Každá budova je permanentně vystavena působení povětrnosti, zemní a vzdušné vlhkosti, výkyvům teplot a zároveň je namáhána i staticky. Vlhkost nejdestruktivněji působí na spodní stavbu, což se musí řešit jak při stavbě, tak i při následné rekonstrukci. Na venkově i ve městech najdeme velké množství starých domů postavených podle dobových stavebních zvyklostí, které zcela postrádají hydroizolaci nebo jsou jen mělce založeny. Ale ani domy postavené generací našich prarodičů na tom nejsou o mnoho lépe – pokud nějakou hydroizolaci měly, ta je dnes většinou v dezolátním a nefunkčním stavu.
Chyby v izolaci
Mezi nejčastější závady hydroizolace v oblasti spodní stavby patří nedostatečné překrytí spojů asfaltových pásů nebo fólií nebo jejich protržení. U chybného spoje se na zdi často objeví vlhkost ve tvaru pruhu, u proražené hydroizolace se vytvoří ohraničená skvrna, ale není to pravidlo. Řešením defektní plošné hydroizolace je vybourání částí zdi z interiérové strany domu a vytvoření záplaty nebo aplikace stěrky, nejlépe s dalšími doplňujícími opatřeními.
Vedle toho je vhodné v určitých případech provést jako doplňující opatření odvodnění základů drenáží, včetně vykopání kontrolních šachet na každém rohu domu. Nezapomeňte, že kontrolní šachty musí umožnit pozdější čištění drenážních trubek.
Sedání obvodových zdí
U starších budov se stává, že se obvodové stěny postupem času zaboří do terénu, čímž může dojít k porušení hydroizolace většinou po celé délce, včetně odtržení ochranné přizdívky od stěny v suterénu. Náprava vyžaduje odkopání terénu, statické zajištění a zpevnění základů i obvodové zdi a volbu vhodné sanační metody. Podotýkám, že ke každé stavbě je nutné při řešení poruch přistupovat individuálně a konkrétní opatření musí navrhnout odborník. Jakékoliv nekvalifikované sanační zásahy problém nevyřeší, ale často ještě zhorší.
Častá závada
Vlhkost se do základů často dostane kvůli nedostatečné výšce vyvedení hydroizolace nad terén a také vinou jejího chybného zakončení. Stává se, že při dodatečných úpravách a navýšení terénu dojde k zasypání přesahu hydroizolace nebo je při dokončování soklu přesah hydroizolace zkrácen. Proto pak zatéká voda za hydroizolaci, což má za následek vlhké mapy na obvodové zdi nad soklem. Totéž nastane při nesprávném zakončení hydroizolace u paty domu.
Sanační metody a jejich účinnost
Každá ze sanačních metod, které může dnešní stavebník využít, má své klady, zápory i účinnost. Klasickou metodou je například podřezání domu nebo vevibrování ocelových plechů do zdiva, čím dál oblíbenější jsou chemické sanační metody. V minulosti převládal názor, že jsou chemické injektáže méně účinné (70 či 80 %), ale v současné době jsou tyto technologie už natolik propracované, že při profesionální aplikaci představují 100% účinnou metodu zastavení vzlínající vlhkosti ve zdivu.
Podobnou účinnost jako chemické sanační metody vykazují i mechanické technologie. Nevýhodou ale je, že jde o destruktivní metody – při zarážení plechů se mohou objevit praskliny ve zdivu, podřezávání zdí se neobejde bez prašnosti, někdy dojde k narušení konstrukce.
Mechanické sanační metody
Strojní podřezávání obvodové zdi patří do mechanických sanačních metod. Ve stěně zasažené vlhkostí je vytvořena separační bariéra pomocí izolační fólie a sanační směsi. Spára se řeže řetězovou nebo kotoučovou pilou nebo diamantovým lanem. Rozteč prořezané spáry se zajistí plastovými klíny a do spáry se následně vloží izolační fólie. Pak se prořízne další úsek zdi a opět se vloží další kus fólie, s vzájemným přesahem na obou koncích alespoň 10 cm. Následně se do spáry umístí injektážní trubka a spára se z každé strany omítne cementovou maltou. Po zatvrdnutí malty se na injektážní trubku připojí čerpadlo a do spáry je napumpována sanační směs.
Mezi další způsob, jak mechanicky zabránit vlhnutí zdiva, patří nepropustná clona vytvořená pomocí zaražených vlnitých nerezových plechů do zdiva. Vlnité izolační plechy se spojují překrýváním jednotlivých desek o jednu až dvě vlny.
Chemická sanace
Chemické sanační metody zahrnují tlakovou injektáž nebo sanaci pomocí krémů. Zde se buď povrch kapilárně aktivních pórů ve zdivu zhydrofobizuje – vzniká tzv. hydrofobní clona, nebo se pomocí vyvolané krystalizace póry zmenší tak, aby jimi voda nemohla pronikat. Při injektáži se do sanovaného zdiva vyvrtají otvory pod úhlem 45°, protínající dvě ložné spáry. Do vyvrtaných otvorů je následně aplikována injekční směs (pod tlakem, nebo jen gravitačně) a zdivo se postupně napouští. Průběh a výsledek závisí na konkrétních podmínkách a zvolené metodě.
Sanační otvory pro aplikaci sanačních krémů se vrtají kolmo na stěnu přímo do spáry a po vyčištění stlačeným vzduchem se vyplňují krémem. Nasycení zdiva až do vytvoření překrývajících se hydrofobních kruhů trvá týden až dva měsíce, podle teploty, vlhkosti zdiva apod. U zdí tloušťky nad 60 cm je třeba otvory vrtat z obou stran. Tuto sanaci je vhodné doplnit ještě o další opatření, například hydroizolační stěrku a omítku.
Elektrofyzikální vysoušení zdiva
Tato metoda využívá k potlačení vzlínající vody tzv. aktivní elektroosmózu. Je založena na fyzikálním principu, kdy voda je přitahována od kladného k zápornému pólu systému. Podstata spočívá ve vytvoření pásu elektrovodivé hmoty, která se nanáší v projektem určené výšce na povrch zdiva. Pás je elektricky spojen s paralelním napájecím a propojovacím vodičem z elektrovodivého kaučuku, který je napájen z elektrického rozvaděče. Jeho druhý pól je připojen na zemnicí elektrodu, která obstarává elektrický kontakt s podzákladím.
Co dělat po zjištění vlhkosti v domě?
|
|
Ing. Petr Štěpnička, odborník na hydroizolace a sanační materiály u společnosti Remmers:
 Nejprve musí dojít k průzkumu, který stanoví základní příčiny těchto negativních jevů. Průzkum by měl provést zkušený a v problematice zběhlý odborník. Ze své praxe vím, že příčiny vlhkosti mohou být velmi triviální, například prasklý či prorezavělý okap, poškozená nebo chybně provedená hydroizolace atd.
Průzkum doporučuji provádět v období, kdy se vlhkost ve stavbě projevuje nejvíc, například když taje sníh nebo když prší. V suchých dnech lze příčinu vlhkosti jen odhadovat. Za deště můžete například zjistit, že voda do konstrukce domu vniká kvůli zaneseným dešťovým svodům nebo prasklé kanalizaci. Problém se ale může projevit až dvě hodiny po dešti, kdy voda doputuje do inkriminovaného místa. Průzkum tedy vyžaduje značnou erudici a trpělivost.
|
V koupelně byla kvůli zvětšení prostoru vana nahrazena sprchovým koutem. Na stěnu, kde jsou elektroinstalace, plynové vedení, instalace vody a odpadů pro kuchyni umístili elektrozásuvky, vodovodní baterie a odpady v koupelně. „Zvláště tato stěna je značně zatížena různými vedeními. Visí na ní také nábytek ze strany koupelny i kuchyně. Proto jsme pro její vyzdění potřebovali stavební materiál, který snadno a rychle splní naše požadavky. U rekonstrukcí se nám osvědčil systém Ytong, proto je použit i zde,“ popisuje přestavbu designér.
Většinu závad a poruch má na svědomí právě nedostatečná prostorová tuhost nosné konstrukce, na niž působí vodorovné a svislé síly. Střecha vodorovně „cestuje“, dochází k vybočování příčných vazeb, k postupnému uvolňování spojů a výztužných prvků, plášť se v některých místech deformuje a propadá, nestejnoměrným zatížením zdiva někdy praskají a bortí se i štítové a dokonce obvodové zdi…
