Skip to content

Blog

Chystáte zahradní party? Pořádně se připravte

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Zvládněte přípravu zahradní party levou zadní. Shrnuli jsme pro vás několik bodů, kterých byste se měli držet. Základem je mít dostatek místa, jídla a pití. Připravit můžete i zábavu a vytáhnout třeba deskové hry. Pokud přijdou děti, nezapomínejte na ně a připravte jim program.

Počasí jako na přání

Pokud se z vás před party stal meteorolog a zkoumáte počasí a snažíte se předpovědět, jak bude v den D, tak už se nemusíte dál stresovat. Když se připravíte na každé počasí, budete v klidu. Skvěle využijete například zahradní stan na party. Ten se hodí nejen pro případ deště, ale i v hezkém počasí. Schováte pod něj všechno jídlo a hosté se budou mít kam schovat před sluníčkem.

Stoly pro každého

Dnes už se moc nenosí velký společný stůl, ale spíše volné stolování. Zvolte například podobu švédského stolu a nechte hosty, ať si sami vyberou místo. Budou tak jistě spokojenější a budou si moci popovídat s každým bez omezujícího zasedacího pořádku.

Grilování stále vede

Zahradní party pro rodinu a přátele se neobejde bez grilování. Výhodně najdete maso například v akci v Globusu. Nezapomínejte, že masa je na grilovačce největší spotřeba, proto jeho množství nepodceňte a pořádně se zásobte. Pro děti zvolte opékání buřtů. Nezapomínejte také na to, že byste měli vybírat maso, které se nebude grilovat hodinu, aby hosté příliš dlouho nečekali.

Zapojte i děti

Jestli se na vaší party objeví i děti, vymyslete jim program, aby se nenudily. Více dětí se snadno zabaví i mezi sebou. Připravte jim různé hry a zapojte představivost. Co takhle hledání ztraceného pokladu s plněním úkolů? Odměnou jim pak bude třeba truhla plná čokoládových zlaťáků. Na děti myslete i při jídle, většina totiž hovězí nebo vepřové moc ráda nemá, proto nezapomeňte koupit i pár kousků kuřecího. Akce Globus určitě nabídnou i dostatek možností doplnit maso zeleninou a ovocem.

Nezapomínejte na dekorace

Jestli se jedná jen o rodinnou sešlost, asi se vám nebude chtít si hrát s výzdobou. Několika závěsnými světýlky nebo květinami ale nikdy nic nepokazíte. Snažte se také vyhnout porcelánovým talířům a raději kupte papírové nebo bambusové nádobí. Vypadá hezky, je ekologické a ušetří vám práci s uklízením.

Pití pro všechny

Limonády, voda, alkohol. Mějte po ruce všechno, ať si hosté mohou vybrat. Můžete si také vyrobit vlastní limonádu, stačí do čisté vody přidat citron a mátu nebo jiné ovoce a bylinky. Skvěle chutná i s okurkou. Myslete také na děti a připravte jim lahodné a zdravé nealkoholické limonády.

Uspořádat zahradní party se může zdát jako náročný úkol. Vězte ale, že když se budete držet těchto pravidel, budou všichni spokojení. Léto je o zábavě, proto je důležité se zejména dobře bavit. A mít dostatek jídla a pití pro všechny.

PORADNA: Třetinové vlastnictví

Odpovídá: JUDr. Pavel Kiršner Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner:

JUDr. Pavel Kiršner„Dobrý den, toto bývá v praxi opravdu složitá věc. Každý z vás tří je oprávněn k účasti na správě společné věci a při rozhodování o společné věci se vaše hlasy počítají podle velikosti vašich podílů. Z právního jednání týkajícího se společné věci jste všichni oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 1129 občanského zákoníku je třeba k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Můžete tedy kamaráda přehlasovat.

Pokud mezi vámi vznikne spor ohledně toho, jak má být s vaším spoluvlastnictvím naloženo, záleží na posouzení soudu, jak o této záležitosti rozhodne. Soud může určit, že rozhodnutí spoluvlastníků navrhovatele nezavazuje, může rozhodnutí zrušit, může i rozhodnout o podmínkách, za kterých se změna může uskutečnit, například, že spoluvlastníci musí navrhovateli poskytnout jistotu, aby byly poměry spoluvlastníků uspořádány co nejspravedlivěji a nejrozumněji. Soud se musí každopádně držet návrhu a nemůže z vlastní vůle spoluvlastnictví zrušit.“

Jak vydláždit balkón?

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Adéla Kadlečíková (Zdroj: Hornbach)Při dláždění balkónu nepodceňte přípravu. Ta se liší podle toho, jaký povrch balkón má a zda je problematický. Pokud se pokládá nová dlažba na beton, je potřeba zajistit vady – drolení, praskliny, díry, vysoká savost. „Na začátku můžete provést test savosti – nalijte na beton vodu, a pokud do 2–3 minut zmizí, je povrch vadný. Nedokonalý povrch opravte tenkovrstvým betonem,“ vysvětluje Adéla Kadlečíková, specialistka z oddělení obklady a dlažba v projektových marketech Hornbach.

„Pokud je na balkóně původní dlažba, zkontrolujte poklepem, zda „neduní“. Znamenalo by to, že nedrží a podklad pro novou dlažbu není spolehlivý. V takovém případě je potřeba starou dlažbu odstranit včetně původního lepidla,“ dodává odbornice z Hornbachu. Pokud je stará dlažba v pořádku, může se na ni pokládat nová. Překontrolujte, zda vše výškově sedí – jestli například jdou otevřít dveře balkónu. Při kladení dlažby na dlažbu se vyčistí spáry a mastnota z dlažby. Nanese se adhezní můstek – penetrace s křemičitým pískem, která zajistí snadné přilnutí materiálů. Dlaždice se lepí výhradně disperzním lepidlem s 4 mm hřebenem. Přesný postup jak lepit dlažbu na dlažbu najdete v rádci Hornbachu.

Na tento projekt budete potřebovat

Materiál Nářadí
  • beton
  • dlažba
  • spárovka
  • penetrace
  • lepidlo na dlažbu
  • stěrka
  • míchadlo
  • hřeben a křížky
  • váleček
  • gumové kladívko

Před samotnou pokládkou vyberte dlažbu a připravte si kladečský plán. „Venkovní dlažba by měla být mrazuvzdorná, ta totiž nenasákne vodu a nerozpraská mrazem. Ideální je protiskluz R10 nebo R11,“ radí Adéla Kadlečíková z Hornbachu, „i lepidlo by mělo být flexibilní a mrazuvzdorné.“ Hřeben je nářadí pro nanášení lepidla. Vybírejte jej podle velikosti dlažby, určuje totiž množství naneseného lepidla. „Pro rozměry 30 x 30 cm je vhodný 6 mm hřeben, pro 60 x 60 cm hřeben 10 mm. Křížky určují šířku spáry a zajistí rovnoměrnou pokládku, volte šířku 3 mm. Na velkoformátové dlažby můžete použít novinku 3D klipy,“ doporučuje.

Jak si připravit kladečská plán? Povrch se rozměří a pokládka se rozvrhne tak, aby mezi dlaždicemi vznikly 3 mm mezery. Zakládat se začíná od exteriéru, kde je dlažba vystavena povětrnostním vlivům, řezné strany dlažby totiž nasakují. U zdi, pod střechou, se může skončit půlkou dlažby.

Na samotnou pokládku není potřeba další pomocník, balkón zvládne vydláždit jeden šikovný kutil. Ideálně by mělo být mezi 15–20 stupni Celsia, a pokud má přijít déšť, mějte připravený igelit.

Pokládka dlažby na balkóně krok za krokem

1. Spádování

Sklon balkónu zajistí, že voda bude rovnoměrně stékat a nebude dělat louže. Na podlahu položte vodováhu, a pokud vidíte, že spád je alespoň 1 cm, je to v pořádku. Pokud je vodováha v rovině, je nutné balkón vyspádovat tenkovrstvým betonem. Na původní podklad natřete penetraci, tenkovrstvý beton a vše nechte 4–5 dní vyzrát.

Pro odtékání vody z balkónu na okraji vybudujte přesah nebo využijte balkonovou lištu. Pokud budete dávat na balkón nový beton, položte podlahovou lištu pod něj. Jinak je nutné lištu umístit pod hydroizolaci.

1. Spádování (Zdroj: Hornbach)

2. Hydroizolace

Na penetrovaný a dobře připravený podklad naneste válečkem 1–2 mm vrstvu izolace. Ta zabrání prostupu vody mezi dlažbou a betonem. „Suchou hydroizolační směs míchejte s vodou míchadlem na nejpomalejší otáčky. Při rychlých otáčkách by se vám do směsi dostal vzduch a namíchali byste si rychleschnoucí směs, kterou byste nestihli natáhnout,“ doporučuje Adéla Kadlečíková z Hornbachu.

Pás stěny do výšky soklu natřete hydroizolační stěrkou. Na tu přiložte hydroizolační pásku. Zabrání průniku vlhkosti a zatékání. Pásky pak obložíte sokly. Hydroizolaci nechte 1 den zaschnout, opět povrch napenetrujte a můžete začít dláždit.

2. Hydroizolační páska (Zdroj: Hornbach)

3. Dláždění

Namíchejte si přiměřené množství lepidla, které stihnete nanést hřebenem, položit na něj dlažbu, vše vyladit a dořezat. Zbytek lepidla v kbelíku by vám během práce ztvrdl. Pokládejte dlažbu spolu s křížky a zaťukejte jemně gumovým kladívkem. Nechte 1–3 dny zaschnout, po této době by dlažba měla být pochozí na spárování. Pokud máte plochu balkónu velkou, je potřeba vždy po 8 metrech dlažby použít tzv. dilatační šňůru, která vyrovnává tlaky takto velké plochy.

3. Pokládka dlažby (Zdroj: Hornbach)

Tip Adély Kadlečíkové z Hornbachu na řezání dlažby:

„Dnešní dlažba je vyrobená z extra tvrzených materiálů. Pracujte proto výhradně s profi řezačkami. Ty není nutné kupovat, ale stačí si ji půjčit. Ušetříte čas, energii i peníze za znehodnocený materiál nevhodnou řezačkou.“

4. Spárování

Spárovací hmotu kupte výhradně mrazuvzdornou a flexibilní. Někteří výrobci nabízejí také spárovací hmoty s protiplísňovými a vodu odpuzujícími účinky. Odstín volte dle vkusu, ideálně podle barvy dlažby. Namíchejte spárovačku podle návodu na obalu. „Na roztírání spárovačky si pořiďte neoprenovou stěrku – zamáčknete s ní snadno hmotu do spáry a zbytek spárovačky z dlažby krásně setřete. Sokly vždy spárujte silikonem. Dvě řezné plochy pracují jinak a klasická spárovačka by praskla,“ vysvětluje Adéla Kadlečíková z Hornbachu. Dlažbu po spárovačce musíte vyčistit ihned a během čistění vodu několikrát vyměnit. Dlažba musí být po zaschnutí skutečně čistá, jinak si přiděláte práci s dalším čištěním.

Další možnosti pokládky dlažby

Zajímavého výsledku lze dosáhnout položením kamenného koberce nebo velkoformátové dlažby. „Kamenný koberec je snadný na montáž, protože se nemusí nic řezat. Povrch se připraví stejně jako před dlážděním – nanese se beton, penetrace, hydroizolace. Pojivo se smíchá s kamínky a stěrkou se nanese do roviny,“ vysvětluje Adéla Kadlečíková z Hornbachu.

„Na velkoformátovou dlažbu nebo do extrémních klimatických podmínek je ideální pokládka na terče. Ty se pokládají na upravený podklad a dlažba se usazuje na ně.“

Více informací a tipů týkajících se grilů a grilování najdete na: Hornbach.cz.

Přidejte se k nám na Facebooku – Facebook.com/HornbachCZ

Zahrada, která si umí pomoci sama

Inspirovat se můžeme i ve veřejných parcích a zahradách. Přibližně od 80. let 20. století se začala řešit intenzita údržby zeleně, tedy adekvátnost nákladů na údržbu a následného efektu. Viditelným výsledkem výzkumných snah a vlastně i jiného přístupu se staly štěrkové záhony neboli trvalkové záhony s vyšším stupněm autoregulace (můžete je vidět třeba v Dendrologické zahradě v Průhonicích). Snižování intenzity údržby zeleně – veřejné i soukromé – se ovšem neobešlo bez nového přístupu k rostlinám, respektování jejich stanovištních nároků, dynamiky jednotlivých druhů, užití nových zahradnických postupů, například mulčovacích materiálů. Vzniklo velké množství trvalkových směsí pro rozličná stanoviště – co se týče světelných, půdních i vlhkostních podmínek.

Rady pro trvale bezúdržbové zahrady

Abychom dosáhli stavu, kdy si zahrada poradí sama, je potřeba:

  • Dobře určit místní podmínky. Jak na to? Jednoduše podle toho, co roste v okolí. Například kopřivy indikují zásobení dusíkem. Jinak se půdní rozbory provádějí v agrochemických laboratořích. Dá se ale říct, že neuděláte chybu, zvolíte-li druhy, které jsou místně příslušné, ideálně pak druhy domácí. Většinou považuji za vhodné v zahradě zkoncentrovat okolní krajinu.
  • Velmi pečlivě provést zemní a přípravné práce. Správně připravená půda je celoplošně zkypřená, odplevelená, bez dalších cizorodých částí, např. kořenů, kamenů, stavebních zbytků a podobně. Zkypření musí napravit i zhutnění půdy, které vzniká při stavební činnosti, třeba kvůli pojíždění mechanizací. Následně se povrch půdy srovná, nejčastěji hrabáním. K zemním pracím náleží i vylepšení půdních vlastností například zapracováním kompostu či vylehčení pískem.
  • Při výsadbách respektovat patra vegetace i odlišnou rychlost růstu jednotlivých druhů. Pro eliminaci plevelů je dobré rychlé vytvoření vegetačního krytu, a to i velmi nízkého či půdopokryvného (zabráníte tak zastínění a horšímu vzrůstu pomaleji rostoucích keřů). K jeho vytvoření se hodí trvalky, výběr těch suchomilných najdete na předchozích stránkách.
  • Znát finální rozměry jednotlivých druhů. Nedává smysl rostliny příliš zahušťovat, protože často i po odstranění „výplňového“ keře už okolní dřeviny nedosáhnou patřičně atraktivního vzhledu, jejich tvar není kompaktní a pravidelný.
  • U travnatých ploch si ujasnit jejich budoucí využití (bude celá pochozí, nebo jen pohledová) a následně zvolit vhodnou směs. Pro méně náročné pocházené plochy určitě dává smysl použít místo parkového trávníku trávník bylinný. Tato suchovzdorná a méně náročná směs s určitým podílem bylin jako celek vypadá homogenně. Na rozdíl od náročnějšího parkového trávníku, v kterém se během času objeví jetely a výsledný efekt sjednocený není. Mimochodem právě bylinný trávník se vyskytoval v historických zahradách, obejde se bez používání herbicidů, umožňuje nízkou seč a je vhodný pro pocházení.

 

Ing. Štěpánka Šmídová

Ing. Štěpánka ŠmídováVystudovala zahradní a krajinářskou architekturu na MZLU v Lednici a poté založila vlastní ateliér, který se zabývá krajinářskou architekturou v celé šíři oboru – od návrhů parků, veřejných prostor, krajinářských úprav až po návrhy rodinných zahrad.

Kontakt: Smidova-la.com

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 7.: Ukládání okenních překladů

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Výlučnost konceptu Wienerberger e4 domu, jak se tato stavba označuje, se zakládá nejen na vynikajících ověřených technických parametrech, které vyhovují náročným normám pro domy s téměř nulovou spotřebou energie platným od roku 2020, ale především na flexibilitě umožňující soužití několika generací v nejrůznějších fázích vývoje a potřeb rodiny. Výsledkem je dům budoucnosti, který si udrží svou morální i ekonomickou hodnotu po několik generací. Pro svoji potřebu si jej právě teď staví pětičlenná rodina Vlčkových.

Kousek od Prahy, v oblíbené rezidenční oblasti, se rodí nový rodinný dům, který je v mnoha ohledech průkopníkem. Náš redakční tým je při tom a bedlivě sleduje všechny stavební fáze. Přinášíme popis stavby domu budoucnosti e4 krok za krokem. (Zdroj: Wienerberger)

Fáze 7: Ukládání okenních překladů

Překlady stavebních otvorů je prvek stavebně natolik důležitý a náročný, že je nutné na něj myslet už při projektu.

Kousek od Prahy, v oblíbené rezidenční oblasti, se rodí nový rodinný dům, který je v mnoha ohledech průkopníkem. Náš redakční tým je při tom a bedlivě sleduje všechny stavební fáze. Přinášíme popis stavby domu budoucnosti e4 krok za krokem. (Zdroj: Wienerberger)V našem případě se nad okny ve vnější stěně ukládaly překlady Porotherm Vario UNI, které vymezují prostor pro uložení schránek pro rolety nebo žaluzie. Konstrukce těchto překladů je nosná, jelikož jsou spřaženy s věncem. Skládají se z betonové časti s keramickou obálkou a purenitové schránky, jenž je vytvořená z materiálu, který kombinuje tepelně izolační vlastnosti s vysokou pevností. Dalším typem překladů pro vnitřní otvory – dveře, jsou překlady Porotherm KP 7, které mají plně nosnou funkci. Tloušťka překladu je 7 cm a podle šířky stěny se kombinuje jejich počet tzn. – na tloušťku stěny 24 cm jsou použity 3 překlady.

Otázka překladů a s nimi spojených rizik vyvolávají otázky už od počátku projektu stavby: Budou v projektu správně zapracovány materiály a řešení příslušných detailů? Unesou staticky překlady dané zatížení? Bude typ vybrané žaluzie vhodný do překladů Vario UNI? Odpověď je už v samotném Konceptu e4 domu – všechny povinné i doporučené značky stavebních materiálů mají připravené doporučené zpracování svých detailů, které jsou osvědčeny praxí. Vše zajistí certifikovaný projektant a plnění ohlídá stavební e4 dozor.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger 

Stručný průvodce čerpadly na vodu

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Čerpadla se rozdělují na ponorná, povrchová, kalová a čerpadla do sudu či na čistou vodu. „Téměř všechny druhy zahradních čerpadel jsou poháněny elektrickou energií, výjimkou jsou ponorná netlaková čerpadla, která slouží na přečerpávání vody z jednoho místa na druhé. Pomocí nich lze odčerpávat vodu z rezervoárů (například ze sudu), ze sklepa či z bazénu. Stačí na zalévání malé plochy nebo skleníku,“ vysvětluje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech HORNBACH.

Kalové čerpadlo

Je vhodné na vyprazdňování nádrží, rybníčků a sklepů. Nečistoty a fekálie odčerpává až do 5 mm a dokáže vyvinout tlak 0,4 až 2 bary. Není však určené k zalévání trávníku nebo zahrady.

Kalové čerpadlo for_q FQ-SW 16.000 (Zdroj: Hornbach)

Zahradní povrchové tlakové čerpadlo

Tato čerpadla jsou nenáročná na manipulaci, protože zůstávají na povrchu. Jsou vhodná zejména pro zavlažování trávníku nebo postřik zahrady. Jejich sací výška je od 6 do 9 metrů a tlak mají od 3 barů. Je možné zkombinovat je i s tlakovou nádrží.

Zahradní čerpadlo for_q (Zdroj: Hornbach)

Ponorné tlakové čerpadlo

Ponorné tlakové čerpadlo for_q FQ-KW 12.500 (Zdroj: Hornbach)  Tento typ se používá v případě potřeby dostatečného tlaku – např. na zalévání či závlahu. Jejich výkon začíná na 3 barech. Platí, že čím větší je plocha na zalévání, tím je potřebný tlak větší. „K tlakovým čerpadlům patří také domácí vodárny. Doporučuji je zejména v případě, že máte nízký tlak nebo používáte vodu ze studny. Součástí domácí vodárny může být i expanzní nebo tlaková vodárna, která zajistí stálý tlak vody v domácnosti. Domácí vodárny jsou větší zařízení a bývají často vybaveny kolečky, které usnadní transport,“ popisuje David Benda z HORNBACHU.

Čerpadlo na čistou vodu

Jak již z jeho názvu vyplývá, tento druh čerpadla je určen na pitnou vodu. Ty se dále dělí na nízkotlaké, které pracují s tlakem 0,6 až 1 bar a používají se zejména na přečerpání vody nebo vyčerpání vody například z bazénu.

Čerpadlo do sudu

Čerpadlo do sudu for_q FQ-RP 3.400 (Zdroj: Hornbach) Mezi speciální druhy patří čerpadla do sudu, která jsou přizpůsobena velikostí a ergonomií pro snadné uložení do sudu. Nahromadit dešťovou vodu do sudu a následně z něj zalévat nebylo nikdy tak snadné. „Řada výzkumů potvrdila, že kvalita srážkových vod je zcela dostačující pro celou škálu využití dešťové vody na zahradě i v domácnosti. Pro zavlažování zahrady je dokonce dešťová voda vhodnější než voda z kohoutku. Dešťová voda totiž neobsahuje chlór, je chudá na soli a minerály, a tak nedochází k zasolování půdy,“ říká David Benda.

Čerpadlo do sudu for_q FQ-RP 3.400 (Zdroj: Hornbach)

Co čerpadlo dokáže a jak ho používat

Dnešní tlaková čerpadla se umí automaticky spínat při stisknutí ventilu či kohoutku na konci hadice, zalévání je tedy absolutně bez limitu. S tím také souvisí aktuální trend v automatických závlahových systémech. Pod složitým názvem se skrývá velmi jednoduchý a laicky sestavitelný soubor hadic různých průměrů, rychlospojek a zalévacích koncovek.

Čerpadlo není pumpa, a tak je mechanismus poháněn elektrickou energií. Všechna hobby čerpadla jsou na 220 V a obvykle vybavena 10 m přívodním kabelem. Téměř všechna ponorná čerpadla jsou vybavena plovákem, který zajišťuje, že čerpadlo nepoběží takzvaně na sucho a nespálí se. Plovák musí být v ose. Pokud poklesne, pak se čerpadlo automaticky vypíná. Výjimkou jsou čerpadla určená do vrutu a také specifická čerpadla určená k vyčerpání bazénu, při kterých si můžete výšku dostupné hladiny vody regulovat ručně.

„Čerpadlo má relativně bezúdržbový mechanismus. Mohou mu uškodit v zásadě dvě věci. Tou první je, pokud poběží takzvaně nasucho. V tomto případě se může mechanismus spálit, proto je potřeba občasně kontrolovat stav hladiny a to, zda je plovák ve správné poloze. V druhém případě je třeba kontrolovat stav sacího koše, který se může ucpat obdobně jako hadice vysavače,“ radí na závěr odborník z HORNBACHU.

Produktové tipy:

Kalové čerpadlo for_q FQ-SW 16.000 (5812999)

Kalové čerpadlo for_q FQ-SW 16.000 (Zdroj: Hornbach) Je vhodné na vyprazdňování nádrží, rybníčků, septiku, žumpy nebo splaškové vody. Nečistoty a fekálie odčerpává až do 5 mm a dokáže vyvinout tlak 0,8 barů. S výkonem 670 W je hodnota maximálně přepravovaného množství 16 000 l/hod. Výrobce na ně poskytuje záruku 10 let.

Cena: 3 550 Kč

Ponorné tlakové čerpadlo for_q FQ-KW 12.500 (5812996)

Ponorné tlakové čerpadlo for_q FQ-KW 12.500 (Zdroj: Hornbach)  Je výborným pomocníkem při odčerpávání vody například z bazénu. S výkonem 700 W a maximálním čerpaným množstvím vody 12.500 l/hod bude neocenitelným pomocníkem při zavlažování. Maximální dopravní výška je 10 metrů a dosahuje maximální tlak 1 bar. Výrobce na ně poskytuje záruku 10 let.

Cena: 3 250 Kč

Čerpadlo do sudu for_q FQ-RP 3.400 (5812995)

Čerpadlo do sudu for_q FQ-RP 3.400 (Zdroj: Hornbach) Svou velikostí a ergonomií je přizpůsobené na jednoduché ukotvení do sudu. Maximální hloubka ponoru je 7 metrů a horní hranice dopravní výšky je 10 metrů. S výkonem 320 W a tlakem 1 bar dokáže přečerpat 3.400 l/hod. Výrobce na ně poskytuje 10 letou záruku.

Cena: 2 190 Kč

Více informací na: Hornbach.cz

Přidejte se k nám na Facebooku – Facebook.com/HornbachCZ

BLOG: Nepohodlná pravda o vodě

Než ale začnete přemýšlet, kde všude ještě můžete přiškrtit kohoutky, měli byste vědět, že podle údajů Českého statistického úřadu jsme již dnes se spotřebou 89,2 litru na hlavu (za rok 2018) považování za největší šetřílky v Evropě. A kdyby jen za šetřílky! Podle Organizace spojených národů jsme už několik let se svou spotřebou dokonce pod hranicí takzvaného hygienického minima, kterou tato organizace stanovila na 90 litrů na osobu a den. To není zrovna lichotivé, co říkáte? Zvláště když zvážíme, že z tohoto množství na hlavu se ještě naplní i řada rodinných bazénů…

Samozřejmě, statistiku zkreslují majitelé rodinných a rekreačních domů, kteří mají k dispozici vlastní zdroj vody. Jenže ti žijí nejen v Česku, ale i v ostatních zemích Evropy, takže na výsledné porovnání to tak velký vliv mít nebude.

A co hůř: dokonce i obyvatelé jižních zemí, které obecně považujeme za regiony dlouhodobě trpící suchem, mají vyšší spotřebu vody na hlavu než my: průměr ve Španělsku je 139 litrů, v Portugalsku 204 litrů a v Itálii dokonce spotřebují 245 litrů na osobu denně. Ostatně vyšší spotřeba vody bývala i u nás: v roce 1990 činila 173 litrů na osobu.

Pravda, za radikálně snižující se spotřebou vody nebylo ani tak naše ekologické uvědomění či sucho, jako spíše rostoucí cena vodného a stočného. Zatímco v roce 1990 činila v Praze 80 haléřů za kubík vody, letos už je to 89,66 Kč, tedy 112krát více (průměrná mzda ovšem vzrostla jen 10x).

Takže: jako jednotlivci už vodou šetřit umíme, ba i dešťovku v zahradách využíváme. Teď je na řadě stát, aby začal správně hospodařit s vodou v krajině. Aby ji začal zadržovat v nových rybnících a nádržích, umožnil jí vsakovat se do půdy a naučil se vracet i přečištěnou vodu do krajiny…

Nicméně pokud stále ještě přemýšlíte, jak spotřebu vody u sebe snížit, máme pro vás tip v tomto článku, ve kterém se dočtete, jaké suchomilné trvalky není na zahradě prakticky vůbec nutné zalévat 🙂

Krásné léto přeje Markéta Klocová, šéfredaktorka časopisu MŮJ DŮM

Zbavte se horka v podkroví

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Příjemného vnitřního prostředí v podkroví se v létě dá dosáhnout i bez použití klimatizace. Klíčový je samotný návrh podkroví. O teplotě pod střechou zásadně rozhoduje skladba střešního pláště včetně izolace. Správně dimenzovaná tepelná izolace dokáže účinně zabránit přehřívání místností v podkroví. Důležitá je i orientace místností, počet a velikost oken. „V podkroví bychom neměli vytvářet malé uzavřené místnosti, které jsou orientované na jih,“ doporučila Klára Bukolská, hlavní architektka společnosti VELUX.

Příjemného vnitřního prostředí v podkroví se v létě dá dosáhnout i bez použití klimatizace. (Zdroj: VELUX)

Odborníci radí navrhovat v podkroví raději velké a otevřené prostory. Místnost bude mít nejen dostatek vzduchu, ale bude také působit prostorněji. „Často děláme tu chybu, že uzavíráme podkroví na úrovni podhledu. Když místnost otevřeme do krovu, získá mnohem lepší geometrii. Bude tam víc čerstvého vzduchu a můžeme lépe řídit vnitřní mikroklima,“ doplnila Klára Bukolská.

Regulovat teplotu ve správně navrženém a zhotoveném podkroví je možné dvěma způsoby: klimatizací nebo použitím vnějších stínicích prvků. Která volba je ta správná?

Příjemného vnitřního prostředí v podkroví se v létě dá dosáhnout i bez použití klimatizace. (Zdroj: VELUX)

Nejrychlejší cesta ke chladu

Klimatizace je nejrychlejší cestou k chladnějšímu vnitřnímu prostředí. Umožňuje libovolné nastavení teploty podle preferencí majitele. Vzduch v interiéru bude mít vždy takovou teplotu, jaká majitelům vyhovuje. Avšak lékaři upozorňují, že rozdíl teploty vnitřního a vnějšího prostředí by měl být maximálně 6 °C. Jinak hrozí zdravotní problémy jako například nachlazení, zánět očních spojivek, ztuhnutí svalů nebo bolest hlavy. Podle odborníků je ideální rozdíl dokonce jen 3 °C. Kvůli vysoušení vzduchu se navíc nedoporučuje klimatizaci používat víc než čtyři hodiny denně.

Moderní filtrační systémy klimatizací dnes už dokážou odfiltrovat nejen prach, různé pachy, bakterie, roztoče, viry, ale i alergeny, jako je pyl. Klíčová je však v tomto případě správná a pravidelná údržba. Bez dostatečného servisu se znečištěné filtry mohou právě naopak stát líhní bakterií. Když klimatizace pořád dokola filtruje ten samý vzduch, nesmí se zapomínat na pravidelné větrání. Minimálně třikrát denně je potřeba klimatizaci vypnout a interiér alespoň na deset minut pořádně vyvětrat, aby se do místnosti dostal čerstvý vzduch.

+ nastavení teploty podle preferencí

+ v zimě může i vytápět

+ filtruje pyl a prach

– riziko zdravotních problémů

– hluk vnější jednotky

– odvádění zkondenzované vody

– líheň bakterií při zanedbané údržbě

– vysoké provozní náklady

Příjemného vnitřního prostředí v podkroví se v létě dá dosáhnout i bez použití klimatizace. (Zdroj: VELUX)

Zabraňte přehřívání v předstihu

Před teplem v podkroví se můžeme chránit i bez klimatizace. Vnější stínění střešních oken je skvělou možností, jak v létě zabránit nepříjemnému přehřívání domácnosti. Zatažením venkovní rolety se sice místnost nevychladí okamžitě na požadovanou teplotu, ale z dlouhodobého hlediska roleta umožní snížit vnitřní teplotu až o 7 °C. Je na zvážení, zda nejde o efektivnější řešení než v případě, kdy používáme klimatizaci podle doporučení lékařů s teplotním rozdílem mezi vnitřní a venkovní teplotou 3 °C.

Vnější roleta napomáhá udržovat zdravé vnitřní prostředí tím, že zastaví sluneční paprsky ještě dřív, než se dostanou dovnitř. Užitečná je i v zimě, kdy sníží úniky energií až o 17 %. Kromě tepelného komfortu dokáže venkovní roleta pomoci i s kvalitním spánkem. Tomu nepochybně prospěje možnost úplného zatmění, ale i regulace hluku z deště nebo krupobití, který dokáže snížit až o 3 dB.

Příjemného vnitřního prostředí v podkroví se v létě dá dosáhnout i bez použití klimatizace. (Zdroj: VELUX)

Ačkoliv dnešní klimatizace už nejsou tolik energeticky náročné, stále je jejich provoz spojený s náklady na energie. Venkovní rolety se solárním pohonem energii dokonce šetří a je možné je ovládat i dálkově.

Dokonalý komfort v podkroví zabezpečí připojení střešních oken s roletou na inteligentní systém VELUX ACTIVE. Tento systém větrá a stíní automaticky, bez toho, abyste na to museli myslet. Díky předpovědi počasí dokáže vyvětrat před deštěm i zastínit okna před ostrým sluncem. Zabezpečí tak zdravé vnitřní prostředí automaticky.

+ šetří náklady

+ zdravější vnitřní prostředí

+ chrání okna

+ redukuje hluk a zajistí soukromí

– teplo reguluje průběžně – není možné okamžité vychlazení

– nemožnost regulovat teplotu podle preferencí

– možnost poškození při špatných povětrnostních podmínkách

Suchomilné trvalky převážně pro vyprahlá místa

Pěknou zahradu lze naštěstí vytvořit i ze suchomilných rostlin, které v přírodě obývají stepní oblasti, písčiny nebo skalnaté stráně, kde byl vždy vody nedostatek. Spousta krásných rostlin prospívá a rozkvétá i pod pálícím sluncem a z minima vody.

Trvalky Středomoří a západní Asie

Levandule patří k nejkrásnějším trvalkám časného léta. Mohutné trsy stříbrošedé a modré provoní okolí domu a přilákají motýly i čmeláky.Že je klima v okolí Středozemního moře v létě suché a vyprahlé, si během letní dovolené vyzkoušel skoro každý. Z tamních rostlin se některé dají pěstovat i u nás.

K nejznámějším patří levandule (Lavandula), ale zajímavá je například i svatolína cypřiškovitá (Santolina chamaecyparissus) ze Španělska a Francie. Vytváří nízké, bohatě větvené aromatické keříky o výšce až 50 cm se stříbrošedými plstnatými listy a má žluté knoflíkovité květy o průměru do 1 cm. Od starověku byla využívána jako léčivka na záněty kloubů, její vonné silice působí proti parazitům a sušené rostliny odpuzují moly. Je to rostlina teplomilná, potřebuje propustnou půdu, slunnou polohu a snáší značné sucho.

Podobné nároky má i méně známá mavuň červená (Centranthus ruber), až metr vysoká trvalka středomořských skalnatých strání. Hustá a bohatá lata s množstvím drobných červenorůžových květů zdobí zahrady od června do září.

K běžně pěstovaným trvalkám patří i čistec vlnatý (Stachys byzantina), který roste od Turecka po Írán. Jeho krásné stříbrně chlupaté listy i stonky jsou dobře chráněné před slunečním žárem i vysycháním. Kvete od června do srpna drobnými, tmavě růžovými květy. Patří k naprosto nenáročným rostlinám, podmínkou je jen písčitá půda a slunce.

Ze statnějších suchomilných druhů lze doporučit perovskii lebedolistou (Perovskia atriciplifolia) ze stepí střední Asie od Afghánistánu po Tibet. Na stoncích vysokých 60–150 cm rozkvétají modrošedé květy od června do září až října.

Tyto trvalky se velmi dobře kombinují navzájem, ale i s dalšími aromatickými rostlinami, jako je tymián, dobromysl, mateřídouška či sukulentní rozchodníky. Mohou být dobrým doplňkem k růžím nebo oživit na jaře kvetoucí keře a jehličnany. Výsadbu ozvláštní také zajímavé trávy, skvělý je jednoletý středomořský druh Pennisetum villosum.

Klasickou rostlinkou suchých strání a slunných mezí je mateřídouška (Thymus). Jako půdopokryvná trvalka je skvělá.

Ze Severní Ameriky

I v prériích a polopouštích USA nalezneme spoustu rostlin do slunných sušších zahrad. Je však třeba určité opatrnosti, některé z prérijních trvalek u nás zplaňují.

Existují však i velmi odolné druhy, které se v zahradách chovají poslušně, jsou krásné a navíc užitečné. K nim patří například Echinacea purpurea a několik jejích příbuzných (Echinacea angustifolia). Dorůstá do výšky 70 až 120 cm a pěstuje se v plané formě, ve varietě alba i v několika kultivarech. Patří k léčivým rostlinám, její antibakteriální účinky a příznivý vliv na imunitu znali už původní indiánští obyvatelé. Sucho docela dobře snáší i třapatky (Rudbeckia) a zlatobýly (Solidago).

Severoamerická Echinacea purpurea se pěstuje i v bělokvěté formě.

Skvělou solitérní rostlinou a v době květu dominantou je juka (Yucca flaccida). Tento druh, ze starší literatury známý pod jménem Yucca filamentosa, je u nás opravdu mrazuvzdorný, neinvazivní a v dobrých podmínkách spolehlivě každoročně kvete. Kvete obvykle v červnu, lata květenství bývá bohatá, vysoká až 150 cm. Množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Pěstuje se více druhů, některé jen v nádobách jako mobilní zeleň, některé zvládnou přezimovat pod krytem.

Suchomilné rostliny z naší přírody

Exotické rostliny jsou krásné, ale spousta rostlin z českých suchých strání, stepí a písčin také stojí za pozornost.

Na jaře rozkvétají skály i skalky v teplejších oblastech republiky žlutými trsy tařice (Aurinia saxatilis). Tato nenáročná skalnička se pěstuje i v několika kultivarech – s panašovanými listy i plnokvěté. Prodávají se semena i sazenice.

Tařička kosníkovitá (Aubrieta deltoidea) pochází z Balkánského poloostrova a kvete od dubna do června.

V podobnou dobu, během dubna se na suchých slunných stráních objeví květy hlaváčku jarního (Adonis vernalis). V přírodě patří k vzácným a chráněným rostlinám, k vidění je na jihu Moravy, v Českém krasu, Českém středohoří a v okolí Prahy. Často se pěstuje komerčně a prodává v zahradnictvích. Trsy bývají vysoké 20 až 40 cm, žluté květy mají až 8 cm v průměru. Pozor však na jeho jedovatost.

Sucho a slunce velmi dobře snáší plané druhy lnu, například len rakouský (Linum austriacum). Nepěstuje se pro vlákno ani pro semena, ale pro okrasu, hodí se do méně intenzivních skalek a suchých záhonů. Spolu s ním je možné pěstovat i jedinou naši domácí slaměnku smil písečný (Helichrysum arenarium), drobný pavinec horský (Jasione montana), devaterník (Helianthemum) nebo dvouleté divizny (Verbascum).

Devaterník (Helianthemum) se pěstuje v mnoha kultivarech žlutých, oranžových a růžových odstínů.

Možností je samozřejmě mnohem víc, takže neklesejte na mysli, sucho je zlé, ale suchomilné rostliny ho zvládnou.

K nejsuchomilnějším trávám patří kavyl – neboli vousy svatého Ivana (Stipa).

Chcete ekonomicky nejen stavět, ale i bydlet? Použijte YQ

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

S použitím YQ, kterým výrobce označuje své ucelené řešení hrubé stavby včetně střechy, doplňků a povrchových úprav, dosáhnete hodnot úsporného bydlení snadno. (Zdroj: XELLA CZ)S použitím YQ, kterým výrobce označuje své ucelené řešení hrubé stavby včetně střechy, doplňků a povrchových úprav, dosáhnete hodnot úsporného bydlení snadno. Pojďme si to spočítat. Energeticky úsporný dům je takový, kdy jeho obálka (to znamená obvodové zdivo, výplně otvorů, střecha a spodní stavba) má parametr součinitele prostupu tepla U = 0,25 W/m2K a nižší. Díky tomu, že Ytong obsahuje milióny malých pórů a vzduch se chová jako izolant, tvárnice dosahují perfektních tepelných parametrů i bez dodatečného zateplování. Tvárnice Lambda YQ splňují tento parametr už od tloušťky zdiva 375 mm nejčastěji se používají tvárnice tloušťky 450 mm. Navíc díky tomu, že jsou homogenní (plné, bez komor) a izotropní (mají vlastnosti ve všech směrech stejné) dosahují nejlepších výsledků v Blower Door testech, tedy náročných testech vzduchotěsnosti, které jsou potřebné pro pasivní a nulové stavby.  Jakou šíři tvárnic si vybrat, kolik materiálu spotřebujete a další otázky vyřešíte s výrobcem – výpočet vám udělají bezplatně a doporučí i komponenty pro váš projekt.

S použitím YQ, kterým výrobce označuje své ucelené řešení hrubé stavby včetně střechy, doplňků a povrchových úprav, dosáhnete hodnot úsporného bydlení snadno. (Zdroj: XELLA CZ)

Jak poznat, kdy je potřeba stavbu zateplit a kdy stačí materiál s dobrou izolací

Jednovrstvé řešení je úsporné díky své jednoduchosti a rychlosti. Jsou však i projekty, kdy se zateplení nevyhnete. Největší vliv na volbu mezi jednovrstvou konstrukcí a zateplenou stěnou má tvar budovy. Jednodušší tvar a méně podlaží budov hraje ve prospěch jednovrstvého řešení. Pokud má dům komplikovanější půdorysný tvar, používají se prvky s větší pevností, které je potřeba zateplit. To znamená, že pro jednoduché půdorysné tvary rodinných domů v rámci teplotechniky postačí jednovrstvé řešení. Vliv má však i řada dalších faktorů, jako je teplotní pásmo či orientace budovy. Ty musí posoudit projektant, mnoho otázek z oblasti tepelné techniky a optimalizace projektů vám poradí ale i regionální techničtí poradci Ytongu.  Pokud bude ve vašem případě nutné zateplení, i to je možné vybrat od téhož výrobce – vyrábí minerální desky Multipor, které mají oproti jiným zateplovacím materiálům řadu praktických výhod, jako je nehořlavost a větší mechanická odolnost než u jiných zateplení.

Uspořit můžete na spotřebě materiálu i čase výstavby

Ytong se snadno opracovává – řeže, drážkuje, proto nevzniká stavební odpad a spotřebujete téměř všechen materiál, který zaplatíte. Díky tomu, že je velmi přesný, snadno se omítá a stačí omítky 7–10 mm. Tvárnice jsou velké a lehké, a stavba proto rychle přibývá. Můžeme to přirovnat ke skládačce pro dospělé – navíc toto jednoduché řešení eliminuje možný výskyt chyb na stavbách. Další. Pokud stavíte svépomocí, můžete využít některých bezplatných služeb, jako je například založení rohů stavby.

S použitím YQ, kterým výrobce označuje své ucelené řešení hrubé stavby včetně střechy, doplňků a povrchových úprav, dosáhnete hodnot úsporného bydlení snadno. (Zdroj: XELLA CZ)

Myslete na náklady za energie včas

Pokud je vaším cílem úsporný provoz, myslete na něj už při projektu. Čím složitější tvar domu, tím náročnější bude ve výsledku na spotřebu energií. Úsporné domy by měly umět pracovat s teplem. Měly by jej rovnoměrně nabrat i vydat, zkrátka významná je akumulace tepla. Těžké materiály akumulují hodně, lehké málo. Ytong je na úsporné domy vhodný proto, že zjednodušeně řečeno svými akumulačními vlastnostmi stojí někde mezi. Místnosti v domě jsou tak rychle vytopeny na požadovanou teplotu a tu si pak dlouho drží. Důležité je, aby stavba byla z hlediska tepelných ztrát vyvážená – je potřeba, aby tepelný odpor stěn, oken, střechy a podlahy byl co nejvyrovnanější.

Masivní střecha –ochrana před přehříváním podkroví

Energeticky úsporné však neznamená pouze náklady na vytápění, ale v dnešní době i chlazení. Proto má Ytong v portfoliu také střechu Komfort, která je těžká a masivní. Díky tomu nejen že zabraňuje úniku tepla směrem ven, ale zejména v letních měsících zabraňuje nechtěnému přehřívání v podkroví. Uspoří tak náklady na pořízení a provoz klimatizace, která je u jiných konstrukčních řešení často jediným řešením, jak mít v podkroví v létě únosné teploty.

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025