lepidla přilepíte i na strop. Lisované desky mají za úkol hluk pohlcovat a tím jej eliminovat, myslete tedy na to, že úplného útlumu nelze dosáhnout, jde pouze snížit jeho intenzita o 30–60 % (vše závisí na typu domu, konstrukci, materiálu, vlastnostech prostorů).

Desky dodáváme ve standardních rozměrech 100x100x5cm nebo 100x50x5cm, barevnost zaručit nemůžeme, jelikož se jedná o materiál, který se lisuje z nevyužitých zbytků barevných pěn. O aktuální barevnosti desek skladem se můžete informovat telefonicky. Desky k vám putují přímo z výroby, proto můžou být trochu cítit, to se ale během jednoho dne odvětrá.

Odhlučnění stěny

A teď už k samotnému odhlučnění. Pěnu doporučujeme instalovat vždy tam, kde hluk vzniká. Technickou místnost, která vás ruší například hlukem čerpadla, jednoduše vylepte akustickými lisovanými deskami. Snadno je do požadovaných tvarů nařežete pomocí obyčejného zalamovacího nožíku. Samozřejmostí by mělo být podložení hlučného přístroje jednou lisovanou deskou, aby zvuk nerezonoval do podlahy, tím by mohl rozvibrovat konstrukci domu a přenášet hluk dál. Máte-li rušného souseda, domluvte se s ním, zda by bylo možné provést odhlučnění stěny přímo u něj. V obou případech doporučujeme udělat tzv. předstěnu neboli vzduchovou mezeru, která odhlučnění hodně napomůže.

Jak na to? V hobby marketech nakoupíte CD u UD profily, které odsadíte od stěny tak, aby vznikla cca 3 cm mezera (větší než 5 cm nedoporučujeme, mohli byste dosáhnout opačného účinku, a to takového, že by samotná mezera rezonovala). Mezeru můžete vyplnit, ale není to ale nutné. Na profily přivrtáte desky, které poté zaklopíte sádrokartonem, sololitem apod. Na tuto vrstvu můžete ještě nalepit akustické materiály, pokud je akustika v místnosti špatná.

VIDEO – odhlučnění stěny v bytě a v paneláku

Ve videu je krásně znázorněno, jak odhlučnit stěnu i s následnou instalací sádrokartonu:

Odhlučnění stropu

Pokud hlučný soused bydlí nad vámi, doporučujeme se s ním domluvit a pod podlahu mu poklást lisované desky, které utlumí kročejový hluk (hlasité nášlapy, vrzání podlahy). Lisované desky se na tuto záležitost dobře hodí, protože jsou pevné, ale zároveň dostatečně pružné, aby zachytily hlasité nášlapy. Tuto skutečnost ocení jistě i váš soused, kterému se v tišší domácnosti uleví.

Pokud se sousedem na toto téma není řeč, poradíte si i bez něj. Řeč je o akustické izolaci stropu.

Jednoduše desky nalepíte přímo na strop pomocí našeho lepidla. V tomto případě jsou vhodnější desky o rozměrech 100×50 cm, je s nimi snazší manipulace. Vzduchová mezera je zde na vás, hodně záleží na výšce stropu. Je nutno počítat s tím, že už pěnou si strop snížíte o 5 cm, vzduchovou mezerou pak dohromady zhruba o 10 cm.

Odhlučnění dveří

Jednou z opomíjených a velmi důležitých záležitostí je odhlučnění dveří. V předchozích odstavcích jsme si ukázali, jak odhlučnit stěnu, strop, technickou místnost – důležité je v těchto případech myslet také na dveře.

Zejména tehdy, pokud nejsou dveře natěsno usazené, jsou mezi veřejemi a dveřmi mezery apod. I v případě dveří zase zvažujte, odkud zvuk jde a kde tedy budete izolovat.

Nejlepší možností, jak dveře odhlučnit, je nalepit na ně lisované desky ze strany, odkud jde hluk. Desky přilepíte na dveře, poté zaklopíte sololitem či látkou. Můžete je samozřejmě nechat jen tak, pokud o estetiku nejde (například v technické místnosti). Pokud si potrpíte na estetiku či jsou to dveře v místnosti, kde by vzhled lisované desky narušoval estetiku prostředí, doporučujeme řídit se následujícím návodem:

Dveře vytáhneme z pantů, položíme na zem, aby se nám s nimi dobře manipulovalo. Lisované desky vyřízneme do tvaru dveří – vynecháme místo pro zámek, kliku a obalíme do koženky. Koženku vypneme pomocí hřebíčků a připevníme k deskám. Celé to poté nalepíme na dveře. Hlavní spoje (rohy desek) ke dveřím ještě přivrtáme pomocí vrutů s podložkami.

Při odhlučňování dveří je ještě nutné myslet na veřeje, lidově futra, kterými může zvuk pronikat dále. Doporučujeme koupit samolepící izolační pásku, kterou nalepíte po celém obvodu dveřního rámu, kde se dveře veřejí dotýkají. Tuto pásku vždy volte o něco širší, než je samotná mezera dveří od rámu, aby na ni dveře těsně dosedly, jedině tak docílíte správného efektu odhlučnění.

Podlahy na stěně

Po staletí vyzkoušeným použitím v interiéru se může pochlubit především dřevo.
Ať už masivní či vrstvené s přírodní dýhou, objevuje se kromě podlah a obkladů stěn také na schodištích, nábytku, dveřích a dalších interiérových prvcích. Může mít přírodní úpravu (lakované, olejované, lazurované), barevný nátěr, být bělené, kartáčované apod.

Tímto způsobem získá interiér autentický teplý přírodní vzhled, který neumí vykouzlit žádný jiný materiál. Povrchy se méně špiní a mají větší odolnost než klasická bílá omítka, dřevo tlumí hluk, pomáhá udržovat přirozenou vlhkost ovzduší a také vytvoří mimořádně harmonické prostředí. Inspiraci najdete například v novém bytovém komplexu Vily Švédské kříže v Moravanech u Brna.

Keramika a další zdroje z přírody

Keramika se velmi osvědčuje zejména na místech, která trpí mechanickým opotřebením, působením vlhkosti, často se špiní a podobně. Například na schodišti, krbovém tělese, na exponované stěně v předsíni, jídelně, kuchyni a podobně.
(O koupelně samozřejmě netřeba mluvit.) Tento koncept obzvlášť vynikne u moderních velkoformátových sérií. Pevný povrch keramiky nejen déle vydrží, ale také se snáze udržuje než běžná omítka. Nemusíte se obávat vzniku drobných prasklinek nebo odřených míst, každých pár let pravidelně malovat atd. Jen je třeba zohlednit odlišnou technologii pokládky a jiný typ lepidla. Keramika nabízí také zajímavé možnosti, jak pojednat velkou plochu, aby nepůsobila fádně – například kontrast různých formátů se stejným dekorem nebo různých barev ve stejném dekoru.
Kamenné obklady lze aplikovat jako lepené (štípaný kámen, pásky a mozaiky), velké obkladové desky jsou těžké, a proto se zavěšují na nosný rošt. Jejich provedení je tedy náročnější a záleží i na nosnosti stěny – na tenkou zděnou nebo sádrokartonovou příčku nejsou vhodné. K přírodním materiálům použitelným na stěny i podlahy patří i korek. Efektním řešením s životností na desetiletí jsou cementové stěrky imitující litý beton. Jejich provedení je ale poměrně pracné a nákladné.

Praktické nové materiály

Velký boom mezi podlahovými krytinami zažívají zejména marmoleum a vinyl. Je to dáno velkou odolností, snadným opracováním, snadnou údržbou a dalšími praktickými vlastnostmi. Z hlediska estetického je hlavním přínosem vinylu mimořádně široká nabídka dekorů od abstraktních až po věrné imitace dřeva, kamene, keramiky a dalších přírodních materiálů. Vyberete si prakticky do jakéhokoliv stylu interiéru. Vzhledem k tloušťce pouhých 2,5–3 mm lze vinyl snadno lepit i na svislé plochy a „předstírat“ například dřevěné obložení. Dosáhnete delší životnosti a jednodušší údržby než u dřevěných povrchů, a za příznivější cenu než dřevo či keramika.

Odborník radí

Jak instalovat dřevěné podlahové krytiny na stěnu? Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi (KPP) „Pro uchycení dřevěných krytin máme teoreticky tři možnosti, ale v praxi se využívá jenom jedna, a to lepení, stejně jako třeba u vinylů či marmolea. První variantou je udělat na stěně rošt a dřevěnou krytinu na něj přišroubovat, ale samotný rošt ubírá prostor místnosti a zmenšuje ji. Druhou technologickou možností je krytinu přivrtat ke zdi, ale to se také moc nepoužívá z důvodu náročnosti. V praxi se krytina nejčastěji lepí. Se zámkovými podlahami je to i relativně jednoduché a krytina dobře drží. Doporučuji nejprve přilepit první řadu, zapřít ji, aby krytina byla v pevném kontaktu s lepidlem a stěnou, a nechat ji pořádně, alespoň 24 hodin zatvrdnout. Teprve pak lze pokračovat dalšími řadami. Díky zacvaknutým zámkům už další krytina drží takřka sama. Lamely můžete dávat na zeď buď vodorovně se zemí, nebo svisle/ příčně, vždy je ale ideální pokračovat až po důkladném zatvrdnutí první řady.

Pro lepení na stěny platí ta samá pravidla jako u pokládky podlahy na zem – podklad by měl být rovný, suchý a důležité je, aby byl pevný. Pokud tedy stará omítka praská a drolí se, není vhodným podkladem a je třeba individuálně posoudit, zda postačí penetrace, či bude zapotřebí omítku seškrabat, samozřejmě v celé ploše kvůli rovinatosti. U novostaveb bývají omítky kvalitní a v tomto případě bych se lepení na omítku nebál. U rekonstrukcí staršího domu záleží na konkrétní situaci. Co se týče délky lamel, žádná omezení nejsou, jen je potřeba dodržet minimální dilatační mezery, protože i na stěně bude podlaha vlivem vlhkosti pracovat.“

Foto Jitka Pálková/Foto: archiv firem

1. Jaké existují typy rolet?

2. Jaké výhody mají exteriérové rolety oproti žaluziím?

3. Jaké se nabízí typy ovládání rolet?

4. Dají se rolety nainstalovat na novou fasádu se zateplením?

5. Je rozdíl v montáži na zděnou stavbu a dřevostavbu?

6. Co vše zahrnuje cena dodání rolet?

7. Mohu na rolety před okna čerpat dotace?

Fáze 28: Příprava podkladů před omítáním

Pořídit takový dárek vám zabere jen pár vteřin, nemusíte nikam chodit. Jak na to? ▶ Klikněte na tento odkaz ◀

Mezi rizikové faktory, vedoucí ke vzniku a šíření bakterie Legionelly, patří:

Svařovat, pájet nebo lisovat

Měď a ušlechtilá ocel – nejvhodnější materiály pro pitnou vodu

Žhavá novinka

Odhlučnění stěny

VIDEO – odhlučnění stěny v bytě a v paneláku

Odhlučnění stropu

Odhlučnění dveří

PARTNEŘI WEBU

Pořídit takový dárek vám zabere jen pár vteřin, nemusíte nikam chodit. Jak na to?
▶ Klikněte na tento odkaz ◀