Blog

Dveře v interiéru, část 3: Montáž skryté zárubně

Na rozdíl od standardních obložkových zárubní, skryté zárubně neschovají nepřesnou zednickou práci ani nerovnosti omítky. Proto je nutné věnovat pozornost nejen jejich vlastnímu usazení, ale i důkladné přípravě stavebního otvoru. Přinášíme jednoduchý návod pro správnou montáž skryté zárubně Aktive do zděného stavebního otvoru.

Montážní požadavky

Technologickým základem skryté zárubně Aktive jsou pevné profily z eloxovaného hliníku, které tvoří vnitřní skrytý dílec, a průchozí otvor je zcela bez pohledové obložky. Konstrukce skryté zárubně je přizpůsobena tak, aby vytvořila hranu průchozího otvoru a stavebník ji tak snadno skryl pod finální povrchovou úpravu okolní stěny.

Na vybudování zděného stavebního otvoru je kladeno několik základních požadavků. Především je nutné, aby byl dokonale rovný. Šířka stavebního otvoru musí být z každé strany větší o 1 cm než venkovní šířka zárubně (tzn. že celkově musí být šířka stavebního otvoru o 2 cm větší než vnější šířka zárubně). Výšku stavebního otvoru je rovněž třeba zvětšit o 1 cm oproti vnější výšce zárubně. Tato rezerva je důležitá pro pohodlné vložení zárubní do stavebního otvoru. Zárubeň se usazuje na výšku dokončené podlahy.

Montáž do sádrokartonu

Uvedený postup montáže skryté zárubně Aktive je určený pro klasickou mokrou zděnou výstavbu. Pokud byste chtěli zárubně zabudovat do sádrokartonových příček, jde spíše o montážní práci. Stavební otvor může být jednoplášťový – ideálně připravený přesně na míru skryté zárubně, nebo dvouplášťový – vyšší a širší o jeden centimetr, než je vnější rozměr zárubně. Skryté zárubně jsou připravené na tloušťku dokončené příčky 125 mm a vyšší. Čistý průchod se pak pohybuje od 600 do 1 000 mm pro jednokřídlé dveře a od 1 250 do 2 050 mm pro dveře dvoukřídlé. Výška může být ve standardním rozměru 1 970 a 2 100 mm nebo atypickém až do 3 700 mm. Více informací najdete na www.skrytazaruben.cz.

Postup (všechny fotografie najdete ve fotogalerii):

1. Připravený hrubý zděný stavební otvor o 2 cm širší, než je vnější šířka zárubně (včetně kotev), a o 1 cm vyšší, než je vnější výška zárubně (včetně kotev).

2. Do drážky zárubně nacvakněte kotvicí profily ve tvaru písmene L. Skrytou zárubeň usazujte na výšku budoucí dokončené podlahy. Před jejím zabudováním je proto nutné vyznačit stavební vágrys (1 m od čisté podlahy), od něhož se ukotvení bude odvíjet.

3. Skrytou zárubeň přiložte do stavebního otvoru, označte si dosedací plochy kotvicích profilů a očistěte je od hrubé omítky (pokud je již nanesena). Opět vložte skrytou zárubeň do stavebního otvoru a zaměřte si otvory pro kotvení.

4. Do označených míst vyvrtejte otvory pro kotvení skryté zárubně a vložte hmoždinky.

5. Skrytou zárubeň uchyťte přes kotvicí profily z přední i zadní strany a zkontrolujte vyvážení zárubně v horizontální i vertikální rovině. Následně dotáhněte kotvicí prvky, případně vyrovnejte nerovnosti příčky.

6. Skrytou zárubeň v příčce zapěňte nízkoexpanzní PUR pěnou. Po pevném ukotvení a zaschnutí pěny demontujete rozpěrky. Odstraňte přetoky PUR pěny.

7. Zadní nepohledová strana: průchozí otvor zapravte nalepením např. extrudovaného polystyrenu. Dále naneste vrstvu lepidla a perlinku – v části bočnic i nadpraží – a na perlinku naneste druhou vrstvu lepidla opět v části bočnic i nadpraží. Následuje finální zapravení zadní strany skryté zárubně.

8. Přední pohledová strana: odstraňte přebytečnou nízkoexpanzní PUR pěnu, přední stranu skryté zárubně zapravte nanesením vrstvy lepidla a perlinky a následně i druhé vrstvy lepidla.

9. Můžete nanést jemnou omítku. Pozor, vzhledem k tomu, že zárubně jsou vyrobeny z eloxovaného hliníku, doporučujeme před nanášením omítky zárubeň chránit samolepicí (papírovou či textilní) páskou. Ihned po nanesení omítky je nutné pásku odstranit a ze zárubně setřít veškeré nečistoty.

Barvy v interiéru: Povzbuzení v zelené

8 tipů pro vás (všechny tipy najdete ve fotogalerii):

1. Stínidlo Ämtevik na závěsnou nebo stojací lampu, akryl a práškovaná ocel, Ø 37 cm, výška 37 cm, Ikea, www.ikea.cz

2. Dekorativní polštář Piped Contour Dandelions, www.westwing.cz

3. Slánka s miskou na vajíčko Jib-Jib Shaker, plast, Qualy, www.naoko.cz

4. Salátová mísa se servírovacím příborem Shadow, plast, 3,5 l, Koziol, www.koziol-shop.cz

5. Smaltovaný hrnec s květinovým motivem, objem 3 l, Orla Kiely, www.orlakiely.com

6. Láhev na vodu Optimista, objem 0,5 l, Monbento, www.esuperstore.cz

7. Girlanda s lístky Florista, délka 180 cm, železo, umělá hmota a textil, www.butlers.cz

8. Koš Risatorp, ocel a březová dýha, 26 x 18 x 27 cm, www.ikea.cz

Zimní zahrada jako soukromá oáza

Možná neexistuje hezčí tapeta než přírodní scenérie. Ti z nás, kteří mají raději prostředí městské, se zase mohou potěšit sledováním ruchu ulice. Takový téměř bezprostřední, ale bezpečný kontakt s okolím poskytuje právě zimní zahrada. Za větru i deště. Pokud je tento zelený pokoj vybavený stíněním a klimatizací, poslouží jako malá svěží oáza v letních vedrech. Konstrukce navržená jako posuvné dílce (francouzská okna) jednoduše změní skleník v pergolu na grilování. Chytře řešená zimní zahrada může hrát velkou roli i v energetických úsporách.

Poloha a funkce

Není dobré orientovat zimní zahradu zcela na jih nebo na sever. Zahrada orientovaná na sever se nepřehřívá, ale může být příčinou tepelných ztrát. Mnoha rostlinám se tu nebude dařit, zejména přes zimu. Jižní orientace může způsobit přehřívání a je nutné vybavit zahradu stíněním. Nejen rostliny by se mohly „uvařit“.

Ideální je nasměrování na jihovýchod či jihozápad. Zaručí, že v zahradě nebude v odpoledních hodinách přímý sluneční svit. Umístění zimní zahrady vůči světovým stranám je důležité i z hlediska odvětrání.

Podstatné je, aby hlavní větrací průchody byly umístěny ve východní či západní stěně. Stavba musí mít dostatečnou výšku, aby vznikl žádoucí komínový efekt a vzduch cirkuloval. Otvor pro přívod vzduchu by měl být umístěný co nejníže a být menší než otvor pro odvod, který má být co nejvýše.

Ochrana

Zasklení zimní zahrady je možné ze standardních dvojskel nebo trojskel, popřípadě v kombinaci s bezpečnostním sklem. V případě orientace zimní zahrady více na jih je vhodné použít protisluneční sklo, aby se zabránilo přehřívání vnitřního prostoru v letních měsících (toto sklo je průhledné, čiré). Zimní zahrada se většinou neobejde bez některého druhu stínění. Ideální jsou v tomto případě venkovní žaluzie nebo rolety. Vaši zimní zahradu ochrání nejen před ostrými paprsky, ale i před kroupami, spadlou střešní taškou a v neposlední řadě před zloději.

Pozor!

Aby nedocházelo k poškození konstrukce, přilehlých zdí a prostor vlhkostí, je třeba vybavit zimní zahradu topením a zajistit správnou cirkulaci vzduchu. Pokud je použit kvalitní konstrukční materiál, pak dochází v domě k výrazné úspoře tepla, a to i přes velké okenní plochy. Jelikož už dnešní zahrady neslouží pouze jako úložiště květin, ale často jsou považovány za plnohodnotné obytné místnosti určené k celoročnímu využívání, je potřeba myslet i na vytápění celého prostoru. Dnešní zimní zahrady již většinou mají svůj vlastní systém vytápění, které je často řešeno podlahovým topením s možností regulace nebo napojení na centrální řídicí systém domu. Často otevřeným ohněm, případně infrazářiči. Dobře se dají použít i fotovoltaické panely.

PORADNA: Izolace obvodových stěn

Odpovídá produkt manažer společnosti HELUZ Ing. Pavel Heinrich:

„To přijde nesmyslné nejen vám. Z dnešní praxe výstavby energeticky pasivních budov můžeme odvodit, že v případě konstrukčního řešení obvodových stěn těchto domů se pohybujeme u tlouštěk kolem 50 cm. Takže tady někde bude optimální hranice pro stavbu budov s minimální energetickou náročností.

Když to vezmeme podle izolací a konstrukčních systémů tak pro dřevostavby lehkého typu, bude tloušťka stěn také kolem 45 – 50 cm. Ukazuje se, i v západní Evropě, že větší tloušťky tepelné izolace než 30 cm obvodových konstrukcí těžkého typu (zdivo, beton) už nemá smysl používat. Takováto tloušťka tepelné izolace bude tvořit horní hranici. Zjednodušeně řečeno, jestliže dám ještě více izolace na obvodové stěny, tak tepelnou ztrátu domu tímto opatřením téměř nesnížím.

Pokud hovoříme o nízkoenergetických, energeticky pasivních domech, tak tloušťka tepelné izolace 30 cm nemá smysl. Abychom výrazněji snížili energetickou náročnost domu (celkovou a nikoliv jen na vytápění), pak se dostáváme k problematice technického zařízení budov, neboť se může stát, že spotřebujeme více energie na přípravu teplé užitkové vody než na vytápění.

V další řadě potřebujeme řešit výměnu vzduchu v budově a efektivitu předání tepelné energie při rekuperaci, respektive při zpětném získávání tepla. Bez nuceného větrání se zpětným získáváním tepla lze těžko dosáhnout nízkoenergetického domu i s velmi dobře tepelně izolovanou obálkou budovy. Energeticky pasivní standard domu bez nuceného větrání se zpětným získávání tepla v podstatě navrhnout a postavit nejde. Ale to už jsou věci, které konstrukcí nejsme schopni ovlivnit.

Můžeme se bavit i o komfortu bydlení resp. dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí domu. V této oblasti jsou ve stavbě domů pro bydlení daleko větší rezervy, než se zaobírat otázkou zvětšování tlouštěk izolantu obvodových stěn. Domy je třeba řešit komplexně.

V případě obvodových konstrukcí můžeme řešit jejich tloušťku. Čím je menší tloušťka konstrukce, tím máme menší zastavěnou plochu. Poté se dostáváme do tématu pokročilejších materiálů, které mají sice o něco nižší součinitel tepelné vodivosti, ale cenově mohou být i mnohonásobně dražší než běžně používané materiály. A v neposlední řadě při zabudování těchto materiálů se vyžaduje větší kvalita a náročnost řemeslné práce. To může znamenat, že vyšší tepelné efektivita konstrukce nemusí být úměrná jejich ceně a použití těchto materiálů lze volit např. v určitých stavebních detailech či speciálních konstrukčních řešeních.“

* * *

Máte zajímavý nápad nebo dotaz týkající se stavby, bydlení či zahrady? Napište nám na poradna@dumabyt.cz, rádi vám odpovíme.

Dveře v interiéru, část 2: Dveřní šperky

První část seriálu najdete zde.

Výběr vhodného kování rozhodně nevymezuje pouze materiál, tvar, povrchová úprava či barva kliky nebo štítu. Důležitou roli hrají zejména tloušťka dveří, rozteč – vzdálenost od středu kliky ke středu otáčení vložky (klíče), délka cylindrické vložky, orientace a typ kliky a některé další parametry.

Pozor!

Při výběru cylindrické vložky (stavební nebo bezpečnostní) je třeba určit místo (vchodové, vedlejší vstupní dveře, sklep, garáž atp.) a podle toho rozhodnout. Vstupní dveře by vždy měly splňovat příslušný stupeň bezpečnosti (čtyři barevně odlišené úrovně), kde 1 značí – základní, 2 – dostatečnou, 3 – vysokou a 4 – velmi vysokou ochranu, chráněnou navíc proti SG metodě bezklíčového otevření vložky. Zloděj takové dveře či zámek poškodí, nicméně neotevře je.

Dveřní závěsy a kliky

Závěsy, lidově panty slouží k otevírání a zavírání zavěšeného dveřního křídla a konstrukčně jde vlastně o čep (většinou pevně spojený přímo se zárubní), kolem něhož se otáčí výškově a také do hloubky nastavitelná objímka (spojená s křídlem nebo s možností montáže do křídla).

Závěsy se volí podle typu a hmotnosti rámů a křídel a podle směru otevírání (levé, pravé, nebo varianta s použitím vlevo i vpravo). U standardně vysokých dveří se závěsy montují 300 mm od horního a 250 mm od dolního okraje. Těžší dveře a starší typy dveří mívají zhruba uprostřed (vzhledem k váze křídla je vhodnější ve vzdálenosti 250 mm od horního závěsu) i třetí závěs. Moderní desénové dveře mají tzv. skryté závěsy, integrované v konstrukci.

Při volbě kliky a štítku je třeba znát rozteč, což je svislá vzdálenost mezi osou kliky a zámku. Nejčastěji se vyrábějí kliky s roztečí 72 mm (evropská norma), 90 mm nebo 92 mm. Kování s rozetou je na rozteči nezávislé. Předem je nutné určit orientaci kliky, neboť existují sice tzv. pravo-levé kliky, ale ve většině případů musíte vybírat podle připevňovacího šroubu (červíku), který by byl při opačném sestavení viditelný na horní straně kliky. Platí jednoduché pravidlo: klika od osy štítu směrem vlevo je levá, od osy vpravo pravá.

Nejmodernější verzi pak představují tzv. magnetické kliky, pracující na zcela jiném principu. V takovém případě se obejdete bez štítku či rozety.

Také materiálové provedení a povrchové úpravy jsou velmi různorodé – od lakovaných variant po kovové povrchy, jako jsou lesklý či matný chrom, nikl, broušená či kartáčovaná nerez ocel, mosaz, módní je bronz, patinované kovy a kombinace různých materiálů včetně kovu a skla či kovu a dřeva.

Náročnější výběr si zaslouží kování vchodových dveří, kde je prioritní zejména tzv. bezpečnostní třída. Už třída 2 značí vyšší odolnost proti vloupání, za spolehlivou však lze (i s ohledem na podmínky pojišťoven) považovat až třídy 3 a 4.

Dveře lze samozřejmě doplnit dalšími bezpečnostními prvky – přídavnými zámky, řetízky, závorami, moderněji pak senzory a čidly pohybu, čtečkou otisků prstů (biometrické čtečky), elektronickými zámky, kódovými klávesnicemi, video moduly, kamerovým systémem apod. Za nejjednodušší bezpečnostní opatření lze považovat například i výplň jinak dutých zárubní, znemožňující jejich deformaci. A samozřejmostí je vložka odpovídající bezpečnostní třídy.

Typy rozet a klik

Většina výrobců nabízí čtyři typy rozet vzájemně odlišených zkratkami. BB je rozeta pro dózický klíč (interiérové dveře), PZ značí rozetu s otvorem pro cylindrickou vložku (FAB, a proto se jí někdy říká fabková) s použitím v místech s důrazem na bezpečnost, WC – rozety s pojistkou pro koupelnové dveře a dveře WC (z vnější strany se dá otevřít třeba šroubovákem nebo mincí) a konečně tzv. slepá rozeta bez otvoru. Typ rozety je třeba volit při výběru konkrétní kliky. Rozšířené dělení (u některých výrobců) sestává z označení PZ L – klika levá klika a PZ R – klika pravá klika, dále K PZ LI – klika levá koule a K PZ RE – klika pravá koule nebo M PZ LI – klika levá madlo a M PZ RE – klika pravá madlo, všechno pro dveře otevírané směrem do interiéru.

Soutěžte s námi o praktickou bezuhlíkovou AKU vrtačku!

AKU vrtačka své místo v dílně vždy najde

Pokud byste měli vyjmenovat základní vybavení každého kutila, pořádná vrtačka na vašem seznamu určitě nebude chybět. Auto Kelly na trh právě uvedlo novou bezuhlíkovou AKU vrtačku Starline 18 V. Své uplatnění najde jak při vrtání, tak při šroubování. Technologie bezuhlíkového motoru zaručuje vynikající účinnost. Dokonale kompaktní a lehká konstrukce s ergonomickým tvarováním umožňuje použití i na místech s omezeným přístupem.

Díky 15+1 poloze pro utahování a vrtání je možné stejnoměrné šroubování do různých materiálů. Vrtačka vám navíc na práci sama posvítí LED svítilnou. Zbrusu nová bezuhlíková AKU vrtačka Starline disponuje skvělým poměrem cena/výkon a je v prodeji za 3013 Kč. Více na www.autokelly.cz.

Soutěžní otázka:

Kolik váží bezuhlíková AKU vrtačka Starline 18 V?

a) 1,5 kg

b) 2,3 kg

c) 3,1 kg

Nápovědu najdete na www.autokelly.cz.

Své odpovědi zasílejte emailem na soutez@mujdum.cz. Čas máte do pátku 26.1. do 23:59 hodin. Vítěze vylosujeme ze všech správných odpovědí 31.1.

Hodně štěstí!

Škola stylu: Glamour v interiéru

À la Hollywood

Základem glamour stylu je výraznost a extravagance. Je v něm patrné okouzlení barokními a rokokovými tvary, luxusními materiály a třpytem zrcadel a křišťálu. Glamour interiér bývá často pompézní a meze se nekladou ani bujné fantazii. Je povoleno kombinovat křišťál s benátskými zrcadly, kůži s lesklým kovem, zvířecí vzory se zlacenými látkami, samet s těžkým brokátem, případně sošky koní s fotografiemi hvězd a do glamour šatů a cigaretového kouře oděných modelek.

Nábytek je často mohutný a složitě tvarovaný. Pohovky, lenošky a křesla bývají čalouněna v drahých látkách či v kůži a typické jsou zdobné knoflíky dělicí polštáře do pravidelných naducaných čtverečků.

Prostor je zaplaven světlem z množství lamp a lampiček vyrobených z křišťálu či perel odrážejícím se v zrcadlech. Plamínek svíčky ideálně postavené na stříbrném stolku osvětluje zdobené vázy.

Z barev jsou na žebříčku oblíbenosti syté temné odstíny purpurové, fuchsiové, fialkové, cyklámové a šedé, stejně jako černá, zlatá, stříbrná a barva tmavého dřeva. Uspějete ale i s bílou ve vysokém lesku, doplněnou stříbrnými prvky a lehkým hedvábím nebo saténem.

Glamour styl má totiž mnoho poloh, ve kterých se filmové hvězdy pohybují jako ryby ve vodě. Můžete je snadno následovat, když půjdete cestou třpytivé extravagance, luxusního měkkého pohodlí, výrazných textur, vzorů a okázalého umění.

Je pouze na vás, zda zvolíte střídmou cestu decentnějšího základu doplněného třpytivými doplňky, či zda se pustíte do nesnadného balancování až na hraně nevkusu a pořádně se v oslňujícím stylu vyřádíte.

Vydejte se na cestu po velkých showroomech i malých autentických buticích a najděte v nich to, co o vás nejvíc vypovídá. Ať už se totiž na škále extravagance budete držet na straně střídmosti, nebo se přikloníte k opulenci, rozhodně byste měli docílit velmi osobitého interiéru, který bude vypovídat o vašich zálibách, vášních a tužbách a který bude působit smyslně, lákavě a naprosto neodolatelně.

Pár tipů

Z říše zvířat: Inspirace světem zvířat se projevuje i v glamour stylu. Stylizované trofeje, sošky psů a koní nebo velkoformátové fotografie šelem dodají interiéru nádech výjimečnosti.

Dotek kůže: Kvalitní, výrazně prošívaná kůže je pro glamour styl žádoucím materiálem. Kvalita je v tomto případě opravdu důležitá, protože jen ta nejvyšší zajistí pohodlný, měkký a patřičně noblesní odpočinek.

Kresba dřeva: Kvalitní masivní dřevo se zajímavou kresbou bylo vždy znakem luxusu. Kombinace tmavého obkladu s bílými stěnami navíc přitáhne tu správnou míru pozornosti.

Zámecké dobrodružství: Glamour styl sice nekopíruje historické styly, nicméně malou inspiraci zámeckými interiéry si dovolit může. Glóbus, mapa nebo cestopisy mohou být tím pravým doplňkem.

Stříbrný třpyt: Dekorativní vázy se mohou klidně vyskytovat ve větších skupinách. Čím víc lesku a třpytu vysílají, tím lépe, a proto volte postříbřené sklo nebo křišťál.

Recyklace tradiční chalupy

Rozpočet neměl překročit 75 tisíc eur, tedy necelé dva miliony korun. To se tak úplně nepodařilo, ale stejné je to snad u každé stavby – vždycky se objeví položky, které byly podhodnocené anebo se s nimi vůbec nepočítalo.

„Když jsem se nad domkem zamyslel, v hlavě mi stále rezonovaly vzpomínky na prázdniny na venkově. Typologie, tvarosloví i dekor slovenské lidové architektury jsou jedinečné. Nechtěl jsem se ale vracet k původním chalupám, uvažoval jsem spíše o jakési novodobé recyklaci. V naší lidové architektuře jsou zakódované principy, které prověřila staletí užívání. A jsou stále aktuální, zvlášť v kontextu snižování naší ekologické stopy. Větší není vždycky lepší,“ uvádí Peter Jurkovič.

Slovenský architekt Peter Jurkovič dostal od mladého páru zdánlivě jednoduché zadání: bydlení v malém domě na malém pozemku. Další podmínkou byla pracovna se dvěma stoly a pak samozřejmě všechno další, co k rodinnému domku patří: kuchyně, ložnice, terasa otevřená do zahrady… A nepříliš vysoký cenový limit.

Lidová architektura se uměla přizpůsobit svému prostředí. Nebojovala s přírodou, spíš se stala její součástí. Dodnes obdivujeme, jak pěkně byly statky, chalupy i hospodářská stavení na daném místě posazeny, jejich stavitelé k tomu nepotřebovali složité urbanistické úvahy, ctili tradice. Kromě toho se na stavbu používaly místní materiály, jen ti nejbohatší si mohli dovolit, aby se například kámen přivezl z větší dálky. Nikdy se nedělaly náročné terénní úpravy a stavělo se také s ohledem na klimatické podmínky v dané lokalitě. Využily se tak všechny výhody, které místo nabízelo.

Základními stavebními materiály byly dřevo, hlína a sláma – všechny mají dobré tepelněizolační vlastnosti. Stavebníci dobře věděli, kolik dřeva na topení během zimy spotřebují. Okna byla většinou špaletová a malá, v chladných měsících se musela utěsnit. Žilo se daleko víc venku, kontakt interiéru s blízkým okolím zajišťovala krytá veranda nebo pavlač. U slovenské lidové architektury jsou to časté prvky, zvláště v jižních oblastech kolem Dunaje, jako je tomu právě v tomto případě.

Do podkroví se vešla i koupelna s vanou, opticky propojená s ložnicí.

Život pod střechou

Prosklené průčelí je obrácené k severu, takže se interiér nepřehřívá, zato je dobře prosvětlen a působí daleko prostorněji, než je tomu ve skutečnosti. Peter Jurkovič se tedy rozhodl pro návrh stavby, která je tradiční i současná: má sedlovou střechu a bodová barevná okna. Vnitřní prostorové schéma starých chalup samozřejmě změnil: podkroví je částečně obytné, částečně otevřené nad prvním nadzemním podlažím. Půdorys interiéru je opravdu skromný. Aby místnosti nepůsobily stísněným dojmem, je celé průčelí domu směrem do zahrady prosklené. Tradiční funkci „nárazníkové zóny“ mezi exteriérem a interiérem plní krytá terasa, kde se dá pobývat, i když zrovna nesvítí slunce nebo svítí příliš intenzivně.

Návrh stavebnětechnického řešení byl docela jednoduchý: lehká dřevěná konstrukce stojí na lité betonové podlaze s integrovaným topením. V interiéru uplatnil ve velké míře překližku, která má konstrukčně estetickou funkci v podobě stěn, podlah nebo nábytku. Aby se prostor využil pokud možno beze zbytku, Petr Jurkovič zvolil řešení vloženého boxu se schodištěm, kuchyní a úložnými prostory.

Mezi domem a chatou

Pohled na schodiště a šatnu z překližky. Ačkoli jde o levný materiál, působí velmi pěkně. Architekti rádi pracují s kresbou dřeva, která na sebe může pěkně navazovat. Velikost i forma stavby se nachází na pomyslné hranici mezi domkem a chatou. Působí lehce, jednoduše jako skládačka ze snadno dostupných materiálů. Ale určitě se tu majitelům bydlí dobře, architekt si totiž s interiéry pohrál a dosáhl toho, že i malý dům je hezký a pohodlný. Je to tím, že krov je částečně otevřený a průčelí domu celé prosklené, i dřevěná konstrukce působí lehce.

Nenápadnou, ale důležitou roli má i střešní okno a vložený box skříní v centru dispozice, jehož součástí je také schodiště. Skvěle a beze zbytku se tak využily všechny možnosti pro úložné prostory.

Pracovna v podkroví „je tak akorát“ pro dva, umístění stolu zaručuje, že uživatelé nejsou v přímém kontaktu se šikmými plochami střechy. A navíc je odtud dobře vidět do obývacího pokoje a přes velké okno do zahrady. Dokonce se našlo místo na dvě koupelny, v patře pod střechou je vana, v přízemí sprchový kout.

Menší okna mají azurově modré rámy, stěny jsou bílé, podlaha betonová, vložený box s úložnými prostory, schodiště a podlahy v patře byly vyrobeny z překližky. Tato kombinace povrchů a barev vytvořila velmi příjemné prostředí, které si na nic nehraje, ale zároveň je kultivované. Stavba i její interiéry jsou studentsky bezstarostné, působí, jako by tu majitelé pobývali na dlouhých prázdninách.

Domek je pro prázdninovou atmosféru s výhledem do zahrady jako stvořený. Terasa je vlastně docela malá, ale v daných proporcích sedí u domu přesně.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 85 m2
Konstrukce: železobetonová základová deska, rámová dřevostavba se sendvičovým obvodovým pláštěm, dřevěný trámový strop, dřevěný krov, střešní krytina poplastovaný plech, vnitřní vestavba a schodiště z dýhované překližky
Okna: hliníková (trojskla), v podkroví dřevená Velux
Vytápění: elektrické podlahové
TV: el. kotel se zásobníkem

Náklady: 85 000 €

Autoři návrhu: architektonické studio JRKVC – Peter Jurkovič, Lukáš Kordík, Števo Polakovič, jrkvc.sk

BLOG: Optimistu nepřekvapíš aneb přehmaty obyčejného stavebníka

Až donedávna jsem si, pane Murphy, myslel, že jste vlastně jakýmsi smyšleným podobenstvím Járy Cimrmana. Než se začaly dít věci, potvrzující, že vaše psané i nepsané zákony existují a fungují. Spolehlivě a přesvědčivě. Tak třeba: když se vám konečně podaří udělat něco, co jste si celý život přáli, nejraději byste dělali něco úplně jiného. Anebo – nic není tak snadné, jak to vypadá, případně všechno trvá déle, než předpokládáme. Nadělali jsme fakt spoustu kopanců, ale dnes i s tou nabitou hubou míříme do finále.

Náš první omyl? Nereálnost.

Dlouhá léta jsme šetřili a odříkali si, o víkendech jsme nakukovali přes ploty, „špiónili“, ale když pak projektant hodil naše představy o budoucím příbytku na papír, hrůza. A tak musel malovat a gumovat a u toho mezi zuby cedil, ať si raději napřed rozestavíme nábytek po trávníku a ten nám obezdí. Všechno bylo malé a nízké nebo velké a vysoké či úzké nebo široké. Přesně dle jednoho z vašich zákonů 90 % projektu spotřebuje 10 % času, zbývajících 10 % projektu potřebuje dalších 90 % času.

Pochybení druhé: Snaha co nejvíc ušetřit a zvládnout vlastními silami

Tři roky jsme se lopotili a dnes už je dům konečně pod střechou. Bez fasády, s holými zdmi. Jedinou prokazatelnou jistotou je, že se do něj ani při nejlepší vůli nevejdeme. Zkrátka jde-li vše podle plánu, stala se někde chyba. Neklesám však na mysli, neboť optimista nemůže být nikdy příjemně překvapen.

Třetí přešlap: Nedělej za každou cenu ani zdánlivě jednoduché věci!

Přikládám, ovšem kamna se rozpalují jen velmi neochotně. A já potřebuju hodně, opravdu hodně tepla, aby zdivo se slupkou hrubé omítky alespoň trochu vyschlo. V týdnu mají natahovat finální omítky, na ty si fakt netroufám. Snažil jsem se o to v koupelně (tam by mé neumětelství skryly obklady), ale při míchání jsem utavil úplně novou vrtačku a tu starou jsem kamsi zašantročil. Přesně podle zákona: jakmile hledáte věc, kterou nutně potřebujete, najdete jen věci, které jste nutně potřebovali včera.

Ve skrytu duše doufám v platnost dovětku: nebojte, co potřebujete dnes, najdete zítra. Případně předměty, které hledáte, se nikdy neobjeví, když je potřebujete, nýbrž teprve až jejich důležitost pomine a vy budete hledat něco úplně jiného. A do třetice, když chceš něco najít, musíš hledat jakoukoli jinou věc. Začnu, jen co si budu moct v garáži rozsvítit.

Čtvrtá chyba: Neexperimentuj!

Soused půjčil takové to elektrické vrtidlo do kbelíku. Jelikož však nikdy nic nefunguje bez toho, aby se to nepokazilo, dlužím teď jednak za opravu zapůjčené věci a předem také elektrikáři, co se na „to“ slíbil mrknout. Zkrátka a dobře, jestliže se může pokazit více věcí, vždy to bude ta, která způsobí nejhorší důsledky. Jen by mě zajímalo, jak jste dospěl k nejznámějšímu zákonu schválnosti, že co se může pokazit, to se pokazí.

Do pětice všeho zlého…

Je to právě týden, co jsem na skládku vyvezl starý sporák, protože už rok na stavbě používáme docela obyčejný vařič a navíc máme u našich ve sklepě sporák nový. Bohužel jsem si neuvědomil, že když vyhodíte věc, kterou jste minimálně dva roky nepoužili, budete ji stoprocentně potřebovat hned druhý den, co jste se jí zbavili. Doplněno dalším pravidlem: jakmile koupíte věc novou, zjistíte, že najednou máte dvě úplně stejné věci, z nichž stejně nepoužijete ani jednu, protože budou moc malé nebo moc velké. Pravda. Starý sporák neměl indukci, nový bude prokazatelně vadit myčce. A s vařičem mě žena požene…

Omyl šestý, sedmý,…desátý atd.

Závod s časem. Přesněji přehnané krácení doby potřebné k uskutečnění, zažití a praktickému vyzkoušení hotových věcí ve smyslu: nikdy není dost času na to, aby se to udělalo dobře. Naštěstí je ale vždycky dost času na to, aby se to udělalo znovu. Všichni přece dobře víme, že délka minuty závisí na tom, na které straně dveří od záchodu se nalézáme.

Pane Murphy. Konečně mi (hlavně díky těm tekutým švestkám) začíná být přijatelně. Přesto budu topit celou noc a zítra taky a pak ještě další den, tak aby řemeslníci dodělali alespoň ten obývák. Jednou si v něm totiž postavíme velký stůl a pak přijedou děti s vnoučátky…

Rostliny pro chuť i pro radost

Zajímavé nápady pro zimní sezonu nám poskytla naše průvodkyně zahradami Jana Nováková. V zimě se budete těšit z odolných rostlin za oknem a nemrzne-li, můžete třeba i sázet a někdy dokonce i sklízet.

Krása bylinek

Bylinky jsou krásné, příjemně voní a navíc nám poskytnou v zimě vitaminy, minerály a energii. Odolné druhy můžete mít v truhlíku za oknem (pažitku, petrželku, šalvěj, dobromysl, rozmarýn, tymián, saturejku či smil italský), ve větších nádobách můžete pěstovat i různé rostliny pro sklizeň listů, třeba kopr nebo saláty. Nečekejte ale, že vytvoří velké hlávky, trhají se po jednotlivých listech (baby leaf). Je třeba pečlivě hlídat zálivku ve dny, kdy nemrzne, není na škodu květináčky s rostlinami obalit, aby nepromrzly.

Věnujte pozornost také subtropickým bylinkám. V místnosti mohou být celoročně, nebo se mohou přes léto umístit ven, aby načerpaly novou sílu. „Konkrétně je to třeba vavřín neboli bobkový list; vypěstovat si ale můžete i zázvor z běžně koupeného oddenku. A z těch léčivých se často pěstují třeba kalísie vonná, rýmovník či stévie,“ podotýká Jana Nováková.

Pro radost vánoční

Tradiční vánoční rostlinou je vánoční kaktus (Schlumbergera). Oproti našim domácím rostlinám má sice složitější životní cyklus a dvě klidová období (v zimě po odkvětu a na podzim před nasazením poupat), aktuální šlechtění však směřuje ke zjednodušení. Rostlina má ráda letní pobyt venku, v této době ocení dobrý přísun živin a dostatečnou zálivku. Opatrně je třeba postupovat při vracení dovnitř a při přesunech rostliny, zejména v době, kdy už má nasazená poupata.

Neměli byste zapomenout ani na vánoční hvězdu (Poinsettia nebo Euphorbia pulcherrima), rostlinu z čeledi pryšcovitých. Pochází ze Střední Ameriky a mexičtí domorodci věřili, že je symbolem hvězdy betlémské, a považovali ji proto za posvátnou. Jako ideální místo radí naše průvodkyně místo na okně v rodinném domě při běžné pokojové teplotě, důležité je dodržování mírné zálivky (nesnáší přemokření).

Dalším tipem pro „radost vánoční“ od Jany Novákové je amarylis (nebo hvězdník – Hippeastrum), což je cibulovina vyžadující speciální zacházení. Vysazuje se do porézního květináče s dobrou drenáží tak, aby část cibule (cca třetina až čtvrtina) zůstala nad povrchem substrátu. Ten musí být lehčí, propustný, aby rostlina nehnila.

Po odkvětu přes letní sezonu mohou být rostliny letněny venku, ovšem potom vyžadují období vegetačního klidu. Od konce září už je nezalévejte a uložte v chladné suché místnosti. Občas je kontrolujte, a pokud začínají rašit, opět je zasaďte a přeneste na světlo, začněte zalévat a těšte se na nádherné květy.

Ve vánočním domě by neměly chybět ani pokojové bramboříky (Cyclamen). Tyto původně lesní druhy mají rády nižší teploty (ale nikoliv mráz), takže na stole v obýváku jim opravdu dobře nebude. Jana Nováková doporučuje umístění mezi takzvaná dvojitá okna, ideálně obrácená jiným směrem než k jihu. Lze je umístit také k oknu do chladnější chodby nebo do zimní zahrady.

Podobné podmínky vyžadují i pokojové či indické azalky. Také jim nesvědčí příliš vytopené interiéry. Mají rády spíše kyselý substrát (speciální pro azalky s příměsí rašeliny) a přiměřené vlhko, nesnášejí zamokření. Na krátkodobou okrasu vánočního stolu se s oblibou využívají cibuloviny v květináčku nebo také ve sklenici úzkého tvaru s vodou – běžné jsou hyacinty nebo modřence, ale lze použít i jiné cibuloviny.

Ač je zima považována za poměrně smutné období, které rostlinám nesvědčí, je zřejmé, že si můžeme toto období zpestřit vhodně zvolenými rostlinami.

Co je to baby leaf?

Toto označení nemá zatím český ekvivalent a překládá se prostě jako „mladé listy“. Není to tedy název konkrétní odrůdy zeleniny, ale označení způsobu pěstování.

Jana Nováková vysvětluje, že pro sklizeň baby leaf můžete vysévat nejen salát, ale třeba špenát, mangold, šruchu nebo různé asijské lupení. Využít můžete zbylá semena jakékoliv odrůdy salátu, nejlépe raného. Pokud vysejete směs odrůd, můžete získat úrodu pestrou, jak co se barev týče (zelené, červené listy), tak i s ohledem na strukturu listů (hladké, zvlněné nebo kudrnaté). „Hlavní výhodou je, že zatímco vypěstování klasických hlávek salátu trvá 80 až 110 dní, baby leaf salát můžete sklízet již za 30 až 45 dní,“ dodává naše průvodkyně.

Zeleninu vysévá od jara do podzimu na uvolněná místa na záhonech i ve skleníku, nebo mezi řádky pomaleji rostoucích plodin. V zimních měsících využívá pro tento způsob pěstování samozavlažovací truhlíky, které umístí v dostatečně teplém prostředí. Období sklizně si prodlouží postupnými výsevy na jeden až dvoutýdenní interval.

Sklízí, pokud rostliny dosáhnou výšky kolem 10 centimetrů. Rostliny protrhává nebo postupně otrhává jednotlivé vnější listy. Pokud chce získat v nejkratší době co nejvíce mladých listů, seřezává rostliny 2,5 centimetru nad zemí. Nepoškodí-li se srdéčka, za 4 až 6 týdnů obrostou rostliny novými listy použitelnými k dalším sklizním.

Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc. Janinyzahrady.cz

Montážní požadavky

Montáž do sádrokartonu

Postup (všechny fotografie najdete ve fotogalerii):

8 tipů pro vás (všechny tipy najdete ve fotogalerii):

Poloha a funkce

Ochrana

Pozor!

Pozor!

Dveřní závěsy a kliky

Typy rozet a klik

AKU vrtačka své místo v dílně vždy najde

À la Hollywood

Pár tipů

Život pod střechou

Mezi domem a chatou

Technické údaje

Náš první omyl? Nereálnost.

Pochybení druhé: Snaha co nejvíc ušetřit a zvládnout vlastními silami

Třetí přešlap: Nedělej za každou cenu ani zdánlivě jednoduché věci!

Čtvrtá chyba: Neexperimentuj!

Do pětice všeho zlého…

Omyl šestý, sedmý,…desátý atd.

Krása bylinek

Pro radost vánoční

Co je to baby leaf?

PARTNEŘI WEBU