Skip to content

Blog

10 stupňů k domu 4.: Moment nezvratného rozhodnutí

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Máte jistotu, kde budete stavět, máte jasno co, nyní je třeba rozhodnout z čeho. Požadavek doby otevírá prostor pro nové materiály a ekologicky šetrné produkty. Každoročně přibývá výrobců i stavebních firem, které se kromě naplnění požadavku minimální spotřeby energií, ba dokonce aktivních zisků zaměřují také na vnitřní klima a zdravé životní prostředí staveb. Přesto, možná právě proto, se člověk ve většině inovací vrací k samé podstatě přírody a lidského bytí.

Technologie moderních staveb

Známý a oblíbený je rovněž stavební systém Velox. Základem jsou přesné dřevoštěpkové stěnové (bednicí) desky, z nichž se na staveništi vztyčí obvodové i vnitřní stěny jako tzv. ztracené bednění, které se poté vylije betonem. Nabízí se i řešení stavby pomocí prefabrikovaných dílců (např. Canaba), kde je beton schopen zajistit objektům nejen nezbytnou pevnost, ale i dlouhou životnost a rychlost výstavby. Beton výborně akumuluje teplo, má velkou tepelnou setrvačnost, udržuje stabilní teplotu v interiéru a s odpovídající tepelnou izolací je dokonce schopen dosahovat mimořádných tepelněizolačních parametrů.

V rodinné výstavbě se zabydlelo i řešení s využitím betonového skeletu (Skeletsystém Goldbeck), k trendům se právem řadí sendvičové panelové konstrukce dřevostaveb (nosný rám z masivu, izolace a izolační vrstvy i fólie, dřevoštěpkové a jiné panely nebo desky) vyrobené v továrně a montované na staveništi jako stavebnice. Existuje zhruba 20 základních konstrukčních systémů, trh nabízí pestré spektrum variant i řešení (Haas-Fertigbau, MS Haus, RD Rýmařov, Okal CZ a bezpočet dalších). Na bázi masivního dřeva se rovněž projektují a realizují, případně importují „stavebnice“ srubůroubenek, veřejností označovaných jako kanadské či finské domy…

Quo vadis, stavebnictví?

Trendem jsou jednovrstvé konstrukce bez nutnosti dodatečného zateplování domovní obálky (Wienerberger – Porotherm T Profi)Jedním z důležitých úkolů projektanta při tvorbě koncepce budoucího objektu je i konstrukční a materiálové řešení stavby. K tradičním a stále ještě nejpoužívanějším materiálům patří zejména cihlářské výrobky v nejrůznějším provedení (ucelené stavební systémy Heluz a Porotherm, prvky KM Beta).

Velkoformátové zdicí prvky pro obvodové konstrukce se vyznačují velmi dobrými tepelněizolačními vlastnostmi. Nesporným plusem je pak vkládaná tepelná izolace (Porotherm – minerální vata, Heluz – polystyren), umožňující zdění jednovrstvých obvodových konstrukcí domů v pasivním standardu i bez dodatečného zateplení.

Oblíbené jsou i tzv. bílé tvárnice z pórobetonu Ytong, bloky a velkoformátové prvky Porfix (tzv. popílkový produkt), které díky vysoké objemové hmotnosti dosahují značné pevnosti v tlaku i vynikajících tepelněakumulačních i akustických vlastností i při menších tloušťkách nosných stěn.

Nejen postavit, ale i bydlet

Dům člověk staví zpravidla jen jedenkrát, někteří dvakrát a zcela ojediněle vícekrát za život. Jeho výslednou podobu a snahu o maximální životnost pochopitelně doprovází i úsilí šetřit, neboť nejlevnější je nespotřebovaná energie. A tak zatímco před deseti dvaceti lety šlo především o úspory samotného stavebního díla, trendem dneška (nesporně i budoucna) je co možná největší snížení provozních nákladů, tedy realizace novostaveb nízkoenergetických, nejlépe ovšem přímo pasivních domů. Někteří stavebníci se však mylně domnívají, že pokud už investovali, vše za ně obstará stavba jako taková. Nikoli. K nezbytnému materiálovému a technickému minimu je zapotřebí přidat také moderní myšlení a změnu chování.

Revoluce ve stavebnictví? 

Do stavebnictví stále vstupují a budou vstupovat další nové materiály (žel je mezi nimi stále ještě mnoho chemie, plastu, kompozitů a jiných „produktů“ doby), naštěstí však tuto skutečnost vyvažují suroviny, označované jako alternativní. Tedy materiály z obnovitelných zdrojů. Patří sem samozřejmě dřevo a dřevní hmota, ale také stromová kůra, sláma, konopí, rákos, nepálená hlína, ovčí rouno.

Z některých surovin se zhotovují například izolační komponenty, jiné byly použity v experimentálních stavbách a mnozí lidé je dokonce prakticky využili při stavbě kompletního obydlí. Hlínou jsou myšleny přírodní jíly a zemina s některými specifickými vlastnostmi. Jsou známy (nejen z historie) zcela reálné stavby z nepálené hlíny a dokonce se dnes některé konstrukční prvky vyrábějí i průmyslově.

Princip zdravého bydlení

Stavebníci při výstavbě svých obydlí stále samozřejměji zohledňují i vliv materiálů na životní a obytné prostředí. Zděné domy nepotřebují žádnou dodatečnou ochranu v podobě konzervačních látek nebo nejrůznějších fólií, jsou odolné proti hmyzu a plísním. Jsou schopny ochránit dokonce před elektrosmogem, který vyzařují elektrické spotřebiče. Domy z výše uvedených kusových zdicích prvků nebo z betonu tak splňují všechny požadavky na zdravé obytné prostředí. A to dozajista i díky tomu, že tyto komponenty vznikaly z „ingrediencí“, jako je písek, štěrk nebo hlína, tedy z přírodních zdrojů. Pozitivní ekologickou bilanci stvrzuje i skutečnost, že odžitý materiál je schopen vrátit se do lůna přírody, aniž by jí jakkoli ublížil.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští úterý.

Milujeme home-made: Domácí sýr

Vlastními silami testuje soupravu Della Casa na výrobu domácích sýrů redaktorka časopisu Bydlení Veronika Motyčková.PŘIPRAVTE SI:

  • 2 l plnotučného mléka (min. 3 % tuku) nebo 2 tučné bilé jogurty (500 g)
  • Syřidlo – Laktosin, čerstvě vymačkaný citron nebo ocet
  • Koření dle chuti: s fantazií pracujte při dochucování, vyzkoušejte třeba sušené brusinky či pokrájené fíky. Konzumujte začerstva.

Ve svém 

Poté, co jsme se naučili péct domácí chléb, vařit šunku či paštiku, přichází nový trend, a to výroba domácích sýrů. Nejde o žádné náročné výrobní procesy, u kterých byste strávili celé mládí. Výroba je rychlá a nenáročná, stačí jen držet se osvědčených postupů.

Krok za krokem

Mléko jsem zahřála v hrnci na 92 °C a na 30 minut jsem ho odstavila, přidala jsem syřidlo a zlehka promíchala. Poté obsah hrnce scedila přes jemné síto, sýřeninu zachycenou v sítu jsem nechala okapat a ochutila ji. Plastový cedník Tescoma jsem vyložila plátnem (součást výrobku). Nalila sýřeninu. Lisovacím kotoučem jsem ji zarovnala. Sýr jsem pak nechala odpočívat v uzavřené nádobě v lednici zhruba dvě hodiny, poté hned začerstva jsem jej chtěla servírovat, ale produkt nebyl nikterak vzhledný ani chutný.

Napoprvé snad jen Bůh

Kde se tedy stala chyba? Jako alergik na mléko mám doma v zásobě jen bezlaktózové výrobky, které mají zpravidla snížený obsah tuku. Běžně nečtu návody, respektivu čtu je až tehdy, když se něco nezdaří. Proto můj první pokus dopadl tak, jak dopadl, použít bezlaktózové mléko s 1,5 % tuku předurčuje ne zcela vydařený výsledek úsilí.

Nevzdat se

Souprava na výrobu domácích sýrů Della CasaNa druhý pokus jsem se řádně vybavila. O něco komplikovaněji jsem si zajistila jedno mléko bez laktózy s 3 % tuku, upozorňuji, že to je oříšek. V málokterém obchodě mají tuto variantu bezlaktózového mléka. A pro jistotu jsem druhý litr mléka nahradila velkým bílým bezlaktózovým jogurtem. A podařilo se!

HODNOCENÍ VÝROBKU Della Casa:

Souprava pro výrobu čerstvého sýru Della Casa, provedení prvotřídní odolný plast, pružina z vysokojakostní nerezavějící oceli, www.eshop.tescoma.cz+ Kompletní souprava

+ Součástí balení stručný a přehledný návod

+ Cenově dostupný

+ Skladný

+ Jednoduše omyvatelný

+ Odolný

– Plastový design

– Absence tipu pro přípravu bezlaktózové varianty

* * *

Recepty, které by se vám také mohly líbit:

Vaříme v mixéru: Hummus se zeleninou

Kuřecí prsa na másle

Cizrna na paprice

Chřestový salát s chorizem

Koktejl s ananasem, banánem a jahodami

…Další zajímavé tipy najdete v této rubrice a na našem partnerském webu Modernibyt.cz.

Elektrické topení v podlaze i ve stropě

(Komerční prezentace)

Jedním z nich je rozložení teploty vzduchu mezi podlahou a stropem. Naše tělo reaguje na teplotu v každé části místnosti jinak, nejodolnější na změny teploty je hlava, naopak velmi citlivě reagují na teplotu naše kotníky a lýtka. Optimální je rovnoměrné rozložení teploty od podlahy ke stropu: čím jsou rozdíly mezi teplotami vyšší, tím je tepelný komfort horší – citlivě reagujeme například na výskyt vzdušného proudění v místnosti (určitě znáte rčení, že tady odněkud “táhne“).  

Laboratoře UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov) při ČVUT Praha se kvalitě vnitřního prostředí systematicky věnují a měří je. Díky spolupráci s firmou Fenix Jeseník se zabývaly i vlivu topných systémů na rozložení teplot ve vytápěných prostorách. Závěry jsou zajímavé a je dobré je vědět, když budete topný systém vybírat a posuzovat.

Podlahové vytápění: minimální vertikální rozdíl teplot a teplo u podlahy (Zdroj: FENIX Group)

Pro lepší ilustraci stačí srovnání mezi klasickým konvekčním podokenním topidlem a podlahovým elektrickým vytápěním – zatímco u konvekčního topidla byla nejnižší teplota u podlahy a rozdíl mezi teplotami byl až 3°C, u elektrického podlahového vytápění byla nejvyšší teplota u nohou a teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem byl max. 0,5°C. Z měření bylo také patrné, že nejrovnoměrnější rozložení teplot je v prostorách vytápěných tzv. velkoplošnými sálavými systémy – tedy podlahovým a stropním vytápěním, následované stropními a nástěnnými sálavými panely a až na konci pomyslného pořadí jsou potom klasické zdroje, pracující na bázi ohřevu vzduchu.

Předností je i skutečnost, že elektrické systémy poskytují teplo zejména sáláním, což je nejefektivnější způsob přenosu (s vyloučením vzduchu jako nositele). Na příjem sálavého tepla je každý živý organismus geneticky připraven (slunce, oheň). Tady získávají tyto systémy i podstatnou výhodu nad dalším konkurentem v podobě teplovzdušných topných systémů, u kterých je naopak nulová sálavá složka a organismem tedy nejsou vnímány tak pozitivně a plnohodnotně.

Výborný tepelný komfort poskytuje i stropní vytápění (Zdroj: FENIX Group)

Podrobnosti o elektrickém podlahovém a stropním vytápění s topnými foliemi ECOFILM najdete na Fenixgroup.cz.  

Interiér: Jak se leží na tatami

Tatami je neodmyslitelně spjaté s japonským stylem bydlení. Od pradávna sloužilo jako podlahová krytina, ale i jako podložka pod tzv. futon, organickou alternativu klasické matrace, která se tradičně vyráběla ze surové bavlny. Podle východní medicíny zajišťují prodyšnost a perfektní izolační vlastnosti obou složek kvalitnější spánek.

Jak se sedí na tatami, jsme si vyzkoušeli s autory návrhu Pavlova bytu – Janem Gabrielem a Pavlem Lejdarem. Pavel (40 let) pracuje ve výzkumu na Matematicko-fyzikální fakultě v Praze. Rád cestuje, vaří nejčastěji veganskou kuchyni a fotí.

Japonské lože má ale ještě jednu velkou výhodu: když není čas spánku, dá se futon pohodlně složit do skříně a využívat tatami k jinému účelu. Třeba k posezení s přáteli. A to je v případě prostorově úsporného bytu, v němž chybí místo na samostatný obývací pokoj, velká deviza.

Pavel nejprve přemýšlel o tatami v rámci původní dispozice, kterou vedle koupelny s toaletou a malé spíže tvořily dvě úzké místnosti. Poté ale narazil na veletrhu bydlení na architekty ze studia Artikul a po bližším seznámení s jejich prací se rozhodl svěřit konkrétní řešení profesionálům.

„Multifunkční využití pódia s tatami sice znamenalo pro malý byt velké plus, ale pořád ještě neřešilo problém celkově stísněného dojmu z bytu. Ten jsme odbourali spolu s příčkami oddělujícími chodbu od kuchyně a kuchyně od obývacího pokoje. Díky tomu jsme vpustili do celého prostoru více světla a vzduchu a mohli jsme Pavlovi splnit přání velké pohodlné kuchyně s jídelním stolem,“ vysvětluje architekt Pavel Lejdar.

Pavel patří k lidem, kteří potvrzují, že se v životním prostoru dá vystačit opravdu s málem. Jediný „luxus“, který si chtěl ve svém rekonstruovaném bytě dopřát, bylo pódium s japonskou rohoží tatami. To ještě netušil, kolik dalších změn ho čeká…

Asijská inspirace 

V rámci „nejšpinavějších“ prací nechal majitel bytu repasovat stará špaletová okna a po odkrytí lina v kuchyňské části, pod nímž se objevila zachovalá dřevěná prkna, renovovat podlahy.

Zvláštní pozornost se soustředila také na jednu ze stěn, kterou zedníci oklepali na cihlu, vytmelili nedokonalosti a spáry a přetřeli ji na bílo. Surový ráz přiznaných cihel vytvořil protiváhu k jemným prvkům v japanizujícím stylu, kterého se majitel bytu nechtěl striktně držet.

Staré židle Ton pořídil Pavel za pár korun z druhé ruky. Dodnes má v živé paměti, jak na podobných sedával u své babičky.„Abych byl upřímný, moje představy o stylovém pojetí bytu byly hodně abstraktní. Mám tu pár starých kousků, jako je psací stůl, který chtěli jeho původní majitelé vyhodit, nebo židle Tatra, k nimž mám nostalgický vztah, protože jsem na podobných sedával u babičky. Úkolem pro architekty bylo tedy kromě jiného propojit původní nábytek s asijskými prvky,“ vysvětluje Pavel.

Kýžené symbiózy dosáhli architekti Pavel Lejdar a Honza Gabriel díky použití přírodních materiálů a na míru vyrobeného vestavěného nábytku, který svými hladkými plochami a neutrálními tóny solitérům nekonkuruje, ba naopak je nechává vyniknout. Charakter pánského bytu podtrhli funkcionalistickou chaise lounge a židlí k psacímu stolu od Ludwiga Miese van der Rohe.

V minimalistickém stylu navrhli také kuchyň, kterou vyrobili na míru truhláři. Původní Pavlovu vizi kompletně otevřené kuchyně zredukovali na několik polic na často používané nádobí a mikrovlnku, aby zachovali čistou optiku prostoru.

Architekt Pavel Lejdar

Ing. arch. Pavel Lejdar„Rekonstrukce malého bytu je paradoxně větší výzvou než řešení velkého prostoru. A to hlavně proto, že zde hraje roli každý detail. Když jsme například navrhovali kuchyň, vybrali jsme s truhlářem rybinový rohový spoj, který ozvláštňuje otevřené police.“

Kontakt: Artikul.eu

***

Další návštěvy interiérů, které by se vám mohly líbit:

Funkcionalistické rodinné bydlení ve Zlíně

Symbióza starého s novým

Moderna, romantika, etno: Interiér plný vzpomínek

Malý byt plný prostoru

MODERNÍ BYT: Jak se bydlí skandinávsky se špetkou nostalgie?

5 tipů, jak správně zvolit ohřívač vody

(Komerční prezentace)

Při výběru je potřeba zohlednit mnoho kritérií – zdroj energie, energetickou třídu, typ, tvar či objem daného zařízení atd. Jak postupovat vám poradí společnost Družstevní závody Dražice, největší český výrobce ohřívačů vody a držitel prestižního ocenění Czech Business Superbrands 2017.

1. Výběr vhodného místa je základ

Elektrický závěsný ohřívač vody – vodorovný OKCEV 125 (Zdroj: DZ Dražice)Volba ohřívače vody podle tvaru a možnosti umístění se odvíjí od velikosti a celkového řešení prostoru, kam plánujete bojler umístit. Instalujte ho co nejblíže k místu odběru (do 2 metrů) v zateplené části domu, aby zbytečně nenarůstaly tepelné ztráty způsobené ochlazováním vody v rozvodech. Podle zvoleného prostoru pak můžete vybrat vhodný tvar – závěsný nebo stacionární, svislý či vodorovný, hranatý nebo oblý. Vodorovný bojler se využívá do prostor s nedostatkem místa a není tak efektivní jako svislý, v němž dochází k mísení teplé a studené vody na menší ploše. Dobrým příkladem jsou dražické ohřívače vody, které se vyrábí ve všech tvarech a před průnikem vody je chrání vysoké elektrické krytí.

2. Výši spotřeby vody v domácnosti nesmíte podcenit

Objem ohřívače vody je přímo závislý na velikosti vaší domácnosti a její spotřebě teplé vody. Jakmile zvolíte příliš velký objem bojleru, nepřiměřeně vám narostou náklady, pokud koupíte malý, budete neustále zápolit s nedostatkem teplé vody. Správnou velikost proto opravdu pečlivě zvažte. Rodina s jedním dítětem by měla počítat s minimální denní spotřebou 200 litrů teplé vody, pokud se rozroste o dalšího člena, je to již 250 litrů. Dosáhnout ale může i 500 litrů. Nejlepší je proto vycházet ze skutečných nároků třeba podle odečtů vodoměru či fakturace. Pokud chcete uspořit, nastavte si také co nejvýhodnější energetický tarif.

3. Vhodný typ vyberte podle účelu využití a zdroje energie

Elektrický závěsný průtokový ohřívač vody PTO 0733 (Zdroj: DZ Dražice)Mezi další kritérium výběru ohřívače vody patří jeho typ. Pořídit si tak můžete bojlery, které jsou napojené na různé zdroje energie (elektrické, plynové, kombinované, pro solární systémy) nebo bojlery průtokové a zásobníkové, jež se dále dělí na tlakové a beztlakové. Tlakový slouží k centrálnímu ohřevu vody a následnému rozvodu do všech odběrných míst v domácnosti, beztlakový mívá menší objem (5 – 15 l) a je určený pouze pro lokální ohřev a odběr vody z jednoho místa. Pokud vlastníte pětilitrový zásobník, který má nastavenou teplotu vody na 65 0C, připraví vám 10 litrů vody s teplotou 40 0C, což je dostačující např. na umytí rukou.

„Průtokový ohřívač vody ohřívá vodu průběžně, nikoli do zásoby. Využijete ho tak spíše na místech s menším odběrem, kde se neočekává příliš vysoká spotřeba – jako jsou chaty, chalupy, dílny apod., nebo na místech vzdálených více než 3 metry od hlavního bojleru. Obdobně jako malý beztlakový bojler. Součástí obou typů jsou beztlakové baterie, které vpouštějí do přístroje jen potřebné množství vody,“ dodává Lukáš Formánek, technický ředitel Družstevních závodů Dražice.

4. Nezapomeňte na energetický štítek

Moderní ohřívač vody by měl být hospodárný, proto se zajímejte o jeho energetickou náročnost. S tou souvisí opatření Evropské unie tzv. ekodesign, které vstoupilo v platnost v roce 2015. Dané nařízení ukládá výrobcům povinnost označovat spotřebiče pro vytápění a ohřev vody energetickými štítky, ve kterých se dočtete hodnotu roční energetické spotřeby, hladinu akustického výkonu či třídu energetické účinnosti. Zatím poslední aktualizace tohoto nařízení vejde v platnost v září 2017, kdy se kvůli zavedení ještě přísnějších parametrů přestanou vyrábět spotřebiče v energetických třídách D a E. DZ Dražice však reagují s předstihem i na další zpřísňující energetická a ekologická kritéria Evropské unie a přání svých zákazníků a pravidelně přináší nová řešení.

„Dlouhou životnost a nízké tepelné ztráty i provozní náklady ohřívače vody zajišťuje především kvalitní polyuretanová izolace. I u ní však dochází k průběžnému vývoji, který reaguje na potřeby trhu. Dražické bojlery se proto od dubna 2017 začnou vyrábět s inovovanou polyuretanovou pěnou ThermoGen2 s tloušťkou minimálně 42 mm a ještě lepší tvarovou stálostí, která bude sloužit jako velmi odolná izolace mezi jejich nádobou a pláštěm. Již nyní však některé z nich dosahují na českém trhu nadstandardní energetické třídy B. Jedná se o 3. generaci inteligentních ohřívačů vody OKHE SMART s několika zajímavými vylepšeními, mezi něž patří ovládání pomocí chytrého telefonu či funkce Antilegionella,“ komentuje Lukáš Formánek.

Elektrický závěsný ohřívač vody OKHE SMART (Zdroj: DZ Dražice)

5. Pamatujte i na snadnou údržbu a kvalitní servis

Existuje však řada dalších kritérií, kterých byste si měli při koupi ohřívače vody všímat, abyste předešli budoucím problémům. Nezapomeňte se zajímat o jeho životnost, přídavné funkce, možnost snadné instalace a údržby či dostupnost servisu. Pokud si správně vyberete a zvolíte kvalitní výrobek, bude vám takový bojler mnoho let spolehlivě sloužit.

Dvůr jako ze škatulky

Letošní tuhá zima byla na sníh poměrně štědrá. Čistý sníh je krásný na pohled, ale jakmile roztaje, odhalí různé defekty a nečistoty, které se zde od konce podzimu nahromadily. Na plochách kolem domu pravděpodobně naleznete naváté smetí z ulice či ze zahrady, zbytky štěrku, písku, popela a dalších posypových materiálů, které v době mrazů bránily uklouznutí, nebo skvrny od hlíny či posypové soli. Otázka tedy zní, jak se s tímto nadělením vypořádat?

Škrabka na plevel je ideálním nástrojem na odstraňování plevele ze spár mezi dlaždicemi jediným pohybem tam a zpět. Pracovní část je vyrobena z bórové oceli (FISKARS)

Tanec s koštětem

Nejlevnější je vzít do ruky koště a pečlivě centimetr po centimetru dvůr zamést. O tom, jak snadno vám půjde zametání od ruky, rozhodne kromě vaší fyzické zdatnosti a píle také kvalita použitého koštěte.

Možná si teď ťukáte na hlavu, že dělám se zametání vědu, ale v košťatech je opravdu výrazný rozdíl. Tradičně se používají košťata březová – takzvaná pometla a košťata rýžová nebo z umělé hmoty. Březová košťata mají při zametání malý záběr, ale zato se dokážou do nečistoty opřít ze všech košťat nejsilněji. Díky tomu si poradí i s přischlým blátem, se špínou v koutech či ve spárách mezi dlaždicemi.

Košťata rýžová či silonová jsou k zametanému povrchu o něco něžnější, ale jedním tahem zametete větší plochu. Samostatnou kapitolou jsou smetáky, které disponují hustším a měkčím vlasem než košťata. Hodí se proto k zametání lehkých a již uvolněných nečistot, nejlépe na hladších plochách.

Naše rada

Pro smetáky i košťata platí, že s dražšími a kvalitnějšími modely se lépe pracuje a nepoměrně více vydrží. Dražší modely jsou totiž ergonomické, pečlivěji zpracované, z kvalitnějších materiálů. Ergonomii nepodceňujte, protože na ní záleží, jak moc vás budou po úklidu bolet ruce či záda.

Strojní zametání

Úklid větší plochy koštětem by vám dal pořádně zabrat, proto se nabízí využití zametacích strojů, které ušetří práci i čas. Ruční zametací stroj je lehké zařízení (13 kg), které vám umožní čištění chodníků, příjezdových komunikací i dvorů s minimální námahou. Zametání vám půjde až pětkrát rychleji než s koštětem a lopatou. Stroj zvládne za jednu hodinu práce uklidit až 2 500 metrů čtverečních. Za nejlevnější modely strojních elektrických zametačů zaplatíte necelé 3 000 Kč.

Robustní mechanický zametací stroj S 750 je určen pro zametání chodníků, garáží, teras a ploch kolem domu. Zametání je až 15x rychlejší než s běžným koštětem (KÄRCHER)

Čištění pod tlakem

Volně se pohybující povrchové nečistoty zvládne smeták, na přischlé nečistoty musíte nasadit rejžák, hadr a sílu svalů. Nebo zvolit další možnost: vysokotlaký čistič. Ty nejvýkonnější vyvinou tlak až 40× vyšší než klasická zahradní hadice. Ušetří vám tak mnoho času a fyzické námahy.

Zároveň jsou vysoce úsporné, například některé tlakové myčky spotřebují na důkladné umytí stejně velké plochy až o 80 % vody méně než při ručním mytí. To už stojí při stále rostoucích cenách vodného a stočného opravdu za zamyšlení.

Obsluha tlakové myčky je snadná, připojíte ji k vodnímu kohoutu a do elektrické sítě a o zbytek se postará integrované čerpadlo. Mechy nebo nečistoty na dlažbě vás tak dlouho trápit nebudou.

Pro uživatele tlakové myčky je zásadní také nabízené příslušenství, do kterého patří pevný či rotační kartáč, zahnutá koncovka pro mytí v těžko přístupných místech, rotační tryska nebo prodlužovací hadice. Ve výbavě špičkových myček navíc najdete i ukazatel a regulátor výstupního tlaku, aktivní naviják nebo integrovaný držák na příslušenství.

Schopnosti tlakové vody

Paprsek vody snadno a rychle spláchne bláto, písek a další nečistoty na dlažbě, terase nebo fasádě, také omšelý plot prokoukne během několika okamžiků. Díky šikovnému příslušenství se snadno tryskou dostanete i do těžko přístupných míst – lehce tak vyčistíte třeba okapy od listí a různá zákoutí. Tlaková voda si snadno poradí i s nánosy rzi na starých plechových vratech, stačí jen připojit pískovací adaptér. Ten do vodního paprsku přisává jemný písek, který dokonale „otryská“ starý nátěr či korozi z povrchů určených k natírání.

S čím pomůže myčka

Balkony, okapy a podhledy – tlakovou myčkou s klasickým nástavcem jednoduše odstraníte prach a zaschlou špínu z podhledů vaší střechy a rovněž pročistíte průtok v okapech. Podhledy nejdříve vyčistěte obyčejnou vodou bez čisticích prostředků a tlakovou myčkou vždy miřte před sebe, ne přímo vzhůru. Pokud je třeba, můžete použít i čisticí prostředek.

Tlaková myčka se dá použít i na obklad fasády domu. Při prvotním mytí (namáčení) postupujte zdola nahoru a použijte nástavec s mírnějším proudem a s rozptylem do stran. Pokud je znečištění silné, můžete na tlakovou myčku nasadit rotující kartáč, který si společně s proudem vody poradí i se zaschlou špínou. Nakonec pomocí standardního nástavce střední velikosti vše opláchněte, tentokrát postupem shora dolů.

Jak na beton

Pro údržbu a ochranu betonových povrchů jsou určeny speciální přípravky – čisticí a impregnační směsi – které vám do budoucna ušetří mnoho namáhavé práce při čištění. Například přípravek Betoncleaner slouží k čištění povrchů betonových výrobků, konstrukcía pohledových betonových ploch od vápenných výkvětů, vápna, prachu apod. Pomocí textilu nebo houby namočené v přípravku ho naneste na povrch a opláchněte dostatečným množstvím vody.

Dobré jsou také impregnační přípravky na bázi silanů, které vytvoří na betonovém povrchu ochranný film proti znečištění hlínou a prachem, oleji, šťávami z rostlin i povětrnostními vlivy. Impregnace se rovnoměrně nanáší na očištěný povrch a je potřeba ji po dvou letech opakovat.

Údržba přírodního kamene

Běžná údržba přírodního kamene, bez použití speciálních přípravků na kámen, zahrnuje umývání čistou vodou s neutrálními pH čistidly. Obecně nejlepší jsou čističe bez mýdel, protože minimalizují šmouhy. Můžete použít i jemná bezfosfátová tekutá mýdla nebo prášky, které neobsahují přídavné aromatické přísady. Kamenný povrch nakonec vždy dobře opláchněte, abyste odstranili všechny stopy po čistidle.

Po vyschnutí můžete použít například Impregnační a ochranný nátěr zdiva PROFI Transparentní od Den Braven, Nano impregnaci betonu a kamene NanoConcept nebo Fixasil OH. Vhodný přípravek vyberte podle konkrétního druhu kamene a zejména podle nasákavosti.

Podezdívka plotu

Po zimě podezdívku důkladně mechanicky očistěte a zrevidujte stav podezdívek, zejména vzniklé praskliny a pukliny ve spárách. Pro opravu použijte z estetických důvodů spárovací materiál stejného odstínu. Pokud je podezdívka pokryta solnými výkvěty či mechem, ošetřete ji např. HG odstraňovačem a následně tlakovým čističem. Celobetonové podezdívky po očistě ošetřete vhodnou impregnací.

Očista kamenných schodů

S čištěním kamenných schodů jsou často spojené další nezbytné úkony. Opravy uražených nosů a děr ve schodech, nové vyspárování a impregnace čili hloubkové konzervování, které působí proti zvětrávání kamene. Impregnaci oceníte obzvláště při dalším čištění schodů, jelikož úbytek povrchu materiálu bude minimální. Impregnovat lze kámen i beton proti vodě, mastnotám, takzvanému mokrému efektu kamene a dalším nepříznivým vlivům.

* * *

Další články, které by vás mohly zajímat:

Dobrá zemina pro jarní sázení

9x vertikutátory pro jarní trávník

Sázení a péče o vinohrad v prvním roce

MŮJ DŮM: Sekačky na start!

511 barev Ceresit: Jedinečný styl pro fasádu vašeho domu

(Komerční prezentace)

Nejde však jen o kvantitativní rozšíření počtu barev. Nový stylistický nástroj nabízí paletu, která originálně dělí barvy na čtyři barevné skupiny, šest výrazných stylů a devět typů barev.

Barevné skupiny ukazují, kde barevné spektrum čerpá svoji inspiraci. Styly jsou rozděleny podle odstínu a korespondují se stylem a okolím budovy a typy barev se liší podle sytosti, jasu a odstínu šedé. Barvy mají ve vzorkovníku nejen své jméno, ale grafický symbol, určující jeden ze šesti stylů a číslo, definující jeden z devíti typů barev.

Dosavadní barevné spektrum Ceresit Colours of Nature, inspirované barvami přírody, nabízelo 211 barev. Inovované a výrazně rozšířené, pojmenované Ceresit Colours of Nature (CON) Systém pro Architekty, rozšiřuje nabídku barev až na 511.

Čtyři barvy přírody – Voda, Písek, Země a Les – zůstaly, ale dělení na styly a typy barev je v barevném spektru CON Systém pro architekty nové.

O tom, že jednotlivé styly barev jsou výrazné a nezaměnitelné, svědčí i jejich názvy: Urbanistický půvab, Krajina tvarů, Městská krajina, Kreativní vlny, Láska k přírodě nebo Romantický příběh.

Dosavadní barevné spektrum Ceresit Colours of Nature, inspirované barvami přírody, nabízelo 211 barev. Inovované a výrazně rozšířené, pojmenované Ceresit Colours of Nature (CON) Systém pro Architekty, rozšiřuje nabídku barev až na 511.Devět typů barev je také pojmenováno výstižně – jedničku má Bělavý (nejsvětlejší a nejvíce neutrální barvy z celé barevné škály, vytvářející pocit prostoru a světla), dvojku Jemný, trojku Svěží, čtyřku Vitální, pětka se jmenuje Světlý základ, šestka je Základní, sedmička Přírodní, číslo osm má jméno Tmavý a poslední devítka Hluboký – tyto barvy jsou tmavé, důmyslné a syté.

Nový koncept přináší navíc velké množství odstínů v šedých barvách, které se stávají více a více populárními na našem trhu – když se bude pozorně dívat, narazíte na velký počet bytových domů s šedou fasádou nebo s fasádou v šedých odstínech v kombinaci s intenzivním barvami nebo bílou barvou. Nový koncept vychází tomuto trendu plně vstříc.

Nejen architekti ocení tipy a triky, jak pracovat se styly a typy barev, jak je kombinovat a vytvářet optimální výsledek. K dosažení barevného souladu se například doporučuje kombinovat barvy ve stejném barevném stylu. Trochu odvážnější, avšak stále ladící je kombinace dvou různých stylů. Vhodné je současně kombinovat maximálně dva různé styly a nejvíce tři typy barev, naopak není vhodné používat vedle sebe barvy stejného typu.

K dosažení optimálního výsledku je doporučeno zvolit barvy ladící z hlediska sytosti a podílu šedi. Kombinace barev je však pouze jedním z faktorů, které ovlivňují celkový vzhled fasády. Z těch ostatních stačí uvést například proporce, velikost barevné plochy, materiály apod.

Více informací o novém barevném konceptu Colours of Nature Systém pro Architekty najdete na www.ceresit.cz.

Výhody skryté izolace

Diskuse na téma zateplovat, nebo nezateplovat rozdělila nejen laickou veřejnost, ale i odborníky. Zatímco jedni kategoricky tvrdí „ano“, druzí přihlížejí i k dalším aspektům. Obě strany však nezpochybňují izolování stavebních konstrukcí domu jako takové, pouze polemizují o jeho způsobu a efektivitě.

Řeč je samozřejmě o dodatečném zateplování, neboť trendem dneška jsou jednovrstvé konstrukce z termoizolačních cihel s integrovanou tepelnou izolací nebo třeba pórobetonových tvárnic, které rovněž dosahují vynikajících parametrů. Podle výrobců tyto zdicí prvky vykazují stejné vlastnosti jako zdivo s vnějším zateplením, stěny jsou však subtilnější, což představuje úsporu zastavěné plochy (v domě běžné velikosti až 5 m2).

K přednostem patří i odstranění kondenzace vlhkosti, nedochází k vlhnutí zdiva a vzniku tepelných mostů, dále přesnost zdění a usnadnění práce (vyzděnou stěnu lze rovnou omítat, zdí se na tenkovrstvou maltu či speciální pěnu a zdivo nesrovnatelně rychleji vysychá atd.), tepelný odpor stavebního prvku splňuje současné přísné normy, hotová zeď díky difuzní schopnosti výrobku „dýchá“ a propouští páry a konečně jde také o vynikající tepelně akumulační schopnosti cihel.

Náročná dvojrole

Na trhu je pálená keramika s dutinami vyplněnými minerální vatou (Porotherm), nebo polystyrenem (Heluz). K porovnání vlastností se využívá koeficient tepelného odporu R a součinitel prostupu tepla U. Tepelný odpor R vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo (udává se v jednotkách m2K/W). Čím vyšší je R, tím lépe materiál izoluje. Součinitel prostupu tepla U naopak stanoví, kolik wattů projde plochou 1 m2 stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin. Čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem.

Příklady termoizolačních prvků

Přísné podmínky na tepelněizolační vlastnosti obvodových konstrukcí zajišťují keramické zdicí prvky s integrovanou minerální izolací. Prostup tepla U stěnou z cihel Porotherm T Profi (tzv. vatovka) se tak pohybuje v hodnotách od 0,14 do 0,21 W/(m2K) podle tloušťky zdiva, což s rezervou vyhovuje přísným požadavkům na obálku budov (od tloušťky zdiva 380 mm a více „vatovka“ splňuje požadavky pro pasivní domy U = 0,12–0,18 W/m2K).

Vazba rohu z bloků Heluz Family 44 2 in 1Alternativu představují cihly Heluz Family 50 2in1 (plněné polystyrenem) se součinitelem prostupu tepla U = 0,11 W/m2K. Známy jsou i prvky Evoton a Ecoton – tepelněizolační cihly, jejichž dutiny jsou rovněž vyplněny minerální vatou, které splňují požadavky na stavbu pasivních domů už při tloušťce stěny 36,5 cm. A rozhodně nelze opomenout ani nové pórobetonové komponenty Ytong Lambda YQ pro úsporný provoz a výstavbu nízkoenergetických i pasivních domů.

Dodatečné teplo z kbelíku

Strojní nanášení tepelněizolační omítky na obvodovou stěnu rekonstruovaného domu...Tepelněizolační omítky snižují prostup tepla stěnami a tak i energetickou náročnost vytápěných objektů.

Wienerberger používá tepelněizolační omítku Porotherm TO, Heluz tepelněizolační omítku Cemix, Xella nabízí novou lehčenou omítku Ytong atd. Uvedené hmoty umožňují „dýchání stěn“ (difuzi vodních par) a lze je využít i tam, kde kolísáním teplot dochází k objemovým změnám a kde by v běžné omítce vznikaly trhliny.

Termoomítky se vyrábějí na bázi minerálních plniv a některé obsahují perlit, polystyrenové kuličky a disperzní pojiva. Nanášejí se v předepsaných max. tloušťkách (zhruba 15–20 mm). Při větších tloušťkách se stříkají ve 2–3 vrstvách postupně na sebe.

* * *

Další články z rubriky Stavba, které by vás mohly zajímat:

Seriál: REKONSTRUKCE, část 10: Několik tipů

Čas jara, čas natírání

V labyrintu fasádních omítek

FOTOVOLTAIKA, část 2: Dva stupně energetické nezávislosti

Stavbadomu.net: Perspektivou je nulový dům (rozhovor)

Nízkoenergetické a pasivní bydlení: Jednovrstvé konstrukce šetří čas i peníze

(Komerční prezentace)

Minimální spotřeba energií na provoz domu

Pokud se rozhodnete začít se stavbou nového domu, musíte si ujasnit, jaký dům si chcete postavit. Dnešní doba jasně napovídá, že by to mělo být nízkoenergetické a pasivní bydlení. Tedy dům, který má minimální spotřebu energie, svým provozem vytváří méně odpadů vznikajících například při vytápění a ohřevu vody v domě a tím je i šetrnější k životnímu prostředí.

Snad každý nový stavebník, chce mít pěkný, moderní dům, ve kterém se mu bude i levně bydlet. Tedy náklady na vytápění, ohřev teplé vody i na celkové komfortní bydlení, budou co nejnižší.  Právě tyto položky jsou rozhodující kapitolou domácího rozpočtu a jejich snižování jde mnohdy na úkor komfortu a spokojeného bydlení.

Na místě je tedy otázka jestli a jak lze dosáhnout energeticky nenáročného bydlení, jak vytvořit energeticky nenáročný dům nebo budovu. Před pár lety byla tato otázka hodně diskutována především z pohledu použití odpovídajícího zdiva, které často muselo být opatřeno vnější izolací.

Volbou jednovrstvé nebo vícevrstvé – složené konstrukce obálky domu můžeme vystavět nenáročný nízkoenergetický dům.

Cihly HELUZ Family nepotřebují zateplovat.

Zateplovat nový dům je hloupost

Jednou z možných variant je vícevrstvá – složená konstrukce obvodové zdi nového domu. U nových budov je však použití vnější izolace problematické. Kromě kratší životnosti venkovního zateplení, možnosti mechanického poškození fasády, je tu ještě další problém. Je to vlhkost. Pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení.

Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje se ve zdivu. Výsledkem je vznik zdraví nebezpečných plísní uvnitř domu, které se jen velmi obtížně odstraňují. Vnější izolace domu může mít své opodstatnění u starších budov nebo starších rodinných domů.  Pokud si majitelé domu obvodový plášť zateplí, mohou ušetřit náklady za energii, zejména na vytápění.

Ze zkušeností projektantů i samotných stavebníků je možné konstatovat, že zateplovat nový dům je v dnešní době nesmysl a jemně řečeno i naivní hloupost.

Cihly HELUZ Family nepotřebují zateplovat

Moderní cihly kombinují nejlepší vlastnosti tradičních cihel, jako je pevnost, kvalita a dlouhá životnost. Díky neustálým inovacím a vyspělým technologiím dokážou současné cihelné bloky nabídnout vynikající vlastnosti, které bezezbytku naplní i ty nejpřísnější nároky pro dnešní stavbu.

Moderní stavba probíhá rychle a jednoduše. Broušené cihly, přesné tvarovky, suché zdění, tenkovrstvé spáry nebo zdění na pěnu a na lepidlo – s HELUZem jde stavba rychle od ruky. Například cihly HELUZ FAMILY 2in1 jsou plněné kuličkami z pěnového polystyrenu a ten je paropropustný. Proto neexistuje žádné riziko, že se vodní páry budou v domě kondenzovat, ale naopak.  Dokáží uniknout na povrch budovy. I z tohoto důvodu je bydlení v domech, kde se používají cihly s patentovanou integrovanou izolací, zdravější a je v nich velmi příjemné klima. 

Cihly HELUZ Family nepotřebují zateplovat.

Potřebný komfort a levné bydlení

Obdobné vynikající tepelně izolační vlastnosti, vhodné pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů mají i další cihelné bloky jako HELUZ Family, nebo HELUZ STI. 

Dnes už tedy platí, že žádné dodatečné zateplování není nutné. Díky nosným i tepelně izolačním parametrům jednovrstvé konstrukce z cihelných bloků od společnosti HELUZ již nemusíte zateplovat. A přitom krátký čas výstavby šetří peníze a hrubou stavbu lze dokončit během několika týdnů.

Sami se přesvědčíte, že s těmito zdícími materiály si vytvoříte nízkoenergetický nebo pasivní dům, který vám vytvoří potřebný komfort a především levné bydlení.

Video:

Stůl do dílny? Vyberte si.

Kutilský národ se obvykle dělí na dvě „větve“, a to na železomilce a dřevomilce. Možná, že mi namítnete, že každý, kdo pracuje se dřevem, si občas „sáhne“ i na železo a naopak – a já s vámi budu souhlasit. Při zařizování dílny se tyto materiálové preference zákonitě projeví ve volbě vybavení i nářadí, a to už při volbě stolu.

Jak vybírat stůl

Velikost stolu, výška, povrchový materiál a požadavky na úložný prostor se odvíjejí od toho, jak jej budete využívat. Rozměry stolu do dílny zvolte podle místa, které na něj máte, a potřebné velikosti pracovní plochy. Berte v potaz délku i hloubku pracovní desky. Pro drobné kutilství, modelářství či práci s elektronikou stačí menší stůl, pro hrubší činnosti je třeba větší plocha.

Truhlář nebo zámečník?

Pokud pro vás bude dřevo tím hlavním materiálem, pořiďte si hoblici. Plánujete-li zpracovávat převážně železo, chcete brousit, pájet nebo dokonce svařovat, neobejdete se bez bytelného zámečnického ponku. Svou roli určitě bude hrát také místo, které máte k dispozici, protože i malá, takzvaná školní hoblice vyžaduje prostor.

Také je třeba vědět, že pro běžné kutilské práce je vhodnější zámečnický ponk, protože poslouží i pro práce se dřevem, ale zároveň vydrží drsnější zacházení při zpracování železa. To občas vyžaduje údery těžkým kladivem, občas sjede sekáč nebo o stůl „brnknete“ kotoučem rozbrusu, nemluvě o občasném dešti žhavých jisker při broušení či svařování.

Nejlevnější hoblici v hobby kategorii pořídíte za 7 259 Kč, profesionální hoblice vás vyjde na 13 tisíc až 24 683 Kč (RAMIA.CZ)

Materiál a pracovní deska

Pro lehčí práce postačí starší kuchyňský či kancelářský stůl nebo pracovní stůl s pracovní deskou z laminované dřevotřískové desky (LTD), ale vezměte v potaz, že jde o levnější, méně odolný materiál.

Dalším „lehčím“ materiálem pro stolní desku do dílny je takzvaná spárovka, slepená z dřevěných přířezů ze smrkového nebo bukového dřeva. Jde o univerzální materiál pro široké spektrum činností.

Pro drsnější práce a použití těžšího nářadí máte na výběr mezi stoly s deskou z bukového multiplexu, tedy z vrstvené a lepené bukové dýhy, obroušené a ošetřené olejovými roztoky. Mívají sražené obvodové hrany. Vynikají svou pevností a odolností. Možnou variantou je i pracovní deska z dřevovláknité desky (MDF), která dobře odolává teplu.

Profesionální stoly mívají povrch ochráněný například gumovou vrstvou, kovovou hranou, polypropylenovou deskou, oplechováním, zvýšenou hranou atd.

Osvědčená klasika

Přiznávám, že nové profesionální dílenské stoly nejsou vždy levnou záležitostí. Najdete sice stoly za 1 700 Kč, ale také svařované stoly se šuplíky za 33 000 Kč. Do domácí kutilské dílny nejspíš postačí stůl za pár stovek nebo starší model z druhé ruky.

Vynikající je také ponk se zásuvkami, který býval ve výbavě vojenských pojízdných dílen po bývalé ČSLA a který se při troše štěstí může objevit v nabídce zboží z druhé ruky. V internetových bazarech je k mání poměrně velké množství pracovních stolů, takže stačí si jen počkat na ten pravý za rozumnou cenu.

Dílenský kovový stůl s úložnými prostory, zamykací skříňkou a zásuvkou (LUX)

Úložné prostory

Nedílnou součástí některých dílenských stolů jsou úložné prostory v podobě regálů, šuplíků nebo skříněk s regály. Pochopitelně je vhodné využít prostor co nejlépe, takže čím víc šuplíků, tím lépe.

Ruku v ruce s počtem šuplíčků stoupá cena – u profesionálních stolů s řadou zátěžových šuplíků pohybujících se na kuličkových ložiskách si řádně připlatíte. Pak je ale třeba si znovu položit otázku, zda se stůl za 20 000 Kč v domácí dílně vůbec vyplatí a zda není rozumnější investovat tuto částku postupně do nákupu kvalitnějšího nářadí.

Náš tip

Pro náročné zámečnické práce je vhodný stůl svařený ze silných „L“ profilů s deskou z fošen, který snese i pořádné rány kladivem. I když dáte fošnové pracovní desce „co proto“, stačí ji po čase jen otočit nebo vyměnit fošny a jede se dál. Odolnost takto namáhaného stolu můžete zvýšit silnějším plechem, který přišroubujete na povrch desky. 

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025