Blog

AKCE: Design srdcem, tělem i duší

Srdce Dyzajnu

Jádrem, středem, zdrojem a hlavně srdcem akce jsou dyzajnéři, tvůrci, autoři, umělci, návrháři, všichni ti neskutečně kreativní lidé, kterých na Dyzajn marketu potkáte téměř 200 naráz. Třeba trochu blázniví, trochu rozlítaní, trochu “mimo”, ale tvořící celým svým srdcem. Tentokrát se můžete těšit na česko‑slovenskou sestavu, protože za celou historii Dyzajn marketu nebylo nikdy účastno tolik slovenských tvůrců najednou. Jsou jiní? Jaké mají nápady? Svou tvorbu představí třeba betonbasic, luloface, TVOJa kozmetika, bagbet, umelohmotne nebo metaformi. Novinky ale přivezou i slovenské dyzajnmarketí stálice, jako jsou Magaela, PART nebo ADELL. Ani čeští dyzajnéři nezůstanou pozadu a předvedou své letní novinky a možná už i pár podzimních.

Tělo Dyzajnu

Tělem akce jsou návštěvníci, obdivovatelé dyzajnu i designu, originální i recyklované módy, minimalistických nebo extravagatních šperků, poutavých doplňků, barevných hraček i ztřeštěných originalit, které jinde nenajdou. Aby tělo mělo vždy dost síly, jsou nezbytnou součástí Dyzajn marketu i vždy perfektně vybrané stánky s jídlem a pitím, mezi nimiž bude tentokrát také spousta nováčků. Herbert sirupy a WAFF ultimate sweetness přijedou vařit a dělat drinky až ze Slovenska. Poprvé ochutnáme i raw dortíky a pochoutky bez cukru i mouky od Mami, dáš dobrotu? A pokud nám chybí moře, jako kouzlem se u něj ocitneme na vlně chutí španělské paelly od La Boucherie M. Klasici si přijdou na své díky oblíbeným burgerům od kluků z Frank’s či s kávou od baristů z ILoveEspresso a s koláčem od Upekla. Poprvé bude na Dyzajn marketu i Parlor Café se svými originálními Parlorkami plněnými zmrzlinou od Crème de la Crème, která nebude chybět ani do kornoutu. Vinohradské pivo a jiné dobroty přiveze AVU klub. Českou klasiku streetfoodovým stylem představí MaKárna. A vítaná je i asijská kuchyně, tentokrát připravená pod taktovkou TamarindTree.

Duše Dyzajnu

“To, že se čas od času někdo v týmu vymění, přináší stále novou krev a nové nápady. A tak se pořád děje něco nového a neusínáme na vavřínech.” Říká Marek Volf, produkční akce, který se na přípravách každého Dyzajn marketu podílí již několik let. Realizační tým akce potkáte na náměstí Václava Havla vždy v plné sestavě a není možné si nevšimnout, jak perfektně tento složitý hodinový strojek funguje, i když je vystaven nečekaným povětrnostním podmínkám či jiným nahodilým událostem.

Novinka: dyzajnové tetovačky

A protože každé srdce potřebuje tělo, kde by mohlo bít, přijďte jím být i vy a staňte se součástí prázdninového Dyzajn marketu. Ukažte svému okolí, že máte dyzajn rádi a stavte se pro nové dočasné tetování, které pro vás Dyzajn market vytvořil společně s kreslířkou Bárou z Nikolajky a slovenskými designéry Kresky. K mání budou v design shopu Dyzajnoff den před Dyzajn marketem za zvýhodněnou cenu a samozřejmě i na akci samotné ve stánku hned za pódiem. Nezapomeňte své nové tetování vyfotit a fotky označit hashtagem #zijudyzajn a #dyzajnKERKA.

Chcete‑li se dozvědět více o účastnících či kapelách, které uslyšíte, připojte se k facebookové události: https://www.facebook.com/events/123635831546437/?fref=ts.

Jak si Pavel Cejnar postavil svůj sen

Čím jste se řídil při výběru vhodného místo pro bydlení?

Já i partnerka jsme panelákové děti, takže jsme si nejdřív nedokázali představit život mimo město a teď, když jsme dozráli a máme syna Matěje, si zase nedokážeme představit život ve městě. Na pozemek jsme měli velké štěstí. Vybíral jsem ho také podle toho, že moji rodiče se tady na nedaleké Kunětické hoře brali, takže jsem si řekl, že tohle místo mi bude rodiče připomínat po celý život. Navíc Verča tady má sestru, takže jsme lokalitu dobře znali. Pro život nám připadalo důležité zjistit si, jaké bychom měli sousedy, což jsme také učinili, a po uspokojivém zjištění pozemek asi před šesti lety koupili.

Kdo tu žije

Pavel, 40 let, moderátor rádia Evropa 2, moderuje i různé akce, rád sportuje a teď moc rád jezdí s kočárkem i na bruslích po stezce od Kunětické hory až do Pardubic

Veronika, 33 let, momentálně jí veškerý čas zabírá malý Matěj a péče o domácnost, postupně se vrací k cvičení a běhání, také chodí se synem na cvičení, plavání a na dlouhé procházky

Matěj, 10 měsíců

Jaká doba uplynula od prvního kopnutí?

Stavěli jsme asi dva a půl roku. Razíme teorii, že když se dělá poctivý dům z cihel, tak by měl vymrznout. Ale bohužel první zimu, když jsme měli hrubou stavbu, nemrzlo. Nám to ale zase tak moc nevadilo, protože jsme nespěchali a dům pak dodělali až po druhé, tehdy mrazivé zimě.

Byli jste při stavbě něčím limitováni?

Pozemek se nachází pod hradem v první památkové zóně, tudíž jsme se museli dost podřizovat. Třeba tím, že kvůli pohledu z hradu musel mít dům šikmou střechu, na ní klasické tašky, nemohl mít bílá plastová okna. Museli jsme také zachovat určitý počet metrů od domu k domu atd.

Zúročil jste vaši zkušenost z pořadu Jak se staví sen?

Určitě. Z každého natáčení jsem si odnášel nějakou inspiraci pro bydlení, a to jak pro stavbu, tak i co se týká drobných dekorací. Třeba jsem převzal nápad, že v domě nemáme jediný radiátor, ale pouze podlahové topení. Díky pořadu jsem se také seznámil s mnoha designéry a architekty, a když jsem poznal brněnského architekta Davida Machače, tak jsem mu hned řekl, že on bude tím, kdo mi jednou vymyslí dům.

Čím vás architekt oslovil a jaké od vás dostal zadání?

Na Davidovi mě zaujalo to, že myslel mladě a moderně a dokázal se vejít do rozpočtu. V zadání jsem si stanovil, že chci moderní dům, který se do zdejší krajiny bude hodit a splní požadavky památkářů. Když nám předložil první návrh, už nebylo třeba kreslit další. Dům krásně zasadil do zahrady, s ohledem na povětrnostní podmínky i s dodržením soukromí vzhledem k sousedům. Skvěle vymyslel stavbu i interiér, kde nám také poradil spoustu triků. Bez Davida bychom byli v koncích. Co řekl, že bude fungovat, tak fungovalo, takže když řekl, že něco fungovat nebude, věřil jsem mu. Náš dům byl pro něj vlastně takovým jeho miminem. Když u nás jednou přespal a ráno nám sdělil, že se u nás cítí jako doma, myslím, že to pro něj i pro nás byla ta nejlepší vizitka.

Jakou jste požadovali dispozici interiéru?

Chtěli jsme mít kuchyň s obývákem a s jídelnou do tvaru písmene L, protože dům bude v tom „elku“ pokračovat bazénem a touto dispozicí se měl odstínit pohled od ostatních domů a zajistit soukromí u bazénu. V přízemí je dále místnost pro hosty, koupelna s toaletou, prádelna a velká šatna, kterou se prochází do garáže. Pod schody jsme si vymysleli otevřenou pracovnu, to abychom měli s Verčou kontakt, když třeba vaří v kuchyni. V patře vznikla privátní zóna s dvěma dětskými pokojíky, ložnicí s přilehlou šatnou, koupelnou a toaletou.

Prozraďte nám nějakou vaši domácí vychytávku!

Můj výmysl byl, že když bude pršet, chci kolem domu projít suchou nohou. Tak architekt navrhl předsunutou střechu ukotvenou na speciálních sloupech. Tu doplňuje dláždění kolem celého domu. Jako chlap mám také rád, když všechno bliká a svítí, takže David si vyhrál s důmyslným členěním stropních podhledů a s umístěním LED osvětlení, které díky možnosti měnit barvu i intenzitu světla vytváří v interiéru krásné efekty a prostoru tak dává další rozměr. Osvětlení tak krásně doladí večerní atmosféru. Velmi si také chválím vnitřní rolety ovládané telefonem a pohonem na baterii od Roll Rolls.

Z čeho jste vycházeli při volbě stylu?

Verča miluje pořádek a pořád uklízí, takže z toho přirozeně vyplynul minimalismus, který jí to ulehčí. Kromě toho nemáme také rádi takovou tu „střelnici“. Já ji teda doma vždycky měl, ale Verča mě naučila všechno ukládat na své místo do skříněk. Máme tedy i minimum věcí na policích, na kuchyňské lince, v koupelnách a vlastně všude. Ale je pravda, že dům zabydlujeme postupně, takže nějaké předměty jistě přibudou…

Také si myslím, že je škoda, když si člověk postaví dům a okamžitě ho kompletně zabydlí, protože mu to zestárne. My zařizujeme postupně a do interiéru tím vnášíme stále něco nového a oživujícího. Tu si koupíme novou kytku, květníky či něco jiného a pak večer při lahvi dobrého vína přemýšlíme kam s tím a připadá nám, že hezky pracujeme na takovém tom postupném vývoji. To je stejné jako ve vztahu. Člověk si všechno neodbude hned na začátku, ale postupně do něj něco přidává a buduje si ho.

Jak se vám doma žije?

Všichni nám říkali, že dům je pro nás zbytečně velký, ale ukázalo se, že my ho dokážeme úplně celý využít. Podle architekta je náš dům dokonce jen středně velký. Dobře nám poradil, ať si uděláme velké místnosti, protože jak se v nich jednou naučíme žít, tak to nebudeme chtít jinak. Moc jsme tomu nevěřili, a báli se předpovědi známých, že se v domě budeme hledat. Nehledáme se a je to úplně perfektní. Zatím ale žijeme v domě jen napůl, protože nás ještě čeká zahrada, kterou hodláme s interiérem přirozeně propojit a už se moc těšíme na její budování a zvelebování.

Měl byste nějaký vzkaz pro čtenáře?

Když už člověk investuje do domu, měl by dát na odborníky, protože oni to všechno hned vidí tím správným pohledem. Potvrdilo se mi to i při natáčení. Přišli designéři a architekti a hned řekli, že tady bude to a to. Já si to neuměl představil a jejich záměry jsem pochopil, až když to bylo hotové.

A ještě něco, nejezděte k nám v pondělí! To je uklízecí den. V 6 ráno odjíždím do práce a partnerka začíná uklízet. Odpoledne přijedu z rádia a ona pořád uklízí. Vezmu Matěje, jdu s ním na dvouhodinovou procházku, a když přijdu, doma se stále uklízí. Pak jdu hrát s místními hasiči hokejbal, a když večer přijdu, tak Verča dokončuje úklid. Za to ji obdivuji, protože zvlášť teď s malým Matějem je to velký zápřah.

Slovo architekta

Ing. arch. David Machač:

„Koncept a realizace Idea domu vznikaly nenásilně a postupně. Šlo zásadně o to, obsáhnout a zhmotnit Pavlovy sny o dokonalém bydlení a vytvořit exteriéry a interiéry domu tak, aby se cítil komfortně a šťastně. Vybavení domu, zejména pak mobiliář, je z 90 procent navržený na míru, čímž jsme dosáhli ještě větší originality prostoru. Byla to krásná spolupráce, zejména proto, že s Pavlem jsme dlouholetí kamarádi a dal nás dohromady právě společný zájem o bydlení.„

ARCHFACTORY

Jsme architektonický ateliér a stavební firma s 15letým působením, poskytujeme kompletní servis od návrhu, vypracování stavební dokumentace, vyřízení všech potřebných povolení až po realizaci. Realizací myslíme postavit (zrekonstruovat) dům od základů, přes vytvoření nábytku na míru, až po závěrečné umístění květináčů a závěsů. Naší specializací jsou interiéry, rodinné domy a byty, kompletní rekonstrukce, veřejné stavby a prostory,

Kontakt: www.archfactory.eu

* * *

Další zajímavé interiéry najdete v těchto článcích:

Co zbylo z první republiky?

Růžové bublinky Martiny Šmukové

V podkroví jako v nebi

Citlivě ve starobylém

Dědictví s láskou opečovávané

MODERNÍ BYT: Nápadité bydlení v pražském Karlíně

PORADNA: Pošlete dotaz na téma „Podzim v zahradě“ a vyhrajte předplatné!

Inspiraci pro své dotazy můžete najít nejen ve vlastní zahradě, ale také například v některém z těchto článků:

Jak prodloužit zahradní sezónu

Listopad a prosinec v zahradě

Zeleň v zimě

Moudrost starých ořešáků

Čas na ekologické kompostování

Pěstování zeleniny v ekozahradě

Své dotazy posílejte na adresu:

poradna@dumabyt.cz

Zdroj: Časopisy Rodinný dům a MŮJ DŮM

Jaké ohřívače zvolit do rekreačních objektů a malých interiérů?

(Komerční prezentace)

Družstevní závody Dražice, největší český výrobce ohřívačů vody, radí, jaké typy bojlerů je vhodné instalovat do chat a chalup. Obdobné modely se zároveň hodí i do malých prostor v bytovém interiéru.

Při účelném užívání průtokového ohřívače vody ušetříte

Průtokové ohřívače vody jsou svým tvarovým řešením a malými rozměry přímo určené k instalaci do malých prostor a rekreačních objektů, ve kterých se očekává nízká spotřeba vody. Tato zařízení ji totiž ohřívají pouze v okamžiku její spotřeby, např. při mytí rukou nebo nádobí, a neukládají ji do zásobníku k průběžnému dohřívání. Zvolit si můžete z několika typů, jež se liší podle zdroje energie, na který jsou napojené (plynové a elektrické), nebo podle počtu odběrných míst, do nichž rozvádí ohřátou vodu (tlakové a beztlakové).

Pokud již využíváte starší plynový průtokový ohřívač, dbejte jen na to, abyste v menší místnosti zajistili dobré odvětrávání. Oxid uhelnatý nahromaděný ve spalinách totiž může způsobit výbuch nebo otravu. Pokud chcete u svého ohřívače vody dosáhnout optimálního a energeticky úsporného provozu, musíte ho používat efektivně, zcela v souladu s jeho funkcí. Předem byste totiž měli počítat s jeho poměrně vysokými nároky na okamžitý příkon. Není proto určený k příliš častému a intenzivnímu užívání, případně jako náhrada hlavního bojleru v domácnosti.

„Průtokový ohřívač vody funguje nejefektivněji v rekreačních objektech s nepravidelným provozem, v nichž nedochází k velké a pravidelné spotřebě vody, případně jako dodatečný ohřívač vody v domácnosti vzdálený několik metrů od hlavního bojleru. Své využití proto najde rovněž v nájemních bytech, samostatných kuchyních, garážích nebo dílnách, ve kterých je žádoucí okamžitý a nárazový odběr vody. Např. dražický ohřívač vody PTO 0733 lze instalovat nad nebo pod dřez či umyvadlo, protože ho chrání vysoké elektrické krytí a výborně tak odolává vlhkosti. Je beztlakový, tudíž se používá se speciální baterií, která zabezpečí vypouštění, zastavení a směšování vody,“ vysvětluje Lukáš Formánek, technický ředitel Družstevních závodů Dražice.

Místo průtokového ohřívače vody můžete využít maloobjemový bojler

Kromě průtokového ohřívače vody můžete v rekreačních objektech nebo malých prostorech využít také zásobníkové ohřívače vody s malým objemem, které se dělí na tlakové a beztlakové se speciální směšovací baterií. Tlakové slouží k centrálnímu ohřevu vody a následnému rozvodu do všech odběrných míst v daném objektu či domácnosti, beztlakové jsou určené pro lokální ohřev a odběr vody z jednoho místa.

Pokud vlastníte pětilitrový zásobník, který má nastavenou teplotu vody na 65 ⁰C, připraví vám 10 litrů vody s teplotou 40 ⁰C, což vám vystačí např. na mytí rukou. Jeho instalace v běžné domácnosti s velkým odběrem proto není příliš efektivní. Rodina s jedním dítětem totiž musí počítat s minimální denní spotřebou až 200 litrů teplé vody.

„Pro rychlé osprchování na chatě vám velmi dobře poslouží např. dražický tlakový ohřívač TO 20 v energetické třídě A se zásobníkem na 20 litrů a kvalitní tepelnou izolací z polyuretanové pěny. Díky svým malým rozměrům je vhodný i k umístění do kuchyně nebo na záchod,“ dodává Lukáš Formánek.

Srpen v zahradě

Plán prací na srpen

Po 20. srpnu vysévejte, řízkujte a rozdělujte trsy skalniček.
Již koncem srpna můžete odebírat řízky pelargonií neboli muškátů. Řízky s třemi listy zapichujte do malých květináčů a postavte do stínu.
Ještě začátkem srpna lze prořezat meruňky a broskve. Rány se do zimy zahojí.
Za přísušku každý den zalijte zeleninové záhony. Přihrnujte pór a řapíkatý celer. Získáte silnou, vybělenou, křehkou zeleninu.
Od poloviny srpna přeryjte uvolněné záhony pro podzimní a zimní zeleninu a dvouleté květiny. Zabraňte vysychání zrytého záhonu zakrytím černé fólie.

Bramboříky a růže

Začátkem srpna přesaďte loňské hlízy bramboříků do směsi listovky, kompostu, rašeliny a špetky rohové moučky. Před výsadbou hlízu očistěte od starých zaschlých kořenů. Hlíza po výsadbě musí být asi 2/3 nad povrchem zeminy. Do zámrazu mohou být rostliny na stinném místě venku.

Růže od poloviny srpna připravujte na druhé kvetení v září. Zalévejte, přihnojte a mulčujte.

Červivé ovoce

…sbírejte do plastových věder. Před nasypáními kompostu je přelijte vroucí vodou a teprve po vychladnutí odneste na kompost.

Zelené stěny a koule

Stálezelené ploty, stěny, zástěny vytvářejí vytoužená klidná místa pro odpočinek na zahradě. Pro zelené stěny jsou velmi oblíbené níže uvedené zeravy a cypřišky. Zabírají poměrně málo místa a vytvářejí po celý rok neprostupnou zelenou stěnu nejen proti zvědavým pohledům, ale také proti hluku a kouři (nejen od aut, ale také od grilu souseda).

Do velkých zahrad můžete po obvodu vysadit vysoké kultivary nebo druhy zabírající více místa, např. tis (Taxus) nebo jedlovec (Tsuga). Zakrslé stálezelené dřeviny jsou skvělým doplňkem smíšených okrasných záhonů i ozdobou nejrůznějších vstupů. Oživí je po celý rok bez velkých nároků na péči.

Nejvhodnější doba pro výsadbu stálezelených dřevin je konec srpna a září. Po výsadbě rostliny důkladně zalijte. Podzimní a zimní srážky usnadní jejich zakořenění. Před nákupem se informujte o výšce, šířce, nárocích, hustotě koruny a barvě vybraného druhu či jeho kultivaru.

Tipy na rostliny (všechny najdete ve fotogalerii výše):

1. Zerav západní ’Wareana‘ (Thuja occidentalis ’Wareana‘), hustě kuželovitý kultivar vysoký až 7 m. Pomalu roste, dobře snáší řez, je vhodný pro delší stříhané živé ploty. Druh má asi 90 kultivarů.

2. Zerav západní ’Malonyana‘ (Thuja occidentalis ’Malonyana‘), úzce sloupovitý, výška 10–15 m, má velmi husté, leskle zelené větévky.

3. Zerav západní ’Yelow Ribbon ‘ (Thuja occidentalis ’Yelow Ribbon‘) výška 3 m, celoročně zelenožlutý, kuželovitý. Snese znečištěné ovzduší. Vyžaduje slunce a vlhčí propustné půdy. Hodí se do živých plotů, do skupin i jako solitér. Další odrůdy se žlutými větvičkami jsou ’Lutea Nana‘, výška 2 m, a ’Lutea‘, výška 10 m.

4. Zerav západní ’Bowling Ball‘ (Thuja occidentalis ’Bowling Ball‘), v 10 letech je vysoký 1 m. Kulovitý tvar doplní okrasné záhony a vstupy. Není náročný na půdu, vyžaduje slunce. Další kulovité odrůdy jsou např. ’Umbraculifera‘, ’Globosa‘.

5. Zerav neboli zeravinec či zeravec východní ’Aurea Nana‘ (Thuja orientalis, syn. Platycladus orientalis, Biota orientalis ’Aurea Nana‘). Je vysoký 50 cm. Husté zlatožluté větvičky v zimě mění barvu na oranžovou až nahnědlou. Zakrslý kultivar pro okrasné záhony v nižších polohách, snese sucho a vápenaté půdy.

6. Zerav řasnatý ’Gelderland‘ (Thuja plicata ’Gelderland‘) dorůstá do 20–35 m, je možno ho stříhat do výšky 2–3 m. Přirozeně rychle vytváří svěže zelenou stěnu v nižších polohách. Snese sušší místa, kořeny dobře kotví. Asi 20 kultivarů.

7. Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), výška 20–50 m. Existuje asi 300 kultivarů, např. ’Alumii‘ je 15 m vysoký. Vápnomilný, snese polostín a znečištěné ovzduší, je méně otužilý. Pro živé ploty se hodí i cypřišek nutkajský (Ch. nootkatensis, syn. Ch. nutkaensis).

8. Jalovec skalní neboli viržínský ’Skyroket‘ (Juniperus Virginiina ’Skyroket‘), výška 3–5 m. Je nenáročný, mrazuvzdorný, hodí se pro kratší zelené ploty nebo jako solitér. Druh má 45 kultivarů.

SERIÁL: Střechou dům začíná – Krytina

Při výběru krytiny na střechu nového nebo rekonstruovaného domu je nezbytné vzít v úvahu především sklon střechy a stav krovu, jímž se bude řídit zatížení – měrná hmotnost materiálu. Do volby často promlouvá také územní plán a stavební regulace v místě stavby. Z těchto údajů vyplyne zadání pro projektanta, který může následně respektovat i další požadavky.

U novostaveb lze také navrhnout tvar střechy podle krytiny, kterou chcete použít. Materiál, ale zejména barva krytiny může být sladěna se zvoleným odstínem fasády a s dalšími důležitými součástmi střechy a fasády, jako jsou okapy, rámy oken a dveří či okrasné prvky, které dohromady zvýrazní vzhled domu. Při rekonstrukci se většinou stará krytina nahrazuje stejným druhem, ale i to lze změnit.

Výška, prach a světová strana

Skládaná střešní krytina patří mezi tradiční a u nás nejrozšířenější. Její výběr se musí řídit i několika důležitými pravidly: nadmořskou výškou – drážkové tašky, vlnovky a prejzy se nemají používat v polohách nad šest set metrů nadmořské výšky. Do osmi set metrů nadmořské výšky pak lze použít dvojitou krytinu kladenou do malty.

Přihlédnout je ale nutné i k místním klimatickým podmínkám, které občas neodpovídají skutečné nadmořské výšce. Příkladem mohou být sněhové oblasti jižních Čech anebo místa se zvýšenou větrností – v takových případech se volí těžší krytina a u novostaveb či celkových rekonstrukcí krovů pak menší sklon střešních ploch. V prašném prostředí se špatně daří taženým a raženým drážkovaným taškám, protože se rychle zanášejí prachem. Částečně lze tomuto problému předcházet zvětšením sklonu střechy nebo použitím difuzní fólie.

Důležitá je i orientace na světovou stranu. Při severní orientaci – zejména ve středních polohách, je větší výskyt mechů a řas, které se na hrbolatých površích (tzv. alpských granulovaných, sypaných apod.) lépe přichytávají a vegetují.

Není radno podcenit ani tzv. doporučený minimální sklon skládaných krytin. Udává jej norma (ČSN 73 1901) i samotní výrobci, slaďte proto sklon střechy s vašimi záměry. V opačném případě můžete při poruše přijít o záruku na krytinu.

Druhy střešních krytin

Obecně se dají rozdělit na lehké a těžké.

Pálená taška patří mezi nejoblíbenější střešní krytiny. Jde o tradiční a zároveň velmi moderní stálobarevný materiál z čistě přírodních komponentů – hlíny, jílu a vody. Vypaluje se za vysokých teplot, čímž získává maximální odolnost. Tašky mají velmi dobré tepelněizolační a zvukověizolační vlastnosti, nehromadí se v nich statická elektřina. Hodí se dobře na střechy podkrovních bytů, u kterých je otázka ochrany proti nadměrnému přehřívání střešního pláště a venkovnímu hluku velmi aktuální.

Jsou po celou dobu své životnosti (80–100 let) stálobarevné, vybírat lze i ze široké škály barevných možností, engob a glazur. Glazované povrchy a engoby jsou podstatně hladší než běžné režné tašky, což účinně brání znečištění, obrůstání mechy a řasami.

Betonová taška má velmi malou nasákavost a s tím související extrémní mrazuvzdornost a rozměrovou přesnost. Výraznou předností betonu je to, že časem postupně zraje, a tím se jeho pevnost dlouhodobě zvyšuje. Betonové tašky jsou také velmi odolné vůči znečištěnému, agresivnímu prostředí a ohni. Nevýhodou může být vyšší hmotnost – 40–80 kg/m2.

Kvalita betonových tašek závisí na kvalitě vstupních surovin a dodržení technologie (především míchání). Vznikne pak velmi odolná krytina s dobrými zvukoizolačními vlastnosti. V kvalitnějším provedení je opatřena dvojitým až pětivrstvým akrylátovým nástřikem. Životnost betonové tašky může přesáhnout i 100 let.

Břidlice je vhodná pro novostavby i rekonstrukce, atypické tvary střech, složité detaily i obklady. Výrazný vzhled a technické kvality se skvěle uplatní nejenom u historických budov, ale i u novostaveb. Krytina se snadno opracovává řezáním, štípáním i děrováním.

Má skvělé tepelněizolační a zvukoizolační vlastnosti. Je nehořlavá, nepropustná, nenasákavá a vysoce mrazuvzdorná. Odolává kyselým dešťům a rozmarům počasí. Hmotnost se pohybuje od 20 do 33 kg/m2 podle způsobu pokládky. Umělá břidlice se vyrábí ze směsi 60 % mleté přírodní břidlice a 40 % polyetylenu a polypropylenu. Je vhodná i na krovy s nízkou únosností.

Vláknocementové šablony jsou nehořlavá krytina se snadnou zpracovatelností a s výbornými technickými parametry, jakými jsou pevnost, stálost a odolnost proti povětrnostním vlivům. Tato krytina nahradila kdysi velmi rozšířené eternitové šablony z azbestocementu. Vyrábí se také v podobě vlnitých desek, obvykle v šedé, červené, hnědé, grafitové nebo černé barvě. Hmotnost se pohybuje mezi 13-25 kg/m2.

Při konstrukci střech je nutné zabránit kondenzaci vodních par na rubové straně krytiny zabezpečením dostatečného větrání, optimální je dvouplášťová větraná střecha. Konstrukce musí být ověřena tepelnětechnickým výpočtem podle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov.

Plech, hliník a měď se díky své nízké hmotnosti (okolo 7 kg/m2) hodí i na střechy rekonstruovaných objektů, jejichž krovy mají nízkou nosnost. Lze je položit i na starší krytiny bez jejich demontáže a na střechy se sklonem už od 5° (falcované plechy), případně 12° u taškových tabulí. U měděné hladké krytiny se doporučuje sklon vyšší než 7°, záleží také na nadmořské výšce (přesné parametry pro konkrétní střechu vždy konzultujte s výrobcem).

Větší tendence plechových krytin tvořit kondenzát vyžaduje použití dvouplášťové střešní skladby s odvětrávanou vzduchovou vrstvou mezi krytinou a difuzní fólií. Předpokládaná životnost je 50–60 let bez jakékoliv údržby, titanzinkový či měděný plech má životnost 100 i více let.

Tvarované plechy ve formě střešních taškových tabulí – jde o estetické spojení vlnitého plechu tvarovaného na způsob střešní tašky s přednostmi lehké plechové krytiny. Provedení může být z hliníkového nebo ocelového plechu s povrchovou úpravou pozinkováním a nanesením polymerní vrstvy. Výsledkem poměrně náročné výroby je velmi praktický a cenově přijatelný materiál s velmi nízkou hmotností – pouze 3,8 až 4,8 kg/m2.

Výhodou je také snadná oprava – plechovou tabuli lze jednoduše vyměnit za jinou nebo poškozené místo přetřít barvou. K přednostem patří i velmi dlouhá životnost. Například ve Skandinávii tento typ střešní krytiny, se kterým začali před 40 lety, stále slouží, a dnešní vysoce kvalitní výrobky předpokládají životnost ještě mnohem delší.

Asfaltový šindel je známý pod názvy bonnský nebo kanadský šindel. Vyrábí se na bázi bitumenu s povrchovou úpravou většinou připomínající bobrovku. Tvary mohou být nejrůznější: šestihrany, obdélníkové tvary, trojúhelníky apod. V kvalitnějším provedení je uvnitř vyztužen vložkou ze skelných vláken, v levných modifikacích bývá podložen jen plstí či organickou celulózou. Povrch je většinou sypaný čedičovým granulátem nebo minerální drtí, které šindelům přidávají zajímavé barevné odstíny a hlavně chrání před povětrností a UV zářením. Šindele jsou v této úpravě mj. také zcela odolné proti mechům, lišejníkům a řasám.

Tato krytina je výhodná v místech se silnými poryvy větru. Má dobré tepelněizolační a zvukověizolační vlastnosti. Používá se na střechách se sklonem od 12°. Vyžaduje dokonale rovný podklad. Výhodnou cenu a snadnost pokládky vyrovnává malý sortiment doplňků a zejména kratší životnost – asi 15–20 let.

Plast, kompozitní materiály a polymery: Plastové střešní tašky vyrobené ze tří vrstev speciálního plastu Polimcryl (Cover-Life) zaručují výjimečnou mechanickou pevnost, odolnost proti povětrnostním podmínkám, chemikáliím, velkou tvarovou a rozměrovou stálost. Pochválit lze i zvukoizolační vlastnosti. Minimální sklon střechy pro tento typ je 5°.

Střešní tašky z kompozitního materiálu také věrně napodobují klasické pálené tašky, ale zatíží krov pouhými 7 kg/m2. Skladbu tvoří ocelový plech o tl. 0,5 mm, pokrytý z obou stran zinko-hliníkovou slitinou a z vrchní strany vrstvou granulátu přírodního kamene a ochrannou vrstvou akrylátu. Na rozdíl od obyčejných pozinkovaných plechů je takto zpracovaný ocelový plech dokonale chráněn proti korozi. Má dobrou odolnost proti ohni. Doporučuje se na střechy se sklonem od 12°, životnost je 50 let.

Střešní tašky na bázi polymerů se vyrábějí ze složitého kompozitního materiálu (70 % z polymerů, 29 % z písku a 1 % barevných pigmentů) technologií lisování s předehříváním jednotlivých složek. Odolává velkým výkyvům teplot (od -65 °C do +100 °C) a také UV záření – tzn. „nevypaluje se“ a po letech bude působit stejně svěžím dojmem. Krov zatíží hmotností 22 kg/m2. Životnost se odhaduje na 100 let, záruka bývá na 20 let.

Dlažba: Jak pokládat velký formát

Velké formáty keramických obkládaček a dlaždic sjednocují a opticky zvětšují prostor, menší množství spár prospívá hygieně a usnadňuje údržbu. O jak nemalé rozměry jde, naznačují některé novinky tuzemského výrobce Rako pro rok 2017: nově formát dlaždic 80 × 80 a 40 × 80 cm a další o velikosti 60 × 60, 30 × 120 cm. Obkládačky rozšířily formátovou škálu o rozměr 30 × 90 cm. Aby plnily svou estetickou i praktickou funkci, je nutné držet se správného pracovního postupu:

1. Betonový podklad musí být vyzrálý min. 28 dnů a měl by mít zbytkovou vlhkost menší než 5 %. U anhydritových podkladů je nutno dodržet zbytkovou vlhkost pod 0,5 %, při instalaci podlahového vytápění pak pod 0,3 %. Podklad musí být pevný, rovný, zbavený nečistot. Pro sjednocení savosti podklad natřete penetrací PE 202 nebo hloubkovou penetrací PE 201 bez ředění.

2. Pokládka velkých obkladů vyžaduje dokonale rovný podklad. Po penetraci betonu použijte samonivelační hmotu s optimálním rozlivem LE 20 nebo rychle tuhnoucí hmotu LE 30. Na stěnu je vhodná stěrka LE 21 nebo LE 10 s vlákny.

3. Rozvržení spárořezu je nejdůležitější krok před pokládkou. Důsledné vyměření pokládky u stěn a podlah zajistí křížový laserový zaměřovač. Pečlivě dodržujte zásady dořezu v rozích (řezaný kus musí být větší než ½ formátu). U podlah ctěte konstrukční a objektové dilatace podkladu – dilatační spára musí probíhat i ve spárořezu v celé šířce. Důležité je důsledně proměřit první řadu.

4. Pro dlažby do formátu 60 × 60 a 30 × 90 cm je vhodný tmel AD 530. Pro větší formáty pak lepicí tmel AD 530 MAX typu C2TES1 z řady Rako SYSTEM. Při kladení dlaždic větších formátů používejte zásadně tzv. dvoukontaktní lepení – Buttering & floating, kdy se lepidlo nanáší na dlaždici i na podklad. Lepicí tmel natahujte zubovou stěrkou jedním směrem, a to od hrany předpokládané pokládky dlažby. Šířka spár by neměla být menší než 2 mm.

5. Obklady lze spárovat až po vyzrání lepidla, minimálně po dvou dnech od nalepení obkládaček. U slinutých nenasákavých obkladů a dlažeb lze spárovat po 3 až 4 dnech, u nesavých podkladů po 5 až 7 dnech. Pro spárování položené keramiky použijte flexibilní hmotu GF BIO, popřípadě GF DRY.

6. U všech formátů dbejte na důsledné dodržení dilatací jak obvodových, tak mezilehlých. Mezilehlé je nutno provádět v plochách max. 6 × 6 m, u podlahového topení max. 3 × 3 m. Tyto pružné dilatační spáry se vyplňují až po vyspárování celé dlažby. Do vyčištěných dilatačních spár vložte separační provazec PES a následně v interiéru aplikujte silikon SI.

Slaměnky zastaví čas

Pod pojmem slaměnka se nám většinou okamžitě vybaví smil listnatý (Helichrysum bracteatum). Tento nejznámější druh pochází z Austrálie, kde je vytrvalý, v Evropě se jako letnička hojně pěstuje již 200 let. Původní druh měl květy žluté, dnes jsou vyšlechtěné kultivary v odstínech od bílé, žluté, oranžové až po tmavě červenou, pěstují se i plnokvěté odrůdy. Rostlina dorůstá výšky 30 až 100 cm a celkem vytvoří 15 až 30 květů. Potřebuje slunce, polohu chráněnou před větrem a chudší, písčitou, vysychavou půdu.

Smilek růžový (Helipterum roseum)

Smilku se lidově říkalo také „nesmrtelka“, třebaže je křehčí a jemnější než smil listnatý. I tento druh pochází z Austrálie. Dorůstá výšky kolem 50 cm, větví se těsně nad zemí a dále už jsou stonky rovné a nerozvětvené. Úbory mají sytě žlutý střed, velmi citlivý na rozpadávání. Smilek je proto nutné řezat ještě před otevřením květu. Jemně růžové nebo bílé blanité zákrovy si barvu udrží celou zimu, ale trubkovité květy ve středu snadno hnědnou.

Smilek růžový lze pěstovat i v hlinitopísčité půdě mezi ostatními letničkami, nevadí mu ani kyselá půdní reakce. Nutně však potřebuje slunce, jako všechny slaměnky. Pěstuje se i velmi podobný druh, smilek Manglesův (Helipterum manglesii). Má tmavou skvrnu na spodní části zákrovu, což působí jako tmavé ohraničení žlutého středu. Je celkově jemnější a starší květy mají tendenci převisat.

Pískožil křídlatý (Amobium alatum)

Tato slaměnka je ve své australské domovině rostlinou vytrvalou, ale v Evropě již od počátku 19. století zdomácněla jako letnička. Ekologii tohoto druhu velmi dobře vystihuje český i německý lidový název „písečná slaměnka“. Daří se mu na chudých písčitých půdách. Kde má většina květin málo živin a skomírají, pískožil naopak vyniká. Pokud ho vysadíte do záhonu bohatého na živiny, bujně vyroste a květy nebudou tak hezké. Jeho kladem je bílá barva – po usušení je nejbělejší slaměnkou.

A tyhle znáte?

K méně často pěstovaným, ale pěkným druhům patří australský smilek Humboldtův (Helipterum humboldtianum). Vyniká sytě žlutými úbory, které dobře drží barvu a neblednou, pokud nejsou umístěny na slunci. Rostlina keříčkovitého charakteru snadno v deštivém počasí polehne. Na rozvětveném stonku vykvétá 30 až 70 různě velkých květenství, která se skládají z 30 až 50 drobných jednoduchých úborů.

Občas se setkáte s dalšími drobnokvětými slaměnkami, pěkný je žlutokvětý druh Helichrysum subulifolium nebo Helichrysum cassinianum s kvítky růžovými. Od obou se pěstují spíše kultivary.

Rod smil (Helichrysum) je rozsáhlý a zahrnuje i vlhkomilnější druhy. Své místo mezi rostlinami do truhlíků a nádob si získal jihoafrický smil Helichrysum petiolare, oblíbený pro drobné, vlnatě stříbřité listy. Podobně se, hlavně v Německu a Rakousku, pěstuje bohatě kvetoucí keříčkovitý druh Helichrysum apiculatum, který rozkvétá stovkami žlutých úborů bez zákrovů. Květy připomínají drobné žluté knoflíčky na bohatě rozvětvené rostlině.

Pěstování

Všechny slaměnky se u nás pěstují jako jednoleté, středoevropskou zimu nepřežijí. I truhlíkové druhy Helichrysum apiculatum a H. petiolare zimované ve skleníkových podmínkách mají většinou málo světla a nehezky vytahují, bývá nutné je přeřízkovat a vypěstovat mladé rostlinky pro další sezonu. Druhy k sušení se vysévají v březnu, nejpozději začátkem dubna. Semenáčky potřebují co nejvíce světla a nepřelévat, výsev je potřeba včas přepikýrovat, aby zesílily a nevytahovaly se. Na zahradu je vysazujte až po květnových zmrzlých. Potřebují slunečné místo a sušší, lehkou, hodně písčitou zem.

Několik obecných rad k sušení

Tato doporučení platí pro sušení všech vhodných rostlin, nejen slaměnek. Různé druhy i kultivary smilů (Helichrysum), smilků (Helipterum), pískožilu (Amobium) nebo suchokvětu (Xeranthemum) řežte vždy na počátku rozkvětu nebo nejpozději ve chvíli, kdy se květy naplno otevřou. Jakmile začínají měnit barvu středu, usušené už za mnoho stát nebudou – středy zhnědnou nebo se rozpadnou. Je lépe květy sklízet dopoledne, když se rozvíjejí nová poupata. Téměř všechny druhy je třeba sušit co nejrychleji, zavěšené ve svazečcích květy dolů a na dobře větraném místě. Dlouhé sušení a slunce škodí – barvy vyblednou, květy se rozpadnou.

Usušené svazečky rostlin opatrně zabalte do hedvábného papíru a uložte do krabice na suchém a temném místě. Je dobré přidat pár pytlíčků silikagelu, který dostanete třeba v krabici s novými botami (silikagel předem vysušte na slunci nebo v teplé troubě – mezi rostlinami natáhne vlhkost a zabrání jejich zplesnivění).

Maličká slaměnka z naší přírody

Ačkoliv téměř všechny pěstované slaměnky mají exotický původ, jeden hezký drobný druh zdobí i písčiny Čech a Moravy. Jmenuje se smil písečný (Helichrysum arenarium) a dnes již patří mezi druhy vzácné a ohrožené. Dorůstá jen výšky 10 až 30 cm a roste na suchých, písčitých nebo skalnatých místech. V minulosti se využíval i v lidové medicíně, květy se přidávaly do ovocných čajů, nyní je přísně chráněný.

Jaké jsou dnešní kuchyně?

Jako za starých časů

Začlenění kuchyně a jídelního koutu do obývacího prostoru začalo být populární téměř před dvaceti lety. Z hlediska historie však nešlo o žádnou novinku. V tradičních lidových domácnostech bývala kuchyň hlavním místem, kde se odehrával každodenní rodinný život včetně posezení s návštěvami.

Přestože se naše nároky na soukromí za uplynulá desetiletí změnily, dokážou dnes integrované kuchyně opět přilákat členy domácnosti ke společnému pobytí. Multifunkční kuchyňský prostor vyšel vstříc i módnímu gastronomickému trendu, který k plotně přilákal i úplné laiky. Oblíbenou kratochvílí mužů, žen i dospívající mládeže se stala kolektivní příprava specialit podle receptů známých kuchařů. Díky zvětšenému a stylově zařízenému prostoru se do kuchyní vrátily i návštěvy.

Co je třeba vědět

Protože kuchyň získala větší prostor a reprezentativnější podobu, změnilo se její tradiční řešení a zařízení se stylem přiblížilo k ostatnímu interiérovému vybavení. Mění se i přístup uživatelů, kteří místo levnějších kuchyňských modulů, které obsahují jen to nejdůležitější, volí často raději možnost sladit stylově kuchyň s celým interiérem a nechat si nákladnější sestavu navrhnout podle vlastních představ od odborníků. Co dnes výrobci kuchyní nabízejí? Jak se orientovat v cenové nabídce? Jak důležitou roli hraje u sestav kování? Jsou i u kuchyní z velkovýroby možné individuální úpravy? Jaké jsou zásady ergonomického řešení? Na tyto otázky jsme hledali odpověď u zástupců několika významných výrobců kuchyňského nábytku.

S kvalitním kováním

Kuchyně Dolti jsou jednou ze tří značek společnosti Oresi. Jde o kuchyně střední třídy, které se vyrábějí v jedné z nejmodernějších evropských továren. Kromě příznivého poměru cena/výkon u nich uživatelé oceňují širokou nabídku pevných i variabilních modulů, které umožňují individuální řešení sestav. Významným benefitem je i to, že jsou od loňského roku všechny sestavy Dolti vybavené pouze kvalitním kováním značek Blum a Hettich.

Dušana Všelichy, specialisty na kuchyně Oresi, jsme se zeptali: Proč je kvalita kování u kuchyní tak důležitá?

„Protože kuchyňské sestavy patří v domácnosti mezi nejpoužívanější kusy nábytku, je kování vystaveno časté zátěži. Všechny pohyblivé prvky se skládají z mnoha (až čtyřiceti) součástek, z nichž každá musí perfektně fungovat. Přesné mechanismy zajišťující hladký bezproblémový provoz, dostatečnou nosnost nelze u levných nebo bezejmenných typů očekávat. O kvalitě kování Blum a Hettich vypovídá i to, že na ně výrobci poskytují doživotní záruku.“

Důmyslná ergonomie

Značka Hanák patří na českém nábytkářském trhu mezi stálice už 26 let. Kuchyňské sestavy jsou rozdělené na moderní, rustikální a designové. Jednotlivé prvky všech skupin se však dají vzájemně kombinovat. Protože značka Hanák vyrábí nábytek do celého interiéru, umožňuje snadno sladit kuchyň s ostatním zařízením.

Na stránkách značky Hanák jsme se informovali, jak zařídit kuchyň, aby se v ní člověk zbytečně moc nenaběhal:

Jednotlivé zóny je třeba rozmístit tak, aby na sebe při běžné činnosti v kuchyni navazovaly. Nejvyužívanější zóny – varná, mycí a přípravná – by měly být v centru sestavy. Ideální je, když je volná plocha na přípravu umístěná mezi varnou deskou a dřezem. V sestavě situované do písmene L se doporučuje umístit zóny následovně: zásoby s potravinami včetně chladničky, ukládání nádobí, mytí, příprava, varná deska a vestavné spotřebiče. Z ergonomického hlediska je šikovné řešení s ostrůvkem, který by měl být od základní linky vzdálený minimálně 80 a maximálně 130 cm.

Optimální řešení

Společnost JN Interier je jedním z předních poskytovatelů komplexních služeb v oblasti zařizování bydlení na míru. Proto jsou i všechny kuchyně této značky zhotovené podle individuálních návrhů.

Jednatele Štěpána Vondráška jsme se zeptali, jak se může laik orientovat v nabídce prodejců a jaké sestavy jsou v současnosti nejžádanější.

„Získat úplný přehled se je pro laika složité. Pokud ale vyhledá renomovanou značku, měli by ho ve studiu informovat, jaké jsou výhody a cenové hladiny různých materiálů i atypických prvků. Každý seriózní prodejce dodá k návrhu sestavy kalkulaci zahrnující všechny prvky. S návrhem se pak dále pracuje tak, aby měl zákazník možnost porovnávat rozdíly a hledat optimální řešení, které bude vyhovovat jeho představě i finančním možnostem. V současnosti jsou stále žádané bílé kuchyně nebo kombinace bílé s černou, s šedou a dlouhodobě oblíbeným dekorem dubu. Dříve vyhledávané lesklé povrchy nyní částečně ustoupily matnému i novému hluboce matovému provedení.“

Z kvalitních materiálů

Kuchyně Livanza jsou na českém trhu už několik let jako součást portfolia značky Oresi. Jde o vyšší střední prémiovou třídu, u které je samozřejmostí možnost řešení na míru, bohatá nabídka vnitřního vybavení, široká škála materiálů, dekorů a barev včetně módních trendů v podobě 3D povrchů či mnohovrstvých lakovaných ploch s různým typem leštění.

Jaký může být rozdíl mezi dvěma vizuálně podobnými kuchyněmi od různých výrobců, vysvětluje Dušan Všelicha, specialista na kuchyně Oresi.

„Pokud si někdo ve studiu Oresi nechá navrhnout kuchyň a pak mu například nějaký truhlář nabídne zhotovení stejné kuchyně za výrazně nižší obnos, tak výsledkem nikdy nebude totožná sestava. Nižší ceny totiž může druhý výrobce (zejména malý, jehož výroba je méně ekonomická) docílit pouze tak, že použije levnější a méně kvalitní materiály nebo doplňky, jako je například kování. Nižší kvalita se určitě v provozu kuchyně časem projeví.“

Snadné plánování

Značka Siko známá dříve především prodejem koupelen zařadila před několika lety do své nabídky zkušebně i kuchyňský nábytek, který se díky velkému zájmu brzy stal součástí stálého sortimentu. Kromě levnější sektorové řady má v nabídce klasické, rustikální i moderní kuchyně a individuální sestavy. Uživatelsky příjemná je internetová pomůcka Easy plánovač, díky níž si na stránkách společnosti může každý počítačově gramotný člověk naplánovat svou kuchyň sám.

Produktového manažera Václava Trávníčka jsme se zeptali, jaké trendy se do kuchyní Siko v současnosti nejvíce promítají.

„Jednoznačně to jsou rovné linie a široké plnovýsuvné zásuvky. Mezi módní barvy patří určitě stále už několik let oblíbená bílá, ale i různé odstíny šedé, které se často kombinují s dekorem dubového dřeva. Populární je také povrch imitující beton. Dále dlouhé, často zafrézované úchyty nebo zcela bezúchytové řešení, které podtrhuje rovné linie.“

Za přívětivou cenu

Kuchyně na českém trhu nabízí také společnost Jena Nábytek, která byla založena v roce 1999. Spolupracuje s českými i evropskými výrobci nábytku a svůj sortiment se snaží průběžně obnovovat. Za výhodu kuchyní Jena mnozí považují přívětivé ceny a také možnost okamžitého odběru.

U společnosti Jena jsme zjišťovali, jaké kuchyně jejich zákazníci v současnosti nejvíce preferují:

Stále přetrvává obliba kuchyní s povrchem imitujícím dřevo. Sestavy mohou být buď celé s dřevodekorem, nebo kombinované s bílou i jinými barvami. U kuchyní s barevným dekorem doporučují volit světlejší odstíny barev, které nezmenšují prostor. Do starších a úzkých kuchyní panelových domů radí volit svěží barvy, které prostor opticky rozsvítí. Zákazníkům je také často třeba zdůraznit, že zde neplatí pravidlo, že na tmavém povrchu budou méně vidět otisky prstů. Ty se zvýrazní zejména na lesklém povrchu.

S ohledem k přírodě

Kuchyně Ikea si získaly oblibu zejména u mladých lidí a u těch, kteří mají rádi odlehčený skandinávský styl. Původní modely vystřídala před třemi lety nová koncepce kuchyní Metod, jejíž prvky umožňují stovky kombinací. Jednou z předností produktů Ikea je snaha používat v maximální míře recyklovatelné nebo odpadové materiály, jako jsou například PET lahve.

Terezy Polcarové, designérky Ikea, jsme se zeptali, jaké tato značka podporuje trendy:

„Stále sílící snahou posledních let je přiblížit interiér co nejvíce přírodě. Týká se to materiálů i stylu. Ruku v ruce s tímto trendem jde i šetrnost k omezeným přírodním zdrojům. Propojit u kuchyňského nábytku design s trvalou udržitelností je výzva. Tak vznikla například fólie z PET lahví, která společně s recyklovaným dřevem souží k výrobě kuchyňských dvířek Kungsbacka. Povrch tvořený fólií je odolný a snadno se udržuje. Díky této inovaci není třeba používat plasty vyrobené z ropy, aniž by se snížila kvalita či estetická úroveň produktu.“

Za levandulí na farmářské trhy

Právě probíhá sklizeň a čerstvě řezaná levandule v široké škále barev, od odstínů fialové po bílou, zaplavila v letním období většinu farmářských trhů v Evropě i v Čechách. Včetně tmavých kultivarů lavandula angustifolia, které jsou vhodné pro suchou vazbu, a kultivarů l. intermedia, ideálních pro sušený květ. Doplňují je voňavé relaxační polštářky, paličky, mýdla, svíčky, oleje, sirupy a další levandulové výrobky.

„Každý rok v sezoně jezdíme na trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce,“ vyprávějí manželé Anna Nová Kučerová a Petr Nový z Levandulové farmy pod Řípem, kteří sice nevlastní dlouhé levandulové pláně jako v Provence, ale kvantitu se snaží nahradit kvalitou. Veškeré práce provádějí ručně, nepoužívají žádné chemické postřiky či umělá hnojiva a výrobky produkují v bio kvalitě.

„Levanduli pěstujeme v relativně malém měřítku. Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou nejvyšší kvality. Přestože máme relativně dost místa, hektarová pole opravdu nejsou naším cílem,“ dodávají. Snaží se pěstovat vysoce kvalitní rostliny, mít z práce radost a tu pak předávat zákazníkům.

Značnou výhodou pro jejich úspěšný začátek byly vhodně zvolené pozemky v oblasti s nízkou nadmořskou výškou, vápenitým podložím a s dostatečnou délkou slunečního svitu. Půdu včetně podloží už znali z nejrůznějších výkopů v lokalitě a její vlastnosti se ukázaly jako ideální pro pěstování levandule, srovnatelné s podmínkami v oblastech jejího přirozeného výskytu.

Vyberte slunné místo

Většině druhů levandule vyhovuje propustná, klidně chudší půda se zásaditým až neutrálním pH. Existují ale i druhy, které dobře prospívají v lehce kyselé půdě. Těžké jílovité půdy se doporučuje zlehčit pískem, aby byla dostatečně propustná, případně provést štěrkovou drenáž. V lokalitách s méně vhodnými podmínkami je důležité po všech úpravách půdy zvolit také kvalitní sazenice od spolehlivých zahradníků.

Můžete si je vypěstovat i sami, levanduli lze množit výsevem nebo řízkováním, ale odborníci doporučují spíše druhou variantu, která zajišťuje, že si nová rostlina uchová stejné vlastnosti jako matečná.

Sklízejte raději ručně

Kromě nejrůznějších levandulových produktů nabízejí manželé Anna Nová Kučerová a Petr Nový na farmářských trzích také rady pro začínající pěstitele, pořádají dny otevřených dveří a workshopy. Tvrdí, že začít s levandulí může prakticky každý, pokud se spokojí s malým výnosem.

„V menším objemu si stejně jako každý zahradník vystačíte s obyčejnou motyčkou. Sklízet lze i vhodnými zahradnickými nůžkami. My sklízíme speciálními srpy, ale stejně tak poslouží úplně obyčejný srp, jen to chce trochu cviku,“ vypráví na semináři Anna Nová Kučerová a doporučuje použít větvičky jako řízky pro množení levandule a k sušení využívat suché, teplé a stinné místnosti. Levandule není náchylná na choroby, pouze sporadicky se objevuje skvrnitost listu způsobená houbovým onemocněním, ze škůdců pak mšice či pěnodějka.

Víte, že…

Hospodyňky už v 17. století prokládaly sušenou levandulí ložní prádlo, sušené stonky a listy mu dodaly příjemnou vůni a navíc odpuzovaly moly a jiný hmyz. Odedávna se levandule přidávala do vonných koupelí. Levandule ovšem není jen rostlina okrasná a léčivá, s jejími květy, lístky i celými větvičkami hořké chuti se setkáte také v kuchyni. Přidávají se do bylinných octů, marinád a želé, ovšem nejčastěji se používají jako součást směsi, známé jako provensálské koření. Skvěle se hodí na grilované maso, speciálně na jehněčí, skopové a králíka, okoření ryby nebo zeleninová jídla.